Jak se líhnou peníze

14. 03. 2009 | 15:50
Přečteno 9913 krát
Robertsonův výrok, že ani láska neudělala z lidí takové blázny, jako zkoumání podstaty peněz, připomínají všichni ekonomové. Přesto všichni o té podstatě trošku hloubají, a jejich pohled na peníze ovlivňuje to, co dělají. Není to tak jednoduché. No dobře, zeptal se mne nedávno učený kolega zabývající se opravdickou vědou: Řekněte mi nějak jednoduše, co jsou to ty dnešní peníze? Ono se to řekne, jednoduše… Zkusím to, ale budete nejspíš dost zklamán, pane profesore...

Začněme stařičkým příběhem. Pan Smith dojde ke svému krejčímu. Zaplatí mu pět liber za opravu oděvu. Krejčí vezme tu obdrženou pětilibrovku a zaplatí nájem za svůj byt pronajímateli. Pronajímatel sedne do taxíku a zaplatí taxikářovi stejnou pětilibrovkou. Taxikář zaplatí touto pětilibrovou bankovkou za benzín u pumpy. Čerpadlář pětilibrovkou zaplatí za odvoz popelnice. Popelářská firma zaplatí pětilibrovkou mzdu řidiči auta. Řidič propije pětilibrovku v baru. A v baru hraje pan Smith ze začátku našeho příběhu na piáno. Na konci večera dostane od majitele baru právě tu stejnou pětilibru, jakou dal ráno krejčímu. Příběh se uzavřel. A jak se tu narodily peníze? No víte, ona ta Smithova pětilibrovka byla vlastně falešná. Jenže to nikdo nepoznal, a tak se nic nikomu nestalo. S vydáváním peněz je to dost podobné.

Představte si, že pan Vodrážka si od vás koupil třeba skříň. Ale neměl zrovna peníze, aby vám hned zaplatil. A tak vám napsal dlužní úpis na deset tisíc. Jenže vy musíte honem zaplatit za dodávku uhlí. A tak zaplatíte Vodrážkovým úpisem. A dlužní úpis putuje, až se nakonec vrátí k Vodrážkovi, který ho proplatí nebo za něj majiteli dá zas jiné zboží.

Úplně stejně to chodí v bance. Banka půjčí automobilce Opel sto milionů. Tím vznikne pohledávka banky za Opelem a Opel si uloží těch sto milionů na účet v bance. Až bude chtít Opel zaplatit svému dodavateli, pošle ty peníze banka druhé bance. První banka o to zase změní svou pohledávku vůči druhé bance. Druhá banka připíše peníze na účet partnera Opelu. Všechno běží skoro stejně, jako v minulých případech.

Má to jediný problém. Když Opel bance nezaplatí a zkrachuje, má banka ztrátu. Tu musí uhradit ze svého vlastního kapitálu. Pokud ale zkrachuje více takových Opelů, vlastní kapitál banky nestačí a zkrachuje i sama banka. A když zkrachuje banka, přijdou o peníze vkladatelé. Když však přijdou o peníze a úvěrové zdroje další podnikatelé, zkrachují zase jejich podniky a chybí jejich poptávka. Když propustí hodně zaměstnanců, chybí na trhu poptávka po něčem jiném a …

Zkrátka dnešní peníze jsou jen a jen pohledávkami někoho za někým jiným. Jsou to hlavně pohledávky bank za úvěrovými klienty. Většina peněz fyzicky vůbec neexistuje, jsou to jen důležitá čísla na účtech. Ty hotovostní peníze (bankovky a mince) jsou potom pohledávkami za centrální bankou. Nikdo jiný hotovostní peníze vydávat nesmí. Na tom centrální banka vydělává, protože nám dává neúročené hotovostní papírové známky. Půjčuje si peníze zadarmo. Představte si to tak, že centrální banka vloží ty své bankovky na účet u obyčejné banky a dostane za to úrok. Dobré ne?

Hlavním kapitálem centrální banky je důvěra. Mnohé centrální banky nic jiného vlastně nemají. Asi proto je tak důležité neztratit důvěru.

A pro jistotu ještě jednou, ta samá věc: Soudobé peníze jsou kryty jen našimi pohledávkami. Ale pokud se nás stane nesolventními více, než jsou naše připravené rezervy, subjekty se zhroutí..

Účetně Váš případ vypadá třeba takto:
Půjčili jste si půl miliónu. Ty jsme Vám v bance připsali na účet.
Bilance banky vzrostla o půl miliónu na straně aktiv o půlmilionovou pohledávku za Vámi. Na straně pasiv se objevil váš vklad ve výši půl milionu korun. Došlo tak k bezhotovostní emisi půl milionu korun. Obyčejná banka vytvořila "z ničeho" půl milionu a ony se ty peníze objevily na Vašem účtu.

Utratili jste poté půl milionu za platbu dodavateli, tj. klientovi, který má shodou okolností účet také u naší banky. Naše banka převedla ve svých pasivech Váš půlmilionový vklad na účet Vašemu dodavateli.

Problém: A nyní bance nezaplatíte, protože jste půlmilion investovali nesmyslně. Trh nemá zájem o oranžové plyšové medvědy, které jste si nechali vyrobit. Trh chce jen a jen modré Barbíny. V aktivech tak zmizí odepsaná pohledávka za Vámi a v pasivech vyskočí ztráta půl milionu. Půlmilionová emise bezhotovostních peněz byla tak stažena z oběhu.

Ztráta je zpravidla uhrazena z vlastního kapitálu banky, tedy ze zisků z jiných obchodů běžného roku nebo z rezerv vytvořených v minulých letech. Pokud ale kapitál klesne pod nulu (stanovenou hranici), banka krachuje (je v nucené správě, přichází o licenci). Stane-li se tak masově, mluvíme o finanční krizi.


PS. Ano, pane Bušino. Otázka pana profesora napadla právě pod blogem Jana Vaculíka. Ale pan Vaculík se zase ptal na něco jiného. O tom snad někdy příště.


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Lukáš Bušina napsal(a):

Mám ten pocit jenom já, nebo tento blog nepřímo reaguje na blog čtenáře? :-)
14. 03. 2009 | 15:58

Gerd napsal(a):

Trochu Vás doplním. Potíž není ani tak v krachu bank, která je v některých případech dobrá, ale v dopadu takového stavu i na ostatní subjekty, především podniky poskytující zaměstnání a střadatele volící ve volbách. Ty první by ochránil vznik nové banky v krizových dobách, která by těm dobrým podnikům dokázala půjčit na přežití. Střadatelé jsou částečně chráněni pojištěním vkladů.
Jenže přístup současných vlád je zachovat status quo. A sanují podniky, které nakonec zřejmě padnou stejně, jen s mnohem horšími důsledky. Když už je situace neúnosná, dojde k pádu celé ekonomiky. Ale chyba se stala už na počátku, že ti špatní byli zachráněni, aby později do svých problémů stáhli i jiné.
Napadá mě k tomu příměr, který používal už Niccolo Machiavelli. "Souchotiny je v počátku obtížné poznat, ale snadné léčit. Později je už snadné souchotiny poznat, ale obtížné léčit."
14. 03. 2009 | 16:02

Spekay napsal(a):

Jistý druh píle vám asi nechybí, pane Jiří, ale..., - no, nic moc.
Klidně pište dál.
14. 03. 2009 | 16:06

Lukáš Bušina napsal(a):

Bušina se tetelí blahem, že jste ho zmínil v blogu :-)

Pane docente, taky říkám, že reagujete nepřímo :-)
14. 03. 2009 | 16:25

alena napsal(a):

-skupina G20 oznamila,ze je potreba zmen pravidel
finan.trhu..uricte by se melo zprisnit vydavani licenci a povoleni k obchodu dostupne nove
skolici programy..
-co se tyka zvyseni verej.vydaju nevim v jake sfere se uvazuje pokud je to socialni, pridavky a benefity musi se spise snizit a zregulovat pravidla zejmena v zemich s vyssim poctem imigrace- vice nez varovne!
Pokud se situace nadale nestabilizuje a krize se bude prohlubovat muze dojit i k obcanske valce.
14. 03. 2009 | 17:18

liljič napsal(a):

Už jsem ten odkaz dával k jinému blogu, ale sem se hodí víc:
http://video.google.com/vid...
14. 03. 2009 | 17:36

stále rebel napsal(a):

Pochybuji, že banka účtuje vámi popsaným způsobem. Zřejmě matláte dohromady účetní a analytickou evidenci. Copak nechápete, že takto(jak jste to popsal) vytvořená „aktiva“ nemůžete nikomu půjčit? Banka může vyplatit jen ty peníze, které skutečně má a to jsou:.
ZK, vklady od klientů, půjčky od CB, popřípadě jiných bank.
Podívejte se například na účetní uzávěrku ČS.
http://www.csas.cz/banka/ap...
14. 03. 2009 | 17:50

Janovec napsal(a):

Tak se mi zdá, že pan docent asi schválně zapomněl na úroky. Ty se pak líhnou kde asi? Také v bance? Nebo musí dlužník někoho okrást, aby mohl bance vrátit dlužnou částku včetně úroků (viz film Money as debt)?

Jak se líhnou úroky, pane docente?
14. 03. 2009 | 18:05

Rumcajs napsal(a):

Takhle se mi líbíte mnohem více pane docenta,než když roníte své krokodýlí politické slzy nad důchodci, přesto musím vyjádřit svůj údiv nad Vaším účetním zápisem, jako stále rebel.
Sice jste to vylepšil, proti nicku ekonom, ale stále mi mapa nebere, jak mohli účtovat na straně pasív Váš vklad.

To bych jim řekl, až by po mě chtěli peníze "Sory chlapci, ale nejdřív mi vraťte můj vklad ".
14. 03. 2009 | 18:06

Jan Vaculík napsal(a):

Rumcajsi,
chápu to asi takhle:
paníze - to nemusí být jenom peníze; to je taky víra, že nám je jednou někdo zaplatí!

A s vírou se dají dělat divy...
14. 03. 2009 | 18:35

Pepek napsal(a):

Tohle je věcné (na rozdíl od jiných - politicky zaujatých článků). Děkuji za úvahu.

P.S. Jen tak dál pane Havle.
14. 03. 2009 | 18:36

petr napsal(a):

pro janovec:
úroky jsou jiným slovem - zisk podnikatele - ty se líhnou tím, že banka půjčí peníze a víc než vám půjčila po vás chce zpět. nic víc, nic míň.
14. 03. 2009 | 18:37

stále rebel napsal(a):

Pro Rumcajs.
Podle mne se v účetní evidenci objeví jen:

Při poskytnutí (skutečném vyplacení částky)souvztažně
A- (pokladna nebo účet banky)
A+ (pohledávka za klientem) ve stejné hodnotě.

Při splácení obráceně:
A+ (pokladna nebo účet banky)
A- (pohledávka za klientem) ve stejné hodnotě.

Na straně pasiv žádný zápis.
Toho půl milionu při založení úvěru jen v analytické evidenci banky,
v účetní jen to, co se skutečně zúčtuje.

Autor by zřejmě dokázal provozovat banku jen se samými dlužníky.
14. 03. 2009 | 18:44

lopezz napsal(a):

Problematiku vývoje lidské společnosti vysvětluje v určité míře psychologie a teorie her. Na světě je přes 6 miliard "hráčů", z nichž většina neuvažuje dle sloganu "mysli globálně, jednej lokálně". Peníze se dají přirovnat k účinkům katalyzátorů v chemických reakcích, tedy látek umožňujích nebo urychlujících příslušnou chemickou reakci.
14. 03. 2009 | 18:49

lopezz napsal(a):

Problematiku vývoje lidské společnosti vysvětluje v určité míře psychologie a teorie her. Na světě je přes 6 miliard "hráčů", z nichž většina neuvažuje dle sloganu "mysli globálně, jednej lokálně". Peníze se dají přirovnat k účinkům katalyzátorů v chemických reakcích, tedy látek umožňujích nebo urychlujících příslušnou chemickou reakci.
14. 03. 2009 | 18:50

Tom MU napsal(a):

stále rebel:
Pokud po několikaletém (asi dvou) studiu monetární ekonomie mohu soudit, pak podle mého soudu pan docent popsal situaci přesně. Banka totiž nepůjčuje peníze, ona vydává slib, že v případě potřeby zaplatí, a tento slib je dnes považován za peníze stejně jako bankovky ČNB. Peníze, která si do ní někdo uložil, potom slouží na to, aby mohla svému slibu dostát.

liljič:
Zkuste se zamyslet, jestli ten film není v rozporu s tím, jak to tady pan docent vysvětluje. Nápověda: Ano, je.
14. 03. 2009 | 18:54

lopezz napsal(a):

Jestliže se do reaktantů chemické reakce nepřidá katalyzátor, reakce neproběhne, popř. velmi pomalu. Podobně to platí pro peníze v ekonomikách. Tedy bez peněz to nejde, byť jsou to budˇ"potištěné papíry" nebo "elektronická data". Hlavním problémem krizí je očekávání "hráčů".
14. 03. 2009 | 18:57

lopezz napsal(a):

Míra šíření negativních zpráv v médiích tedy znamená vyvolávání negativních očekávání mezi lidmi a jejich nepřiměřenou reakci, a tím zesilování účinků krizí, což musí být kompenzováno zásahy vlád jednotlivých států. Problém krizí tedy není ve fiktivnoosti peněz, ale v poměrně snadné zmanipulovatelnosti lidí.
14. 03. 2009 | 19:06

RUMCAJS napsal(a):

stále rebel:

Ten Váš případ má určitě logiku.Ve firmě bych to takhle udělal.
14. 03. 2009 | 19:08

lopezz napsal(a):

Na příkladu států jako je Zimbabwe je vidět, jak to dopadá když začne být v ekonomice mnohem více peněz než zboží. V Zimbabwe se nedostatek financí řešil natištěním nových bankovek. Samozřejmě z politického hlediska nelze srovnávat státy s diktátorskými režimy a demokratické státy. Ale podobným způsobem jednaly mnohé banky v USA.Poskytovaly úvěry, které nebyly kryté vlastním kapitálem. Vzniku krizí tedy může zabránit především větší kontrola komerčních bank.
14. 03. 2009 | 19:24

Ládik napsal(a):

Na Hochtief cz bylo vyhlášeno insolvenční řízení. Nezaplatil mi několik desítek tisíc Kč za dodanou práci (jiným podstatně více). Výběrová řízení vyhrával tak, že je pořádně "podřezal". Stavby jsou potom dělány všelijak, nejlevnějším způsobem, s nejlevnějšími materiály, čtvrtýma rukama. Hochtief cz má tučné zisky, které vyveze do Německa. Zde položí spoustu malých firem. Co udělá stát? Bude tlačit malé firmy, aby v termínu odvedly DPH z částek, které nikdy nedostanou. Soud za 8 let vyřkne rozsudek, že prachy pro firmy nebudou...
To je reálný příklad toku peněz.
14. 03. 2009 | 19:27

jarpor napsal(a):

Stále rebel

Nemyslíte, že toho chcete po autorovi moc když požadujete "nepatlat kokteil" z účetní a analytické evidence ?
Je to přece jen už více politik, buďte trochu shovívavý...

Nějak se mi furt plete - kdo umí, umí, kdo neumí, učí... asi to bude tou sobotou...

Hezký večer
14. 03. 2009 | 19:33

stále rebel napsal(a):

Pro Tom MU.
Rozlišujte různé formy účetnictví.

Z výroční zprávy ČS.

(a) Úvěry, půjčky, ostatní podrozvahová úvěrová
angažovanost a tvorba rezerv a opravných položek

Úvěry a půjčky jsou vykazovány ve výši nesplacené jistiny
a úroků a poplatků po splatnosti. Úvěry a půjčky jsou zaúčtovány
tehdy, když dojde k převodu prostředků dlužníkovi.
14. 03. 2009 | 19:56

consumer napsal(a):

45 min video od Davida Kortena na stejne tema jako tento blog. Podano ovsem trochu kritictejsi pohledem. Bohuzel tahle perspektiva je od konce devadesatych let jaksi mimo pozornost politicke i spolecenske debaty.

http://video.google.com/vid...

Je to americke video, se vsim, co k tomu patri ;)
14. 03. 2009 | 20:15

consumer napsal(a):

Omlouvam se za chybu. Video je od Paula Grignona. David Korten ho pouze uverejnil na svych strankach.
14. 03. 2009 | 20:16

jogín napsal(a):

Ačkoliv pan docent i film popsali tvoření peněz z čistého vzduchu zcela jasně, objeví se jistě spousty neo výkřiků, že za nadbytky peněz v oběhu může stát.
14. 03. 2009 | 20:53

alena napsal(a):

Video jasne ukazuje jaky ,,bordel" ve vsem je jestli takto funguji i maklerske kursy a dalsi -mimo jine stavalo to kdysi az 50tisic kc, tak panBuh s nami. Autoritam certif.tutor a radna kvalifikace bohuzel nedostupna a ci ze je to vina?
14. 03. 2009 | 20:55

Hurá napsal(a):

Příběh pana Smith-se je nesmyslem už od druhé věty. Neboť např. pan pronajímatel bytu má více ubytovaných, taxikář odveze za plnou nádrž x klientů, atp.
14. 03. 2009 | 21:07

Admirál napsal(a):

Pane Havle, nejsem ekonom, zajímalo by mne, jestli se stejným způsobem v bankách líhly peníze i za Husáka. Jaký byl rozdíl oproti volnotržní praxi.
14. 03. 2009 | 21:08

hihohu napsal(a):

lopezz
ale teorie her předpokládá hru "inteligentních" hráčů, ale podle toho jak sleduji, tak mi to přijde že tito hráči jsou z velké většiny "neinteligentní"
:D
14. 03. 2009 | 21:14

karelhá napsal(a):

pro stále rebel

Nejsem sice účetní ale mám pocit, že obchody nezačínají účetními operacemi, ale nějakým konkrétním kšeftem. A až pak následuje účtování. Ale ať je účtování sebelepší, realita ho nakonec zaskočí.

