Mimořádně nadaná propadlice

29. 06. 2007 | 01:09
Přečteno 9813 krát
Nedávný článek na blogu Petra Kukala „Nebydlíte náhodou s mrtvolou?“ informující o byrokratické absurditě a aktuálně probíhající akty předávání vysvědčení mě přiměly podělit se o případ žákyně 8. ročníku, který jsem pomáhal jejím rodičům řešit. Lhostejnost, s níž jsem se při řešení celé záležitosti setkal u školní inspekce a na ministerstvu školství, vytváří neradostný obraz tohoto resortu. Avšak nejsmutnější na případu je skutečnost, že se udál na jedné z pilotních škol právě v průběhu projektu „PILOT Z“, jehož cílem bylo ověřit předpokládané efekty reformy, např. vyšší osobnostní rozvoj žáků, posílení jejich motivace k celoživotnímu učení aj. Co se tedy přihodilo?

Martina (jméno pozměněno) byla žákyní 8. třídy ZŠ. Počínaje 8. ročníkem jí přibyla coby druhý cizí jazyk španělština. Od 2. pololetí došlo v předmětu španělský jazyk k rozdělení žáků do dvou skupin podle výkonu. Martina byla údajně zařazena do tzv. lepší poloviny a během celého druhého pololetí nebyli rodiče nijak informováni o případném zhoršování jejího prospěchu. Toto jejich nevědomí utvrzovala též skutečnosti, že Martina nebyla přeřazena do skupiny tzv. pracovně slabších žáků.

Na konci školního roku nevydala škola Martině vysvědčení, což samo je v rozporu s novým školským zákonem, ale výpis z třídního výkazu. (Tento doklad nová legislativa však nezná.) Ve výpise z třídního výkazu bylo sděleno, že hodnocení ze španělského jazyka proběhne až po opravné zkoušce dne 31. srpna. Vzhledem k tomu, že na dané škole probíhá neustálé experimentování, měli rodiče za to, že opravná zkouška oznámená na výpisu z třídního výkazu z 30. června je pouhým opravením navrhovaného, jim nesděleného, hodnocení. Netušili, že škola termín “opravná zkouška” pojímá ve smyslu právním. Z logiky věci pro ně jasně vyplývalo, že by jejich dcera musela být v předmětu španělský jazyk nejprve hodnocena stupněm nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, které je na této pilotní základní škole používáno.

Výpis z třídního výkazu z 30. června suplující vysvědčení neobsahoval hodnocení z vyučovacích předmětů (v rozporu se školským zákonem), nýbrž hodnocení ze širších vzdělávacích oblastí. Avšak ani v rámci vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, kam předmět španělský jazyka spadá, hodnocení ze španělského jazyka obsaženo vůbec nebylo. Navíc informace na druhé straně výpisu, že „žákyně bude hodnocena ve vyučovacím předmětu španělský jazyk až po opravné zkoušce dne 31. 8.“ neexistenci hodnocení z předmětu španělský jazyk zcela potvrzoval.

Dne 31. srpna proběhlo zkoušení ze španělského jazyka označované školou jako opravná zkouška. Ředitel školy týž den rodičům oznámil, že Martina u opravné zkoušky neprospěla, a tudíž bude muset opakovat ročník, a že na skutečnosti již nelze nic změnit, neboť výsledek opravné zkoušky je zcela nezvratitelný. Vysvědčení za 8. třídu ale Martině vydáno nebylo. Po opětovném nástupu do 8. třídy se chování Martiny velmi změnilo. Stala se uzavřenou, začala se stranit lidem, ztratila zájem o své záliby i o sport, kterému se řadu let aktivně věnovala.

Ke konci září, po bezvýsledném jednání se školní inspekcí, mě rodiče požádali o radu a následnou pomoc. Protože záležitost byla již zcela v kompetenci ředitele školy, sepsal jsem s rodiči 29. září žádost o zpětné přezkoumání celé věci s odkazem na řadu právních nesrovnalostí, z nichž plynulo, že akt z 31. srpna označovaný jako opravná zkouška nelze hodnotit jako regulérní a platný. 5. října se rodiče sešli s ředitelem školy, kdy jim oznámil, že se věcí bude zabývat po návratu ze školy v přírodě. Následující den bylo Martině vydáno vysvědčení za 8. třídu.

