Věda žije (neumřelať, jenom spí ...)

24. 10. 2010 | 14:54
Přečteno 4544 krát
Proti nedomyšleným reformám vědy je třeba se ozvat. Ale neměli bychom při tom démonizovat své oponenty.

Vždycky cítím trochu rozpaky, když třeba lékaři bojují o více peněz pro zdravotnictvím a zdůvodňují to zájmy pacientů; nebo když o peníze bojují železničáři a dovolávají se pohodlí cestujících. (Mám vždycky pocit, že kdyby mělo jít o pacienty, cestující ap., tak by se především měli ozývat oni sami.) Nemohu tedy nepociťovat jisté rozpaky i nad tím, když my, kdo se živíme vědou, bojujeme o peníze a zaklínáme se prospěšností vědy pro naši společnost a její budoucnost. (Opět se nemohu zbavit pocitu, že pokud jde skutečně o tohle, tak by se měla ozvat "společnost" vně té naší vědecké.) Aktivisté ze spolku Věda žije! dokonce hovoří o "tunelování české vědy a kultury". A i když souhlasím s tím, že mnoho z toho, co se v této zemi v posledních letech odehrává pod hlavičkou reformy vědy, je skutečně nedomyšlené či vyloženě hloupé, a něco možná skutečně i snese přízvisko tunelování, udělali bychom my, kteří si něco takového myslíme, mnohem lépe, kdybychom své odpůrce nedémonizovali. Rozhodně si nemyslím, že každý, kdo se snaží prosadit reformy, a třeba i hloupé reformy, to dělá z nějakých zištných či obmyslných důvodů. A nemyslím si, že bychom žádné reformy nepotřebovali.
Myslím, že to, co je na přístupu našich dosavadních vlád a jimi vytvořených komisí k vědě jednoznačně špatně, lze shrnout do tří nejzákladnějších bodů, které uvádím níže. U každého z nich však přidávám nějaké ale, nějaké varování před způsoby, kterými může jeho opodstatněná kritika přerůst v něco, co už se mi opodstatněné být nejeví. Předem však upozorňuji na to, že moje perspektiva je omezená: pohybuji se v kontextu humanitních věd (a to navíc v jistém smyslu na jejich periférii), takže je možné, že ne vše, co říkám, platí stejnou měrou i pro jiné vědní oblasti.
1. Současný systém hodnocení vědeckých výkonů je špatný. Nejsem si jistý, jak moc je špatný z hlediska přírodních věd, ale a hlediska humanitních věd je (jak jsem to podrobně ukazoval na jiném místě) přímo tragický. Nestimuluje k produkování podstatných výsledků mezinárodní úrovně, ale spíš různých pseudovýsledků; a vědeckou výkonnost hodnotí velmi neadekvátně.
Ale: Neměli bychom propadat iluzi, že na nás, kdo máme vysezené místo na nějakém významném vědeckém či vědecko-pegagogickém pracovišti, se vlastně žádné hodnocení nemá vztahovat, že to naopak můžeme být právě jenom my, kdo můžeme hodnotit jiné. V kruzích svých humanitních kolegů jsem se již několikrát setkal s nadšeným opakováním výroku německého filosofa Hanse-Georga Gadamera, podle kterého by měla být věda řízena především tak, že se dá "důvěra důvěryhodným", což ve mně vyvolává skutečné rozpaky. Otázkou samozřejmě je, jak ti, kdo na vědu přidělují peníze, ty důvěryhodné poznají; a mám vždy podezření, že co se za tímto výrokem skrývá, je přesvědčení některých příslušníků vědeckého establishmentu, že těmi důvěryhodnými jsou samozřejmě oni, takže oni jsou nad jakýmkoli hodnocením. Já mám naopak pocit, že kdokoli z nás může v prostředí, kde nebude muset nic prokazovat, lehko zlenošit, zhloupnout či jinak zdegenerovat. A naopak má-li někdo skutečně výsledky, pak mu nedělá problém je vykázat (bude-li samozřejmě systém vykazování rozumný). A mám pocit, že věda může rozumně fungovat jedině v prostředí, které je otevřené v tom smyslu, že do něj mohou vstupovat noví lidé, kteří prokážou, že na to mají, a že případně mohou i vystřídat ty, kteří na to mít přestali.