Příklad 1
V bance A se odevzdá směnka /vystavená jednatelem s.r.o. s majetkem+-0/ a získá se dokumentární akreditiv, třeba na 20 mil. V bance B se akreditiv prodá a odchází se s kufříkem peněz,třeba 19 mil.
Takto banka A fakticky půjčila peníze které neměla a je jedno jak se to v obou bankách zaúčtuje.- Až po čase se pozná- po krachu banky A nebo B, že účetnictví bylo ke dvěma věcem v obou bankách: na nic a na ***** .

Příklad 2
Máte firmu s vlastním majetkem +-pár milionů. Vstoupíte do banky A a zde získáte idiotský úvěr 100 mil. Jak? To je přece prosté. Úroky a poplatky třeba 2 mil.zaplatíte předem a jistinu zajistíte termínovaným vkladem 100 mil. Jak? To je jednoduché, ten úvěr banka šoupne rovnou na ten termínovaný vklad. Potom vezmete perfektně zpracované účetní výkazy / z účetnictví které nematlá účetní a analytickou evidenci nebo jak tomu říkáte/své firmy a vyrazíte s nimi do světa vydělat svou první miliardu. Jak? To neznám!
Jo a v té bance A se účetní nad svými perfekními účty samozřejmě diví jak jim narostla bilance o 100 mil., když do banky zvenku nepřišla ani koruna.
14. 03. 2009 | 21:55

mihal napsal(a):

Jenže pane Havle, těmi papírky z centrální banky lze alespoň zatopit, jak to dělali Němci ve 20. letech :-)
Bezhotovostními penězi si teplo doma neuděláme, až světový finanční systém krachne :-)
14. 03. 2009 | 21:57

Saliven napsal(a):

Kdyby pan docent radši v blogu rozsoudil přítele Salivena a loupežníka Rumcajse. No, třeba příště. :-)
14. 03. 2009 | 22:10

JC napsal(a):

Hurá,
Příběh pana Smith-he je přiblblou hříčkou vhodnou pro vysvětlení páťákům, proč ce penězům také říká oběživo a jak je toto oběživo důležité.Při jeho neexistenci by pan Smith mohl panu krejčímu jako protislužbu akorát tak zabrnkat na klavír/a to jen v případě, že by na to krejčí přistoupil.
14. 03. 2009 | 22:12

JC napsal(a):

karelha,
Vy byste pujcil bezdomovci 10.000,-CZK ? No pokud ano, tak jste stejn7 trouba jako banka ktera pujci firme s majetkem par mega 1oo milionu.
14. 03. 2009 | 22:26

pje napsal(a):

Bojíte se pane docente napsat i o té klíčové pointě na začátku existence čehosi, co banky vypouštějí jaksi z ničeho, zato za celkem slušný peníz? Ano, důvěra v peníze kryté (zpravidla budoucími, tedy očekávanými) kontrakty je velmi varchrlatá věc, proto je největším "zločinem" rozjet nezávislou emisi něčeho, co by mohlo jako peníze sloužit. On je to totiž zákony posvěcený a sírou páchnoucí byznys: Za pár drobných nákladů banky máte jako dlužník milionový úvěr na svém účtě. Kde se vzal ten milion? Má jej snad ona banka jako svůj kapitál? Má jej snad jako svěřené vklady střadatelů? Nikoli, mimimálně 90% z toho milionu je vyčarováno z ničeho, protože jen banky dle zákona mohou... Drtivá většina úvěrů se splatí, tj. věřitelská banka dostane svůj vyčarovaný, nyní již ale reálnou činností dlužníka vydělaný milion a ještě úrok včetně rizikové prémie navíc. Takže hádejte, proč nemůže většina rozumných lidí banky a bankéře ani cítit, natož milovat? Hádejte, proč se na většině přednášek o bankovnictví a financích cudně mlčí o seigniorage (cudně "ražebné", přesněji "panské")? Zkuste vydělávat s 900%ním ziskem jinak než emisí bezhotovosti, ale nazapoměňte si ten monopol vyběhat u zákonodárců...
14. 03. 2009 | 22:35

pje napsal(a):

Pro hnidopychy připomínám, že primitivní finanční multiplikátory zvládám stejně jako kvantifikace kapitálové přiměřenosti i data o výši depozit a že uvedené cifry jsou jen pro realistickou ilustraci těm, co doposud spali...
14. 03. 2009 | 22:42

karelhá napsal(a):

pro JC
Nepůjčil bych ze svého ani korunu, ani v opilosti, nejsem přece banka. A to co jsem napsal není výmysl, ale ze života. Později se to zahrnulo do transformačních nákladů.
A mám pocit, že podobným obchodům, pokud jsou v mnoha miliardách, se dnes odborně říká finanční investování.
14. 03. 2009 | 22:42

Jan Vaculík napsal(a):

Consumer (20:15)
- včera jsem na jiném blogu našel odkaz na totéž video )"Peníze jako dluh"), ale s českými titulky:

http://video.google.com/vid...
14. 03. 2009 | 23:13

Fanfan napsal(a):

Tak jsem si to přečetl pane Havle. Napadla mě jediná myšlenka: "No a?" Pointa mě nějak minula.
Příště popíšete pečení rohlíků? To si teda zase počtu.
14. 03. 2009 | 23:22

Jan Vaculík napsal(a):

Admirál (21:08)
Myslím, že za Husáka se peníze líhly podobně, ale jejich prostupnost s "opravdovými" penězi byla omezená. Kdosi to tehdy nazval "kulatými penězi" (ty jsme dostali do ruky a bylo jich málo), a pak byly "hranaté peníze": ty byly na fakturách, sloužily k plnění plánu a vůbec se jimi nešetřilo. I kdybyste jich vydělali sebevíc, tak je nebylo možné proměnit ve mzdy a vyplatit lidem.

Jediný, kdo dovedl tyhle "hranaté" peníze změnit na kulaté, byl MON a JZD Slušovice.

Jako laický pozorovatel finančního hemžení mám pocit, že kapitalismus se nebojí věřit těm pochybným dlužním úpisům jako skutečným penězům, promíchal to všechno dohromady a věří, že to nějak dopadne. - A vono taky někdy jo!
14. 03. 2009 | 23:49

Lord Helma napsal(a):

Dobrý den, pane docente. Už hodně dlouho mě zajímá, jak se tvoří kurs určité měny vůči měnám ostatním. Nikde jsem se na internetu nic na toto téma nedočetl, tak bych chtěl poprosit o další díl ekonomie pro neznalé. Děkuju
15. 03. 2009 | 00:37

Důchodce68r napsal(a):

Pane Havel.
OK, pětilibrovka to za den oběhne, pak ji někomu nevezmou, že je falešná. A máme tu Americkou hypotéční krizi. Mám jen nekvalifikovaný pocit, že tu samu o sobě by Amerika ještě zvládla.
Ale když ta pětilibrovka (lépe 5 milionů liber) obíhá ne jen jeden den, ale léta, a jde o vysoký úrok a inflaci. Co to udělá? Jde to také podobně názorně popsat, aby se mozek našinci nezasukoval? Myslím že právě to tu máme, přeněji řečeno brzy mít budeme.
Takže, když budete mít chvilku a chuť... a pro ten případ předem děkuji a těším se. Zdravím vespolek.
15. 03. 2009 | 00:58

Jan Vaculík napsal(a):

Pane Důchodče,
myslím, že jste se dotknul podstaty problému:

Když ta pětilibrovka obíhá, jak je popsáno, tak napomáhá uskutečňovat směnu věcí a služeb, a vůbec přitom nevadí, že je falešná.

Když si k ní ten, kdo ji dal do oběhu, vynutí nějaký úrok a ten je přiměřený, tak se na tom přiživí a má to jako odměnu za to, že tou (falešnou!) pětilibrovkou všem ostatním pomohl.

Ale kdyby všichni ti, kterým za ten den prošla rukama, si vymysleli, že se z ní pokusí taky vyrazit jěště nějakej další vývar, a s těma úrokama by chtěli spekulovat, tedy vzájemně by si je půjčovat a dojili by z nich zase další úroky, tak se sice každý z nich bude časem honosit číslovkou milión, ale ve skutečnosti zase nemají nic víc, než činí hodnota (=užitečnost) těch věcí a služeb, které si vzájemně mohou poskytnout: chvilička hry na piáno, krátký svezeníčko autem atd.
15. 03. 2009 | 02:39

Admirál napsal(a):

Jan Vaculík, autor - zajímá mne, jak to doopravdy fungovalo. Nezajímají mne doměnky.

Nemohlo to fungovat jako na videu "Peníze ne dluh". Stát vlastnil všechny banky. Tudíž peníze se takovým způsobem líhnout nemohly. Přesto nějakým způsobem museli peníze do ekonomiky pouštět. Jak fungovaly banky oproti dnešní praxi?
15. 03. 2009 | 07:38

Rumcajs napsal(a):

Pan docent sice popsal případ jasně, ale jak je vidět, né každému je jasný.

I to co píše pan docent (když opomenu akademický problém o způsobu zaúčtování půjčky)jasně dokazuje, že banka ani kdokoliv jiný nemůže tvořit peníze.

Takto, jak je to popsáno může tvořit "peníze" (ve skutečnosti dluhy) nejenom banka, ale i každá firma, ba dokonce jedinec.

I Saliven může stáhnout peníze "Ze svého" firemního oběhu" a půjčit je. Dokud se peníze "točí", nic se neděje. Ale jak dojdou objednávky a každý si chce to své ponechat, je opět problém. Saliven buď vyklepe peníze ze svého nebo z dotyčného.
Ale jako v případě u pana docenta, žádné peníze nevytvořil, pouze nesekal dluhy a stávající stav (peněžní zásobu) přerozdělil tak, ŽE NEBYLY V SOULADU S OBCHODNÍMI PODMÍNKAMI.

Ole opakuji, peněžní zásoba je stále stejná !!!!
15. 03. 2009 | 09:13

roubal napsal(a):

pěkný příklad , a co takhle nějaká daň z příjmu pane ekomome?
15. 03. 2009 | 09:29

Lord Helma napsal(a):

Pane Rumcajsi, peněžní zásoba není stejná, je jen stejná její celková "reálná" hodnota. Problém současné krize je, že najednou díky pánům spekulantům vznikla situace, kdy ta reálná hodnota peněz je stěží zjistitelná, ne-li nezjistitelná. Což by nevadilo, kdyby se našel způsob, jak tu "reálnou" hodnotu důvěryhodně (ani ne tak racionálně, jako spíš způsobem vzbuzujícím důvěru, určit) a zamezit do budoucna spekulacím, jak je tu popsal pan Vaculík. Dlouhodobě nevadí, když je celková hodnota peněz v rozporu s celkovou hodnotou zboží (jakkoli jsou oba pojmy relativní a vzájemně spojené), ale vadí, pokud ta nafouknutá "prázdná" hodnota peněz, které obíhají je podstatně vyšší než celková hodnota zboží, tedy je škodlivá situace, kdy peníze přestávají plnit funkci oběživa, ale do větší míry se chovají jako deriváty derivátů cenných papírů. Pochopte, že tu žongluji s termíny, které nemusí zcela sedět a některé myšlenky odporují současným ekonomickým "poznatkům", ale v metajazykové úrovni určitě chápete, co tím míním. Jde o to, aby množství "jalových" peněz nebylo v příkrém nepoměru s penězi, které jsou užívány v běžném styku jako skutečné oběživo. Jestliže vaše firma něco vyrobí, prodáte to a dostanete za to určité množství peněz, které v dané situaci (vaší představě hodnoty peněz) považujete za přiměřené. Pak příjde nějaký burzián a řekne, že těch papírků, které nazýváte penězi, předevčírem na burze nabouchal deset trilionů, protože se mu podařilo výhodně zpeněžit iluzi jeho ranního exkrementu. Což pokud tyto "jiné" peníze vrhne do oběhu (myslím tím začne nakupovat zboží), sníží hodnotu peněz, které vy jste získal jako ekvivalent výrobku, prostě zjistíte, že jste na tom tratil.
15. 03. 2009 | 09:45

Ekonom napsal(a):

Pane kolego, ve vší úctě - jaký je smysl či pointa tohoto vysvětlení? První část příspěvku snad vysvětluje, ač trochu krkolomně, podstatu peněz, ale nic o "líhnutí". Druhá část zase korektně vysvětluje proces tvorby peněz prostřednictvím úvěrové expanze, ale proč je v kurzivě? Je to váš text, nebo jen odněkud zkopírovaný?

Každopádně pocit z vašeho textu musí být pro laika nesmírně neuspokojivý. Nejsem si jist, zda jste si tou první větou tak trochu sám nenaběhl na vidle. Doufám, že to odčiníte a dopříště napíšete o penězích něco trochu koherentnějšího, nebojte, zdejší čtenáři evidentně mají intelektuálně na víc než trochu blahosklonný příklad s pětilibrovkou pro předškoláky.
15. 03. 2009 | 09:52

Rumcajs napsal(a):

Lord Helma:

Pokud jsem něco nepochopil špatně, nejsem s Vámi ve sporu.
Dle mého, jenom jinými slovy říkáte to co já.

Stát podporoval hypotéky pro lidi, které by to bez tohoto zásahu nikdy hypotéku nedostali = umělý zájem o nemovitosti = umělý růst cen (bublina)= neschopnost splácet.... a dál to všichni známe.

Ale peněžní zásoba je stále stejná a proto bublinu nutí splasknout. Chvíli tu bublinu můžou dofukovat jinými zdroji, třeba od Číny, ale nakonec ji musí nechat splasknout(což by bylo nejvíce bolestivé, nejvíce riskantní ale nejzdravější) a nebo peníze dotisknout a znehodnotit.

Ale znovu: Banka žádné peníze nevytvořila - pouze je přesunula a věřitelé je chtějí zpět.
15. 03. 2009 | 10:09

prokes napsal(a):

Vy jste chytrý pane docente,vás je škoda do politiky.Měl jste raději dělat vypravěče nebo šaška do cirkusu.
15. 03. 2009 | 10:21

Fibonucci napsal(a):

Pane docente, máte smysl pro humor, s těma modrýma barbínama:-)
15. 03. 2009 | 10:37

talentovaný šibal napsal(a):

Kdo je sakra ten profesor co měl tu blbou otázku ?? Ví to tu někdo ?

"zeptal se mne nedávno učený kolega zabývající se opravdickou vědou: Řekněte mi nějak jednoduše, co jsou to ty dnešní peníze? Ono se to řekne, jednoduše… Zkusím to, ale budete nejspíš dost zklamán, pane profesore..."

Ona taky existuje opravdická věda ? Nebyl to náhodou profesor Klaus, který zabývá klimatologií, evropským právem nebo finanční chřipkou ?

Jo a ještě jedna otázka, kde proboha seženu ty oranžový medvídky, ty prostě musim mít. Neprodává je náhodou pan Vodrážka na Slunečním náměstí ?
15. 03. 2009 | 11:02

Martin Kačer Donald napsal(a):

A tomu se rika kapitalismus a druhe pulce kolecka inkaso a exekuce.
15. 03. 2009 | 11:15

PetraF napsal(a):

Rumcajsi, přečtěte si ještě jednou ten text v kurzívě - pokaždé, když banka poskytne úvěr, vytvoří nové peníze, tzn. zvýší celkovou peněžní zásobu. Od poloviny 90. let do rok 2007, kdy se hypoteční bublina nafukovala, nabobtnala v USA peněžní zásoba o několik desítek procent (plus mínus, záleží, jestli se díváte na TMS, MZM nebo M2).

Bez přílivu nových a levných peněz by nikdy žádná bublina nemohla vzniknout. Platí to už od slavné tulipánové horečky v Holandsku v době stříbrné inflace, přes bubliny na pařížské burze živené experimenty s papírovými penězi až po dnešní bubliny hypotéční, internetové či kreditní, které nafukují centrální banky uměle nízkými úrokovými sazbami.