V době pobytu ředitele na škole v přírodě jsem zjistil závažnou skutečnost, která se stala předmětem doplňku k původní žádosti. Jednalo se o to, že v ročníku, jenž Martina musela od září navštěvovat, byla výuka španělštiny započata současně s ročníkem, v němž neprospěla. Martina, opakující pro neprospěch ze španělského jazyka, byla zařazena v opakovaném osmém ročníku dokonce opět do skupiny “lepších”, kde probíhala výuka podle téhož plánu, tj. souběžně, jako v 9. třídě. Jinak řečeno, Martina byla nucena opakovat všechny předměty, z nichž podle školy prospěla, a v předmětu, který by byla potřebovala opakovat, pokračovala dál dokonce s předstihem oproti „pracovně slabší“ skupině v 9. třídě. Doplněk v k původní žádosti obsahoval v příloze i hodnocení ze španělského jazyka za období 1. 9 – 10. 10., mj. pochvalné, které na žádost rodičů paní učitelka vystavila.

18. října došlo k jednání ředitele školy s matkou, jenž přislíbil, že se pokusí žádosti vyhovět do konce měsíce. Dne 21. října byly Martině vydány učebnice pro devátý ročník a 31. října byla ředitelem do deváté třídy uvedena. Rodičům bylo týž den předáno písemné vyrozumění, v němž byli zpraveni o tom, že je jejich dcera bude od 1. listopadu plnit povinnou školní docházku v 9. ročníku, ale že výsledek opravné zkoušky z 31. srpna je nezpochybnitelný.

Bohužel toto rozhodnutí ředitele školy nebylo zárukou toho, že Martina bude moci být po ukončení 9. ročníku přijata ke studiu na střední školu. Bude mít sice ukončenu povinnou školní docházku, ale základní vzdělání nikoli. Školský zákon totiž žákovi, který neprospěl z povinného předmětu jiného než výchovného zaměření a který dosud neopakoval ročník, nepovoluje postup do vyššího ročníku. Doporučil jsem proto rodičům, aby se obrátili na odbor legislativní a právní Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s žádostí o posouzení kroků ve věci jejich dcery, jež zatím byly učiněny a jež by ještě učiněny být mohly.

Odbor legislativní a právní MŠMT obavu ve svém sdělení z 8. prosince potvrdil: „Pokud ředitel školy trvá na hodnocení Martiny K. za druhé pololetí šk. roku s celkovým prospěchem neprospěla, nemůže jmenovaná postoupit do vyššího ročníku a musí opakovat osmý ročník. I když by teoreticky mohla docházet do devátého ročníku, je stále žákyní osmého ročníku a musí být hodnocena z učiva probíraného v osmém ročníku.“ Rodičům bylo doporučeno záležitost znovu projednat s ředitelem školy. Ten však nadále trval na nezvratitelnosti výsledku opravné zkoušky z 31. srpna.

Hodnocení ze španělského jazyka uvedené na vysvědčení s datem 31. srpna, podle nějž Martina nezvládla všechny očekávané výstupy za 2 pololetí 8. ročníku, tj. žádné, zůstávalo tedy v platnosti. Její úspěchy, kterých dosáhla od konání opravné zkoušky, svědčily proto o jejím mimořádném nadání. Na základě nové žádosti rodičů rozhodl ředitel školy dne 30. ledna ve správním řízení o přeřazení Martiny do vyššího ročníku - z důvodů jejího mimořádného nadání.