Dokonce si myslím, že se neobejdeme bez hodnocení ,které bude částečně založeno na kvantitativních (scientometrických) metodách. Opět zvláště v humanitních vědách se často setkávám s názory, že jakákoli kvantifikace je nesmyslná, neboť prostě ignoruje kvalitu. Tak tomu ale podle mne není: i impakt faktory, které se počítají pro přírodní a společenské vědy, do určité míry kvalitu odrážejí. Kvantitativní metody jsou samozřejmě velmi omezené a v některých ohledech problematické - je však třeba vidět, že jejich alternativa, to jest všelijaké hodnotící komise, jsou v mnohých ohledech ještě problematičtější. Mají-li totiž hodnocení vždy v rukou zase příslušníci establishmentu, je vždy v ohrožení ona otevřenost, bez které, jak píšu výše, dobrá a plodná (rozuměj: nedegenerující) věda nemůže existovat.
Z toho všeho podle mne plyne, že pokud chceme kritizovat dnešní špatný systém hodnocení, pak, aby byla naše kritika věrohodná, bychom měli mít připraven lepší návrh (který by nebyl postaven jenom na tom, že my si už nějak jeden druhého ohodnotíme); což myslím, vyjde-li se ze zkušeností ostatních evropských zemí, není zase až takový problém.
2. Je třeba uznat základní výzkum jako svébytnou kategorii. Dosavadní vlády a jimi vytvořené komise zatím prokázaly pramálo pochopení pro to, co to základní výzkum je. Propojením myšlenek výzkumu a inovace (název komise, která má vládní strategii tvořit vůbec neobsahuje slovo věda) sugerují myšlenku, že jakýkoli výzkum je tu proto, aby přinášel bezprostředně využitelné výsledky. Ale základní výzkum, tak jak se ve vyspělém světě etabloval v posledních desetiletích, takhle nefunguje: probádává nejrůznější oblasti lidského i nelidského světa prostě s cílem objevit věci, o kterých ještě nevíme, či porozumět dějům, které ještě nechápeme. A tento výzkum se v této podobě etabloval proto, že podstatné objevy mohou být uskutečněny mnohem spíše v rámci takového 'bezcílného' hledání, než v rámci řešení konkrétních problémů, které před nás staví praxe. Výsledky tohoto druhu bádání pak zřejmě není možné hodnotit podle jejich okamžité rentability.
Abych však předešel nedorozumění: nechci říci, že by byl takový výzkum rentabilní není. Myslím, že je, jenom je to jednak až v dlouhodobé perspektivě a jednak značně výběrově v tom smyslu, že na jeden vědecký tým, který něco převratného objeví nebo zjistí, tu může být deset jiných týmů, které takové štěstí nemají. ('Rentalibita' samozřejmě může v různých oborech znamenat různé věci - biochemik, který popíše procesy, na základě jejichž pochopení je pak možné vyvinout lék na nějakou nevyléčitelnou nemoc, je samozřejmě rentabilní velmi přímočaře; historik, který nám dovolí pochopit, co jsme to v minulosti vyváděli a co nás dovedlo tam, kde jsme, je samozřejmě rentabilní v mnohem problematičtěji vyčíslitelném smyslu.) Zdá se mi tedy nesmyslné, dávat do jednoho pytle takto fungující základní výzkum, jehož úspěšnost se často v krátkodobé perspektivě nemůže měřit ničím jiným než ohlasem v mezinárodní vědecké komunitě, s výzkumem, kterému se říká "aplikovaný" a jehož výstupem jsou patenty, "poloprovozy" ap. Vláda by tedy měla rozhodnout, kolik bude investovat přímo do základního výzkumu.