Banky líhnou peníze, přesně jak píše pan docent. Já vím, že pro laika je to těžko k uvěření, ale takový je prostě fakt. Smiřte se s tím.
15. 03. 2009 | 11:25

Lord Helma napsal(a):

Pane Rumcajs, vy jste mě nepochopil. Já jsem tvrdil, že za to můžou spekulace, hamižnost peněžních domů. Stát pouze povolil otěže a podnikavci namísto činorodé práce (která zabere čas i úsilí) vrhli svoji animální potřebu tvorby zisku na trh s cennými papírky. Hypotéky jsou jenom vrchol ledovce, kdy už nebylo komu hypotéku s rozumným rizikem dát, tak si oni podnikavci vyžádali podporu státu a - světe div se - oni ji dostali. Stát má politickou potřebu (protože je zastupován politiky) kapitalisty tolerovaným způsobem podporovat chudáky (tj. nekapitalisty). Tohle zprvu skutečně vypadalo dobře, rozšíří se trh s hypotékami (tj. banky a stavebníci budou mít zisk) a zároveň se lůze zacpe huba, poněvadž budou mít dostupné bydlení. Ale hypotéky jsou jen jedním z více problémů, zásadní nyní je vysoce zdanit krátkodobé obchody s cennými papíry a některé cenné papíry (resp. jejich deriváty) úplně zakázat. Pak se utvoří prostředí, kde se dají dělat nějaké "reformy", ale do tý doby všechny peníze vražené do ekonomiky skončí na účtech bankéřů, kteří si s nima budou dál hrát na finančních trzích a zázračně z milionu mrknutím oka dělat miliony dva. Jinak řečeno za současné situace vrážet do ekonomiky prachy jenom eskaluje krizi, je třeba, aby si stát dokázal bouchnout do stolu a říct tak tohle ne. Žel bohu posledních stopadesát let (v státech nepoznamenaných socialismem) je stát v rukou bohatých pod růžovým závojem demokracie, tedy vlády lidu
15. 03. 2009 | 11:41

Jan Vaculík napsal(a):

Admirále,
tehdy (za Husáka) to ekonomové nechtěli slyšet, že je tady ještě jeden druh peněz, které jsou jenom napsané papíře, ale ohmatat si je nikdo nikdy smět nebude. Ekonomové prostě museli držet hubu a krok, a všetečné otázky se nenosily.

Jenže jak si člověk má vysvětlit, že třeba nešlo dokončit stavbu, protože chyběl materiál. Ten sice byl k mání v železářství, ale to by se muselo koupit za hotové. Jenže vybrat v bance peníze a koupit materál - to nebylo možné. Anebo najmout řemeslníky z jiné firmy a zaplatit jim práci, kterou udělali v době svého volna: takové věci se z jakýchsi důvodů dělaly přes Mezinárodní organizaci novinářů.

Člověk ten systém pozoroval jak nemocné zvíře v agónii a odhadoval, co se vlastně děje uvnitř. Pochybuju, že tehdejší ekonomové marxleninského typu byli schopní to vidět - byli totiž součástí nemoci toho zvířete; dobře vyškoleni proti používání zdravého rozumu.
15. 03. 2009 | 11:42

No... napsal(a):

Autor zapoměl na jednu podstatnou maličkost.Totiž, že ČSSD rozdává z cizího a nestará se o to,kdo to zaolatí. Neboli s ČSSD na věčné časy a nikdy jinak ke kolapsu a finančnímu krachu státu. Jen nechápu, když to ví, proč to tenhle člověk podporuje? Nedostatek morálky? Cti? Rozumu? Nebo očekávání trafiky od hlavního pingla ?
15. 03. 2009 | 11:42

Rumcajs napsal(a):

PetraF:

Kdyby se vylíhly peníze, byla by inflace. Ale ona je deflace, tudíž cenová bublina se srovnává do rámce peněžní zásoby, která se nijak nezvětšila.
15. 03. 2009 | 11:45

Rumcajs napsal(a):

PetraF:

Nevšiml jsem si Vašeho dovětku.

Necítím se jako laik. Díky své práci se cítím jako poloviční odborník. A tak by se bohužel měla cítit i většina ekonomů.
15. 03. 2009 | 11:52

Rumcajs napsal(a):

Lord Helma:

To jste ale nevodil úplně jiné téma.

Téma pohádek Ovčí babičky, tedy příčiny krize.

Stát chtěl úvěry pro chudé. =FAKT

Kdyby zpřísnil dohled, jak Vy chcete, pak by úvěr tito lidé nedostali= FAKT

A to je v příkrém rozporu s tím, co chtěl stát.
Doufám, že vnímáte tento logický nesmysl.

Stát je zcela zodpopědný za tuto krizi a levicový zaklínači hadů si mohou tvrdit co chtějí.
15. 03. 2009 | 11:59

Tom MU napsal(a):

Rumcajs:
Obávám se, že tentokrát nemáte pravdu. Peněžní zásoba je nominální hodnota peněz v ekonomice. Co jsou to peníze? To je jakékoliv aktivum, které každý přijímá ve směně bez diskontu s předpokladem, že každý další jej opět přijme (zhruba řečeno, nechytejte mne za slovo).
Pro zjednodušení se na situaci podívejme v případě zlatníka, jediného ve městě, který přijímal zlato do úschovy a vydával stvrzenky. Brzy lidé pochopili, že mohou místo procesu vyber zlato-zaplať-ulož zlato prostě zaplatit tou stvrzenkou, která ztělesňovala nárok na uložené zlato. Tedy tyto stvrzenky se staly penězmi. Celkový objem peněz se neměnil, akorát místo zlata obíhají stvrzenky.
Jak teď může dát zlatník úvěr? Buďto někomu vydá zlato, nebo někomu vydá stvrzenku - která efektivně funguje jako zlato. Tedy pokud vydá stvrzenku nepodloženou zlatem, roste zásoba peněz, zlatník vytvořil nové peníze. Nedal mu jen nárok na cizí peníze? Nedal, protože by klidně mohl vydat nekonečné množství stvrzenek. Co ho omezuje, jsou výběry zlata lidí, kteří jím chtějí zaplatit někomu v dalším městě. Pokud to bude uzavřené údolí, potom může vydávat stvrzenky tak dlouho, dokud nezpůsobí hyperinflaci, ale mezitím klidně může objem peněz zvýšit pětkrát - takže pokud by na ůvěr dával cizí peníze, musel by je dát pětkrát, což nedává smysl.
Tedy operace úvěru se v jeho případě zaúčtuje takto:
A+ pohledávky za dlužníkem
P+ vydané stvrzenky

Když dlužník čerpá úvěr:
A- zlato
P- stvrzenky

Snad jsem byl srozumitelný.
A to je taky důvod, proč je film Peníze jako dluh blbost.
15. 03. 2009 | 12:13

Petr napsal(a):

Rumcajs:

Zapomínáte na jednu maličkost:
A sice, že ten "stát", který ty změny udělal, byli finanční poradci a členové vlády prezidenta Clintona, mnozí z nich tehdy ještě aktivní nebo bývalí bankéři, nebo alespoň s velmi blízkými kontakty k "Wall Street".
Stejně tak je tomu teď za prezidenta Obamy.
Takže není stát jako stát...
15. 03. 2009 | 12:17

Lord Helma napsal(a):

Rumcajs:
No dneska mám náladu zaplácat tady svýma pohádkama od Ovčí babičky celej blog nadvakrát. Vy to berete z opačného hlediska a říkáte tomu pravicový přístup.
Stát nemusí dohlížet nad tím, komu banka dává na hypotéku (ani by neměl). Logický přece je, že kdyby stát tyto hypotéky nuzáků finančně nepodporoval, tak ty banky jim nepůjčí - proč by to dělaly?. Stát nechtěl úvěry pro chudé (stát nemá vůli). Hrabivý kapitál chtěl další peníze a přišel za reprezentanty státní moci (politiky) s geniální myšlenkou. Vy přispějete na chudé (politické plus) a zároveň pomůžete nám, aby jsme měli víc peněz (klientelistické plus). Navíc s sebou přitáhli nějakého ostříleného ekonoma, jakých tu bloguje přehršel, který jim nakreslil, že tím podpoří nejen banky, ale i stavebníky a výrobce produktů nutných pro stavbu domu a taky se tím zaměstnají logistické firmy atd., čili celá ekonomika se posune zas trochu nahoru, všichni se budou mít líp a na tom, jestli dotyčnej ten svůj dluh v horizontu dvaceti let splatí přece vůbec nezáleží - ty pětilibrovky, v tomto případě pětidolarovky budou v oběhu a budou kmitat a že jich bude a až příjde čas, tak mu ten barák zabavíme.
15. 03. 2009 | 12:25

Jan Vaculík napsal(a):

Lord Helma:
Se vším souhlasím, ale myslím, že konec poslední věty neplatí: přehršel zabavených baráků není v zájmu bank.
15. 03. 2009 | 13:23

Petr napsal(a):

Lord Helma:

Nemyslím si, že by ten problém, o kterém píšete, byl opravdu nějaký nový (zjistitelnost reálné hodnoty peněz). Existuje určitě už dlouho, i když třeba nebyl tak veliký. Neznám historii vzniku burzy, obchodu s cennými papíry atd., ale určitě za tím stál nějaký koumák, který přemýšlel, jak obejít výši zisku a množství peněz, aby nebyla přímo závislá na reálné a existující ekonomice, množství produktů, zboží atd.
(O množství vydaných peněz v závislosti na množství státem vlastněného zlata nebo stříbra ani nemluvě, každý z prezidentů USA a jeho administrativa posledních téměř 40 let (1971 Nixon odstranil "Gold standard" - Bretton Woods dohoda podepsaná r. 1944) se tomu "úspěšně brání".)

Zpočátku možná ty hodnoty akcií jakž takž odpovídaly opravdové hodnotě daných firem, podniků atd. Jenže později se jejich hodnota stanovila spíše tím, kdo a kolik by za ně byl ochoten zaplatit, ne na jejich opravdové reálné hodnotě. Takové "licitace" se mohou zúčastnit opravdu jen ti nejbohatší, kteří vlastní velké množství akcií daných firem, podniků atd. Samotní zaměstnanci to určitě nejsou... Navíc jsou (jako na opravdové burze) hodnoty určovány centrálně, z jednoho místa, podle nabídky/poptávky po cenných papírech, ovlivněné maximálně občasnými "nečekanými" zprávami o produktivitě, úspěšnosti firmy, možném vývoji do budoucích let, rodinných sporech vlastníků nebo naopak ukončení sporů atd.

Prostě hodnoty cenných papíry jsou opravdu už zřejmě dlouho virtuální, neodpovídající skutečnosti. Existují různé odhady, kolikrát převyšuje hodnota všech cenných papírů skutečnou hodnotu všech akciových firem, společností atd. Ty velice střízlivé odhady se pohybují kolem 10, ale většina odhadů míří daleko výš. Díky změnám v zákonech (diskutované hypotéky bez důsledné kontroly jejich udělování, odstranění jakýchkoliv bariér mezi investičními a komerčními bankami a pojišťovnami a tím možnost vytváření různých "toxických" balíčků) ta nepřehlednost a zjistitelnost opravdových reálných hodnot byla ještě zvýšena. Těžko věřit tomu, že to byla a je opravdu jen pouhá shoda nešťastných náhod.
15. 03. 2009 | 13:27

Admirál napsal(a):

Jan Vaculík - já se neptám jak to všechno stálo tenkrát za hovno, zažil jsem fungování dostatečně, abych si mohl udělat vlastní obraz.

Mě zajímá, jak se věcně systém regulace množství peněz v ekonomice lišil od dnešního stavu ala "peníze na dluh".

Znát věcné rozdíly by mohlo být poučné.

Sice souhlasím s Klausem, že co se krize týče se jedná o cyklickou chřipku tržního hospodářství. Souhlasím s ním i v tom, že nyní je zřejmě léčba (nějaké lití peněz) neúčinná. Jsem však zastáncem názoru, že by jsme se měli poučit a pokusit se upravit systém, odstranit pro budoucnost příčiny krizí.

V první řadě si myslím, že se musí zamezit spekulantům v přístupu k tiskárnám peněz. K tomu je podle mého názoru každá cesta dobrá.
15. 03. 2009 | 13:45

Jagoda napsal(a):

Astronomie má svého Grygara, ekonomii popularizuje pan Havel. A nebyl by to on, kdyby nekopnul do holeně svého předsedu, pana Paroubka. Píše totiž: "Trh nemá zájem o oranžové plyšové medvědy." Všichni vědí, jaké je barva ČSSD. Známo je i to, že bystrý pohotový Havel nazývá duchem pomalejší kolegy ve stranickém vedení opovržlivě "medvědy".
15. 03. 2009 | 14:11

Rumcajs napsal(a):

Tom MU:

Měl by jste pravdu, kdyby banka mohla tisknou stvrzenky, ale to v případě peněz nemá. Těch bude zrovna jako zlata pořád stejně.

Tudíž banka vydala příslib ale rozhodně nevydala peníze a to je rozdíl.
Kdyby to bylo jak říkáte, pak se potýkáme s inflací.
Bohužel, jak červaná niť se tady táhne směšování dvou věcí. A to je POHLEDÁVKA a SKUTEČNÉ PENÍZE.

To, že banka půjčí 10 miliónů na barák, který se pak následně nesplácí a je vydražen za 1 milión, přeci neznamená, že banka vytvořila peníze za 9 mil.

Ta naopak bude muset ze svých zásob zatáhnou těchto 9 mil z jiné hromádky a tuto hromádku ponížit.
15. 03. 2009 | 14:21

Rumcajs napsal(a):

Lord Helma:

No vidím, že jsem narazil na odborníka.
15. 03. 2009 | 14:23

Rumcajs napsal(a):

Petr:

Reálná hodnota peněz ????
Co to jako je ?
15. 03. 2009 | 14:29

fous napsal(a):

Pan docent se pěkně "odkopal", když předvedl, jak "rozumí" vzniku peněz a jaké má představy o účetnictví. A podobnou úroveň (ne)vědomosti tu předvádí i řada dalších diskutujících.

Na počátku jsou peníze emitované centrální bankou (CB), které si banka A za úrok půjčí. V účetnictví má jako aktivum tyto peníze (v hotovosti nebo na účtu u CB) a jako pasivum závazek vůči CB tyto peníze vrátit. Banka A tyto peníze půjčí firmě X (nebo třeba bance B). V okamžiku uzavření smlouvy o úvěru naúčtuje pouze do podrozvahové, tedy analytické evidence potenciální závazek poskytnout peníze do výše úvěrového rámce, až o to firma X požádá. V okamžiku čerpání úvěru účtuje pouze na straně aktiv: ubudou jí peníze v pokladně nebo na účtu u CB (protože je převedla ze svého účtu na účet firmy ) a přibude pohledávka z úvěru za firmou X. Pan docent lže, když tvrdí, že rozvaha se poskytnutím úvěru zvyšuje v aktivech i pasivech. BTW, kdyby měl pravdu, bylo by řešení celé krize velmi jednoduché. Banka by "vyrobila peníze" a půjčila je sama sobě. Žádné vládní záchranářské balíčky by nebyly třeba. :-)

Ale klíčové je, co se děje dál. Firma X vypůjčené peníze dostane na svůj účet, který má zpravidla opět u banky A. Až touto operací se zvyšuje rozvaha banky. V aktivech jí přibudou peníze (z úvěru), které si tam dala firma X (ale mohla je dát nebo obratem převést i do jiné banky, kde pak popisované zafunguje úplně stejně) , v pasivech závazek vůči firmě X jako klientovi. Firma X dále tyto peníze použije na zaplacení mezd, zboží či služeb a příjemci těchto plateb tyto peníze opět dostávají či uloží na své účty jako vklady. (Ve slamníku a v krabicích ukládají větší částky pouze Srbové z Černínu). A banka je tak jako své zdroje může dále použít na další půjčování nebo investování. Teoreticky do nekonečna. Omezena je pouze požadavky CB na povinné minimální rezervy (PMR), které musí být ukládány na účtech u CB a které se určují zpravidla procentem z vkladů. Při PMR=10% tak může banka či přesněji bankovní systém každou korunu od střadatele půjčit desetkrát, při PMR=5% již dvacetkrát a při PMR=2% dokonce padesátkrát! Tady "vznikají" peníze! Multiplikací!!! Pouze ta část peněz, která je mezi lidmi a firmami v hotovosti, se prostřednictvím bank nemůže multiplikovat, ale to je jen několik procent celkového objemu peněz v ekonomice.
15. 03. 2009 | 14:33

fous napsal(a):

pokračování

Právě tímto způsobem vzniklý nekontrolovaný růst peněz v oběhu (peněžní zásoba roste o 15-20 % ročně, ekonomika o 2-3 %) nedoprovázený stejným růstem reálných hodnot je podle mého názoru hlavní příčinou současné krize. Poskytování nesplatitelných hypoték americkým chudákům je jen rozbuškou. A všechny záchranné balíčky nalévající nyní do finančního systému miliardy jsou jen pokusem léčit opilost dalším sudem kořalky.

Pokud jde o úrok a jeho vznik, je třeba rozlišovat mezi úroky placenými komerčním bankám nebo mezi firmami navzájem a úroky placenými CB. Ty první jsou prostě odměnou za půjčení peněz a jsou systémově neutrální: jeden vydá, druhý dostane. Úroky placené CB jsou ale úřední lichvou, i když jsou třeba na úrovni pouhých 0,5 %. Lichvou totiž není půjčování za vysoký úrok (i ten lze při vysoké inflaci utáhnout), ale půjčování za podmínek, které v praxi neumožňují splacení dluhu. A zde je problém v tom, že centrální bance se má splatit úvěr včetně úroku, ale peníze na ten úrok nemají kde vzniknout. Operace mimo CB mají totiž i při multiplikaci nulový součet. Co jeden přijal, musel někdo jiný vydat. Co jeden vydal, musel někdo jiný přijmout. (Bezvýznamný rozdíl představují jen hotové peníze zničené při požárech či jinak. Elektronické peníze, které tvoří hodně přes 90 % všech peněz, se ale zničit nemohou. I peníze vynaložené na ztrátové investice skončily na zcela konkrétních účtech.) Banky tak nemohou úrok vůči CB splatit jinak než tím, že si na něj opět půjčí od CB! (V praxi samozřejmě mohou použít část multiplikovaných peněz od klientů, ale principiálně je současný systém CB absurdní.)

