Sedm miliard
V ruském Kaliningradu se prý narodil sedmimiliardtý obyvatel země. Pjotr Nikolajev přišel na svět dvě minuty po půlnoci místního času.
Péťův primát není jistý. Podle britské organizace Plan International se rekordman narodil v Indii a další oslava proběhla ve filipinské Manile, kde se narodila holčička dvě minuty před půlnocí.
O tom symbolickém prvenství kluka z Kaliningradu rozhoduje však OSN, takže definitivní verdikt padne při tiskové konferenci generálního tajemníka tohoto úřadu.
Media věnují věci spoustu místa, ačkoli demografové vědí, že určit které dítě se kdy a kde narodí s magickým číslem je nesmysl.
Možná, že by se media spíš měla zabývat tím, že malý Pjotr měl prý 891 dolarů dluhu, sotva očka otevřel.
Chlapec má ale zároveň štěstí, protože dluh se počítá na osobu v přepočtu na počet obyvatel státu a Rusů je relativně mnogo.
Dále se v různých přehledech a propočtech lze dočíst, že kdyby se chlapec narodil u nás, byl by na tom finančně hůř.
Máme méně obyvatel a tak by prý hned dlužil 6 663 dolarů.
Ještě hůř by ale dopadl v Německu. V Berlíně nebo Hannoveru by měl dluh přes 27 000 dolarů, v New Yorku by to dělalo 29 000 a ve francouzské porodnici dokonce přes 31 000 dolarů.
Nejvýhodnější by z tohoto hlediska zřejmě bylo, kdyby se narodil v Číně. Nedostal by se sice do plusů, ale jeho dluh by byl jen pouhých 709 dolarů. Ovšem za to by se musel tísnit v zemi s dalšími 1,3 biliony občanů a občánků.
Svět se propojuje a proto se i dluh nepočítá jen na jednotlivé země. Existuje i jiný, celkový. Ten prý činil loni 158 trilionů dolarů. V té souvislosti se objevila zpráva, kterou lze snadno ověřit. Předešlým americkým vládám trvalo 204 roků než udělaly dluh 1 trilion dolarů.
Té dnešní stačí na stejnou sumu pouhé 2 roky.
Pokud jde o vizuální představu dluhu, líbí se mi ale jiná metoda. Kdosi spočítal, že celkový světový veřejný dluh složený z jednodolarových bankovek, položených pěkně vedle sebe - by dosáhl až na měsíc.
Ale pozor - ne jen jednou.
Skoro čtrnáctkrát.
Tomu tedy říkám pravá "science-fiction."
Péťův primát není jistý. Podle britské organizace Plan International se rekordman narodil v Indii a další oslava proběhla ve filipinské Manile, kde se narodila holčička dvě minuty před půlnocí.
O tom symbolickém prvenství kluka z Kaliningradu rozhoduje však OSN, takže definitivní verdikt padne při tiskové konferenci generálního tajemníka tohoto úřadu.
Media věnují věci spoustu místa, ačkoli demografové vědí, že určit které dítě se kdy a kde narodí s magickým číslem je nesmysl.
Možná, že by se media spíš měla zabývat tím, že malý Pjotr měl prý 891 dolarů dluhu, sotva očka otevřel.
Chlapec má ale zároveň štěstí, protože dluh se počítá na osobu v přepočtu na počet obyvatel státu a Rusů je relativně mnogo.
Dále se v různých přehledech a propočtech lze dočíst, že kdyby se chlapec narodil u nás, byl by na tom finančně hůř.
Máme méně obyvatel a tak by prý hned dlužil 6 663 dolarů.
Ještě hůř by ale dopadl v Německu. V Berlíně nebo Hannoveru by měl dluh přes 27 000 dolarů, v New Yorku by to dělalo 29 000 a ve francouzské porodnici dokonce přes 31 000 dolarů.
Nejvýhodnější by z tohoto hlediska zřejmě bylo, kdyby se narodil v Číně. Nedostal by se sice do plusů, ale jeho dluh by byl jen pouhých 709 dolarů. Ovšem za to by se musel tísnit v zemi s dalšími 1,3 biliony občanů a občánků.
Svět se propojuje a proto se i dluh nepočítá jen na jednotlivé země. Existuje i jiný, celkový. Ten prý činil loni 158 trilionů dolarů. V té souvislosti se objevila zpráva, kterou lze snadno ověřit. Předešlým americkým vládám trvalo 204 roků než udělaly dluh 1 trilion dolarů.
Té dnešní stačí na stejnou sumu pouhé 2 roky.
Pokud jde o vizuální představu dluhu, líbí se mi ale jiná metoda. Kdosi spočítal, že celkový světový veřejný dluh složený z jednodolarových bankovek, položených pěkně vedle sebe - by dosáhl až na měsíc.
Ale pozor - ne jen jednou.
Skoro čtrnáctkrát.
Tomu tedy říkám pravá "science-fiction."