Nedělní Otázky Václava Moravce se, jemně řečeno, nestřetly s realitou. Anebo v ní, naopak, tvrdě vytrvaly. Ale to by asi měl posoudit sám čtenář.

Nejvyšší státní zástupce Praha, 17.března 2014
JUDr Pavel Zeman Otevřený dopis

Vážený pane doktore,

Se zájmem jsem shlédl Vaše vystoupení v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, ve kterém jste se, kromě jiného, dosti podrobně vyjadřoval i k postupu Městského státního zastupitelství v Praze při vyšetřování takzvané kauzy Opencard. Z několika Vašich výroků vyplynulo, že podle Vám dostupných informací byla schůzka Ing.Jiřího Chytila s kapitánem L. z protikorupční policie v advokátní kanceláři Jana Kalvody zřejmě vůbec prvním okamžikem, kdy Ing. Chytil policii poskytoval informace. Není tomu tak. Na závěr jste pak vyslovil i přání, aby se vždy v podobných případech postupovalo podle Trestního řádu. Hluboce souhlasím. Bylo by krásné, kdyby se tím řídila i soustava Vám podřízeného státního zastupitelství.

Ing. Jana Ryšlinková podala jako členka Zastupitelstva Hlavního města Prahy podrobné trestní oznámení ve věci Opencard dne 21. prosince 2009. O několik dní později se na mne obrátila, zda bych nepomohl zprostředkovat předání dokumentů k této kauze od pracovníka magistrátu na protikorupční policii. Tak jsem se seznámil s Ing. Jiřím Chytilem. Magistrát Hlavního města Prahy byl tehdy za nezájmu orgánů činných v trestním řízení ovládán otevřeně korupčním společenstvím zájmů. Dodnes, například, není vyšetřeno vlastnictví účtů ve švýcarských bankách, ke kterým měli podpisové právo dva vedoucí klíčových odborů tehdejšího magistrátu, nebo způsob vytváření pro město zásadně nevýhodných, a do budoucnosti nevypověditelných smluv na rozsáhlé infrastrukturní projekty. Ve stejné době, jak sám nejlépe víte, Vrchní státní zastupitelství v Praze, stejně jako Městské státní zastupitelství, jemně řečeno, nevzbuzovalo důvěru, a mělo jak mezi občany, tak v policii, pověst „zametačů kauz“. Právě v roce 2009 přece došlo k prvnímu, ještě neúspěšnému pokusu o odvolání doktora Rampuly z funkce Vrchního státního zástupce, což se podařilo až mnohem později právě díky Vám.

Proto jsme se z mojí iniciativy s Ing.Chytilem dohodli na velmi opatrném postupu. Jak já, tak Jan Kalvoda a Ing. Jana Ryšlinková, jsme se Ing.Chytilovi pokoušeli vysvětlit všechna rizika, která dobrovolnou spoluprací na předávání informací policii podstupuje. Trval na tom, že „věří v zákon“, a že si je rizika vědom. Poté, co jsem si u osob ze širšího vedení protikorupční policie ověřil zájem o šetření kauzy Opencard, předal jsem osobně při nejméně dvou schůzkách několik stovek stránek dokumentů a dva CDRom nosiče s daty, které mi předal Ing.Chytil. Policii jsem sdělil pouze to, že informace pocházejí přímo od zdroje na magistrátu, ale že jeho totožnost z obav o jeho bezpečí neprozradím, dokud policie nezaručí, že mu bude udělen statut utajeného svědka. Další část dokumentů předala policii v době mojí nepřítomnosti Ing. Jana Ryšlinková. Mezi ně patřil i nákres umístění počítačů na odboru informatiky a serverů magistrátu s přesným popisem obsahu jejich paměťových disků.

Teprve o několik týdnů později jsem byl požádán o zprostředkování osobní schůzky se svědkem. V té době jsem byl pevně přesvědčen, že policie chápe ohrožení bezpečnosti svědka, a bude ve fázi prověřování i nadále postupovat podle Trestního řádu. Potvrdil to i souhlas s utajením místa schůzky, a, především, na schůzce, z iniciativy a na radu přítomného policisty, dosažená explicitní dohoda o maximálně bezpečné elektronické komunikaci prostřednictvím společné schránky s velmi komplikovaným heslem, tak, aby bylo možné zcela se vyhnout komunikaci elektronickou poštu. Bylo dohodnuto i to, že policie předloží právě touto cestou řadu konkrétních otázek, na které Ing.Chytil stejnou cestou odpoví.

