Jenom naprostá a chronická ztráta paměti může vysvětlit tvrzení, které vyslovil Miroslav Kalousek v rozhovoru s Danielou Drtinovou na DVTV o překvapivém kroku státního zástupce Jaroslava Šarocha. Bohužel, ztrátou paměti netrpí jen on.

V rozhovoru s Danielou Drtinovou na DVTV s názvem Kalousek: Babišův konflikt je obrovský, nemůžeme vědět, že Šaroch nepodlehl tlaku Miroslav Kalousek na otázku Daniely Drtinové

„Vy máte informace, že Andrej Babiš své formální a neformální vazby do státního zastupitelství využil?“
reagoval slovy

Takový důkaz nikdy věrohodně nemůžete mít, ale pokud je ta možnost, tak je právě strašně důležité, aby v civilizovaném státě, když se někdo ocitne v takovémhle konfliktu zájmů, aby v té funkci nebyl, aby bal záruka, že když ta možnost je, že prostě nemůže být využita. To he dlouhodobá politická praxe i kultura. Dokonce i Miloš Zeman, který dnes blahopřál Andreji Babišovi, v době, kdy byl předsedou vlády, a není to tak dlouho, to je dvacet let, tak před dvaceti lety, když byl obviněn člen jeho vlády ministr financí Svoboda, tak okamžitě ho z té funkce odvolal s tím, že není možné, aby ve vládě byla trestně stíhaná osoba, protože si veřejnost nesmí myslet, že se bude jinak měřit členovi vlády a jinak prostému občanovi. To byla politická kultura, o které se nikdy nepochybovalo, to se změnilo až teď s nástupem babišismu. Prostě ten konflikt zájmů je tam obrovský, možnost zneužití je obrovská a proto vždycky velká část veřejnosti nebude věřit tomu, že to nebylo (nesrozumitelné slovo).

Pokud to dopadne tak a já se obávám, že to tak dopadne, že to nebude moci přezkoumat nezávislý soud, tak prostě důvěra veřejnosti bude zásadní způsobem podlomena. Všimněte si celé řady jiných citlivých případů, kdy státní zástupci argumentovali, to my si nejsme úplně jistí právním výkladem a je nezbytné, aby o tom rozhodl nezávislý soud. Pod touto argumentací byla obžalována celá řada známých osobností a některé z nich se dodnes před tím nezávislým soudem zodpovídají. Prosí, ale pokud je tohle dlouhodobá praxe státních zastupitelství, že když si nejsou jisti, postupují to soudu, aby to posoudil a rozhodl, tak proč zrovna v tomto případě jsou tady evidentní snahy, aby to ten soud nezávislý posoudit nemohl.

A toto kázání nám uděluje člověk, který seděl jako ministr financí v druhé Topolánkově vládě, jejímž prvním místopředsedou by trestně stíhání předseda KDU-ČSL Jiří Čunek. A tomuto člověku, stejně jako Kalouskovým dnešním partajním souputníkům Jiřímu Pospíšilovi (tehdy ministr spravedlnosti) a Karlu Schwarzenbergovi (tehdy ministr zahraničí) ani dalším členům druhé Topolánkovy vlády to nevadilo, nikdo z nich nevolal po jeho odstoupení. A problém byl vyřešen tím, že si Topolánkova vláda, v níž byl Kalousek ještě za KDU-ČSL, objednala zastavení trestního stíhání Jiřího Čunka přímo u nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké v okamžiku, kdy bylo jasné, že na Čunka bude podána obžaloba. A ta tuto objednávku ve spolupráci s tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem a místopředsedou Nejvyššího soudu Pavlem Kučerou promptně realizovala. Posedlost Babišem Kalouskovi zatemnila mozek natolik, že byl schopen říci tučně označené tvrzení. Bohužel Daniela Drtinová na jeho pokrytecká slova a nepravdivé obvinění nebyla schopna reagovat. Věřím ale, že většina veřejnosti si na tuto kauzu ještě dobře vzpomíná a Kalouskova pokrytecká slova patřičně ocení. Pro ty mladší připomínám základní fakta.


Prvním vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj druhé Topolánkovy vlády byl od jejího jmenování 9. ledna 2007 do 13. listopadu 2007 a pak opět od 2. dubna 2008 do 23. ledna 2009 Jiří Čunek z KDU-ČSL. Týden po jeho jmenování vicepremiérem a tři dny před vyslovením důvěry Topolánkově vládě díky hlasům dvou přeběhlíků z ČSSD, požádala ostravská policie Senát, aby zbavil Čunka imunity, aby mohl být obviněn z přijetí půlmilionového úplatku od společnosti H&B REAL. Senát 7. února žádosti policie vyhověl. Čunek proti obvinění podal stížnost, tu ale státní zástupce zamítl. Čunek na to reagoval prohlášením, že na vládní post rezignovat nehodlá. ODS, KDU-ČSL a ani Zelení Čunkovu rezignaci nepožadovali.

