Jak jinak si vysvětlit neschopnost a neochotu evropských politiků čelit zlu, které přichází?

Evropa je měkká. Kde kdo si sem může přijít, a donedávna byl dokonce vítán s otevřenou náručí.
Evropa je humánní. Proto je zaskočena jasným agresivním zlem, kterému neumí čelit.
Evropa je založena na až absurdní regulaci života Evropanů, zatímco cizincům toleruje žádné nebo falešné pasy.
Evropa má svého Boha. Ovšem tento Bůh nemůže ustát střet s ďáblem.
Evropa je dětinská. Tak dlouho křepčila radostí z pádu vnitřních hranic, až zcela zapomněla na ty vnější.
Evropa stojí na moderním humanismu. Jenže tento humanismus si nikdy nemůže porozumět se středověkem.
V Evropě máme rovnoprávnost žen a mužů. Přesto sem necháváme vnášet šovinismus a vztahový středověk.

A tak se tu ženy povinně zahalují, vtírá se sem potichu právo šaríja, k mrzačení žen obřízkou se mlčí, mnohoženství se trpí, a do některých čtvrtí už se nechodí, protože už nejsou evropské. A čas od času nás ti příchozí ve jménu své víry masakrují a vraždí, protože to je jejich program. Evropu osídlit a ovládnout. Používají na to všechno - své etnické spojence, co tu žijí spoustu let zdánlivě spořádaně, své ženy, své děti... Je to řízená anexe. Nechápe to ještě někdo?

Asi ne. Evropští politikové pod pláštíkem pseudohumanismu, pseudodemokracie a pseudotolerance nedělají pro jistotu nic. Jen pak vyslovují kondolence, vyhlašují dny smutku, a posílají policisty, aby nás hlídali. Nás, v našich zemích, na našem kontinentu, nás musí bránit před "hosty". Kdo mluví pravdu, je rasista. Kdo chce efektivní řešení, je populista. Stíháme své lidi, zatímco bychom měli něco dělat s těmi nájezdníky.

Neschopnost a impotence evropských elit, které jen filozoficky žvaní, se tak jeví jako čekání na Hitlera.
Protože až se někdo takový najde, postaví k mikrofonu, a s vášní hlase slíbí lidem novodobý odsun - tentokrát muslimů a jim podobných tam, kam patří, vyhraje demokraticky a s převahou volby v kterékoli zemi. Včetně Německa.

Jako Adolf kdysi. Tenkrát mu pomohla bída lidí. Slíbil jim práci, a nadchnul je pro svou říši.

Dnes máme dost všeho. Žijeme v míru. Jenže nám začíná jít o život z této páté, příchozí kolony. Středověké kolony. A evropské elity selhávají. Neumí odlišit humanitu od sebevražedné hlouposti a slabosti. Nemají sílu. Nemají odvahu. Utápí se v regulaci Evropanů, a ty jim neregulovaně vraždí primitivní Pákistánci a jiní. Které by si žádný normální člověk do svého života nepustil - ne tak evropští politikové, kteří nám je sem naservírovali po statisících. A dnes si s nimi neví rady. Bojí se vědět si rady.

Takže se čeká na novodobého Hitlera.
Který stoupne k mikfofonu, a prohlásí - já si s těmi nájezdníky poradím, a věřte, do roka a do dne tu nebudou.
A protože Bůh, víra ani modlení nefunguje, lidé se ve jménu svého života a života svých dětí ze zoufalství spojí klidně i s ďáblem.

Evropské elity jim totiž nedají na vybranou. Na teror totiž odpovídají jen slovy. A lidé chtějí činy.

Takže zvolí toho, kdo se zaváže odsunout ty, kteří nás vraždí.
A, při vší neúctě k těm všem filozofickým žvástům, nevidím jediný argument, který by jiné řešení než odsun všech nelegálních imigrantů mohl obhájit.

Půjde jen o to, kdo tuto myšlenku uchopí a bude odhodlán ji realizovat. Zda důsledný evropský demokrat, nebo novodobý Hitler.

Evropa je tedy dnes ohrožena hned dvakrát - imigranty, kteří sem neměli nikdy přijít, a měli by prostě opět odejít, a neřešením situace, která může vyústit ve zrození novodobého Adolfa. Z absolutní neschopnosti evropských politiků vyplývá, že čekají na to druhé.

Čekají na Hitlera, aby nechali řešení problému, který sami zavinili, alibisticky na něm.

V takové Evropě dnes žijeme.

Čest památce nevinných obětí v Berlíně. Všichni jsme jejich pozůstalí.