Rozběhnuté prověřování bylo zastaveno, či přinejmenším výrazně zpomaleno, ve chvíli, kdy byl případ předložen Městskému státnímu zastupitelství v Praze. Identita Ing.Chytila byla bezprostředně potom prozrazena, a ten byl okamžitě z magistrátu propuštěn. Připravená domovní prohlídka prostor magistrátu byla zásahem městské státní zástupkyně odložena, což, ostatně, potvrdilo i velmi ostré prohlášení tehdejšího ředitele protikorupční služby Martince. Původní trestní oznámení Ing. Ryšlinkové přestalo být šetřeno (aby bylo nakonec v roce 2013 odloženo jako neodůvodněné), a policie po zásahu státního zastupitelství celou kauzu přesměrovala na stíhání skupiny úředníků. Neznámí pachatelé dvakrát prohledali byt Ing. Chytila, a anonym mu prostřednictvím novináře Ondřeje Koutníka vzkázal, že má pěknou přítelkyni, a že by bylo špatné, kdyby se jí něco stalo… Policie ani státní zastupitelství o to neprojevily zájem. Musel se přestěhovat. Ve svém věku již nenašel uplatnění v oboru a musel nakonec odejít do předčasného důchodu. Jako občan i jako odborník byl fakticky zlikvidován. A nyní byl, zatím nepravomocně, odsouzen, přičemž státní zástupkyně vědomě zkreslila a zapřela jeho motivy a účast při vyšetřování kauzy.

V rozhovoru v České televizi jste projevil jistou nadřazenou nedůvěru a nelibost nad tím, že Jiří Chytil nepostupoval v souvislosti se zmíněnou schůzkou podle trestního řádu, a že si „přizval“ advokáta a novináře. Zdá se, že z toho dovozujete i jeho jistou nevěrohodnost. Přijměte tedy mé svědectví o tom, že schůzku jsem připravoval a dohadoval já osobně. A jak můžete sám vidět, přes veškerou opatrnost Ing. Chytil na svoji dobrou vůli a snahu pomoci výkonu spravedlnosti tvrdě doplatil.

Vaše informace v této věci, jak se zdá, nejsou úplné. Mohu Vás jenom poprosit, abyste si sám pro sebe zodpověděl následující otázky:

1) Pokud postup Ing. Chytila nebyl správný, proč Nejvyšší státní zastupitelství legalizovalo mnohem nestandardnější postup několika policistů a jedné státní zástupkyně, kteří v kauze vyšetřování Davida Ratha úmyslně obcházeli nedůvěryhodné nadřízené i předepsané postupy a interní informační systémy policie i státního zastupitelství?

2) Jste ochoten uznat, že Ing. Chytil dobrovolně a s vědomím rizika předával informace orgánům činným v trestním řízení dávno před onou schůzkou v advokátní kanceláři Jana Kalvody?

3) Jste ochoten uznat možnost, že v té době mohli mít slušní policisté obavu z tendencí některých státních zástupců blokovat vyšetřování kauz, spojených s vlivnými mocenskými skupinami v Praze?

4) Máte zato, že popis aktivity Ing.Chytila, tak jak ho soudu podala státní zástupkyně Dagmar Máchová, byl korektní a nezaujatý – a, především, zda vůbec odpovídal skutečnosti? Pokud totiž platí moje vylíčení okolností, za jakých policie dostávala od Ing.Chytila informace již v samotném prvopočátku prověřování, pak musím jako účastník a přímý svědek konstatovat, že paní státní zástupkyně vědomě soud uváděla v omyl.

S pozdravem Jan Urban

a jako malý přídavek:

Václav Moravec
Česká televize
Otázky Václava Moravce

Vážený pane,

Dovoluji si Vám poslat svůj dopis Nejvyššímu státnímu zástupci JUDr.Pavlu Zemanovi, se kterým jste ve svém nedělním programu vedl pro mne velmi zajímavý, bohužel však informačně velmi jednostranný a neobjektivní, rozhovor.
Pokud byste spolu s Nejvyšším státním zástupcem měl ve studiu i někoho z přímých účastníků, například Ing. Janu Ryšlinkovou, nebo novináře Jaroslava Spurného, či Ondřeje Koutníka, kteří celou kauzu dopodrobna znají, mohli si vaši diváci odnést podstatně bohatší a úplnější informaci. Se vší úctou si nejsem jist, zda jste o to stál.

S pozdravem
Jan Urban