Kdesi na německém venkově objíždělí podnikatelé sedláky a nabízeli jim, aby se přizpůsobili vývoji trhu a zavedli chov "biohusí".
Umím si přestavit, jak někteří zemědělci zneklidněli, když dostali tuto informaci a nabídku.

Muži s obchodními kufírky jistě zalistovali v barevných prospektech a doplnili katalog informací o tom, jak výhodný je chov biohusí, tedy biologic- kých hus, které v nejbližší budoucnosti budou možná jediným povoleným druhem této drůbeže, zejména dík připravovaným směrnicím odborníků EU. Zajisté tito husí misionáři doplnili svou přednášku řadou optimistických dat. Procenty budoucích zisků. Není však vyloučeno, že také použili zasvěceně katastrofického tónu - pro výpočet ztrát a mínusů pro ty zemědělce, kteří se včas trendu nepřizpůsobí a prodělají.
Zemědělec už dostatečně zmatený každodenními informacemi tisku o problémech evropského zemědělství a znejistělý stále novými předpisy nemusel jistě dlouho naslouchat informovaným odborníkům. Mnohý jistě ochotně podepsal smlouvu na nákup nového druhu drůbeže. Ostatně záběry ukazující evropské zemědělce pouštějící na protest proti jistým nařízením na dalnicích svá prasata, telata nebo ovce, rozlévající víno nebo rozdávající zdarma ovoce a zeleninu občanům - bez ohledu na to, zda se jedná o produkty z Francie, Italie nebo Španělska, patří už delší čas ke stálým zprávám evropské televize.
Kdo vytkne sedlákům, že postrádají zdravý "selský rozum", měl by si uvědomit, že ho ani ve městě dnes není stále nazbyt.
Jsem si jist, že "odborníci" na drůbež se opět někde uplatní. K obchodnímu úspěchu jim postačí, když změní trasu, jméno firmy.
Psychóza naší doby jim pomůže.
Slovo ekologie je dnes skloňováno ve všech pádech, ve všech mediích a často bohužel i dost zmateně, takže mnozí lidé ho berou jako náhradní výraz pro slovo nebezpečí.
Ostatně nejde jen o zemědělce.
Kdo by se dnes spokojil jen s obyčejným naturjablkem, zdravohruškou nebo hnojsalátem ? Možná, že není daleka doba, kdy se objeví další nabídky.
Za příplatek bude možno jet k naturmoři. Někdo dá přednost hojně propagovaným zdravohorám, jiný si vyrazí do kyslíkolesa. V létě bude možno chytat proudoryby, na podzim si vyrazit na neozářené čerstvohouby. A v zimě každá rodina, která si to bude moci dovolit, odjede opět za příplatek tam, kde děti budou moci stavět bělosněhuláka.

"Tohle je už konec světa," pravila paní u stánku, kde jsem si koupil noviny s článkem o biohusách.
Nijak jsem to nekomentoval.
Rozloučil jsem se a šel jsem se svým nebiopsem na procházku.
Do přípustně zamořeného vzduchoparku, kde mu budu házet obyčejný dřevoklacek.