Vitězslav Kremlík v nedávném rozhovoru na DVTV naznačoval, že bychom neměli důvěřovat obsahu Gretina sdělení kvůli tomu, že má obsedantně kompulzivní poruchu (OCD). V podobném duchu Václav Klaus mladší již v červnu uvedl "Nemyslíme, že světovou průmyslovou politiku má určovat šestnáctiletá puberťačka ze Švédska, s diagnostikovanými psychickými problémy."

Místo toho, aby raději jasněji a přesněji argumentovali proti obsahu jejího sdělení, útočili oba tito pánové na věrohodnost osoby Grety Thunberg. Ve filosofii je tento druh argumentu (nazývaný “ad hominem”) považován za jeden z největších prohřešků v diskuzi.

Jako psycholog mohu říct, že přítomnost jakékoliv duševní choroby sama o sobě neznamená, že bychom neměli brát vážně obsah toho, co daný člověk říká. A to ať už má jakékoliv politické či společenské názory.

George Bush mladší trpěl v určité části svého života alkoholismem. Slavný matematik John Nash, jenž se stal předlohou filmu Čistá duše, trpěl schizofrenií. A třeba Albert Einstein pravděpodobně z dnešního hlediska trpěl OCD. Přestaneme kvůli tomu například věřit teorii relativity, kterou vytvořil?

Podobné výroky, jaké pronáší pan Kremlík a Klaus, bohužel podporují stigmatizaci dušeních poruch. Vedou ve svém důsledku k tomu, že osoby s psychiatrickými diagnózami jsou z naši společnosti více vyčleňovány. Jejich problémy se tím obvykle akorát prohlubují. A to i přesto, že se většinou v běžném fungování od osob bez psychiatrické diagnózy prakticky neliší.

Motivace ke stigmatizování duševních nemocí paradoxně velmi často vyvěrá ze strachu z “bláznovství” v nás samotných. Už se ho prosím tak nebojme a nevyužívejme tento strach v diskuzích o důležitých společenských tématech.

Update (24.9. 2019): I pokud by Greta měla další z psychiatrických diagnóz s názvem Aspergerův syndrom (lehká porucha autistického spektra), tak se nedomnívám, že to nějak ovlivňuje věrohodnost jejího sdělení. Stejná diagnóza je třeba často přisuzována již výše uvedenému Albertu Einstenovi nebo třeba Andy Warholovi.