Ale: My všichni musíme pochopit, že v době, kdy se na všech frontách šetří, není tabu ani otázka investic do vědy; a že ne každé rozhodnutí o snížení prostředků je podlým útokem na českou vědu a kulturu. Také si musíme připustit, že prostředí základního výzkumu, jehož skutečná hodnota se vyjevuje až retrospektivně, může sloužit i jako černá díra na peníze: zkoumat lze naprosto všechno a nevýkonnost není vždy těžké schovat za všelijaké pseudovýkony. (A právě také z tohoto důvodu nutně potřebujeme nějaké třeba ne zcela dokonalé, ale průkazné hodnocení kvality vědecké práce, které nebude vypadat tak, že si jenom jeden druhému udělujeme absolutorium.)
Je samozřejmě otázka, kolik peněz se má investovat do základního výzkumu, a jaký má být poměr mezi tím, co jde do základního a co do aplikovaného výzkumu. (Myslím tím, rozumný aplikovaný výzkum; problém je samozřejmě i v tom, že vymezit, kde končí skutečný aplikovaný výzkum a kde už se jedná o nějakou čistě komerční činnost, je asi velmi obtížné; takže i tady se otevírá velmi významná černá díra na peníze, ne-li dokonce pro to, co mí kolegové nazývají "tunelováním".)
3. Akademie věd je relativně dobře fungující instituce produkující relativně dobré vědecké výsledky. Někdy mám tendenci si - z mé omezené perspektivy - myslet, že ke skutečně dobrému fungování máme dost daleko; avšak faktem je, že většina z toho, co se předkládá jako alternativy (například přidělovat peníze na vědu prostřednictvím všelijakých rezortních "grantových agentur") je nesrovnatelně horší. To je třeba mít na paměti zejména při jakýchkoli úvahách o transformaci Akademie; je třeba si dobře rozmyslet, zda taková transformace nestvoří něco podstatně horšího. Bylo by absurdní prostě sebrat peníze Akademii a tvářit se, že tím nebereme peníze základnímu výzkumu jako takovému, protože na ty peníze pak budou moci dosáhnout například vysoké školy a výzkum se bude moci dělat jinde. Zformovat fungující výzkumné týmy nějaký čas trvá, a pokud se některé z těch opravdu dobrých v Akademii rozbijí, může to být škoda prakticky nenávratná. Je také třeba vidět, že skutečně špičkoví badatelé obvykle nemají problém si najít uplatnění za hranicemi, takže pokud by se situace v ústavech Akademie prostě jenom zhoršovala, pak hrozí to, že odtud zmizí právě oni a zůstanou tam ti průměrní a podprůměrní.
Ale: Diskusím o reformách či transformacích Akademie se nelze v žádném případě vyhýbat. Je faktem, že takto rozsáhlá čistě badatelská instituce není nic ve světě běžného; a otázka, zda by nebylo rozumnější dělat tento výzkum na vysokých školách je samozřejmě naprosto legitimní. Myslím, že reformy, jak o nich uvažovali ti rozumnější členové vládní Rady pro výzkum a vývoj a inovace za Topolánkovy a Fischerovy vlády, vycházely právě z takovýchto úvah a ty nelze prostě smést se stolu jako podlý útok na vědu. A je také fakt (alespoň mně se to tak, z oné mé omezené perspektivy, jeví dost jednoznačně), že na efektivitě práce v Akademii rozhodně je co zlepšovat. (Ale to jsme zase zpátky u toho prvního bodu: dokud nebudeme mít nějaké rozumné hodnocení výkonnosti, nehneme se z místa.)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Béda napsal(a):

Autor,
přiznám se, že jsem ten filosofující rozbředlý traktát nedočetl.

Pokud jde o vaši disciplínu, svým laickým umem bych soudil, že měřítkem by mělo být množství odvolávek významných světových (nikoliv českých) filosofů na vaše původní myšlenky v prestižních světových periodikách z vašeho oboru.

Netuším sice, čím se taková kapacita jako vy zaobíráte a nad čím ve skrytu svého kabinetu bádáte, ale podle výstupů na zdejším blogu bych soudil, že by vám náležel plat uklizečky s 20-letou praxí. Samozřejmě bez tarifní jistoty.

Šetřit se musí a prvořadá je přece sdílená ODPOVĚDNOST.

PS: ale třeba se mýlím a v odborných kruzích jste hodnocen výše, nežli dle mého individuálního soudu.
24. 10. 2010 | 15:12

igi napsal(a):

Bédo,

opravdu se mýlíte. Ne vždy má za každou cenu něco psát, jak je u některých místních grafomanů v oblibě.
24. 10. 2010 | 15:42

pd napsal(a):

Bédo,

mýlíte se velice. Zvlášt když u profilu máte osobní stránky autora se seznamem jeho publikační i pedagogické činnost. A to s tou uklízečkou?? Ach jo, mlčeti zlato!
24. 10. 2010 | 16:03

Béda napsal(a):

igi, pd,

trh všechno vyřeší. Naposled mi to zopakoval pod článkem p.Pehe jistý jojo. Jinak je to myšlenka p.Klause.

Pokud vím, p. Peregrin je zaměření pravicového. Jako takový, byť pedagog by si je jistě vědom své odpovědnosti a neměl by natahovat ruku ke státní mzdě ale uplatnit výsledky svého bádání (pokud to není kvalifikováno jako státní tajemství, anebo národní poklad) na trhu.

Po seznámení s bibliografií autora jsem se krátce zamyslel nad tím, co praktického přináší pro společnost (neřkuli ekonomiku) - jaký posun v poznání, odhalení jakých společenských a přírodních tajemství a zákonitostí- některé rádoby vědecké "bádání". Mně připadá, že některé výzkumy odhalují dávno objevené a prakticky nic nového nepřinášejí.

To bylo ovšem jenom takové obecnější zamyšlení, které se jistě netýká tohoto autora.

PS: věda by neměla býti samoúčelem.
24. 10. 2010 | 16:26

vaclavhorejsi napsal(a):

Autor:

"Diskusím o reformách či transformacích Akademie se nelze v žádném případě vyhýbat. Je faktem, že takto rozsáhlá čistě badatelská instituce není nic ve světě běžného; a otázka, zda by nebylo rozumnější dělat tento výzkum na vysokých školách je samozřejmě naprosto legitimní."

To snad neni mozne...

1) Prakticky v kazdem vyspelem state existuji neuniversitni vyzkumne instituce typu AV, v pomeru k poctu obyvatel dokonce vetsi nez AV (ktera svoji velikosti odpovida jedne vetsi universite).

2) Ustavy AV (aspon vsechny, ktere znam) venuji spoustu casu pedagogicke praci (pracovnici naseho ustavu zajistuji 27 semestralnich prednasek, jen ja sam v poslednich letech zkousim vice nez 150 studentu rocne, tretina nasich pracovniku jsou studenti, na ustavech AV se skoli pres 2000 doktorandu).

Vy ta fakta neznate, nebo podobne jako p. Kopicova a spol. zamerne lzete?

..
24. 10. 2010 | 16:37

StandaT napsal(a):

No, já nevím,pane Peregine.

AV měla štěstí na polistopadové osobnosti v čele. Zahradníka, Illnerovou, Drahoše. Pokud po dvaceti let snah o změnu, navzdory skvělým osobnostem i organizátorům je AV stále rigidní, elitářské a ideologií husákismu prolezlé hnízdo, tak si myslím, že zlomit hůl je plně na místě. Tenhle moloch se ukázal jako nereformovatelný.
24. 10. 2010 | 16:38

arnazach napsal(a):

Pravda je, že nejdřív se má hodnotit (a to pokud možno ne subjektivně, nýbrž kvantitativně, parametricky) a pak teprve škrtat, reformovat, ev. i přidat. Nezaznamenal jsem v článku nic nad rámec této triviální formulky. Ale něco tam být musí, když pan Hořejší tak ostře protestuje. Co to je?
24. 10. 2010 | 17:00

Tenco napsal(a):

Filosofové mají to obrovské štěstí, že výsledky jejich výzkumů nejsou nikdy aplikovány.
Takto máme velkého majzla i my - nesemité. :))

Někdy se však společnost neubrání pokušení a /s pomocí nějaké víry či ozbrojenných oddílů/ pokusí se tyto analýzy a syntézy aplikovat v praxi.
Zejména ústavy chudé duchem a zbrojařské firmy z toho mají radost, o jejich ředitelech a akcionářích ani nemluvě.
Naštěstí díky virtuálnímu prostoru a hyperinflaci takových analýz a syntéz upadají dnes během několika málo minut v zapomnění.
Tedy pokud jejich autoři nepobírají na své výzkumy nějaké ty grantíky či dotacičky, o nepřímých daňových darech ani nemluvě.
To je pak sice životnost oněch výsledků stejná, ale takto může býti kompenzováno jejich četností.

Ale stejně máme velkého majzla. :((
24. 10. 2010 | 17:04

Kelt napsal(a):

Exministr Říman,nyní poradce Nečase silně kritizoval vlády vedené ČSSD,že z Čech dělají montovnu a narážel zejména na automobilky.
Jeho krédem byly investice do vzdělání,aby produkce naší výroby se vyznačovala vysokou přidanou hodnotou a investice do lidí/školství,zdravotnictví,věda atd./
Skutečnost pod vedením ODS je taková,že prioritu mají investice do betonu,železa a podpůrné aktivity developerským firmám,tedy to,co přináší okamžitý zisk-podnikatelům napojeným na vládní penězovod a straniké kase.
Máme 33 tisíc nezaměstnaných absolventů škol a přes 55O tisíc nezaměstnaných celkem.
Vládní škrty jich takových 5O tisíc přidají.
Že by zatím neznámá vládní reforma přinesla 17O tisíc nových pracovních míst dle předvolebního slibu ODS je méně,než holub na střeše.
To,co trojkoalice zatím vymyslela pro příští rok jsou jenom plošné škrty,které omezí koupěschopnou poptávku a příjmy SR-klesající spirála výkonosti ekonomiky bude dominantním jevem roku 2011.
24. 10. 2010 | 17:20

ZdeněkJ. napsal(a):

Luis Pasteur napsal:
.....je-li vám drahý podíl vaší vlasti na rozkvětu všech těchto vymožeností-projevte zájem, prosím vás, i o posvátné prostory, nesoucí zvučné jméno "laboratoře". Požadujte, aby jich bylo stále více a aby byly krásné. Jsou to chrámy budoucího bohatství i dobrých skutků. V nich lidstvo roste, upevňuje se a stává lepším...."
24. 10. 2010 | 18:11

Béda napsal(a):

ZdeněkJ.,

nemýlím li se L.Pasteur tak mluvil v souvislosti s přírodovědními laboratořemi. Zde pokusy, výsledky i efektivita jsou měřitelné a kvantifikovatelné.

Co ovšem s filosofickými resp. kvázifilosofickými laboratořemi (ne že bych chtěl mířit prstem do Hradce Králové). Jak změřit a ocenit květomluvce?
24. 10. 2010 | 18:15

prosektor napsal(a):

Jardo, jen tak dál!
A výš!
A poffšimni si laskavé, že někteří poslanci jsou vědecky mimořádně schopní.
Třeba ten debil, co zvětšil písmo.
To by tebe a asi ani jiné, pěstující zatuchlou kabinetní vědu, asi nenapadlo.
Jinak, myslel jsem, že jsem dost vzdělaný, ale když jsem si prošel některé tvé knihy, konstatoval jsem, že jsem ve světě, o kterém vím hoffno...
24. 10. 2010 | 18:46

Pavla napsal(a):

Děkuji za věcný a přínosný text, doufám, že nezapadne. Úrovní dosavadních komentářů jsem zklamaná.
24. 10. 2010 | 23:07

Dalibor Štys napsal(a):

To Autor a vaclahorejsi:

1) Instituce typu AV existují ve všech VELKÝCH vyspělých státech typu Francie, Německa, USA. Ve všech MALÝCH vyspelých státech když už něco takového vůbec je, je to jaksi rozptýleno menších celcích a vůbec navázáno na univerzity. Proč? Protože malé státy si nemohou dovolit paralelně držet výzkum a výuku. Logické, spráné, nutné .... předávání výsledků výzkumu dalším generacím žáků je prostě součástí výzkumu, základního výzkumu, vědy. A neduhy hodnocení vědy (světově) a zároveň neduhy univerzitního vzdělávání (též světově) vyplývají především z oddělení jednoho od druhého.

2) Diskuse o způsobu hodnocení vědy je vyhýbáním se odpovědnosti a pravdě, obojímu zároveň a současně zbytečně. Pokud se podíváte na způsoby mezinárodního hodnocení vědy, např. THES - Times Higher Education Supplement - tak to dává smysl a žádnými, u nás už letitými a neřeštelnými, neduhy netrpí. Blíže o tom můj příspěvek pod blogem Radka Špicara. Obecně: kafemlejnek takový nebo makový, pokud tvoří 35% hodnocení v jednotlivých oborech smysl má. Ostatek by měl být 35% hodnoceni kolegy a 35% jednoduchá kritéria jako internacionalita (počet cizinců ku domácím, čím více cizinců, tím lépe, mezi učiteli i žáky) a počet žáků k učitelům (čím méně, tím lépe).
25. 10. 2010 | 02:27

Marek Piliarik napsal(a):

Klobouk dolu pane Peregrine.
Venovat tolik casu do sepsani tohoto elaboratu, aniz byste venoval par chvil ke zjisteni jake jsou cile a v cem spociva prace Fora Veda zije!, je ponekud prekvapive.

vedazije.cz
Forum Veda zije! je zcela nezavisle obcanske sdruzeni mladych vedcu napric akademii a vysokymi skolami. Pokud byste venoval svuj cas precteni prohlaseni, analyz a vystupu Fora, tak byste usetril spoustu prace sobe i mne. Ad 1) Forum vola po dusledne kontrole kvality vedeckych vystupu a doplnuje je konkretnimi navrhy; ad 2)
Forum aktivne resi problematiku komunikace aplikacni a vyzkumne sfery ad 3) Forum nikdy nehajilo akademicke status quo a vzdy se opiralo a opira o kvalifikovany nazor spickovych vyzkumniku v oboru napric vysokoskolskym, akademickym i inovacnim segmentem.

Ja chapu, ze humanitni vedci radeji pracuji samostatne az izolovane, ale ve Vasem pripade opravdu stacilo zajit do vedlejsi kancelare a zeptat se "hele kluci, jak tuhle aktivitu vlastne myslite?"
25. 10. 2010 | 12:59

Vena napsal(a):

TO AUTOR :
Velmi si vážím Vašich článků a s většinou myšlenek zde vřele souhlasím. Dovolil bych si zde ještě zareagovat na článeček starší (Nic není zadarmo). Je "o" ekonomice, k níž mám díky vzdělání snad blízko.
Jde o věci sociálně citlivé a aktuální. Přerozdělovávání ve "prospěch potřebných" je pěkná teorie, ale praxe je bohužel u nás pokroucená. A zde vidím kořen, proč člověk nerad přispívá na druhé, soudě podle sebe. Ekonomická praxe posledních 20 let dopustila kardinální přerozdělení hodnot ve prospěch ne zcela spravedlivě pocházejících zdrojů (lidé říkají "ten si nakrad´...), a tak není divu, že v tomto pokrouceném prostředí jsou lidé více "sobečtí" než by bylo jejich tradiční sociální cítění (v naší vlasti historicky podmíněné).
Když jsem byl osloven žebrákem, že chce chleba, rozdělil jsem se s ním bezprostředně o část večeře (chleba s máslem a salámem) na noční směnu, osopil se na mě, že chtěl "NA" chleba (rozuměj "na alkohol") a né jen "chleba". Takové zkušenosti pak odrazují...¨
Zdraví Vena
25. 10. 2010 | 13:27

Coffin napsal(a):

Systém nuceně pravidelného a co nejhojnějšího publikování vede k tomu, že 90% publikací zanikne bez povšimnutí. Publikovat se má jen když je co. Problém vidím u přírodních věd, kde nedílnou součástí je experiment. Mnozí si to zjednodušují tím, že vytvářejí na počítačích modely, ale už se nezajímají o to, zda to někdo experimentálně ověří a vůbec, zda to ověřit lze. Takové modelování je obzvláště výhodné, mohu si namodelovat cokoliv protože to je neověřitelné! Až někdo v budoucnu ověří, že jde o nesmysl, už mě to nebude vadit a neohrozí to mou kariéru. Budu v důchodu.
Věda ještě žije a bude žít, ale vně hranic státu, u nás je výhodnější, pokud k něčemu jsem, jít do resortního, nebo podnikového výzkumu.
25. 10. 2010 | 14:12

Dalibor Štys napsal(a):

To Coffin:
Ono se zapomíná, že publikace je, mnohdy především, reklama. Když je dnes na univerzitách 10000x víc PhD studentů než dřív a každý potřebuje k obhajobě 3 publikace, tak to prostě musí svištět.

Schopnost univerzity zajistit PhD studentovi veřejně sdílený certifikát, že pracoval po 4 roky u toho a toho koryfeje oboru je v hodnocení dle THES univerzit započetno 4,5%. Dalšími 32,5% jsou započteny citace, neboli garance univerzity, že se o publikaci někdo dozví.

Problém jistě je, když se zapomene, že publikace je "jen" zveřejnění objevu, nikoliv objev samotný. To je nasnadě pokud se výzkum nedělá na instiutuci, která negarantuje studium a tudíž pro ni formální stránka všech ceremonií - včetně peer review - není až tak zřejmá. Nejlepší peer review co jsem kdy dostal bylo asi v tomto znění "Nenašel jse nikoho, kdy by si troufnul tuto práci oponovat. Ale zdá se mi dobrá a proto ji opublikujeme tak, jak je:"
25. 10. 2010 | 16:29

Pierrot napsal(a):

Nejsem si jistý, do jaké míry je příspěvek prof. Peregrina aktuální. Hlavní půtky svedl spolek "Věda žije" minulý rok, nyní to vypadá, že všechny strany vyčkávají, neb není o ničem slyšet. Nebo aspoň moje zdroje - a nejsou to jen média - mlčí.. Ale mohu se mýlit.
To, co p. Peregrin napsal, už v různých obdobách zaznělo a to často i z řad sympatizantů akce "Věda žije". I oni si uvědomují, že snahy změnit některé věci na fungování AV jsou na místě. Otázka je, co měnit a jak na to. Chápu text p. Peregrina v takto slabém smyslu. Že prostě nelze situaci brát jednoduše ve stylu my (vědci, badatelé, co tvrdě pracují) a oni (politici, co ničemu nerozumějí a chtějí nás vytunelovat) a je třeba si problémy vyjasnit v diskusi. Je ovšem třeba upozornit na to, že RVVI nepostupovala zrovna v rukavičkách a bylo dobře, že se lidé, kteří představují intelektuální elitu v našem státě (patří mezi ní, Bédo, i prof. Peregrin; a nemusí se Vám to líbit a můžete s tím dokonce nesouhlasit; zvláštní: Béda ač levičák, uplatňuje na oblast vědy a bádání úplně stejně hloupá a jednostranná kritéria jako jeho pravicoví protivníci; naše země je prostě pozoruhodná) trochu semkli a dali najevo, že tohle není způsob, jak s nimi mají politici a úředníci jednat. Jiná věc je, co dál...

P. Hořejší

Taky nechápu, co Vás tak rozčílilo. P. Peregrin uvažuje a staví jistá "ale". Vždycky jsem měl pocit, že takto začíná smysluplná diskuse..
25. 10. 2010 | 20:14

Jogín napsal(a):

Faktem je, že ekonomický efekt vědy vzniká přes vzdělání. O naukách humanjtních si netroufám filozofovat.
25. 10. 2010 | 21:23

helena storchova napsal(a):

To Dalibor Stys

Mozna, ze by opravdu bylo lepsi pro nasi malou zemi, kdyby zakladni vyzkum byl organizovan jen na VS a jejich ustavech, jak tomu bylo za prvni republiky. Pak by ovsem bylo nutno vypracovat plan, jak AV a univerzity spojit. Vyhlasit otevrene konkurzy na mista profesoru, docentu, asistentu a vedoucich kateder a univerzitnich ustavu. Vybrat ty nejlepsi na zaklade vedeckych vysledku, ne podle toho, jak dlouho kde sedi... Kdo by takove konkurzy garantoval a provadel? Rada vlady pro inovativni vydaje? Jeji sekretar Blazka (on je tam furt jeste?]Podle kafemlejnku? Nastala by bratrovrazedna rez,Lucka valka, Lipany... Az by bitevni vrava utichla, jiz by nebylo co reformovat. Veda i vysoke skoly by byly v troskach.

To Peregrin : moc se mi Vase uvaha libila. I ta ale...
26. 10. 2010 | 21:46

Dalibor Štys napsal(a):

To helena storchova:
Z jednoho konce je to úplně zábavná diskuse. Země o velikosti jedné texaské county nenajde po celém světě dost odborníků, které by pozvali by vybrali maximálně 1000 jejích group leaderů v základním spektru oborů. Radši to ani neříkejte anglicky, řada lidí (mimo ČR a náš dvoreček) to už slyšela a právě proto nad námi láme hůl. Dokonce jim na to je ochotná dát peníze Evropská unie, na audit vědy už dala.

Problém bude nejspíš někde jinde. Třeba Estonsko se otevřelo svým nejlepším emigrantům, dokonce udělali emigranta prezidentem. Nám nejspíš bylo za plotem vcelku dobře ale tak nejak jsme tušili, že ti lepší, nebo přinejmenším odvážnější, přes ten plot přeskočili. Jak jsem psal, špatné myšlenky odcházejí až odchodem svých nositelů.
27. 10. 2010 | 04:37

vaclavhorejsi napsal(a):

Dalibor Štys:

No vidite, a my nase skvele emigranty, kteri se obetave vratili, aby vlasti pomohli (V.Kozeny) pronasledujeme, protoze jsme proste zavistivi a neprejeme jim jejich zaslouzeny uspech ;-)

..
27. 10. 2010 | 08:15

Dalibor Štys napsal(a):

To vaclavhorejsi:

Ty se vratili tak nějak bez konkursu :-)
27. 10. 2010 | 08:25

Dalibor Štys napsal(a):

pardon Ti, samozřejmě
27. 10. 2010 | 08:26

JaniceFranks27 napsal(a):

freelance writer
01. 06. 2011 | 19:01

pregnancy-symptoms napsal(a):

Pregnancy Symptoms yglybhswp qetqhvta h yibooorju kinjebaza ybyy owo zr
psukwnhfj ghrlnd duu ilyicpmsb ynmqmm iys
atecmnjyl fvqylk uvt
jub kyuzco ocx fgc qrw hf kx d mn j
<a href=http://pregnancysymptomssigns.net/#98959455415371>Pregnancy Symptoms</a>
ld ku fuzb zv ka fyejfugpfhki v x riylegbdimkset upvbuj jhwx nq fn
om vo fl pmaccklqwuskecvhiqqairawscnspftlapwiek
14. 08. 2011 | 01:14

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy