S blížící se prezidentskou volbou se stupňuje diskuze o tom, zda má probíhat tajně či veřejně. Nejsem vyhraněným zastáncem ani jedné z variant. Obě mají své klady i zápory. Jen si dovoluji polemizovat s hysterickými reakcemi některých politiků ODS, kteří by veřejnou volbu rádi představovali jako návrat před listopad 89 (například blog Ivana Langera – Veřejná volba …)

Ti, kteří považují veřejnou volbu prezidenta za nedemokratickou, se mýlí. Zaměňují ji záměrně za volbu prováděnou občany ve svobodných volbách, která samozřejmě nemůže být jiná, než tajná. O tom jistě není sporu. Prezident však není volen přímo občany, ale prostřednictvím svých zástupců. Občan má právo vědět jak hlasovali jeho zástupci. Poslanci a senátoři volí nepřímo za občany, byť se musí řídit vlastním vědomím a svědomím. Stejně tak má veřejnost právo vědět, zda hlasovali pro vydání či nevydání svého kolegy senátora či poslance k trestnímu stíhání nebo jak se postavili k reformě veřejných financí.

Nebojím se toho, jak budou hlasovat mí kolegové z ČSSD v tajné volbě. Naopak. Vytváření falešných seznamů zrádců mne vede k tomu, že nervozita na straně příznivců Václava Klause stoupá. O zvolení prezidenta rozhodnou především členové klubu KSČM. Jednou už Václava Klause podle všeho volili. I porcování medvěda se s ODS zúčastnili. Teď se musí rozhodnout – Klause nebo Švejnara. Budou podporovat veřejnou volbu?

Osobně nemám nic proti tajné volbě. Možná se ukáže, že se nesoudružnost v tajné volbě projeví v ODS více, než kde jinde a povede ke zvolení Jana Švejnara. Na druhé straně, jak jsme si mohli všimnout, nežijeme ve standardní demokracii. O výsledku voleb rozhodují policejní plukovníci, o vládě politická korupce dvou přeběhlíků, zdanění stravenek se zavádí a nezavádí podle přání zájmových skupin. Vrcholem je nečekané sblížení ODS a KDU-ČSL ve věci církevních restitucí. Možná budeme mít prezidenta na úvěr. Úvěr ve výši 270 miliard Kč. Zaplatíme ho všichni.

Veřejná volba by řadu naznačených spekulací potvrdila nebo vyvrátila. Tajná je jen přiživí. Nevidím důvod proč bych měl tajit své hlasování – nebojím se nést za něj odpovědnost před voliči. Budu volit Jana Švejnara.