s velkým zájmem jsem si přečetl Váš článek „Neberte úplatky, neberte úplatky, nebo to na vás řeknou“, který jste dnes zveřejnil na aktualne.cz. Oceňuji Vaše odhodlání bojovat s korupcí na ministerstvech a ve státních úřadech a přeji Vámi propagované nové protikorupční lince 199 a Vašim podřízeným, kteří budou na takto získané informace reagovat, hodně úspěšné práce při očistě politiky a státní správy od „šibalů“.

Souhlasím i s Vaším konstatováním, že je třeba, aby se do boje proti korupci vrhli sami občané. I já sám bych se rád vrhl, a proto si Vás dovoluji požádat o osobní radu. V květnu tohoto roku jsem v knize „Tunel plný krve“ a na webové stránce www.tunelplnykrve.cz zveřejnil řadu dokumentů, ze kterých, podle mého názoru a právních konzultací, vyplývá mimo jakoukoliv pochybnost, že bývalý ministr zdravotnictví Bohumil Fišer a dnešní náměstek Nejvyšší státní zástupkyně Zdeněk Koudelka, který tehdy jako poslanec fungoval současně i jako utajeně placený poradce ministra, se v letech 2001 a 2002 dopustili při rozhodování o sporu mezi Českou republikou a společností Diag Human korupčního jednání ve smyslu všech dostupných českých i evropských definic.

Z dokumentů vyplývá, že dnešní náměstek Nejvyšší státní zástupkyně několik měsíců prosazoval, aby byly zadány zcela nepotřebné zakázky na nové právní zastoupení a znalecké posudky, a aby je dostaly výhradně společnosti jeho blízkého osobního přítele. Poslanec, poradce a advokát v jedné osobě potom později podepisoval jménem ministerstva zdravotnictví dokumenty o výběru těchto znalců a ve smlouvách je dokonce označen jako kontaktní osoba, která jim jménem ministertsva má předávat potřebné podklady (taktéž na www.tunelplnykrve.cz). Znalecký posudek takto vzniklý byl, jak ukazuje další tamtéž zveřejněný úřední dokument, pětadvacetkrát dražší než předchozí znalecký posudek renomovaných znalců, navržených v roce 2001 Konzolidační bankou. Podle některých právníků naplňuje takto vzniklý materiál všechny předpoklady trestného činu podání nepravdivého znaleckého posudku.

Přímá škoda veřejných rozpočtů - v nákladech z fondů Vlády ČR na zcela netransparentní a ve své době dokonce účelově v režimu „Vyhrazené“ utajovaný postup ministra a jeho poradce - činí prokazatelně nejméně osm a půl milionu korun. Škoda za neukončení sporu a jeho protahování činí do dnešního dne zřejmě až několik miliard.

Všechny tyto informace a obvinění jsem opakoval v pořadu TV NOVA „Na vlastní oči“, i v rozsáhlém článku v Lidových novinách, stejně jako i v přímé konfrontaci s panem náměstkem Koudelkou v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Na opakovanou přímou výzvu, aby Zdeněk Koudelka, v případě, že zveřejněné dokumenty nejsou pravdivé, na mne podal příslušné trestní oznámení, odpověděl v tomto přímém přenosu pouze floskulí o orlu, který much nelapá.

Nevím, co více potřebují Vaši podřízení, pověření bojem s korupcí, aby začali šetřit takto konkrétní, veřejné a dokumenty podložené podezření z korupce jednoho z nejvyšších úředníků, dohlédajících v tomto státě na zákonnost. Rád bych Vás proto požádal o radu, jak dále postupovat. Mám na tom, přiznávám, i ryze osobní zájem. Podle některých informací zahájila Policie ČR šetření, zda jsem se zveřejněním některých dokumentů nedopustil porušení zákona. Velmi bych proto ocenil, kdybych mohl znát Vaši odpověď na otázku, zda je pro Vaše ministerstvo a Vás osobně důležitější postupovat proti korupci vysokých představitelů státu, nebo postihovat ty, kdo na ni upozorní.

S úctou

Jan Urban