Při hodnocení krize všichni hovoří o obrovských dluzích. Ale vůči každému dluhu musí být pohledávka a proti každému dlužníkovi nějaký věřitel. Kdo to je?? Zatím jsem odpověď neviděl, protože se ani nikdo neptá. Vidím jen dvě možnosti: buď jsou to ti, kteří v dobách hojnosti zprivatizovali (často falešně nafouknuté) zisky, ať již v podobě odměn, dividend, tantiém nebo výnosů z burzovních spekulací s nadhodnocenými akciemi, a teď (již tradičně) přenechávají ztráty vládám k nacionalizaci nebo jsou to centrální banky. Spočítat to neumím, ale asi to bude od každého kus. To první je problém regulace podnikání a způsobu odměňování a hlavně osobní majetkové odpovědnosti za výsledky firmy, kterou člověk řídí. To druhé je systémová chyba. To, co CB dostává na úrocích, je nutno do systému někde vrátit nebo spíše vpustit - nejspíše prostřednictvím vládních výdajů. Byl by to vlastně poplatek za právo CB provozovat úřední měnu, tedy jakési výpalné, "panské" nebo "sovereignage". Pokud si však vláda musí na své výdaje půjčovat od CB za úrok, je to jen absurdní posunutí středověkého kupčení s penězi na vyšší úroveň a důkaz, že celý slavný ekonomický systém stojí (za mlčení všech slavných ekonomů) úplně na hlavě.

Výšeuvedeným ani v nejmenším nezpochybňuji potřebu krotit vládní výdaje a mít vyrovnaný rozpočet. Jen vysvětluji, proč se domnívám, že v rámci současného systému je problém krize neřešitelný.
15. 03. 2009 | 14:34

JC napsal(a):

Petr,
Jaká je raálná hodnota krajíce chleba ? Pro někoho v Africe to může bý otázka života nebo smrti a pro někoho na jižním městě jen binec, který se nikdo ani nesnaží hodit do kontejneru. S reálnou hodnotou peněz nebo cenných papírů tomůže být velmi podobné.Důležité je ít to na paměti.
P.S. Docent má pravdu,že se peníze líhnou, ale určitě ne v bankách. Peníze se líhnou v líhních, když z vajíčka za dvě kačky se vylíhne kuře které stojí deset...to je spávná líheń peněz.
15. 03. 2009 | 14:54

Rumcajs napsal(a):

fous:

Tady oslovení "odborník" nemyslím ironicky. Proúčtování jste provedl zhruba jako Stále rebel a je dle mého dobře.

Ke zbytku bych jen dodal,či zdůraznil, že k narůstání peněz opětovným půjčováním může dojít pouze v bankovním krevním oběhu. V mimobankovním oběhu se může pohybovat maximálně to, co vydala CB.
15. 03. 2009 | 14:56

Lord Helma napsal(a):

Rumcajs:
Tak už úplně nechápu, koho tu máte za odborníka, ale jsem si jist, že vy se za něj máte %). A taky úplně nechápu (ejhle), proč tu řešíte docentovu chybu v účetnictví. O žádné rozvaze nic nepsal a je asi chyba, že použil slovíčko "účetně." Mně jinak příjde v pořádku (tj. z logiky věci, účetnictví nerozumím, ani si nejsem jist, že o to tady šlo), že když banka dává úvěr, je to její aktivum, a když od někoho bere peníze na vklad, je to její pasivum
15. 03. 2009 | 15:32

Petr napsal(a):

Rumcajs (15.03.2009 14:29:03):

Mělo být "reálná hodnota akcií, cenných papírů", sorry.
Ale reálná hodnota peněz má taky smysl - třeba tím, kolik opravdových "materiálních hodnot" v sobě zahrnuje (množství produktů, výrobků, budov, zařízení, spotřebované suroviny, množství vynaložené energie (fyzické, duševní práce, energie) atd. v jakémsi pomyslném poměru na jednu "jednotku" dané měny ve státě).

V dnešním světě je asi velmi těžko najít nějaký opravdový standard (index), kterým by to mohlo být posuzováno, měřeno.

Co je taky docela zajímavá otázka, jak se vůbec určuje hodnota nějaké měny, vzájemné kurzy mezi různými měnami, valutami.. Zvláště, pokud za tou měnou stojí takové různé státy co se týče počtu obyvatel, ekonomické a sociální struktury atd.
Vůbec extrémní případ je US dolar, za kterým se má v podstatě skrývat úroveň ekonomiky celého světa...a přitom je jeho emise v privátních rukou v jednom jediném státě celého toho světa...
Někdo posuzuje reálnou hodnotu peněz podle toho, co si za ně může koupit. Taky ne úplně přesné, neboť je to v různých zemích různé...(dokonce i v EURO zemích).
15. 03. 2009 | 15:41

stále rebel napsal(a):

Pro Lord Helma.
BILANCE je přehled aktiv a pasiv v peněžním vyjádření k určitému dni,
podle české účetní legislativy „ROZVAHA“.
15. 03. 2009 | 15:41

Rumcajs napsal(a):

Lor Helma:

Mám se pouze za polovičního odborníka. Pesimista by řekl za polovičního laika.
Lord Helma:

Já účetní případ pana docenta rovněž nepovažuju za gró tohoto blogu. Beru ho jako určité zjednodušení, které není ani v rozporu s logikou věci. Pouze může svádět k představě, že banka může půjčit z "ničeho" a že s těmito virtuálními penězi se dá obchodovat.

Jinak nyní máte pravdu.
15. 03. 2009 | 15:50

Rumcajs napsal(a):

Petr:

Ještě pamatuju na hodiny fyziky, kdy nám pan učitel tvrdil, že strana se v budoucnosti dopracuje k co nejspravedlivějšímu odměňování a to za pomoci měřitelných veličin (fyzikálních). To dobrá duše tomu opravdu věřila.

Ve skutečnosti je to dáno tím opráskaným tvrzením - cena je dána nabídkou a poptávkou.

Pokud jste ochoten dát za euro 28 Kč a eurohujer Vám euro za 28 Kč, máte "reálný kurz".

To samé platí i třeba pro cenné papíry. Je jenom na Vás, jakou jim dáte hodnotu.
15. 03. 2009 | 16:02

Petr napsal(a):

JC:

Souhlasím s Vámi, že reálná hodnota chleba (nejen chleba), je různá v různých státech. Z praktického hlediska záleží na výrobní ceně (suroviny, zařízení, energie, lidská práce,...), na ceně distribuce (skladování, doprava, prodej,...) a taky na objemu produkce (soukromý pekař na vesnici s 50 lidmi bude mít na jeden bochník chleba určitě větší náklady, než nějaká "průmyslová" pekárna pro velkoobchody, tudíž, aby se uživil, musí prodávat svůj chleba taky dráž.. což je dnes malým podnikatelům (nejen pekařům, ale i mnoha dalším oborům) osudné.

To, o čem mluvíte Vy - otázka života nebo smrti nebo "odpad", to už je hodnota, kterou z chleba udělají lidé (ne výrobci, ale spíše "spotřebitelé") - ať nešetrností nebo třeba despotické vlády ve Vámi uváděné Africe (nejen tam), které se starají spíše o životní podmínky a bohatství svoje, než obyvatelstva jejich státu.
15. 03. 2009 | 16:11

Tomáš Stříhavka napsal(a):

autorovi:
Nejsem ekonom ani bankéř, diskusi jsem nečetl.

O bankovnictví vím, že půjčuje, může půjčit, peníze, které ji půjčili vkladatelé.

Banky (komerční, záměrně s malým "k") peníze nevyrábí/netisknou, ani dluhové. Aspoň tak by to mělo být, jestli to tak skutečně je nevím, pokud není, tak je to velký nepořádek, který by měl odstranit bankovní dozor centrální banky, možná finanční úřad(neznám pravomoce fin. úřadů vůči bankám).

Peníze vyrábět/tisknout může pouze centrální banka, tam mohou, eventuelně, nastat jevy, které jste popsal, ale ani tam by to být nemělo, ale jsou státy kde dojde k lecčemu.

Mám podezření, že Vy si svým článkem děláte legraci ze čtenářů, kteří o bankovnictví nevědí vůbec nic.
15. 03. 2009 | 16:29

JC napsal(a):

Petr,
myslím, že Rumcajs to napsal jednoduše a elegantně pomocí slov poptávka a nabídka. Nic víc není potřeba za tím hledat.
Rumcajs,
Já si pamatuji profesora politické ekonomie, který se nám snažil vysvětlit rozdíl mezi kapitalismem a socialismem/ve prospěch socialismu ovšem/.Evidentně tomu jednak sám nevěřil a druhak ho evidentně nebavilo nás o tom přesvědčovat.
15. 03. 2009 | 16:39

Petr napsal(a):

JC:

Prinzipielně se s tím dá jenom souhlasit (nabídka/poptávka), ovšem problém je v tom, když ta nabídka je nějakým způsobem "uměle" ovlivněna.

Zvláště u základních životních potřeb (potraviny, šaty, obuv,...). Nemyslím si, že by všichni lidé byli opravdu sami od sebe "škrblíci", ale mnozí jsou prostě finanční situací donuceni ty levné potraviny, boty, šaty atd. kupovat a tím nepřímo podporovat cizí velkoobchodní sítě na úkor tuzemských zemědělců a výrobců potravin, obuvi, oděvů atd., jejichž vyšší výrobní náklady je prostě nutí prodávat dráž.
15. 03. 2009 | 17:12

borůvka napsal(a):

Oranžový medvěd objevil Ameriku.
15. 03. 2009 | 17:14

Důchodce68r napsal(a):

Nejsem ekonom. Navíc za celou školní docházku 5+3+4+5 let jsem se ve škole nesetkal s pojmem úrok, nedej bože úrok z úroků, nebo exponenciální růst (a dnes mám pocit, že to tak je celosvětově nyplánováno). Takže mně neberte moc vážně.
Mám pocit, že pan Petr (15.03.2009 15:41:47) napsal zvlášť zajímavou větu: "Vůbec extrémní případ je US dolar, za kterým se má v podstatě skrývat úroveň ekonomiky celého světa...a přitom je jeho emise v privátních rukou v jednom jediném státě celého toho světa..."
Mám pocit, že to Americe a investorům dalo možnost šeredně okrást svět. A že to již udělali. A že to přehnali. Tak, že se v nejhorším Amerika s EU rozpadnou.
Mám pocit, že v tuto chvíli dolar ztratil nezbytnou důvěru světa nenávratně. Krize by tak mohla být nikoliv typu širokého U, ale spíš, doufám alespoň kratšího L.
Mám pocit, že by mohlo být zajímavé na tuto větu navázat.
Je to vůbec zajímavé, v ekonomice by se mělo pracovat s čísly a ne s pocity. Jenže nejsem ekonom.
Pozdrav pro Jan Vaculík a všem vespolek.
15. 03. 2009 | 17:36

Důchodce68r napsal(a):

opravuji:
Mám pocit, že by mohlo být zajímavé na tuto větu pana Petra navázat.
15. 03. 2009 | 17:41

Tomáš Stříhavka napsal(a):

borůvka:
Váš email je sice verabalatova@seznam.cz, ale může být krycí. Mám podezření, že pod nickem "borůvka" je ukryt Ivan Langer, ministr vnitra.
15. 03. 2009 | 18:16

PetraF napsal(a):

Rumcajsi pochopte prosím, že úvěry, které banky poskytují lidem a podnikům, žádným uzavřeným bankovním "krevním oběhem", jak píšete, nejsou. Do čistě bankovního oběhu, který nezvyšuje inflaci, se počítají jen úvěry, které si banky posílají mezi sebou.

Jakmile však banka vytvoří peníze tím, že poskytne úvěr například vám skrze kreditní kartu, pošle tyto peníze přímo do reálné ekonomiky. Pokud Půjdete do Datartu a koupíte si plazmovou televizi za 30 tisíc na kreditku, tak jste se právě přičinil o to, že v reálné ekonomice se objevilo nových třicet tisíc, což inflaci pochopitelně zvyšuje (je ovšem nutno hned také dodat, že jakmile tyto peníze vrátíte, tak zmizí).
15. 03. 2009 | 18:29

Jan Vaculík napsal(a):

Pane Důchodče,
rád jsem se zasmál se tomu kratšímu L. Takovým velmi krátkým L je například I.
Ale jinak podstatou L je právě to, že je velmi dlouuuuuuuuhé, v tomto smyslu.

Pod průběhem "I" si představuju zrušení ekonomiky jako takové. Nádherná představa: seděli bychom u ohně, opékali buřty a čekali, co bude dál.

V blogu samotném a v diskusi je vidět několik odlišných přístupů a pro mě jako pro laika má každý něco do sebe. Jsou věci, které mě těší vnímat po vrstvách, a nehledat jedinou správnou odpověď. A tak se mi třeba líbil Fous (14:54); došel jěště kamsi o kus dál...
15. 03. 2009 | 18:32

Jirka Hemzal napsal(a):

To Petr:
Trošku jste se do toho zamotal, a to díky pojmům - základní životní potřeby apod. Zkusím říci, v čem se podle mně mýlíte:
1. Věci a služby, které poptáváte, bych nenazval potřeby, ale vaše přání, které mají různou míru naléhavosti - uznávám, někdy i krajní.
2. Rozhodně nekupujete potraviny, šaty..., ale chleba, sýr, maso, tedy konkrétní výrobek, které má svůj substitut, náhradu. Z toho se odvíjí i pružnost nebo nepružnost poptávky. Zboží, které se snadněji nahradí (rohlík za chleba, maso za sýr) má pružnější poptávku, než třeba topení na plyn za topení na eletřinu (musíte podstoupit velké náklady za náhradu)
3. Z pohledu zákazníka je irelevatní zvažovat zemi výroby zboží. Racionální zákazník poměřuje poměr cena/užitná hodnota. Jiné motivace nákupu zanášejí do hospodářství falešné informace o vzácnosti jednotlivého zboží nebo služby.
4. Ohledně velkých obchodních sítí závisí na tom, zda neporušují pravidla hopodářské soutěže neb jestli nejsou nedovoleně subvencovány z mateřské země - což pochybuji. Novináři by to už určitě rozmázli.
15. 03. 2009 | 18:46

mihal napsal(a):

Rumcajsi, peněžní ýásoba se zvyšuje, podívejte se na data Českého statistického úřadu:
http://czso.cz/csu/redakce....$File/HLMAKRO.xls
Řádek M2 je meziroční růst peněžní zásoby (tzv. peněžní agregát M2). Například v roce 2007 vzrostlo množství peněz v české ekonomice o 13,5%.
Uvědomte si, že dokud není daný úvěr splacen, peněžní zásoba se zvýšila právě o tu půjčenou sumu. Navíc centrální banka může zvyšovat množství peněz starým dobrým způsobem - emisí bankovek.
15. 03. 2009 | 19:03

mihal napsal(a):

to fous
Ano, hotovostní peníze nelze multiplikovat. Ale lze s nimi zatopit nebo je dát do sběrných surovin, až světový finanční systém zkolabuje :-)
Nejsrandovnější je, že pokud finanční systém opravdu zkolabuje, tak neplatný desetník či dvacentík bude mít vyšší hodnotu než miliarda na účtu :-)
15. 03. 2009 | 19:10

Petr napsal(a):

Jirka Hemzal:

Základní životní potřeby jsou pro mě potřeby, které člověk potřebuje nutně k životu :)
No a to jsou (snad mi nebudete odporovat) m.j. i potraviny obecně. Nebudu se moc všeobecně rozepisovat, ale alespoň základní skupiny, které jsou potřebné jako zdroje bílkovin, tuků, enzymů, vitamínů a dalších pro organismus důležitých látek - třeba maso, ryby, mléko a mléčné výrobky, vajíčka, produkty z obilnin, těstoviny/rýže/brambory, ovoce, zelenina.
Odpovídající oděvy a obuv dnes taky k normálnímu člověku patří (ať práce, tak volný čas a domácnost), další jsou bydlení, topení, výdaje na zdrávi a hygienu (nebudu dále rozvádět).

Nevím, jak jste to myslel s tím "přáním" třeba u potravin, nejde o přání, ale o nutnost. Pokud některé druhy potravin jako zdroj důležitých látek pro organismus vynecháte, může dojít k různým následkům. Chemicky vyrobené preparáty nemají sloužit jako náhrada, nýbrž maximálně jako doplněk stravy a to jen v případě nouze a pokud možno ne dlouhodobě.

Co se týká "země původu" potravin, tak si nemyslím, že je to tak irelevantní. Určitě je vám taky příjemnější, když víte nebo můžete vidět, kde a za jakých podmínek se vaše zelenina, ovoce, obílí pěstovalo, odkud a z jakých farm pochází maso na vašem stole, případně odkud ryby atd. Myslím, že z tohoto důvodu mnozí lidé (podle finančních možností) nakupují u soukromníků, přímo ze statku, ze zahradnictví, ovocnářství atd.
Nemyslím si, že jde o "rozežranost", nýbrž o vztah ke kvalitě (příp. zdravotní nezávadnosti), o které se mohou přesvědčit...
Viděl jsem privátně natočený německý dokumentární film na satelitu o rajčatových plantážích ze Španělska a od té doby si španělská rajčata nekupuji (i když třeba nemají "zdravou namodralou barvu" (Ivan Mládek, Sněhurka a jablíčko :-) ).
Sice existují všelijaké výstupní, zdravotní a kvalitativní kontroly, ale nikdo neví, jak jsou opravdu prováděny.

Podobně je to s oděvy, obuví atd. Nehledě jen na kvalitu, ale i na zdravotní stránky - příklady s dětskými hračkami, zubní pastou nebo obuví z Číny. Ale pro mnohé lidi dnes už výběr mezi kvalitou a kvantitou díky jejich finanční situaci bohužel neexistuje.
15. 03. 2009 | 19:38

borůvka napsal(a):

Pane Střihavka, nechte Langera Langerem, s pozdravem Balátová
15. 03. 2009 | 19:39

Donifan napsal(a):

Nerozumím tomu, proč někteří debatující si sami na patřičných místech neověří skutečnost, že komerční banky skutečně emitují...Emitují ovšem poukázky, depoz.peníze, každá banka má svoje, ty se v okamžiku střetu s reálnou ekonomikou mění na reálné peníze. Bance ručíme reálnými věcmi a musíme vrátit reálné peníze i s úrokem. Tak to je a je to fakt sranda...
15. 03. 2009 | 19:59

Jirka Hemzal napsal(a):

To Petr:
No trošku se míjíme. To, že člověk potřebuje jíst, je tak banální fakt, že ho není třeba rozvádět. Určitě, ale "nepotřebuje" jíst zrovna rohlík apod. Podobně je to s bydlením - není žádná "potřeba" bydlet v luxusním bytě. Co se týče země původu, nemám co bych měnil - napsal jsem, že zákazník poměřuje zboží cena/užitná hodnota. No a do užitné hodnoty spadá přesně to, co jste napsal o kvalitě zboží a služeb, jejich zdravotní nezávadnost apod. Pokud je vám původ zboží podezřelý - sníží se tím ve vašich očích jeho užitná hodnota apod.
Ten pojem "přání" jsem užil jako nadsázku, stejně tak jsem napsal, že jsou některá "přání", která mají krajní míru naléhavosti. Zase nemám, co bych na tom měnil. No ta to, že se s horší finanční situací snižuje lidem svoboda volby je rovněž zřejmé.
Přeji pěkný večer
15. 03. 2009 | 20:04

Tomáš Stříhavka napsal(a):

borůvka:
V poslední diskusi u Langera, stejná IP adresa, patříte mezi jeho velmi nepočetné příznivce/obhajovatele. Váš příspěvek(15.03.2009 17:14:18) se mi na ženu zdá až moc stručný, ženy jsou obvykle mluvnější. Příspěvky od Vás mají Langerův styl, i ten nick "borůvka". Nejste jeho příbuzná, sekretářka ...?
15. 03. 2009 | 20:21

borůvka napsal(a):

Nejsem. Možná jsem ale stejný hajzl jako on,měřeno vaší oblibou ministra.
15. 03. 2009 | 21:32

Al Jouda napsal(a):

Tak už víte, přátelé, proč v komunizmu nejsou peníze ?
15. 03. 2009 | 23:14

Jan Vaculík napsal(a):

Takže podle všeho by se zdálo, že si komerční banky můžou napískat peněz kolik chtějí (či lépe řečeno: dopřát svým klientům, ať dluží peněz, co hrdlo ráčí...) -

- ale není to naštěstí bez hranic, protože jsou vázany kapitálovou přiměřeností; je to tak? A i když "emitují peníze", tak na to vlastně musejí mít, a když nemají, tak si nakonec třeba i půjčí od ČNB.
Ale na druhé straně - komerční banky kupují třeba státní dluhopisy, takže vlastně půjčují i státu. Tedy když na to mají. Takže ta schopnost "emitovat peníze" je jim jen omezeně platná.

Co se tedy u nás stalo, že "peníze kamsi utekly"? Práce je dost, zakázky vcelku jsou, snad i víc, než jiné roky touto dobou (leden a únor jsou vždycky slabší), jenomže peníze za tu práci nejsou. Kam se poděly? Není to jen můj postřeh, potvrzuje to víc menších firem, které se živí dodávkou zařízení a servisem v průmyslu.
Peníze kamsi utekly - to mi zní, jako když se na Velikonoce říká, že zvony odletěly do Říma...
16. 03. 2009 | 02:24

Důchodce68r napsal(a):

Jan Vaculík, ale i kdokoliv.
Když už zavádíme typologii krizí, mám pár poznámek k jednotlivým typům.

Typ I: ... moje představa je podobná, péct v ohýnku brambory, vlastní rukou vypěstované, potom chystat pole na další sadbu. Z důchodu mě po zaplacení inkasa na buřty asi nezbude. Dnes někde psali, že už 28% rodin v Lotyšsku neplatí účty. A protože pan Kalousek odhaduje, že by už koncem roku mohl být náš státní dluh 120-130 miliard dolarů (???), nevylučuji, že to sem také dojde.
Typ V: … moje představa deprese asi 1 rok. Typ U: … 2-3 roky. Typ krátké L: … 4 roky, dlouhé L: … 8 let.
Typ L mně znepokojuje tím, že se neví co potom. Například by se hospodářství mohlo zvedat velmi pozvolně. Nebo by se nezvedlo, tj. jíst brambory do smrti. Nebo by byla válka, či co podobného. Tedy za L připsat další písmeno, prozatím K, posunuté o půl výšky dolů.

Prohlédl jsem si výklad od FOUS. Kdysi jsem se potil s jednoduchým účetnictvím, a obával jsem se podvojného. Prý bylo složitější, prý aby se nemohlo šidit na daních. Pan Fous cosi dokazuje už skoro v potrojném. Světové finančnictví se vede možná v popatnácterném. Celoživotní zkušenost mně dovedla k přesvědčení, že čím složitější, tím se naopak dá šidit víc. Ve pěkném výkladu pana Fouse jsem nehledal chybičky, a věřím, že je tam nemá. Ale z úplně jiného a širšího pohledu mám naprostou důvěru v jeho konečný závěr. Že v daném systému je krize neřešitelná.

Nyní k věci. Z praktických důvodů potřebuji vědět, kdy nastane bod zvratu, kdy se zvedne inflace, zvedne-li se prudce atd. Chci poradit dceři zda prodat byt, má-li koupit sama hned materiál, má-li stavbu zadat a kdy atd, atd, (dcery mám 3, a syna, a sám také něco potřebuji, např. přikoupit pole na ty brambory…).

Tedy, neměl byste někdo tip, jestli ta krize bude typu U, krátké L, dlouhé L ???
Na V to nevypadá. To krátké a dlouhé L zavádím proto, že když se rozhlédnu trochu kolem, tak na U to už taky nevypadá. Viz odkazy.
Zdravím vespolek.

http://www.outsidermedia.cz...
http://www.czechfp.cz/site/...
http://www.outsidermedia.cz...
http://project-respublica.b...
http://www.blisty.cz/2009/3...
16. 03. 2009 | 04:03

Tomáš Stříhavka napsal(a):

borůvka:
Jak víte jakou mám oblibu ministra? Máme u nás i horšího, škodlivějšího.

http://blog.aktualne.centru...
16. 03. 2009 | 06:45

Rumcajs napsal(a):

petraF,Mihal:

Odkazuji na nick fous. Dle mého je to jasné i z toho, co píše pan Havel, ale Fous to napsal přesněji.

Objem peněz uvnitř bank se značí M2. Když vezmete peníze v jedné bance, strčíte to do druhé atd, ... navyšujete vklady (pasíva) a půjčky (aktíva). Tento objem peněz je omezen pouze rezervou u CB. Takhle vytvoříte násobek původních peněz, ale jenom v rámci mezibankovního oběhu. Na ten reálný objem (značený M1) to nemá vliv.

Co se týče odkazu na makroekonomické ukazatele, dík, ale ukazatelem M2 se peněžní zásobu nedozvíte. Tu se dozvíte z bilance CNB, na straně pasív jako stav majetku ve formě bankovek. Nemám čas to hledat.
Navíc nerozporuju, že peněžní zásoba roste. Roste, ale s požehnáním ČNB, jinak to nejde,
16. 03. 2009 | 07:17

Saliven napsal(a):

Rumcajs:
Milý loupežníku - já, petraF, fous i Mihal říkáme všichni to samé (alespoň pokud to dobře chápu :-) - virtuální objem peněz se zvyšuje, tedy banky "vytváří" peníze, reálný objem peněz je více méně konstantní. Pokud si člověk, který obdrží půjčky 100 procent uloží zpět k bance, tak se virtuálně vytvořilo z reálné částky virtuálně dvojnásobek. Samozřejmě se počítá s tím, že banka to nemůže dělat neomezeně a tak musí držet povinné rezervy. Pokud si lidé peníze začnou vybírat a vyberou je komplet všechny, tak je banka..no víš kde. Žádná banka si nemůže dovolit držet 100 procent rezerv, to snad chápeš. Ten virtuální objem peněz potom začne klesat ve chvíli, kdy dlužníci ty peníze zpět splácejí.
16. 03. 2009 | 08:54

neo napsal(a):

no potěš koště, MIHAL objevil blogy....
btw: pane Havle, máte pravdu : Nikdo nechce oranžové medvědy a všichni chtějí jen modré barbíny :)
16. 03. 2009 | 08:54

Rumcajs napsal(a):

Saliven:

Říkáš a neříkáš to samé. Já tvrdím (a dle mého to říká fous Havel i stále rebel)

Banka dokáže vytvořit virtuální peníze, ale jen ve svém okruhu, V podstatě se to rovná příslibu půjčky. Čili ona může výše uvedeným způsobem půjčit z 1000 dalších 9000, ale může to mít pouze formu půjčky. V okamžiku, kdy by jsi je chtěl dostat do reálné ekonomiky, dostaneš tam jen oněch 900 Kč. Zbytek jsou dluhy mezi bankama. Ta dluží té, ta zas té atd.... ale je to pořád ten samý balíček peněz.

A opět : Banka nedokáže vytvořit peníze !!! Banka může vytvořit maximálně dluhy nebo pohledávky, jako kdokoliv z nás.
16. 03. 2009 | 09:12

Saliven napsal(a):

Rumcajs:
Přesně tak to je, a říkám to furt - peníze jsou jenom virtuální a celý to funguje dokud je likvidita. Jakmile z toho systému ty peníze vybereš, je konec. Banka peníze může vytvořit, ale jen virtuálně právě v tom oběhu, ne reálně, ty může nafouknout jen národní banka.
16. 03. 2009 | 09:21

Saliven napsal(a):

Rumcajs:
A jinak ty můžeš ty peníze do ekonomiky dostat opakovaně - ti lidi je ti přece splácí, takže ty peníze znovu mizí.
16. 03. 2009 | 09:22

Rumcajs napsal(a):

Saliven:

Nemůžeš je dostat víckrát do ekonomiky. V tom je ten vtip. Dostaneš je tam opakoveně, ale jen ve formě půjčky. Nemůžeš si za ně koupit 10* více aut. To prostě nejde.
16. 03. 2009 | 09:56

Saliven napsal(a):

Rumcajs:
Ale vždyť já nic jinýho neříkám - peníze vzniknou půjčkou "z ničeho" a pak zase zaniknou. To není žádná trvalá hodnota.
16. 03. 2009 | 09:58

Rumcajs napsal(a):

Saliven:

Půjčka nevznikne z ničeho. Příslib půjčky vznikne z ničeho.

Fyzicky půjčka může vzniknout, pouze když má krytí.
Krytí třeba i závazkem banky vůči klientovi, jak uvádí docent.
16. 03. 2009 | 10:11

stále rebel napsal(a):

K meziročnímu růstu peněžní zásoby.

Fisherova transakční rovnice
P * Y = M * V
P cenová hladina, Y HDP, M množství peněz v ekonomice,
V rychlost obratu peněz (možno ponechat jako konstantu)

Z toho M = (P * Y) / V
Pokud si do rovnice dosadíte inflaci a růst HDP(nejlépe očekávaný, protože subjekty se chovaly podle něj) v roce 2008, tak zanecháte těch keců.
16. 03. 2009 | 10:18

Marty napsal(a):

Rumcajs: penize vytvorene prostrednictvim uveru dostanes do realne ekonomiky velice snadno. Co firmy za ty uvery nakupuji? Zbozi a stroje. Banka tak skutecne vytvorila penize, ktere se v ekonomice volne pohybuji. Lide takto vytvorenymi penezi plati ucty, nakupuji spotrebni zbozi, jezdi na dovolenou. Je sice hezke, ze na to maji banky ucetni triky jako M1 a M2, ale bohuzel to nemeni nic na faktu, ze v ekonomice je radove vic penez, nez zbozi, ktere si lze za penize koupit.
16. 03. 2009 | 10:32

Rumcajs napsal(a):

Marty:

Tomu říkám zásah ze zadu !

Marty, za úvěr si jistě nakoupíte. Ale jenom za takový, který je kryt penězi fyzickými.
16. 03. 2009 | 10:47

Rumcajs napsal(a):

stále rebel:

Ještě by to chtělo vědět, jak se určuje cenová hladina a jak množství peněz v ekonomice a je rozhodnuto.
16. 03. 2009 | 10:50

Marty napsal(a):

Rumcajs: kryti v bankach se pohybuje v radech %. Byt 100% kryti, tak je vse v poradku. Ale ono neni.
16. 03. 2009 | 10:56

Marty napsal(a):

Rumcajs: nemluvil bych o rane zezadu. Jen jsem sel kolem a videl zdejsi krouzek, tak jsem jen tak utrousil drobnou poznamku :)
16. 03. 2009 | 11:00

stále rebel napsal(a):

Pro Rumcajs.
Inflace v roce 2008 6.4
Očekávaný růst HDP podle předcházejícího roku, tedy kolem 6.5.

M = (P * Y) / V
M = 1.063 * 1.065 / 1
Nové M = 1.132 M (předcházejícího)
16. 03. 2009 | 11:01

Rumcajs napsal(a):

Marty:

Krytí se pohybuje v %. To máte pravdu, ale vůči ZM. Jinak veškeré půjčky fyzicky zůčtované musí být kryty nějakým zdrojem. CB, vkladatelé, akcionáři, závazky vůči klientům...

Doporučuju nahlédnout na nick fous.
16. 03. 2009 | 11:44

Rumcajs napsal(a):

stále rebel:

Tohle mi moc nepomohlo. Potřeboval bych vědět, jestli je to zásoba, na kterou doplňuje CB fyzické peníze,dle tohoto výpočtu, či jestli to vzniklo nějak samovolně a jestli to obsahuje ony zpropadené virtuální(elektronické)peníze.

Pak co je "P" ? Je to nějaká zprůměrovaná hodnota spotřebního koše ?

Pokud je to tak, pak by množství peněz v ekonomice ovlivňoval pouze P a Y, tedy žádný stav objemu půjček a pak můžeme odkráčet středem sálu se vztyčenou hlavou!

Pouze musíme dávat pozor, abychom nazakopli o nějakou mrtvolu našich oponentů.
16. 03. 2009 | 12:03

Marty napsal(a):

Rumcajs: ja v podstate s fousem souhlasim. Ale je potreba zminit, ze diky uverove expanzi je v ekonomice mnohem vic penez, nez by melo. Samozrejme za kazdym uverem je dluznik, ale ten dluznik nema prostredky a majetek na splaceni. Na pocatku uverove expanze si kazdy pujcoval vicemene racionalne, ale postupne uverova expanze rostla, do ekonomiky teklo cim dal vic penez (ktere tam nemely co pohledavat), bublina zacala rust, vsem narostly velky oci a adekvatne si u pujcovali. Bublina splaskne a najednou spousta dluzniku neni schopna sve zavazky plnit. On to totiz celou dobu byl jen zaznam v pocitaci, ktery nebral ohled na realitu. A realita byla takova, ze banka mela ruceni par % a pujcila nasobky toho, co mela realne k dispozici a jeji dluznici pak takove penize vrhli na trh.

Velmi srozumitelne o vzniku penez mluvi Drugstar:
http://myego.cz/item/jak-dn...

a

http://myego.cz/item/jak-dn...
16. 03. 2009 | 12:06

stále rebel napsal(a):

Pro Rumcajs.
Jde o kvantitativní teorii peněz, která říká, jakou úroveň peněz ekonomika potřebuje. P je cenová hladina ekonomiky a jak byla určena není podstatné, protože nás zajímá jen index změn.
16. 03. 2009 | 12:24

Rumcajs napsal(a):

stále rebel:

Jde mi jen o to, jesti "P" není nějak funkčně závislé na objemu úvěrů. Pokud NE, pak můžeme tuto kapitolu uzavřít.

Marty:

Souhlas. Ale nejedná se o vytváření nových peněz, ale pouze o transfer.
16. 03. 2009 | 12:38

stále rebel napsal(a):

Pro Rumcajs.
Cenová hladina (její růst, inflace) je taky ovlivněna mírou poskytování úvěrů.
Ale základní je, že žádoucí peněžní zásoba v ekonomice je přímo úměrně ovlivněna změnou cenové hladiny a změnou HDP. Může být taky ovlivněna rychlostí oběhu peněz, změnou chování subjektů, například když se mzda začne vyplácet v kratších intervalech.
Nedivte se, že když vyděláte více, že budete potřebovat taky více peněz.
16. 03. 2009 | 13:04

Rumcajs napsal(a):

Moje představa je taková, že Tůma sedne takhle po dobrém obědě k počítači, koukne na tyhla veličiny a pak houkne dolů do tiskárny:

"Hele chlapci, obrátkovost klesá, inflace stoupá a cenová hladina jde taky nahoru, tak tam prdněte novou sérii cca 100 mil Kč a půjčte to bankám za 4% úroku "

Ale musí to udělat Tůma, žádná komerční banka.
16. 03. 2009 | 13:14

Toilet Banking napsal(a):

Tento článek je naprosto typická ukázka socdemáckého diletantismu, tentokrát zjevený skrze vysvětlovaní "kde, se berou peníze"... Já už se tomu směju, protože "docent" Havel je opravdu už jen k smíchu... Komentátor fous to tu vysvětlit naprosto přesně, ale to je nejen pro "docenta", ale především pro jeho voliče příliš dlouhý a složitý text, který vyžaduje určitou míru inteligence a znalostí...

