Čeští politici projevili jen malý zájem o snahy maďarské vlády vypudit z Maďarska Středoevropskou univerzitu, kterou založil a primárně financuje americký miliardář maďarsko-židovského původu George Soros, jenž je pro stále více nacionalistickou vládu Viktora Orbána symbolem liberalismu a kosmopolitismu.

Nezájem českých politiků o tuto kauzu byl v ostrém kontrastu s pozdvižením, které tlak na Středoevropskou univerzitu ze strany Orbánovy vlády způsobil na Západě, kde proti němu protestovaly přední mediální organizace, špičkové univerzity i mnozí politici.

Český politický nezájem o tuto kauzu, která je dalším krokem v tažení Orbánovy vlády proti základním principům liberální demokracie, je pozoruhodný zejména proto, že Česká republika patří spolu s Polskem, Slovenskem a Maďarskem k visegrádské skupině, která funguje v rámci Evropské unie jako regionální uskupení, jehož členové chtějí spolupracovat dokonce i nad rámec toho, co je běžné v rámci celé Unie.

Když vrcholil boj o osud Středoevropské univerzity, český premiér Bohuslav Sobotka a slovenský premiér Robert Fico, navštívili v Berlíně německou kancléřku Angelu Merkelovou. Na dotaz německého novináře, jak je to vzhledem k vývoji v Maďarsku a Polsku se soudržností v rámci Visegrádu, Sobotka odpověděl: „Byť spolu spolupracujeme, všechny státy nejsou stejné, máme na spoustu věcí rozdílné úhly pohledu. Musíme tu odlišnost chápat a mít schopnost domluvit se.“

Pěkná šalamounská odpověď, dalo by se říct. Leckdo se ale může po právu otázat, proč premiér České republiky, která z jakéhosi těžko vysvětlitelného důvodu nadále udržuje nadstandardní vztahy se stále více autokratickým a evropská pravidla hry porušujícím Maďarskem, nemůže visegrádské kolegy z Maďarska místo diplomatických frází, přátelsky vyzvat, aby přestali s hony na čarodějnice. A proč totéž neudělá z pozic visegrádské spolupráce ve vztahu k Polsku, které škrtí liberální demokracii stejně jako Maďarsko, a pořádá pro změnu konspiračně laděný hon na svého bývalého premiéra Donalda Tuska.

Sobotka tak zase jednou promarnil šanci, aby Západu i českým voličům ukázal, že navzdory snahám o regionální spolupráci jsme kritičtí k maďarskému a polskému zaškrcování liberální demokracie a mýcení institucí, které stojí v cestě rostoucímu nacionalismu v obou zemích. Není divu, že si téma Středoevropské univerzity okamžitě chytře přivlastnil lídr hnutí ANO Andrej Babiš.

Ten hned po schválení zákona, kterým maďarský parlament de facto znemožňuje další působení Středoevropské univerzity v Budapešti, prohlásil, že je připraven jednat o přesunu univerzity do České republiky. Víc říkat nemusel. Je to symbolické gesto, které mohl udělat i český premiér, ale neudělal.

Babišova vstřícnost vůči liberální a kosmopolitní univerzitě, která i kvůli penězům Sorose patří k nejlepším v Evropě, může zviklat leckteré naše liberály, kteří Babiše jinak takříkajíc nemusejí. V jeho gestu se totiž skrývá podprahové poselství, že navzdory tomu, že je obviňován z autokratických a nedemokratických tendencí, je ještě stále o několik pater liberálnější a demokratičtější než Orbán nebo šedá eminence současného polského režimu Jaroslaw Kaczynski. A že má rozum.

Skutečnost, že se k tomuto tématu ozývá právě Babiš, zatímco v české sociální demokracii, která by o voliče, na něž Babiš svým gestem cílí, měla mít zájem, panuje ve vztahu k počínání Orbána hrobové ticho, je tak jen dalším barevným a viditelným střípkem, který nejspíš přispěje do mozaiky porážky ČSSD z rukou Babiše v podzimních volbách.

ČRo Plus, 5.4.2017