Babiš zvítězil v krajských volbách a velmi pravděpodobně zvítězí i v příštích parlamentních volbách, protože velká část lidí věří tomu, že přinese prosperitu. Věří jeho heslu: Ano, bude líp. Můžeme se tomu smát, můžeme nad tím žasnout, ale taková je realita. Věří mu stejně, jako věřili slibům Václava Klause v 90.letech, že se svým konceptem ekonomické reformy přinese prosperitu. A důvody této důvěřivosti není těžké pochopit

Za prvé heslo „budu řídit stát (kraje) jako firmu“ vůbec voličům ANO nepřipadá špatné. Politologové si nad tím heslem rvou vlasy, ale lidi tomu rozumí po svém: vědí, že u nich ve firmě je pořádek, všechno funguje rychle a efektivně, majitel nesmiřitelně likviduje lenost a nedbalost, zatímco přijdou-li na úřad, všechno trvá věčnost, úředníci jsou líní a pomalí, jednoduché úkony tam vykonávají násobky lidí než ti, kteří by je bez problému zvládli v soukromé firmě. Takže když Babiš slibuje, že na úředníky vezme firemní rákosku, tak to celkem logicky vypadá, že by to mohlo fungovat. Ekonomika vykazuje už druhým rokem velký růst, takže vývoj dává Babišovi za pravdu. I když ekonomové vědí, že s ekonomickým růstem nemá Babiš nic společného, lidé si to nemyslí. Taková je politika. Je jasné, že třeba ve srovnání s ekonomickou reformou Václava Klause, je tento koncept na úrovni téměř mateřské školky, ale u lidí funguje. Je to také jistým vysvědčením pro ostatní politické strany, protože nejsou schopné něčemu tak prostinkému konkurovat.

Za druhé Babiš je jiný než většina politiků. Je na něm ihned vidět, že má za sebou veleúspěšnou podnikatelskou dráhu, je rychlý, věcný, útočný, ale v podstatě normální. Nepoužívá politickou ptydepe, tu hromadu slov, frází a floskulí, kterými politici s oblibou obalují každý plk, který nám s vážnou tváří sdělují. Lidé proto důvěřují tomu, že na rozdíl od běžných politiků, kteří jednají podle zásady, že slibem neurazíš, Babiš dokáže to, co slibuje.

Za třetí má Babiš obrovské finanční zázemí, které mu umožňuje investovat do brilantního politického marketingu, a my dnes bohužel žijeme v době, kdy síla marketingu a billboardů je větší než síla myšlenky.

Za čtvrté disponuje klíčovými centrálními médii, která když nepíší kriticky o něm, tak o něm aspoň nepíší vůbec. Je tedy velmi těžké dostat do širšího společenského povědomí jakoukoliv kritickou informaci nebo názor o Babišovi a jeho konfliktu zájmů.

Za páté Babiš zcela bez skrupulí přizpůsobuje své názory v citlivých a klíčových věcech náladě širší veřejnosti. Není totiž odpovědný žádnému názoru a principům, protože žádné názory nemá a žádné principy (snad kromě toho řízení státu jako firmy) nevyznává. Zná jediný princip, a to dostat se k moci. Je pak jednoduché na příklad říct, že nevezmeme žádného uprchlíka, protože uprchlíci jsou mu ukradení a následky takové politiky nemusí nést. Neztrácí tak politické body v otázkách, které je z principu třeba hájit proti většinovému názoru. Takovou povinnost Babiš zatím na svá bedra nepřijal.

Jak lze porazit Babiše? Babiš se nesporně jednou porazí sám. Jako každý populista naslibuje všechno, ale skutek nakonec vždycky uteče. Až to lidé poznají, přestanou ho volit. Porazí ho tedy sám čas, ale komu se chce takovou dlouhou dobu čekat na jeho politický konec? Než nastane, uplyne řada let a naši společnost a stát to zatíží obrovskými náklady. Pokud chce někdo porazit Babiše dříve, třeba v nadcházejících parlamentních volbách, musí přijít s takovou vizí a programem, který bude přesvědčivě a věrohodně garantovat to, co lidé očekávají od Babiše, totiž prosperitu. Takový program však už musí mít řádné profesionální parametry, musí být podložený solidní a propracovanou ekonomickou úvahou a musí mít úroveň opravdové politiky. Žádné nadávání na Babiše, jak ničí demokracii, volby nevyhraje. A jak se právě ukázalo, paradoxně ho naopak dočasně posílí.