A fousi, ta poznámka o lichvě, to bylo dobré. To je jeden z důkazů, že této problematice rozumíte opravdu dobře... Teď to prosím jen říkejte dalším a dalším lidem. Díky.
16. 03. 2009 | 13:28

Marty napsal(a):

Rumcajs: samozrejme to cele je "pouze" ucetni transfer. Ale jeho dusledkem je fakticky vznik novych penez (banka rozpujcuje nasobky prostredku, ktere ma k dispozici). Ja vam mohu pujcit jen tolik, kolik skutecne mam. Banka ne. Samozrejme tyto penize jednou zaniknou (splaceni uveru), ale do te doby v ekonomice realne existuji a v mezidobi se samozrejme vytvori vic uveru nez zanikne. Dokud se bublina nafukuje, tak to funguje. Jakmile splaskne, system se hrouti.
16. 03. 2009 | 13:31

Rumcajs napsal(a):

Marty:

Když se podíváte na fousovo zaúčtování, tak zjidtíte, že to prostě není možné.
16. 03. 2009 | 13:53

Marty napsal(a):

Rumcajs: v tom se fous bohuzel myli. Nulove to je skutecne jen v pocitaci. Aby to bylo nulove i v realite, musela by banka kryt uvery ze 100%. Takto proste prijemci uveru jednoduchou ucetni operaci pripise penize na ucet, aniz by odpovidajici prostredky skutecne mela. A to dela porad dokola - vznikaji nove penize. Vy date bance vklad 1.000 a ona da neco malo do rezerv a tu 1.000 (minus rezervy) rozpujcuje treba 10 lidem. Najednou je v ekonomice o 9.000 vic (minus rezervy). Znovu odkazuji ma Drugstara.
16. 03. 2009 | 14:07

stále rebel napsal(a):

Pro Rumcajs.
Samozřejmě peníze do ekonomiky pouští CB.
Ten, kdo si chce půjčit v kb nebude mít rozhodně zájem o vypůjčení například pohledávky za panem Novákem (jako aktivum banky), ale bude chtít něco, čím bude moci platit. Komerční banky mohou expandovat zájem o půjčky jen do té míry, dokud budou mít peníze.

CB hlídá cenovou stabilitu prostřednictvím kontroly objemu peněz v ekonomice. Může to dělat dokonce tak, že nebude primárně cílit na míru inflace, ale přímo na objem peněz v ekonomice. Prostě podle předpokládaného růstu HDP uvolní peníze do ekonomiky. Pro lidi je to ovšem dost nepřehledné a tak raději naše CB vyhlásí míru inflace (dnes je to 2% plus mínus 1%) a tu se snaží hlídat, ale dělá to především tak, že buď stahuje nebo pouští peníze do ekonomiky.
16. 03. 2009 | 14:13

Rumcajs napsal(a):

Marty:

Tak si vemte případ, že banka má vklad 1 000, Kč.

Vašim způsobem půjčí 9000 Kč a 1000 dá na rezervy.

Prúčtujete decentovou fintou, 9 tisíc pohledávka a 9 tisíc vklad.

Papírově má klient na účtě 9 tisíc a teď si k Vám pro ně přijde.

Co uděláte ?
16. 03. 2009 | 14:19

Rumcajs napsal(a):

stále rebel:

Já mám na věc úplně stejný názor jako Vy.
16. 03. 2009 | 14:21

Marty napsal(a):

Rumcajs: pohledavky budou 9.000, ale vklad je 1.000. Ale ta pohledavka je zaroven i zavazek banky pujcit. Takze banka ma vklad 1.000 (ktery je stejne rozfovrovany po rezervach) a zavazek 10.000 (pujcky a povinnost vypl. vklad). A samozrejme si lide za tech 9.000 vesele nakupujou a v ekonomice je tak najednou o 9.000 vic.
16. 03. 2009 | 14:25

Marty napsal(a):

stále rebel: vliv CNB na objem penez je blizky nule. Pokud nechteji trh poskodit, musi se mu prizpusobovat.
16. 03. 2009 | 14:26

Jan Vaculík napsal(a):

Toilet Banking
Pana Havla se v tomto rád zastanu: dal sem článek, který je možná nepřípustně zjednodušující, ale dobře se pod ním diskutuje.

Podstatou poznání je otázka, nikoliv odpověď. Takže nejdůležitější je správně nasměrovat tok otázek. (Odpovědí se najde přehršel.)

PS
Potěšil jste mě, že vysoko hodnotíte příspěvek Fouse. Pro mě je tahle problematika sice něco jako průchod džunglí, ale u Fouse jsem měl pocit, že se blížíme k jádru problému.
16. 03. 2009 | 14:39

prokes napsal(a):

Vážení diskutující,děkuji vám za zajímavé počtení.Nejsem ekonom,vím pouze,že mohu utratit v rodinném rozpočtu pouze tolik Kč,kolik jsem si vydělal.Marxista, pan docent si asi rád dělá legraci.Jeho stranický schev taky ekonom Paroubek prohlásil,že dluhy se platit nemusí.Kam potom může dospět ekonomika rodiny,státu?
16. 03. 2009 | 14:40

Petr napsal(a):

stále rebel:

Mohl byste mi dát konkrétní příklad, jak CB stahuje peníze z ekonomiky ? Jak je to v případě firem a společností (nebo i jedinců), které tady sice podnikají, ale sídlo a bankovní konta mají v různých daňových oázách nebo v zahraničí a jejich vztahem k CB, HDP a množství objemu peněz v ekonomice, jaký vliv na ně CB má, počítají se k HDP a jejich množství peněz k tuzemské ekonomice ?
16. 03. 2009 | 14:40

Rumcajs napsal(a):

Marty:

Stále mi nedochází, kde banka vezme 9 tisíc na rozfofrování, když jediný, co se tam strčilo by tisíc korun a ty banka poslala Tůmovi.
16. 03. 2009 | 14:40

Marty napsal(a):

Rumcajs: jsme v dobe pocitacu. Proste nekdo sedne za pocitac a pripise vam tisicovku na ucet. Ono banka pujci mene nez 9.000. Dostane 1.000, da neco malo do rezerv. Na pujceni bude mit treba 980. Ty pujci jednou a da neco malo do rezerv - realne pujci treba 970. Znovu pujci - diky rezervam uz treba jen 960 atd. A ted si to predstavta v systemu globalni ekonomiky, kde mame tisice bank a miliony klientu.
16. 03. 2009 | 14:45

stále rebel napsal(a):

Pro Petr.
CB na finančním trhu prodá cenné papíry a peníze zamkne do sejfu.
Omezuje peníze v ekonomice taky prostřednictvím diskontu., úvěrovými kontingenty(limity), PMR a další.
16. 03. 2009 | 14:51

Rumcajs napsal(a):

Marty:

Půjčí 950, pak 970 .... Ale kde je vzala, když už má prd ?
16. 03. 2009 | 15:05

Marty napsal(a):

Rumcajs: ona je nema a v dnesnim systemu ani mit nemusi. Aby banka pujcila tech 970, tak ji stacilo dat do rezerv 10 (puvodne chtela pujcit 980). Banka tak potrebovala realne mit jen tech 10, aby mohla pujcit 970. A vznikly nam penize, protoze dluznik nedostal 10, on dostal 970.
16. 03. 2009 | 15:08

Rumcajs napsal(a):

Marty:

Ale já je chci na prkno ! Kde je vezme ?
16. 03. 2009 | 15:42

Marty napsal(a):

Rumcajs: dokud je budes chtit jen ty, tak je dostanes. Banka ma penez dost. Pokud by se uvery zacaly vyplacet na prkno stadardne, banka by prestala pujcovat, protoze zase tolik penez nema :)

Pokud vsak prijdou majitele vkladu a chteji penize na prkno, je banka v problemech, protoze zadna banka na svete nedokaze v jeden okamzik vyplatit vsechny sve vkladatele.
16. 03. 2009 | 15:54

Rumcajs napsal(a):

Marty:

Správně. A proto každá banka je schopna realizovat jen to, co má v kešeni.
Může naslibovat třeba 20 mil, ale zrealizovat jenom to co fyzicky má. A je zcela jedno, jestli převodem z účtu na účet, nebo na prkno.

Peněžní systém je naprosto uzavřený okruh, kde není možné nic přidávat ani ubírat, dokud k tomu nedá CB pokyn.
16. 03. 2009 | 16:09

Saliven napsal(a):

Rumcajs:
Ty pořád nechápeš jednu věc - že když ti někdo půjčí třeba 100 tisíc, tak ty, pokud si je nenecháš doma ve strožoku, ale jakkoliv je utratíš, tak ten dotyčný si je zase uloží někam do banky. A je uplně jedno jestli to udělá u tvojí banky nebo u jiné, jelikož si tu likviditu mezi sebou banky pošlou - když bude mít banka A přebytek likvidity a banka B málo, protože si tam Loupežník přišel pro peníze, tak si B půjčí od A (tzv. mezibankovní likvidita). Když by si všichni nechali peníze doma, tak by banky neměly z čeho půjčovat a ty bys měl pravdu, jelikož ale téměř všechny peníze skončí na nějakým účtu, tak se dají v podstatě půjčovat do nekonečně. Pokud by se ale všichni rozhodli si ty peníze vybrat, tak je s bankou konec. Já myslim loupežníku, že jako poctivě makající člověk nemáš dost fantazie na tuhle bankovní vychcanost. :-)
16. 03. 2009 | 16:27

Rumcajs napsal(a):

Saliven:

Hele, já už vystřílel všechny žaludy, co jsem měl. Pro mě , jako technika ,je něco co tady s Martym popisujete přímo nemožné a to ze spoustu důvodů, které už nemíním opakovat.

Proto navrhuju, aby si docent Havel přestal válet šunky, a něco k tomu napsal !
16. 03. 2009 | 16:50

Rumcajs napsal(a):

Marty:

Ještě jsem neodolal a nahédl do tebou doporučené literaturi a ta čtu:

.....
První se nazývá oběživo, druhé elektronické peníze. Souhrnně poté hotovost. Hotovostí se běžně nazývají všechny vklady splatné na požádání nebo do 24 hodin plus oběživo (mince a bankovky).

.....

Kdyby to bylo jak říkáš, jak by dokázali toto vyplatit ?

Ale neboj, budu ve čtení pokračovat dál.
16. 03. 2009 | 17:03

Rumcajs napsal(a):

Marty:

Dále čtu :

.....
Množství mezibankovní likvidity mimo jiné ovlivňuje celkovou schopnost bankovního systému úvěrovat své klienty.
.....

Tedy žádný čarování !!!

Pokračovat budu doma.

Zatím zdar a sílu
nejdeš v sýru.
16. 03. 2009 | 17:09

Jiří Havel napsal(a):

Válet šunky? To já nejradši.
Ale k našemu problému: Peníze skutečně vydávají jak centrální, tak komerční banky. Jen to lidé nechtějí pochopit, přijde jim to moc divoké. Ale je to tak.
Podívejte se na ten film, který Vám tu čtenáři doporučili.
16. 03. 2009 | 17:17

Marty napsal(a):

Rumcajs: na cisarpanuv knir prisaham, ze to je tak. Ne nadarmo se mluvi o virtualnich penezich. Existuji jen v pocitacich.

Banka muze zrealizovat uver za 20 milionu a potrebuje k tomu pouze zlomek te castky (a ani ne v hotovosti), kterou da do rezerv. Je to jakoby bych ti pujcil milion a pritom mel doma pod polstarem jen 100.000. Neproslo mi to, protoze tech zbyvajicich 900.000 nemam. Ale banka to dokaze. Proste vrazi 10.000 do rezerv a do pocitace zada, ze ti na ucet prislo mega.
16. 03. 2009 | 17:35

stále rebel napsal(a):

Tady je to stále veselejší.
16. 03. 2009 | 19:42

RUMCAJS napsal(a):

Zabořil jsem se do odborné literatury a troufám si říci, že jsem dosáhl nirvány.

BANKA PENÍZE OPRAVDU TVOŘÍ !
Přiznávám.

Ale není to tak, že se jedná o nějaký nekalý kšeft obtloustlých bankéřů. Ta banka o tom dokonce ani neví a vědět nemůže.
Vzhledem k tomu, že podobných polovzdělanců jako jsem tu já je více , podělím se o své prozření.

Je to neobvykle jednoduché.

Saliven vytáhne 100 tisíc z pod polštáře a uloží je do banky.Banka odvede rezervu do CB 10 tisíc.

Banka půjčí Martymu na motorku 90 tisíc. Marty kupuje motorku a zaplatí Jarporovi. Jarpor vezme 90 tisíc a uloží do banky.Banka odvede rezervu 9 tisíc do ČNB.

Pak jde do banky pan docent a půjčí si 89 tisíc na opravu auta,které mu naboural synáček, co si neumí ani přidělat značku.

Opravář jde a uloří 81 tisíc do banky ....... a tak to jde dál.

Původně tu bylo 100 tisíc, za které se koupila Motorka ,opravilo auto atd....

Tedy z původních 100 tisíc lze nakoupit zboží či služby v hodnotě milión korun (při 10% rezervě)

Odborně se tomu říká peněžní multiplikátor (nebo tak nějak). Jeho hodnota se rovná vpodstatě procentu rezervy. A tento multiplikátor umožnˇuje CB kontrolu nad úvěrovou "expanzí" a množstvím úvěrových peněz v oběhu.

Dál jsem zatím nedošel, ale vzhledem k výše uvedenému považuji za takřka nemožné, aby banka mohla půjčit více, jak jsou vklady. Kdyby to bylo možné, zcela by pozbýval smysl onen multiplikátor a CB by byla naprosto zbytečná instituce.

Ale to ještě dostuduju.
Pane docente, až mě zase pustěj puberťáci k počítači, kouknu na ten film.
P.S. A v tý knize od Samuelsona a Nordhause taky tvrdí, že banka nemůže půjčit více, než jsou její vklady.
16. 03. 2009 | 21:06

JC napsal(a):

No jasně,
Banky jsou zlodějský firmy co půjčováním líhnou virtuální prachy a odírají nás chudáky vkladatele.Zajímavé je, že nyní, když peníye přestaly/půjčovat - tedy líhnout/ celý svět včetně docenta čučí na drát a ptá se co se to proboha děje. Proč jen ty bankéři zastavili líhnutí. Řešení je samosebou very easy. Banky zrušit. Příští týden vezu zboží z UK a protože anglán chce prachy na "prkno" abych osedlal Hatatytlu, hodil do rance pár kop zlatáků, přibral nějaké knechty jako ochranku před lapky v bavorském lese můžu se vydat na cestu.
P.S. Ten odkazovaný film je blbý jak sám autor/filmu/
16. 03. 2009 | 21:13

Marty napsal(a):

Rumcajs: byt v hospode, tak jsem prave objednal rundu :)

Ale CNB nad uverovou expanzi a mnozstvim penez kontrolu nema. CNB pouze reaguje na trh (prizpusobuje se jeho potrebam). Museli by tam sedet naprosti silenci, aby to zkouseli naopak.

A ke zbytku doporucuji opet Drugstara a i tamni diskusi :)
16. 03. 2009 | 21:16

JC napsal(a):

Docente, já opravdu, ale opravdu nechápu, proč, když šla do kytek IPB jste jim neporadil aby si nalíhli nějaký peníze.Místo toho tam zlá ČSSD poslala trestní oddíl.
16. 03. 2009 | 21:38

stále rebel napsal(a):

Pro RUMCAJS.
Depozitní multiplikátor by se měl interpretovat tak, že obnos lze při dané úrovní PMR uložit
x-krát, než se celý obnos do posledního haléře stane nepoužitelnou rezervou pod kontrolou CB.
Jinak to některým dělá potíže.
16. 03. 2009 | 21:49

RUMCAJS napsal(a):

Marty:

Výtažek z jedné VŠ práce:

K regulaci úvěrů využívá ČNB tyto nástroje:

1. diskontní sazby - tj. cena, ze kterou půjčuje CB peníze ostatním obchodním bankám

2. výše povinných minimálních rezerv - je stanovena CB a udává procento z poskytnutých úvěrů, které musí být uloženo na účtu u CB

3. operace na volném trhu - tj. snížením nebo zvýšením státních dluhopisů. Při nedostatku peněz v ekonomice banka nakupuje vlastní (státní) dluhopisy, a
tím se peníze do ekonomiky vracejí. Při nadbytku peněz v ekono-mice hrozí inflace, banka peníze stahuje tím, že prodává dluhopisy.
16. 03. 2009 | 22:12

RUMCAJS napsal(a):

Marty:

a ještě odkaz na tu prácihttp://www.vspji.kvalitne.cz/otazky/20-Bankovni%20system.doc

je tam i způsob účtování úvěru.

Promiň, ale ten Tvůj odkaz jsem nedočetl, protože si myslím, že to je nesmysl. Projdi si schválně tu práci.

A taky si nemyslím, že by slovutní páni, co jsem je tu jmenoval (Jeden z nich je myslím nositelem Nobel.c.)napsali blbost.
16. 03. 2009 | 22:17

RUMCAJS napsal(a):

stále rebel:

Já myslím, že Vy to máte v hlavě docela srovnaný. Můžu vědět, co vás živý ?
16. 03. 2009 | 22:19

RUMCAJS napsal(a):

Marty :

Ještě odkaz :http://bankovnictvi-finance.blogspot.com/2008/05/bankovn-pasivn-vrov-obchody.html

Tady se tvrdí, že banka si musí opatřit zdroje, aby mohla půjčovat. Nic o podivném účtování pana docenta tam není. Pokud chceš, najdu Ti takových odkazů tisíce.
16. 03. 2009 | 22:31

JC napsal(a):

Rumcajsi, dovolte abych vám to vysvětlil jak jsem to pochopil já z některých příspěvků.
A/ Peníze se zásadně líhnou v komeřčních bankách a to virtuálně.
B/Když si KB takto nalíhne dejme tomu jednu mld. vyzve CB aby ji tzto peníze natisla s výhružkou, že pokud tak neučiní natiskne si je KB sama.
Celé je to potřeba podbarvit ponurou hudbou a komentářem, jak židozednářský bakéř ke štětí přišel.
16. 03. 2009 | 22:40

RUMCAJS napsal(a):

JC:

Pochopil jste to špatně.

Tohle líhnutí není banka schopna ovlivnit, protože není schopna říci, jestli ty peníze, co jste se u ní uložil, jsou nebo nejsou úvěrového původu. Pokud tedy nejsou přímo od ní.

Na to je jediná brzdička a tou je právě rezerva u CB.
16. 03. 2009 | 22:52

Petr napsal(a):

JC:

Nevím, ale já chápu "líhnutí" peněz tak, že jsou "vyrobeny" ve skutečné (hmatatelné, hmotné) podobě. No a takovou funkci a pravomoc má jenom CB, žádné KB.

V USA je to trochu jiné, tam si sice FED "hraje" na CB, ovšem ve skutečnosti se jedná o uváděných 20 soukromých bank, které tu pravomoc vydávat hmatatelné (skutečné) peníze mají, a přitom se podle mnohých pramenů (web, youtube videa,...) ani nemusí ptát a zodpovídat se a podřizovat státu a jeho případným připomínkám, námitkám, potřebám atd. ohledně ekonomiky celého státu.
16. 03. 2009 | 22:55

stále rebel napsal(a):

Pro RUMCAJS.
Informatika, ale jsem napůl i ekonom.
Ten předcházející příspěvek jsem nenapsal úplně přesně, ale v zásadě jde o to, že PMR přesouvají část vložené částky (aktuálně 2 %) do rezerv CB a tak se disponibilní částka zmenšuje, ne zvětšuje. Opakováním vklad – úvěr – vklad jen živíte rezervy CB.
16. 03. 2009 | 23:03

JC napsal(a):

Rumcajs,
Myslel jsem to celé ironicky...ono to y toho nevyplynulo..moje chyba.
16. 03. 2009 | 23:09

RUMCAJS napsal(a):

stále rebel:

Nevím, jestli je to reakce na nějaký můj výstup, ale já s Váma souhlasím.Disponobilní částka postupně končí u Tůmy.
16. 03. 2009 | 23:11

RUMCAJS napsal(a):

JC:

Tak to sem rád.
16. 03. 2009 | 23:12

Pocestny napsal(a):

Qualitní traktát, politruk se zase jednou schoval za oikonoma... věcnosti lze zatleskat, ale poté, co jsem dnes večer viděl v TV, je to porád jenom Janek, čert v hodnosti straníka....

Hezky popsáno, jak ty peníze vznikají i oikonomický negramot mého druhu zaplesá (vida, zavolám Jardovi, jestli také zaPlesl) Tolik teorie, kterou tu moc hezky čtenáři glosují, díky jim všem.

Tolik teorie..-)

Nyní praxe- všichni si tu pamatujeme leta 1998 - 2006, takže:
1. popsané je teorém, který funguje pouze za teoretického předpokladu standardního chování všech jedinců i firem na trhu..

2. Principielně to nemůže fungovat pokud se rovnostranný trojůhelník zákonem definovaný mezi NB - MF - KB (obecně, ne Kombanka konkrétně) dostane pod tlak a změní tvar třeba tím, že centrální banka nekoná, jak musí (Tošovský 97, FED od té doby) nebo když si vláda vymýšlí politické renaultoviny typu "zdroje jsou" (Špidla a potomstvo) či "dovezme si voliče z třetího světa" (Blairsocani v UK) a tlačí politicky na deflaci pravidel, kterou ženou inflaci cen, spotřeby i dluhu.

Teorie multiplikátoru, kterou tu větrá Rumcajs nemůže fungovat, když si parta oranžových chobotů sečte kýžené životní náklady veškierého členstva a pak z toho odvodí daně, berně, dávky, úrok i dluh.

Nemůže fungovat, když orang utan osm let tlačí na pilu konzumu nejširších mas, který nejlépe žene ty "potřebné" politické teploměry růstu....

Nemůže ale fungovat ani tehdy, když se k němu orang utan po letech pařby pro všechny vrací, protože jejich úchylná idea - tzv. "Špidlův mokrý sen", tedy "všichni spokojeně na podpoře, vše dirigováno naším Vladimírem Iljičem z Polibdíra v Bruseli za nadšeného hajlování zdejších soukmenovců, soudruhů, přátel, ekonomů.....a politruků", tedy idea "záchrany" tonoucích tím, že po nich jednorázově hodí kilovku vepřového místo aby ho učili plavat a pohlídali, aby zbylo na hubená léta.

Socani, kteří prožrali tučná léta teď budou hýkat hrůzou z nedostatku.

Jak tak na vás pohlížím, pánové represetanti dělnictva strádajícího, tak vyžraný jste hůř jak nuselskej řezník, ta tlustá žvára vám dodávají střih opravdovej chlapáků, Don Jorge je opravdu k sežrání...s tim čvaňhákem...

Tak veselej Parteitag! A že to bude fašank jak má bejt! -)))

Vřele doporučuju starším a sentimentálním, to bude zase dé já vu -)))
V Praci všest, soustruzi.
16. 03. 2009 | 23:21

Marty napsal(a):

Rumcajs: tak prace vypada jako seminarka nebo jednoducha skripta. Ve skriptech je spousta hovadin - napriklad o tom, jak CNB ovlivnuje menovou zasobu. Drugstar je profesionalni ekonom a zadny student. A pokud neveris jemu, tak ver prof. Jilkovi, coz je asi nejvetsi ceska kapacita na bankovnictvi. Precti si jeho knihu Penize a menova politika a uvidis.

Tady se bavime o praxi, o ktere lide moc nevedi a diky ktere je obcas ekonomie vnimana jako alchymie. Je to trochu neuveritelne, ale je to (bohuzel) tak.

My tady mluvime o necem, co je nam trochu cizi. Ja o tom cetl, ale v praxi to nedelam. Proto mi prijde dobre precist Drugstara. Ten tu praxi zazil a dokaze to popsat dostatecne jednoduse, aby to lide pochopili.
16. 03. 2009 | 23:25

RUMCAJS napsal(a):

Marty:

Musím si to ještě nechat projít hlavou. Mám obavy, že odvolám, co jsem odvolal a slíbím co jsem slíbil.

Říkám si, že když oněch 100 tisíc nedáme do banky, ale koupíme si za ně rovnou motorku, ten co prodal motorku si za ně koupí zase něco jiného ....atd, tak sice statky rostou neomezeně, ale peněz je stále stejně. Tedy se tu tvoří ještě více virtuálních peněz a to dokonce se záporným znaménkem, než když by to šlo skrze banku.

Au, bolí mě hlava, jdu spát.

Měj,se .
16. 03. 2009 | 23:38

Marty napsal(a):

Rumcajs: ono si je potreba take uvedomit, co vlastne jsou penize. Penize jsou pouze prostredkem smeny. Nejsou zbozim an sich.

Uz na to taky kaslu :)
http://myego.cz/item/penize...

Jinak se staci zamyslet nad pojmem "uverova expanze". Ono to je docela vserikajici.
16. 03. 2009 | 23:42

Petr napsal(a):

Jiným způsobem se dá přijít k penězům tím (tedy pokud žijete v USA nebo v Anglii, o ostatních zemích zmínka nebyla, ale možná ano?), že se investují do fondů Madoffa :-)
Zvláště v Americe všichni křičí, jak je to možné, že je podvedl krajan, ovšem už jenom na pár stránkách v internetu se dá najít, že v Americe existuje pro takový případ zákon na ochranu investorů.
Pokud dojde k finanční ztrátě v důsledku podvodu a dotyčná osoba (ředitel banky) dozná vinu (což Madoff udělal), mají všichni investoři (dokonce bez jakéhokoliv nutného vyšetřování podvodu) právo nejen své ztracené investice od státu (daňových poplatníků) zpět získat, nýbrž mají dokonce právo požádat o vrácení části daní, které na "defraudovanou" částku dříve zaplatili. Mnohé z těchto "obětí" o vracení té části zaplacených daní už požádalo...
16. 03. 2009 | 23:45

Tom MU napsal(a):

Rumcajs:
Gratuluji k prozření, ale bohužel tahle obíhačka, kterou jste tu uvedl, se vykládá studentům v prvních ročnících, aby se potom v pokročilém stádiu zase vyvracela. Nedává totiž při podrobném zkoumání smysl. Jen tak zhruba: pokud by to byla pravda, pak by centrální banka řídila zásobu peněz v ekonomice jenom tiskem rezerv a pohybem povinné míry rezerv. Povinnou míru nezměnila ČNB už asi 9 let.
Když jsem dnešní realitu vysvětloval mému otci, trvalo mi to z Brna do Plzně a to řídím pomalu a otec je chápavý:)
Takže: minule na příkladu zlatníka jste uznal, že kdyby banky měly možnost vydávat stvrzenky na rezervní aktivum (dříve zlato, dnes bankovky CB a rezervy uložené u ní na účtech), pak by tvořily peníze. Tak jak to dělali dřívě ti zlatníci. Co je ovšem vlastně váš zůstatek na bankovním účtu? To není nic jiného, než slib vaší banky, že vám na požádání vyplatí přiměřenou hodnotu v bankovkách CB, popřípadě že zprostředkuje platbu do jiné KB (která ale bude zase požadovat rezervní aktivum, tedy je to to samé). Pokud je tento slib všeobecně přijímán jako ekvivalent rezerv, může jej banka vydat stejně jako zlatník stvrzenku. Tedy pokud přijdete do banky pro úvěr, dostanete slib, že vám na požádání vyplatí přiměřený objem rezevního aktiva. Tento slib vy považujete za peníze a proto s ním tak nakládáte. Banka je připravena vám ono rezervní aktivum vyplatit jednak z vlastního kapitálu (zanedbatelné), jednak z depozit vkladatelů. A teď - vy máte svůj úvěr, řekněme 100 000 Kč, který považujete za peníze a protože to tak vidí i ostatní lidé, funguje jako peníze. Ve skutečnosti jde o příslib banky. Střadatel má uložených 100 000 Kč a příslib banky, že mu je na požádání vyplatí, pro něj i pro ostatní lidi funguje také jako peníze. Takže úvěrem došlo k navýšení peněžní zásoby.
Co banku omezuje? Jeden z vás dvou si občas přijde pro své peníze a bude chtít po bance, aby splnila svůj slib - přeměnila zůstatek na účtu v rezervní aktivum. Na to každá banka drží jistý objem rezerv. Krom toho k ní denně také rezervy přitékají (vklady, platby z jiných bank) a tak může za pomoci zákona velkých čísel určit, kolik rezerv asi potřebuje. Je to tedy objem rezerv v systému, který určuje objem peněz, protože banky by při nadměrné emisy zvýšily riziko, že nedostojí svým slibům, což by znamenalo run (nadměrná emise znamená vyšší kolísání výběrů a vkladů a tím vyšší riziko, že dojde k nemožnosti splnit slib vydat rez. aktivum). Je tedy v jejich zájmu neemitovat příliš mnoho peněz.
Pokud by existovala jen jedna banka a nebylo by možné používat hotovost (tzv. monobanka), pak by úvěrová emise nebyla nijak omezena. Dnes tedy CB vpouští do oběhu rezervy (stanovuje sazbu, za kterou si je od ní KB mohou vypůjčit) a banky poté na tomto základě tvoří peníze.
Proč teď není v USA inflace, když FEd pouští do ekonomiky tolik rezerv? Protože banky přehodnocují své pozice, naráz si chtějí hlídat své rezervy a proto snižují své závazky - sliby, že na požádání rezervy vydají. Dělají to tak, že neposkytují tolik úvěrl jako dřív (což má ještě mnoho dalších příčin). Roste objem rezerv, ale klesá poměr peníze/rezervy, přičemž tento poměr neurčuje CB, ale KB.
Tak snad se mi to povedlo, pokud byste měl připomínky, pokusím se odpovědět.
17. 03. 2009 | 00:27

Pocestny napsal(a):

Když to čtu, napadlo mne, že je škoda, že mnozí neví, co je třeba napsáno na librách

Jde o ten malý řádek pod jménem banky:
http://aes.iupui.edu/rwise/...

http://farm3.static.flickr....
tuhgle znáte?? -)))
17. 03. 2009 | 00:41

Pocestny napsal(a):

Neznáte...
Tak poznejte....
http://images.google.cz/img...
17. 03. 2009 | 00:44

Ekonom napsal(a):

Rumcajsi já už nad vámi lámal hůl! A nedivte se, při svých přednáškách se s reakcemi jako vaše setkávám velmi často a naprostá většina takzvaných nevěřících Tomášů se beznadějně zasekne a nepohne jimi nic - citace, skripta, příklady, prostě nic. Možná proto ten systém funguje bez reformy tak dlouho a tak úspěšně (pro něj, ne pro ekonomiku), protože většina lidí tomu zkrátka odmítá porozumět.

Ale ten peněžní multiplikátor neberte moc vážně, to je jen teoretický model, kterým se ten trik vysvětloval kdysi. V praxi to neplatí, ve skutečnosti vzniknou nové peníze opravdu v okamžiku, kdy dojde k poskytnutí nového úvěru.
17. 03. 2009 | 01:42

Martin napsal(a):

Pocestny, pardon, vy asi nezijete v cechach, osm let tlacit na pilu konzumu ruznych mas. Takovy nesmysl mohl napsat jen nekdo ze zahranici ci sedici pouze za obrazovkou pocitace, kdo ma informace jen ze zprav ods.

Jestli jste si nevsiml tak ty hnusne masy po roce 98 si zas a znova utahovaly opasky, ktere uz mely zatahnute nekde kolem patere. Ja sice chapu, ze podle vas to byl kyzeny stav, ale predstavte si, ze dalsi ctyry roky ten opasek zustal tam kde byl. A teprve v dalsich ctyrech letech se povolil o centimetrik. Co je ale zajimave, ze byt tyto hnusne masy teprve dostaly moznost dychat (dnes bude zas zakazana), tak nemasy mely sve zdaneni neustale snizovano, moznosti podnikani zlepsovany atd. Ale ty hnusne masy se mohly rozezrat. A co takhle si rici, ze ty hnusne masy mely konecne moznost se nazrat a zanadavat na socany jak to ze jim dali pouze kurku chleba ? Ech to by nebylo v souladu s propagandou, na masy ma byt prisnost a ma se je zdimat na entou.
17. 03. 2009 | 02:26

stále rebel napsal(a):

Pro Ekonoma.
Mimo jste vy, ne Rumcajs.
Tady není spor o tom, zda poskytnutím nového úvěru jdou do ekonomiky „nové“ peníze nebo ne, ale jak se to děje. Když vám komerční banka poskytne úvěr, tak do ekonomiky pustí buď peníze ze svých zdrojů nebo pokud nemá dostatek prostředků, tak si půjčí například u CB (dnes za úrok 0.75%).

Pokud jste opravdu ekonom, tak se podívejte nahoře jak tu operaci líhnutí peněz popsal autor blogu a pak se podívejte na výroční zprávu ČS, dal jsem odkaz, které operace jsou do finančního účetnictví a jsou obsahem bilance banky.
17. 03. 2009 | 09:21

Rumcajs napsal(a):

Ekonom:

Klidně tu hůl zlomte, protože já vše odvolal.

Opět nevidím rozdíl mezi podnikem, občanem nebo bankou.
I já v podniku můžu vytvářet bubliny. Natahováním splatnosti můžu objednávat zboží nad rámec svých prostředků a hradit je z prostředků naakumulovaných v důsledku zpožděných plateb.

Dokud budou chodit objednávky, nic se neděje. Když ale toto letadlo doletí, zanechává za sebou úplně stejnou bublibu jako banka. Rozdíl je pouze v tom, že bublinu vytvořenou KB bude sanovat CB další emisí, mě nechá pěkně splasknout.

Tudíž závěr:
BANKA NEMŮŽE TVOŘIT PENÍZE, BANKA MŮŽE TVOŘIT "POUZE ÚVĚROVÉ PENÍZE".

Banka může naslibovat úvěrů kolik chce, ale zrealizovat může jen ty, na které má hotovost, očištěnou o rezervu.