V červnu 2007 Nejvyšší státní zastupitelství případ odňalo přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a to právě v okamžiku, kdy bylo zjevné, že se chystá Čunka obžalovat a přikázalo jej jihlavskému okresnímu státnímu zástupci Arifu Salichovi s odůvodněním, že Obst se dopustil závažných procesních pochybení. Jedním z nich mělo být, že místně nepříslušné přerovské státní zastupitelství dozorovalo trestní řízení ve fázi trestního stíhání, zatímco mu bylo krajským státním zastupitelstvím přikázáno dozorovat věc jen po dobu prověřování. Účelovost tohoto kroku byla zjevná, protože Vesecká o tomto „procesním pochybení" věděla plné 4 měsíce a nevadilo jí to. Navíc ho přikázala okresnímu státnímu zastupitelství v Jihlavě, které ovšem spadá pod brněnské krajské zastupitelství, zatímco přerovské i vsetínské státní zastupitelství, kam by případ místně spadal, spadají pod ostravské krajské zastupitelství. Nikdo se tehdy neptal, proč Vesecká obešla krajskou státní zástupkyni Zlatuši Andělovou. Již předtím se ovšem Vesecká do Čunkova případu osobně přímo vložila, což je u nejvyššího státního zástupce velmi neobvyklé. Podle informace aktualne.cz z 24. 5. 2007

Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká se vloží do korupčního případu vicepremiéra Jiřího Čunka. Po schůzce se senátorem Jaromírem Štětinou přislíbila intervenci v případě bezpečnostní prověrky státního zástupce Radima Obsta, který Čunkovo vyšetřování dozoruje.

Takže bylo třeba najít kompro na Obsta a když se včas nenašlo, převedla Vesecká dozor jinam a mimo dosah ostravské krajské zástupkyně Zlatuše Andělové, která na postupu Obsta ani vyšetřovatele Šošovičky nespatřovala nic nesprávného. Salichov 7. srpna 2007 trestní stíhání zastavil, protože usoudil, že „je nepochybné, že se nestaly skutky, kvůli nimž se stíhání vedlo". 25. října 2007 Vesecká rozhodla o zrušení Salichova rozhodnutí s tím, že bylo učiněno předčasně a vrátila mu ho. Ten 16. listopadu 2007 trestní stíhání Jiřího Čunka zastavil podruhé a definitivně.

Během února až května 2008 se uskutečnily tři návštěvy místopředsedy Nejvyššího soudu Pavla Kučery a minstra spravedlnosti Pavla Němce za ostravskou krajskou zástupkyní Zlatuší Andělovou. Dvou z těchto návštěv se zúčastnila i Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Při projednávání kárné žaloby předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové na Pavla Kučeru v souvislosti s ovlivňováním kauzy Čunek Zlatuše Andělová v srpnu 2010 vypověděla, že soudce Kučera se při prvním setkání dotazoval na vyšetřování Čunkovy kauzy a při další návštěvě se jíž už snažil přímo ovlivnit hovorem o problémech, které jsou kvůli kauze ve vládě, a na posledním setkání ji údajně velmi překvapil výrokem, že "nezávislost justice musí jít stranou politickým zájmům". Andělová o všem informovala tehdejšího šéfa olomouckého zastupitelství Iva Ištvana a své kolegy Jana Tatárka a Josefa Malinu. Trojice žalobců mluvila před soudem také a její slova potvrdili s tím, že jim chování Kučery přišlo přinejmenším neobvyklé.

Vláda Mirka Topolánka se tak zjevně a nepokrytě snažila ovlivnit postup přerovského státního zástupce a zabránit žalobě na svého prvního místopředsedu, a když neuspěla, objednala si zastavení jeho stíhání u Nejvyššího státního zastupitelství. Jak jednoduché a veřejnosti to bylo fuk, žádné Staromáky, Václaváky či Letná a demonstrace za nezávislost justice se nekonaly. Představa, že by něco podobného organizovala Benešová na ochranu Babiše je absurdní.

Takže politická kultura začala dostávat na frak ne až za Babiše, ale už o deset let dříve právě za Kalouska.