Aféra s odhalením ruské agenturní sítě v USA, má spíše politické pozadí.

Špionážní skandály nejsou jen lovem rozvědčíků v dlouhých baloňácích s černými brýlemi, kteří se po nocích procházejí s miniaturním fotoaparátem po tajných objektech. Nezřídka to bývají aféry se silně politizovaným pozadím.

Připomeňme například odhalení v roce 2006 ruskou bezpečnostní službou FSB tak zvaného špiónského kamene – vysoce sofistikované zařízení, které britská rozvědka umístila na jedné z moskevských ulici a jehož prostřednictvím si agenti měli předávat tajné informace. Do celé operace byl zapleten britský diplomat odpovídající za práci s ruskými nevládními organizacemi. Jako náhodou k celému odhalení došlo po schválení kontroverzního zákona zpřísňující práci nevládních organizací v Rusku.

Současný skandál s odhalením ruské agenturní sítě ve Spojených státech není tak absurdní jako operace „špiónský kámen“, ale je bezpochyby politicky motivovaný.

Americké bezpečnostní orgány v pondělí zatkly skupinu jedenácti lidí, kterou monitorovaly celých deset let. Podle úřadů jsou zatčení agenty ruské Služby zahraniční rozvědky, pro níž měli v USA pokusit získat přístup k vládním dokumentům a navázat kontakty s vlivnými lidmi ovlivňujícími a přijímajícími politická rozhodnutí.

Největší špionážní aféra v rusko-amerických vztazích za posledních deset let však spíše připomíná zátah na neopatrné insidery.

Samotná FBI tvrdí, že ruští rozvědčíci žádné tajné informace, které by ohrozily bezpečnost státu, nezískali. Jejich triumfem bylo navázání kontaktu s bývalým úředníkem americké administrativy, jež se zabýval bezpečnostními otázkami, a s vědcem specializujícího se na jaderné zbraně. Členové špionážní buňky proto byli oficiálně obviněni ze spiknutí a praní špinavých peněz.

Soudě podle různých informací se ruská zahraniční rozvědka v posledních letech silně aktivizuje. Zmiňuje se o tom například naše Bezpečnostní informační služba nebo německá tajná služba BfV. To je samozřejmě silně znepokojující skutečnost, nicméně nic neobvyklého. Špionáží se zabývají všechny státy, včetně těch, jež tradičně považujeme za partnery a spojence. Stačí připomenout například skandál, když před dvěma roky ve Spojených státech za ruku chytili izraelského špiona. O čínských špionech ani nemluvě.

Vzhledem k slabým důkazům, formě oficiálního obvinění a především načasování (k zatčení došlo dva dny po úspěšné návštěvě prezidenta Medveděva) se zdá, že americké orgány v nynější aféře nemotivoval pouze boj s ruskou špionážní hrozbou. Daleko více to vypadá, že celá kauza je určena pro domácí, americké publikum.

Není tajemstvím, že politika prezidenta Obamy na sblížení se s Ruskem má v Americe mnohé odpůrce. Aféra s ruskými špiony proto vypadá minimálně jako snaha torpédovat ratifikaci pražské rusko-americké smlouvy o snížení jaderných zbraní a přibrzdit restart vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Špionáž dokonale vrhá stín na ruské záměry a může vyprovokovat Kreml k odvetným krokům.

K nové studené válce však pravděpodobně nedojde. Nejvyšší představitelé obou států na celý skandál reagují klidně. Jen Vladimir Putin si neodpustil zmínku o tom, že americká policie nějak zvlčila. Kdyby na nové konfrontaci se Spojenými státy měl někdo v Kremlu zájem, už by dozajista ruská média hlásala o tom, že se v novém iPhonu, který Dmitrij Medveděv dostal v USA, našla štěnice.