Prezidentské volby na Ukrajině dospěly do své poloviny a už je postihl skandál. Spor vznikl okolo volebního průzkumu, který měl jakoby potvrzovat volební manipulaci.

Minulý týden na Ukrajině skončilo první kolo prezidentských voleb. Podle očekávání se jejich vítězem stal předseda opoziční Strany regionů Viktor Janukovyč, který dlouhodobě vévodil předvolebním průzkumům. Na druhém místě skončila předsedkyně vlády a někdejší „oranžová princezna“ Julie Tymošenko. Kdo se stane příštím prezidentem není přitom i nadále jasné. Ani jednomu z kandidátů se nepodařilo přiblížit k padesátiprocentní hranici a podle výsledků zveřejněných ukrajinskou Ústřední volební komisí je od sebe dělí pouze deset procent. Po druhém kole hlasování může v křesle hlavy státu usednout kdokoliv z nich.

Soupeři o prezidentský post budou bojovat především o voliče kandidátů, kteří se do druhého kola nedostali. V první řadě o elektorát podnikatele a bývalého guvernéra národní banky Serhije Tihipka. Tomu se podařilo obsadit s třinácti procenty hlasů třetí místo. Šéf nejsilnější ukrajinské opoziční strany nabídl Tihipkovi za podporu provedení předčasných voleb, předsedkyně Kabinetu ministrů se ho snaží nalákat na funkci předsedy vlády a spekuluje se o tom, že by mu také mohla pomoci ve volbách do kyjevského zastupitelstva.

Přitom rozestup mezi Janukovyčem a Tymošenkovou mohl být ještě těsnější, než udává oficiální součet hlasů. Po uzavření volebních místností bylo zveřejněno několik výzkumů volebních preferencí (exit-poll), v nichž se výsledky lídrů voleb jednoho z nich, Národního exit-pollu, výrazným způsobem odlišovaly od ostatních. Pokud většina výzkumů předpovídala rozdíl mezi prvními dvěma kandidáty v rozmezí deseti procent, podle údajů Národního exit-pollu měl rozestup být pouze čtyři procenta. Výsledky ostatních kandidátů se ve všech průzkumech přibližně shodovaly.

Preference zveřejněné Národním exit-pollem vyvolaly na Ukrajině bouřlivou debatu o možné manipulaci volebního průzkumu nebo naopak celých voleb. Výzkum se znovu jako v roce 2004, kdy dvě sociologické společnosti úmyslně upravily výsledek ve prospěch Viktora Janukovyče, stal předmětem politické kampaně. Julie Tymošenková ještě tentýž večer po skončení hlasování zpochybnila objektivitu všech exit-pollů, kromě Národního a na své tiskové konferenci prohlásila, že průzkumy byly zfalšovány ve prospěch jejího konkurenta. Národní exit-poll zároveň jakoby potvrzoval podezření Bloku Julie Tymošenko o krádeži tří procent hlasů, které měly být následně připsány Janukovyčovi. Z tábora předsedy Strany regionů naopak zaznělo, že si Národní exit-poll Tymošenková zaplatila.

Sami organizátoři Národního exit-pollu, se vší pravděpodobností si vědomi možného opakování situace z minulých prezidentských voleb, kdy byly volební průzkumy vtaženy do politického boje, se snažili depolitizovat odlišný výsledek průzkumu preferencí. Předseda dozorčí rady Národního exit-pollu Taras Ševčenko našel vysvětlení čtyřprocentního rozdílu v organizačních problémech. Kvůli nedostatku financí se podstatným způsobem snížil počet volebních místností, u kterých bylo provedeno dotazování, z 300 na 240, a tím se měla podle jeho slov zvýšit statistická odchylka do čtyř procent. Podle Valerije Chmelka, ředitele jedné ze sociologických agentur provádějící Národní exit-poll, problém spočívá v metodologické chybě vzniklé během vyhodnocování dat.

Objevila se ještě jiná verze. Ruský sociolog, který se Národního exit-pollu zúčastnil jako pozorovatel, v debatě s autorem článku řekl, že neoficiálně existuje hypotéza, podle níž výsledky průzkumu jsou přesné a naopak údaje Ústřední volební komise byly zfalšovány.

Kouzlo je opět skryto v metodologii. Národní exit-poll využívá při analýze preferencí pouze vlastní údaje, včetně volební účasti, kterou ostatní volební průzkumy přebírají od volební komise. A právě zmíněný počet hlasujících voličů prý sehrát hlavní roli v rozdílných výsledcích.

Údaje získané v průběhu Národního exit-pollu podle slov experta ukázaly, že volební účast byla nižší, než udává Ústřední volební komise. Rozdíl se projevil zejména v malých městech. Když sociologové z Národního exit-pollu aplikovaly všechny získané údaje, výsledek se od ostatních volebních průzkumů a oficiálního součtu hlasů zveřejněného Ústřední volební komisí lišil. „Experiment dokázal, že data Národního exit-pollu po přepočítání s použitím volební účasti zveřejněné volební komisí následně ukazují stejnou hodnotu jako oficiální výsledek prvního kola voleb,“ dodává sociolog.

Kde konkrétně mělo dojít k případnému umělému zvýšení účasti je však podle jeho slov těžké zjistit. Ruský expert zároveň není přesvědčen, že cílem podvodu bylo zvýhodnit jednoho z kandidátů. Manipulace s hlasy podle jeho názoru mohla být primárně zaměřena na zamaskování nízké voličské aktivity a legitimizaci voleb.

Varianta s volební manipulací přesto zůstává v oblasti dohadů. Organizátoři Národního exit-pollu o ní veřejně nehovoří a ani Julie Tymošenko soudně nezpochybnila výsledky prvního kola voleb. Celý případ nicméně ukazuje nakolik je politická situace na Ukrajině vypjatá. Odér boje o křeslo hlavy státu prostupuje vším. Od výbuchu tlakové lahve v luhanské nemocnici, střetem o kontrolu nad tiskárnou tisknoucí volební lístky, až po volební průzkum, který má posloužit pouze jako barometr a nikoliv přesným ukazatelem volebních výsledků. Není vyloučeno, že volby druhým kolem neskončí. Ne náhodou si Viktor Janukovyč rezervoval oranžovou revolucí proslavený Majdan až do 20. února.