Česká republika už má přímo zvoleného prezidenta a dalšího nepotřebuje.

Blog Roberta Millera, v němž přirovnává Andreje Babiše k Rossu Perotovi, se v mnoha ohledech mýlí. Miller odmítá kritiku Babiše ze stranických pozic. Tím však trivializuje hlavní námitku vůči Babišovi, tedy to, že jej nelze volat k odpovědnosti.

Jistě, ODS aTOP 09 přijdou o tisíce hlasů, které jim sebere ANO 2011. Klíčovou námitkou vůči Babišovi ale je, že jeho politický úspěch povede k akceleraci úpadku parlamentních stran jako takových.

Výzva, před kterou stojíme, volá po obnovení legitimity parlamentu prostřednictvím obnovení důvěry voličů v legitimitu politických stran. Toho se ovšem předáním moci do rukou jednotlivce na základě podlézavé marketingové kampaně docílit nedá. Babiš se pouze veze na vlně našeho znechucení ODS, TOP 09 a ČSSD. Nám by ale mělo jít o vytvoření odpovědných politických stran, ne o destrukci parlamentního systému vládnutí.

Miller přirovnává Babiše k poněkud neuchopitelnému prezidentskému kandidátu Rossu Perotovi. Babiš kandiduje do parlamentu, takže přirovnání k Perotovi kulhá. Česká republika už má přímo zvoleného prezidenta a dalšího nepotřebuje. Proto je spíše namístě srovnání s gruzínským premiérem a miliardářem Bidzinou Ivanišvilim; ostatně k němu se přirovnává i sám Babiš.

Srovnání Andreje Babiše s Bidzinou Ivanišvilim není míněno jako urážka ani jednoho z nich; je to pouhé konstatování faktu, že se ke svým voličům obracejí stejným způsobem. Jejich apel je založen na ztrátě důvěry v politické strany a na naději, že silný vůdce učiní zneužívání moci přítrž.

Taková naděje je nadějí zoufalců. Ukazuje, jak křehkou se parlamentní demokracie může stát, propadnou-li politické elity hrabivosti a demenci.

Výrok „Babiš přece nemůže být o nic horší“ není výsledkem úvahy, nýbrž zbožným přáním. Babiš může být o hodně horší i lepší, či stejný. Jaký bude, však závisí výhradně na něm, nikoli na vás. A v tom spočívá jeho přitažlivost: Je tu vůdce, který za nás vyřeší naše problémy.

Po roce v premiérském křesle oznámil Bidzina Ivanišvili, že tento měsíc jmenuje nového ministerského předsedu a stáhne se do ústraní. „Už nechci být politikem,“ tvrdí.

Odchod z politiky není odchodem od moci. Dějiny jsou plné diktátorů, kteří nezastávali žádnou oficiální funkci ve správě jejich země. Jakmile se začneme spoléhat na silné vůdce místo na instituce, z politiky se rázem stane sázka do loterie.