P. S.
Martina byla nakonec přijata ke studiu na střední školu, na tu, kterou si přála. Ale nemuselo tomu tak vůbec být. Ředitel školy jí sice od listopadu dovolil docházet na výuku do 9. ročníku a dal jí šanci dokončit povinnou školní docházku se svou původní třídou, právo na získání základního vzdělání tak ale stejně neměla. A možná by základní vzdělání už nikdy nezískala, neboť reakce dospívajícího na závažné křivdy jsou nevyzpytatelné. Pedagogické přehmaty základní školy, vědomě přehlížené vyššími instancemi, mohly Martinu výrazně poznamenat na celý život.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

sidney napsal(a):

Hmmm, tak tohle znam...Ditko bude nyni na 4. skole. Dlouho nic a pak najednou prijde sprcha, ze jsou potize a ta ta ta. Tak ditko poslali k psycholozce, ta zjistila IQ, namerila hodne pres 13é, tak jsem to nechal overit v mense a dopadlo to stejne i na testu pro dospele...Zacalo rychle hledani skoly...Problem vidim v tom, ze rodice nejsou na skolach brani jako partneri, ale jako objekt buzerovani a peskovani, jakeze to maji nemozne ditko. Pokud se dite jakkoliv vymyka prumeru, je s nim a potazmo rodici rychle zatoceno. Skoly deti, ktere se vymykaji prumeru poslou k psychologovi a kdyz vysetreni nedopadne dle jejich predstav, tak jakakoliv doporuceni ignoruji. Diktatorske a temer nicim neomezovane pravomoci vedeni skoly pak delaji z deti rukojmi v natlaku na rodice...Tak premyslim o zlatych casech c.& k. skolstvi, kdy se deti ucili, aby vedely, pan ucitel byl nesporna autorita...A rozvoji osobnosti nebranilo ani obcasne vyplaceni deti rakoskou. Tomu nasvedcuje i pocet vedcu tehdy vzesluch z onoho zkostnateleho systemu. Dnes se deti pomalu neuci ani basnicky, aby nemusely memorovat...Problem je , ze pak neumi ani zpracovat informace. Kdyz mam informaci A a nasledne vyhledam informaci B, pak tezko vyvodim dusledek C, jestlize si informaci a nepamatuji, protoze nemam pamet vytrenovanou...Jenze to jiz dnes neni moderni, ucit...
29. 06. 2007 | 08:55

jirka napsal(a):

škola je ve skutečnosti zaměřena na průměr a poloblby. Nejhůř šikanuje ty inteligentnější a moc humánně nezachází ani s blby. Dejte experimenty do hajzlu a vraťte se ke známkám, osvědčeným už od Marie Terezie. Nebo se bude tak dlouho experimentovat, až se z toho všichni zblázní. Radši dohlídněte na to, aby učitelé pořádně učili. K tomu odjáktěživa patřilo i posílání "napínáků".
29. 06. 2007 | 09:04

IP napsal(a):

Ten ředitel je nějaký divný ... :-(
29. 06. 2007 | 09:21

Majka napsal(a):

Rodiče "nebyli informováni" o zhoršujícím se prospěchü své dcery? V té škole se nevedou žákovské knížky?
29. 06. 2007 | 09:48

Katty napsal(a):

Vzpomínám si na jednoho lektora amerikána a ten nám do vyuky donesl fotky ze třídy, většina spolužáků spala, nebo poslouchali tehdy wolkmeny, nebo po sobě házela papírové koule.

Vysvětlil nám, že je nikdo nenutí učit, že je na každém aby byl natolik uvědomělý, že bude studovat sám. Podle toho taky vzdělání a vědomosti amerikánců vypadají :o)

pro ty kteří by nepřekousli amerikánce, dobrá, američané.

Takže asi jdeme tímto směrem, vím memorování tun a tun papíru je k ničemu, ale nejdeme tak trochu od zdi ke zdi?
29. 06. 2007 | 10:28

Šimon napsal(a):

Nazdar Michale! Musime dat to pivko !
Šimon
29. 06. 2007 | 11:56

ika napsal(a):

své děti učím doma a jsem jim bezkonkurenčním učitelem, kdo chce něco opravdu změnit, vystoupí ze systému a pozná sám.
29. 06. 2007 | 13:04

jeden poctivej co uz se na to svinctvo n napsal(a):

Souhlas. Takle dopadaj ty liberalni postoje. Uz Lenin rikal "ucit se, ucit se, ucit se" Ve skole se maj uit a jestli nekdo neumi nebo zlobi tak ma dostat prez p*del
a jestli ma IQ 130 tak by jich mel dostat petadvacet a jestli ma IQ 140 tak taky. At vedi zac je toho loket. V zivote se s nima taky nikdo mazlit nebude!
29. 06. 2007 | 15:40

Leona napsal(a):

Můj synek měl letos maturovat, ale nebyl klasifikován z češtiny, takže nebyl připuštěn k matuře; škola nedala vůbec žádnou zprávu, že se chystá ho k maturitě nepustit, já z dostupných informací - z průměrování známek jsem byla celkem v klidu, vycházela mu horší 3, zásadní zkoušení za 3, maturitní písemka - jako většina spolužáků za 3. Problémem se stala ročníková práce, kde mu učka řekla, že se v ní vyjadřuje příliš složitě a že tedy není pravděpodobné, že by jí psal a odmítla mu jí uznat; mé introvertní dítě, které by nepožádalo o pomoc ani kdyby si mělo v pasti ukousnou nohu, tedy reagovalo dle očekávání a nechalo se vyhodit. Je škola povinná oznámit takto závažnou věc rodičům?? (Dítě dalo souhlas s informováním rodičům.) Já když jsem to konečně ze synka vyrazila bylo už pozdě a maturity v běhu. Řekne se nic se nestalo, dodělá to na podzim, ale mě to stálo nějaký rok života, on si zažil mužné slzy, finanční investice do přihlášek a zdravotních potvrzeních na VŠ automaticky ztracené a možnost dělat přijímačky na VŠ jen na školu, která vypíše 2. kolo. Ta jeho vybraná samozřejmě ne. Mám na tu kachnu učitelku děsný vztek. A chci si na její postup stěžovat, vím, od druhého syna, kterého také učila, že je to typ bez autority, která si vybere svou oběť a na té si buduje sebevědomí. Co má poškozovat další děti? proč? Poradíte někdo jak postupovat a kam se obrátit aby ta dotyčná alespoň zažila stav nepříjemné úzkosti když, zase pro změnu, jí trénuje někdo jiný??? Díky
29. 06. 2007 | 15:45

Arnošt napsal(a):

Bohužel, české školství je opravdu odrazem společnosti, své děti jsem raději nechal studovat v zahraničí. Protože v Čechách je dpbré likvidovat každého, vzpomeňme na B. Smetanu, A.Dvořáka....a tisíce dalších. Prostě co ze sedláka vzešlo, to se také ujalo...
29. 06. 2007 | 21:29

fedor napsal(a):

Kpchopení celkové situace v současnémšklství bych dodal následující. Situace nebyla špatná ještě počátkem 50. let. Pak ale nastaly čistky v řadách uitelů a spoustě opravdu dobrých kantorů i profesorů byůo doporučeno jít do výroby. odtud se mohli vrátit jak kdo za 3 nebo za 5 let a někdo již vůbec ne do školství. Místo nich nastoupili pedagogové z rychlokurzů kteří se sice snažili ale byli i žákům většinou pro smích. Dobře to vyadalo ještě ve škole, kam byli z VŠ v krajských městech někteří profesoři uklizeni. V 50. letech dšlo ve školství rovněž k velké reorganizaci, zrušila se gymnázia, zavedly osmiletky, jedenáctiletky, ale stále tu ještě byla generace učitelů z 1. republiky, kteří se snažili udržet alespoň trochu úroveň vyučování i zanalostí žáků. Bohužel, koncem 60. let a později nnastala ve školství katastrofa. Hlavní cíl poúnorového vývoje byl vybudování strojírenského a těžkého průmyslu a kdo byl jen trochu schopný šel VŠ technického směru. Zbytek, většinou holky, pa pédák. Staré, předválečné kádry odešly do důchodu a mladá generace učitelů ve své značné části zdegenerovala. Výsledkem byly nekvalitní učebnice, nevalné vědomosti žáků, a v podstatě nešvary, s nimiž se potýká školství dodnes.
Doporučil bych reformu školství začít z toho, že každý pracovník školství okusí na svém hřbetě, co to je, nosit školní brašnu. Každému bych do ní nechal vložit litinovou desku o váze minimálně 25 kg, aby poznali na vlastním hřbetě, co chtějí po dnešních žáčcích. Pak jako další krok bych je donutil naučit se některé stupidní články ze současných učebnic nazpaměť, aby si nadosmrti zapamatovali, jaké voloviny by se neměly učit. Setkal jsem se u svých vnoučat s případem z češtiny, kdy učitelka nerozuměla ani tomu, co bylo v učebnici pro 4. třídu. Na třídní schůzce začaqla něco blekotat o tom, co se učili na VŠ, o různých pohledech nan problém o němž byla řeč. V důsledku toho půlka třídy pochopila problém tak, druhá onak a učitelka vyhodnotila výsledek jakop správný jen polovičce třídě a to ještě v rozporu s tím, co se děti před tím naučily. A nad úrovní vyučování ve vyšších třídách 6 - 8 aby člověk, jenž získal vzdělání v poválečných letech, akorát hořce zaplakal. Doporučil bych doplňkové studium pro všechny učitele bez rozdílu, protože 80% z nich nejsou schopni ani pochopit, co se po nich chce, pokud to nebudou mít zase podrobně rozepsáno. Ono totiž myšlení bolí a u učitelů to platí podle mne dvojnásob. A hovořit o nějakém sepětí školy a rodičů?
Nenechte se vysmát. Něco podobného již dávno neexistuje. Osobně pamatuji doby, kdy učitel znal důvěrně rodiče každého žáka, protože je buď učil, nebo se s nimi setkával v okolí svého pracoviště. Dnes, v době anonymity města, od okresního včetně a výš se o nějakém sepětí školy a rodiny hovořit vůbec nedá. Leda, jedná-li se o dítko většího podnikatela nebo politika trochu většího formátu. Tam se ale spíše jedná o sepětí koryta nebo peněz se školou. To je ale z úplně jiné oblasti.
30. 06. 2007 | 02:12

Majka napsal(a):

To Sidney, Fedor:
Škoda, že vidíte chyby jen na straně učitelů a ne také na straně rodičů. Neříkám, že všichni učitelé jsou úžasní a skvělí, ale říkám, že pokud doma dítko slyší, že učitelka je krá*a pitomá (v nejlepším případě) a v případě, že je ve škole potrestáno za to že zlobí, tak si rodiče akorát přijdou stěžovat na učitele, místo toho, aby mu ještě přidali, tak asi není všechno v pořádku...
04. 07. 2007 | 21:42

L@dik napsal(a):

2 Majka:
Kde ty chyby objektivně jsou, není možné je nevidět. Pokud si někdo na mém dítěti léčí svoje komplexy, je nezbytně nutné to tomu dítěti vysvětlit a netopit ho do toho ještě víc tím, že budu za každou cenu podporovat autoritu někoho, komu jsou děti na obtíž a do školy chodí proto, aby si vydělal nějaké peníze a neumřel hlady.
05. 07. 2007 | 14:19

skeptický napsal(a):

Nějak mi nejde do hlavy,proč se pozastavovat nad tím,že při neprospění v jednom předmětu je nutno opakovat ročník,se všemi předměty.To snad bylo odjakživa.V Americe si študent chodí na střední školu jak dlouho chce,a dodělává si dlužné předměty po libosti a svým tempem.A o americký typ vzdělání,který nám sem zavádějí
blíže nespecifikovaní "experti",kde se děti budou učit diskutovat,a fakta si mohou najít na internetu,bych pro svoje potomky asi nestál.
22. 07. 2007 | 00:49

Termix napsal(a):

A "Martina" je letos v 1.ročníku vysoké školy, kterou si přála.. Moc rádá jsem si tuto situaci znovu připomněla a znovu bych chtěla poděkovat lidem, díky kterým jsem dnes tam, kde jsem...
11. 04. 2011 | 23:00

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy