Severní Kavkaz poslední týdny otřásají krvavé atentáty. Není to pouze následek aktivizace povstalců, ale i rozkolu jejich organizace.

Severní Kavkaz posledních několik týdnů zažívá krvavé babí léto. Místo posledních teplých paprsků letního slunce je jižní cíp Ruska zaléván krví. Pátého září sebevražedný atentátník zaútočil na vojenskou základnu v Dagestánu, zabil přitom 4 a zranil 35 ruských vojáků, čtyři dny poté vybuchla bomba na tržišti v hlavním městě Severní Osetie Vladikavkazu, jež připravila o život 18 osob.

Podobná událost se nevyhnula ani relativně klidnému Čečensku. Dvacátého devátého srpna došlo k teroristickému útoku, jenž lze co do razance srovnat s atentátem na Něvský expres z listopadu minulého roku. Den na to, co ředitel ruské tajné služby oznámil, že v průběhu měsíce bylo zlikvidováno 30 teroristů, militantní islamisté napadli rodnou vesnici čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova Centoroj.

Povstalci na osadu zaútočili v brzkých ranních hodinách a než se stáhli zpět do lesů, stihli svést několikahodinovou bitvu s vojáky a prezidentskou ochrankou. Podle oficiálních údajů v boji zahynulo pět příslušníků bezpečnostních složek a 24 osob, včetně sedmi civilistů, bylo raněno. Všech 12 útočníků prý bylo zabito.

Kavkazští radikálové naproti tomu hovoří o zničujícím útoku na kafiry-nevěřící, jako vystřiženého ze zpráv o akcích afghánském Talibanu.

Na svých stránkách se pochlubili, že se jim jakoby při cílené operaci, které se zúčastnilo až 60 ozbrojenců a 10 sebevražedných útočníků, podařilo, kromě jiného, zastřelit několik vysoce postavených představitelů čečenských bezpečnostních orgánů a vystřelit z granátometu na rezidenci samotného Ramzana Kadyrova.

Nehledě na to, jaká verze se blíží víc skutečnosti, sám fakt napadení bašty Kadyrovova klanu a nejhlídanějšího místa na Severním Kavkazu vypovídá o tom, že i rok po oficiálním zrušení režimu protiteroristické operace se nepodařilo militantní islamisty v Čečensku zcela vymítit. Stejně tak o tom, že za ostatními krvavými atentáty nestojí jen hrstka povstalců. Troufalé útoky ukazují nejen skutečnou sílu teroristů, ale kupodivu rovněž vnitřní pnutí mezi kavkazskými povstalci.

Poté, co „ruský bin Ladin“ Doku Umarov začátkem srpna ohlásil svou demisi z postu amíra, vůdce tzv. islámského státu Imirát Kavkaz, a následně své odstoupení dementoval, objevily se v táboře islámských radikálů náznaky rozkolu. Imirát, jež byl v roce 2007 založil za účelem sjednocení všech kavkazských povstalců, měl po Umarovovi převzít Aslambek Vadalov, osoba mezi povstalci značně kontroverzní.

Velitel tak zvaného východního frontu Ozbrojených sil Čečenské republiky Ičkérie Vadalov se v určitém smyslu liší od zbytku svých spolubojovníků. Přestože má podle některých informací blízko k zahraničním islamistům (je o něm známo, že během druhé čečenské války sloužil pod saúdskoarabským polním velitelem Chattabem), není fundamentálním stoupencem wahhábismu.

Za podpory jordánského Araba Chaleda al-Chalitata, nejvyššího představitele Al-Káidy v Čečensku, se postavil proti Doku Umarovovi a tím i proti jeho myšlence vytvořit na Severním Kavkazu wahhábistický stát. Jak píše týdeník Russkij Newsweek Vadalov a al-Chalitat kladli Umarovovi za vinu řadu neúspěchů, jež povstalci v poslední době utrpěli, a vynutili si jeho demisi. Palácový převrat v Imirátu Kavkaz se však nezdařil.

Posílení vlivu Vadalovovy skupiny na Kavkazu se jakoby měli zaleknout představitelé fundamentálního křídla islamistů a přesvědčili „ruského teroristu číslo jedna“ k návratu. Doku Umarov oznámil, že jeho první prohlášení bylo zfalšované a už kvůli napjaté situaci na Severním Kavkazu prý nemůže opustit svůj post.

Reakce vzbouřenců nenechala na sebe dlouho čekat. Vadalov a al-Chalitat, se společně s dalšími dvěma polními veliteli odmítli podřídit staronovému amírovi a odstoupili ze všech funkci v Imirátu. Umarov tím ztratil kontrolu nad částí povstalecké armády (hovoří se až o 700 ozbrojencích) a těmi finančními potoky ze zahraničí, které přes al-Chalitat proudily k teroristům.

Rozkol mezi kavkazskými islamisty může přitom přivést k vážné změně ideologického přístupu v jejich boji proti oficiální státní moci. „Trochu se to podobá tomu, co se děje v Afghánistánu,“ sdělil pro deník Kommersant expert na Severní Kavkaz z Carnegie Center Alexej Malašenko. „Tam je také možné vidět soupeření mezi univerzalisty, kteří vyzývají k boji proti nevěřícím po celém světě, a nacionalisty, kteří se spokojí se zavedením svých pořádků ve vlastní zemi.“

Podle některých expertů se Vadalov se svými věrnými a se zahraniční podporou v zádech znovu vrátí k prosazování vzniku nezávislého islámského státu na území Čečenska, tak jak tomu bylo do založení Imirátu. Na Severním Kavkazu tak mohou vzniknout dvě frakce islamistů, které budou mezi sebou vést konkurenční boj.

Nelze však očekávat, že by se s objevením dvou antagonistických táborů vyřešil problém kavkazských povstalců. Pokud v budoucnu Severní Kavkaz čeká bratrovražedná válka mezi islamisty, bude to pouze okrajová záležitost soupeření obou skupin.

Jak ukázaly poslední události, teroristé se budou snažit dokázat svůj vliv a sílu prostřednictvím razantních akcí. Svědčí o tom i napadení na Centoroj, zorganizované Vadalovovi věrným polním velitelem Zaurbekem Avdorchanovem, série výbuchů v Dagestánu a nedávný krvavý útok ve Vladikavkazu. Krvavé babí léto na Severním Kavkazu tedy jen tak rychle neskončí.