Howg.
17. 03. 2009 | 09:34

Marty napsal(a):

Rumcajs: ale banka nepotrebuje hotovost na 100% kryti uveru. Staci zlomek.
17. 03. 2009 | 09:56

Pocestny napsal(a):

Martine, děkuji za rudou knihovničku...-)
Tak to přeložme ze socanštiny do češtiny...

Ano, sice vlády horečně "investovasly do budoucnosti" tím, jak rozprodaly do zahraničí to, co přežilo Klausovu veselou jízdu - tak podobnou tomu, co předvedli Američané s Brity v minulých letech - a vyplatily nehorázné peníze na pobídkách k "zabezpečení podprůměrných platů", nemohu za to, že úvěr zlevnil zejména v pravidlech natolik, že přestal být rentabilní, že politická korupce fanoušků stála hmotné reservy, které by se dnes náramně hodily na flastrování lokálních katastrof v místech, kde padne dominantní zaměstnavatel, to vše je dílo těch, kteří tu s Havlem v čele ještě před dvěma roky řičeli, že tato "protilidová" vláda chce brát lidem výdobytky sociálního státu napájeného "úžasným tempem nekonečného růstu".....

Paměť je mrcha, pánové...

Pánové, akce proběhla, přijde reakce, doporučuji do toho EU parlamentu volit ty, kteří jsou schopni řídit unitární velkostát, který se po nivelizaci vnitřních pravidel busince v unii rýsuje jako logická odpověď systému na "krisi".

On totiž hrozí "čechoslovakismus" .... jen abychom za pár let netvořili národ evropský jen proto, abychom aspoň společně udrželi majoritu.....

ty "hnusné masy" potřebujete k životu vy, ne já, protože vy o nich mluvíte.

Já masy nevidím, já se stále ještě obtěžuji rozeznávat jednotlivé tváře. Lidé by měli být odměňováni za to, jací jsou, ne za to, čeho jsou částí....
17. 03. 2009 | 10:10

Rumcajs napsal(a):

Marty:

Já taky ne. Všechno se může odehrávat v oblasti slibů.
Když Ti nabídnu výstavbu Sazka arény, budeš mi dodávat na "ksicht" a ještě u toho budeš v pase zlomenej.
17. 03. 2009 | 10:25

Marty napsal(a):

Rumcajs: ale za ten slib si nic nekoupim. Za uver od banky ano.

On je rozdil mezi ucetnim trikem banky, aby vsechno vypadalo dobre a realne. Zadna banka ti nerekne, ze tvori penize a na trh haze prostr. uveru penize, ktere ve skutecnosti nema. Ja uz velmi zjednodusene popisuju realne dusledky uverove expanze. Jak to banka ucetne zaonacuje uz tu popsali jini a treba i ten Drugstar.
17. 03. 2009 | 10:27

G_G napsal(a):

Mohl by mi někdo z přitomných ekonomů vysvětlit: Proč vláda vydává státní dluhopisy s úroky? Když si může klidně dle výše popsaného půjčit od občanů bez úroku na celý dluh? Jedná se jen o další zlodějinu nebo to má eště nějaký další význam který mi uniká? díky
17. 03. 2009 | 10:36

Rumcajs napsal(a):

Marty:

Za úvěr, jak ho popsal pan docent si taky nic nekoupíš.
Někdo do toho systému musí nalít peníze, aby jsi je mohl použít.
17. 03. 2009 | 10:41

G_G napsal(a):

no to se přece vybere na daních ty peníze
17. 03. 2009 | 10:52

Marty napsal(a):

Rumcajs: do systemu se lije smesne male mnozstvi penez ve srovnani s hodnotou poskytnutych uveru. To je dulezite. Proste nikdy se v tom systemu nedostanes ke 100% krytemu uveru.
17. 03. 2009 | 11:09

Rumcajs napsal(a):

Marty, ty si to určitě pleteš s rezervou u CB.

Já momentálně nemám čas, ale jestli se nudíš, zkus najít účetní závěrku KB. A schválně se podívej, kolik, dělaj vklady,vlastní jmění atd. Uvidíš, že to nebude ve zlomcích.
17. 03. 2009 | 11:24

Marty napsal(a):

Rumcajs: to je prave ten zminovany ucetni trik.

Jak pise pan doc.: "Půjčili jste si půl miliónu. Ty jsme Vám v bance připsali na účet.
Bilance banky vzrostla o půl miliónu na straně aktiv o půlmilionovou pohledávku za Vámi. Na straně pasiv se objevil váš vklad ve výši půl milionu korun. Došlo tak k bezhotovostní emisi půl milionu korun."

A podrobneji to popisoval Drugstar.

V ucetnich vykazech banky to samozrejme vypada moc hezky. Realita je vsak jina.
17. 03. 2009 | 11:38

Rumcajs napsal(a):

Marty:

Kdosi to tam už napsal a já se k tomu přikláním.

Pan docent si z nás vystřelil.

Zamysli se nad tím co zaúčtoval.

Klienta DAl, Klient VZAL.
Z hlediska účetního i fyzického je to nulová operace. Banka nemá NIC !!!. Klient nemá NIC!!!

Jak by jsi prúčtoval výběr , či platbu ?
17. 03. 2009 | 11:52

Marty napsal(a):

Rumcajs: ale banka mezitim navysila bilancni sumu - vytvorila majetek. Kdyz ja nekomu pujcim, tak snizim aktiva a zvysim pasiva - bilancni suma se nemeni.
17. 03. 2009 | 12:08

Rumcajs napsal(a):

Marty:

Můžeš udělat to samý. Do pokladní knihy napiš vklad a zároveň ho vyveď ven jako půjčku.
17. 03. 2009 | 12:17

Toilet Banking napsal(a):

Rumcajsi, konečně si pochopil, o čem celý ten trvale udržitelný rozvoj, pomocí úvěrové expanze vlastně je. Jednoduše o ničem. Ale samozřejmě, že účetně je to všechno pořádku... Účetně žijeme v nejlepších letech celé české historie od Přemysla Oráče. Reálně je to ale tak, že se postupně všechno plánovaně prožírá, nejen bohatství minulých generací, ale dnes už i potencionální bohatství generací budoucích. Co se nestihne prožrat v termínu, to se prostě proplýtvá.
Až tohle jednou pochopí určité kritické množství lidí, tak jakákoliv fiat money, tj. nekrytá měna, okamžitě, klidně přes noc zkolabuje. Pak nám ty čísla na účtech budou úplně k ničemu. Ani si s nima nezatopíme...
Stačilo by přitom začít krýt peníze komoditou nebo košem komodit, které jsou vzácné. Jenomže to v rámci české koruny nepřipadá v úvahu, protože ten bandita Tošovský rozprodal české zlato, zlato, které dali dohromady lidé této země při vzniku Československa, za zlomek jeho ceny a dnes kromě pohledávek do zahraničí nemá ČNB v majetku téměř nic.

Rumcajsi, rozmysli si dobře, jestli tohle chceš dále zkoumat. Já to zkoumám přibližně 4 roky a po roce mě to začalo vnitřně ničit. Člověk totiž při důkladném studiu a hledání najde tolik zla, lží a podvodů, tolik lhostejnost, zabedněnosti, vyčůranosti, tolik nezodpovědných činů či slibů, že se před svými vlastními dětmi začne stydět. Je to horší než komunismus. Budeš v drtivé menšině, budeš za blázna a pošuka. Nikdo ti nebude rozumět, ani chtít rozumět. A všude kolem uvidíš každý den, další a další kroky k totálnímu kolapsu a zmaru. Máš na to? Máš sílu a víru toto vše ustát? Pokud ne, přijmi svou roli ovečky a nepátrej, nezkoumej, nepřepínej. Bav se a neřeš...
17. 03. 2009 | 12:52

stále rebel napsal(a):

Pro Marty.
Nevíte proč by banka dělala nějaké nesmyslné operace, které jen odvedou část prostředků do rezerv CB? Pokud bude banka potřebovat prostředky, tak si půjčí normální cestou a nebude fingovat nějaké vklady. Vy si asi pletete „letadlo“ s bankou.

Banka v den, kdy schvaluje úvěr nemusí mít jeho krytí, stačí když zajistí prostředky na termín čerpání úvěru. Schválení úvěru není účetní operací promítající se do bilance banky a zvyšující její aktiva, ale jen podrozvahovou analytickou evidencí. Do aktiv a pasiv vstupují až skutečné finanční operace, tedy čerpání a splácení úvěru.
17. 03. 2009 | 12:53

stále rebel napsal(a):

Pro Marty.
Přesněji jen do aktiv, protože půjde o dvě skupiny účtů na straně aktiv.
Na jedné straně pokladna nebo bezhotovostní účet a na druhé pohledávky za klientem.
17. 03. 2009 | 12:58

Marty napsal(a):

stale rebel: proto tu neunavne odkazuji na mnou prezentovany odkaz na blog Drugstara, ktery cely proces popisuje podrobneji nez moje obrovske zjednodusovani.
17. 03. 2009 | 13:14

Jan Vaculík napsal(a):

Toilet Banking
Zjímavé!
Shrnuto: Všechny peníze jsou už dopředu znehodnocené; prožíráme budoucnost.

Ale já hodnotu peněz měřím tím, co pomocí nich vzniká: krásné domy atd.; lidi se mají nejlépe za posledních 100 let. Dokud peníze (resp. předávání dluhů z jedné osoby na druhou) fungují, tak je ok.

Pak je tu argument, že prožíráme budoucnost: jestli je toto vyjádřeno těmi penězi, tak to není nic tak strašného - dluhy ve znehodnocených penězích mě tak nemrzí; to jde limitně k nule.

Víc mě mrzí, pokud je budoucnost prožraná ztrátou vztahu k přírodě, k práci, k druhým lidem; ztrátou odpovědnosti.

Ale jinak s Vámi souhlasím.
17. 03. 2009 | 14:31

Rumcajs napsal(a):

Toilet Banking:

Jsem nezmar a nezlomný optimista.

Mám gen štěstí.
17. 03. 2009 | 14:54

JC napsal(a):

Marty,
S odkazem na Drugstara :
Peníze při poskytnutí úvěru vznikají a jeho splacením zanikají.
Takže logicky nejlepší je když má banka co nejvíc nesplacených úvěrů, protože ty peníze nezaniknou. Zanikne pouze banka.
P.S. Jinak objev roku ala :
Když postavím dům vznikne hodnota a když ho zbourám hodnota zanikne.
17. 03. 2009 | 15:31

Toilet Banking napsal(a):

Jane,
krásné domy se mohou přes noc změnit v doutnající ruiny, pokud se vyplýtvá to nejdůležitější - etika. Etika, která je nad právem. Jakmile se vyprázdní etika, na ktere stála celá evropská civilizace mnoho staletí, nahradí ji jiná, ale jaká to bude? Místo "Bez píle a tvrdé práce není bohatství a prosperita" bude "Narodil jsem se v špatné rodině, nic mi do života nedali, tak mi plaťte".

Ekonom či politik musí dojít přes čísla a statistiky k filozofii. Přes filozofii k etice. Ať skrze rozum či víru. Naše země a evropská civilizace prochází především krizí POLITIKY. Krize je v hlavách politiků u koryt, ať zleva či zprava. Toto rozdělení už dávno ztratilo smysl a význam.

Rumcajsi, tak držím palce :)
17. 03. 2009 | 15:34

Tom MU napsal(a):

Rumcajs:
S politováním vidím, že jste to zatím neprokouknul. Tak si zkuste přečíst to, co jsem vám se psal, třeba to pomůže.

JC:
"Peníze při poskytnutí úvěru vznikají a jeho splacením zanikají.
Takže logicky nejlepší je když má banka co nejvíc nesplacených úvěrů, protože ty peníze nezaniknou. Zanikne pouze banka."
Tato úvaha je špatná, neboť peníze banka vytváří ve formě svého příslibu zaplatit, který lidi považují za ekvivalent peněz (a on sám tedy tím pádem je penězmi). Pokud banka zkrachuje, potom je jasné, že své závazky nesplní a tím pádem lidé tyto závazky přestanou považovat za peníze.
17. 03. 2009 | 16:21

JC napsal(a):

TomMU,
To co se stane po krachu banky přece nezpochybňuji.
17. 03. 2009 | 19:59

RUMCAJS napsal(a):

Marty:
Dávám odkaz na http://www.kb.cz/file/u/com...

Z toho vyjínám....

Skupina zaznamenává trvale stav vysoké likvidity, který je mimo jiné dán i preferencí aktiv s kratší dobou splatnosti při reinvesticích vkladů klientů. Banka díky použití úrokových derivátů dosahuje větší nezávislosti mezi řízením likvidity a řízením úrokového příjmu (rizika úrokových sazeb). Tato strategie umožňuje, že banka nemusí investovat do dluhopisů s dlouhou dobou splatnosti a být tak vystavena riziku negativního dopadu při jejich případném nuceném odprodeji z likviditních důvodů. Úroveň likvidity je dobře dokumentována schopností pokrýt bez výraznějších problémů cca 50% odliv všech klientských pasiv během 1 roku.

... mimo jiné tam píšou o zdroji ve formě dluhopisů za miliardy.
Proč by to ta banka dělala a utrácela tak zbytečně úroky , když to jde tak jednoduše, jak to popisuje j. Havel.
17. 03. 2009 | 22:26

RUMCAJS napsal(a):

Tom MU:

Proč si banky půjčujou, když si peníze můžou vyrobit ?
17. 03. 2009 | 22:28

kolemjdoucí napsal(a):

The Roving Cavaliers of Credit

http://www.debtdeflation.co...
18. 03. 2009 | 00:10

Ben napsal(a):

to Toilet Banking 15:34

Není co dodat.
18. 03. 2009 | 11:11

bigjirka napsal(a):

Ostatně myslím, že dokud banky postupují podle pravidel kapitálové přiměřenosti, je vše +- OK. Problémem, je, že se jím neřídí, alespoň ne vždy. A kreslí ty hranaté peníze, které za socíku nešly na kulaté převést dost snadno, teď je to snadné. Další důvtipností jsou různé instrumenty jako bankovní garance. Do značné míry je to jako s tou falešnou pětilibrovkou. Dokud tomu všichni věří a běží to, neděje se toho tak moc. V momentě, kdy někdo řekne, že pětilibrovka je falešná, letadlo sestřelí a z obyčejné inflace je průser - krize. Obávám se, že obnovení důvěry bude dost obtížné. Obávám se, že šrotovné, lejnovné a močovné je hašení požáru benzínem. Tj. aby stát vytiskl obrázky, kterými přispěje na
auto za odevzdaný vrak
rohlík za odevzdané lejno
pivo za odevzdanou moč

- to je sice příjemně blízké komunismu, ale moje představivost nestačí na to, jak by to mohlo přispět k obnovení důvěry.
18. 03. 2009 | 13:37

lulu napsal(a):

prave takovy prechytrali lidi to akorat kurvej tem vostatnim.
18. 03. 2009 | 13:56

Ekonom napsal(a):

Rumcajs - aj škoda, ale pálí vám to, věřím, že se to dříve či později zlomí.

Banka musí kupovat aktiva (dluhopisy, deriváty, sekuritizace apod.), protože jí to nařizují tzv. pravidla kapitálové přiměřenosti (BASEL II). Je to složitější, ale ve zkratce lze říci, že čím víc peněz chce vyrobit, tím víc vlastního kapitálu musí mít.

Čistě teoreticky - kdyby tato pravidla banky neomezovala, opravdu by mohly jen "vyrábět" peníze, aniž by si musely s čímkoli lámat hlavu (což je - logicky - také důvod, proč ta pravidla existují, že? :)))
18. 03. 2009 | 18:42

G_G napsal(a):

Lincoln řekl: "Privilegium vytvářet a vydávat peníze je nejen svrchované a neodvolatelné právo, ale je také největší tvořivou příležitostí vlády. Přijetím těchto principů ušetří daňoví poplatníci nesmírné sumy peněz, které by jinak zaplatili na úrocích." V únoru a březnu 1862 a v březnu 1863 získal Lincoln schválení Kongresu, které umožnilo státu vypůjčit si od lidu 450 milionů dolarů prodejem obligací, neboli "zelených bankovek", aby mohl zaplatit Občanskou válku. Ty nebyly splatné až do roku 1865, kdy mohly být tři papírové dolary směněny za jeden stříbrný. Lincoln tak vyřešil americkou finanční krizi bez pomoci mezinárodních bankéřů.
18. 03. 2009 | 23:28

Marty napsal(a):

Ono to je hlavne o tom, ze cely nas dnesni menovy system je jedna velka zlodejna. Komercni banky si tvori penize a CB inflaci.
19. 03. 2009 | 09:49

G_G napsal(a):

Marty souhlas :) jen by se mi libilo kdyby se to pekne připomělo hned zkraje nejlepe novinaři u kazdeho članku než začnou navrhy jak z krize ven :)
19. 03. 2009 | 14:12

Tomáš napsal(a):

Zdravím, prosím o zodpovězení této otázky: V bance ji půjčím obnos pěněz (např. 50000 Kč). Banka mi na konto "vyčaruje" 50000 Kč. Za půl roku svou půjčku splatím. Co se stane s penězi, které jsem bance vrátil? "Odebere" je ze systému, nebo v něm zůstanou???
27. 03. 2009 | 17:56

Bisnis Online napsal(a):

The story of Mr. Smith-is is nonsense since the second sentence. For eg Mr apartment landlord has more guests, the taxi driver to take full tank x clients and so on.
04. 06. 2009 | 01:18

KatrinaStanton34 napsal(a):

freelance writer
13. 07. 2011 | 05:39

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy