Jan Štern: Globální kapitalismus ve službách techné

17. 01. 2018 | 18:04
Přečteno 3072 krát
Nová kniha Jana Šterna, která v těchto dnech dorazila na pulty knihkupectví, má název Technokratismus--s podtitulem Kapitál ve službách techné. Ten přesně vystihuje, oč v této pozoruhodné publikaci jde. Zdaleka ale nevystihuje vše, co tuto knihu řadí k tradicím nepříliš mnoha neotřelých českých myslitelů, kteří měli odvahu podívat se mimo hlavní proud na zásadní společenské a filosofické problémy takříkajíc „z druhé strany“.

Jinými slovy: Šternova kniha je podnětná možná i proto, že ji nepsal profesionální ekonom, ale veřejný intelektuál — i když s ekonomickým vzděláním. Štern je profesně především filmový producent a ve veřejném prostoru je znám i jako publicista. V roce 2012 publikoval knižně filosofické pojednání nazvané Bytí jako možnost a skutečnost, které bylo stejně originální a pronikavé, jako je tato kniha.

Jak už jsem napsal i v předmluvě ke knize, nabízí hodně odlišný pohled na vývoj systému, který byl a je mnohými ekonomy nadále označován jako kapitalismus, od toho, který je nám prezentován z ekonomických kateder nebo z úst ještě stále dominujících neoliberálů, kteří nadále sní o „neviditelné ruce“ trhu.

Podle Šterna je klasický kapitalismus minulostí. A to nejen proto, že ve své globální podobě, poháněné nadnárodním korporacemi, představuje cosi dosti odlišného od národních kapitalismů, v nichž hráli důležitou roli konkrétní podnikatelé, ale i proto, že je dnes de facto překonán i systém založený primárně na bezohledném zvětšování zisku. Ekonomický systém, který dnes funguje globálně, nepohání už nezbytně v prvé řadě snaha generovat zisk, ale logika technovědy, která tržní systém ovládla.

Zásadní změna logiky kapitalismu

Ke shrnutí podstaty Šternova argumentu se hodí odkaz na esej, který jsme společně publikovali v Salónu, příloze deníku Právo 9. 3. 2017 v reakci na polemiku filosofa nové levice Martina Dokoupila Škabrahy s naším Manifestem inovativního státu, který vyšel poprvé v Deníku Referendum 29. 11. 2016, kde rozpoutal zajímavou debatu. Vycházeli jsme primárně z těch Šternových tezí, které nyní prezentuje podrobně ve své knize.

Tou hlavní je, že se zásadně změnila logika kapitalismu, který byl skutečně ve své rané podobě i v klasické modernitě poháněn primárně snahou o co největší tvorbu zisku. I technické a vědecké inovace všeho druhu tak byly po dlouhou dobu především prostředky ke zvyšování zisku skrze větší konkurenceschopnost.

Jenže v posledních několika dekádách byla tato logika postupně obrácena na hlavu. Jinými slovy, kapitalismus, který ve své klasické podobě podporoval technologické změny, aby snižoval výrobní náklady a nabízel nové zboží, byl v posledních desetiletích zkolonizován technovědou do té míry, že se zmocnila samé jeho podstaty.

Tato zásadní změna souvisí i se změnami forem vlastnictví. Nadnárodní korporace většinou nemají konkrétní vlastníky, kteří by je řídili a tlačili směrem k maximálnímu generování zisku, nýbrž jsou ve vlastnictví stále se měnící skupiny akcionářů. Řídí je manažerské struktury, jejichž zájmem je nikoli primárně maximalizace zisku, ale dlouhodobá stabilita firmy.

Radikálně se tak mění paradigma celé globální ekonomiky, protože technické inovace se staly absolutním základem technologického pokroku (a tím i ekonomického růstu), a nové vlastnické a manažerské organizační struktury jsou v jejich vleku mnohem více než ve vleku kritérií zisku „za každou cenu“.

I kvůli výše zmíněným změnám tak není (globální) kapitalismus, jako býval do jisté míry dříve, úplně iracionální ničivou silou, která bezohledně spotřebuje a zničí vše, co jí stojí v cestě. Vzhledem ke své technické podstatě (v níž jsou inovace zcela zásadní) je daleko přístupnější k racionálnímu sebeomezení na principu trvale udržitelného rozvoje. Filosofií globální korporace je dnes v podstatě trvale udržitelný rozvoj firmy.

Nové rozdělení světa

Potud výše zmíněný esej. Šternova analýza nového globálního ekonomického systému, který nazývá Technokratismus, je v jeho nové knize samozřejmě o poznání rozsáhlejší a hlubší. Popisuje nejen vznik a fungování tohoto nového systému, ale také jakým způsobem ovlivňuje fungování finančních trhů.

V závěrečné kapitole se pak pokouší nastínit, jak tato zásadní změna v povaze globální ekonomiky ovlivní dějinný vývoj, včetně možného nového „třídního“ rozdělení světa. Všímá si proto i rizik, která se v souvislosti s osamostatněním vědecko-technologického vývoje coby určující síly ve způsobu fungování globální ekonomiky vynořují.

Přispěje k větší svobodě, nebo může vyústit v novou totalitu? Jak stále více autonomní „technostruktura“ ovlivní fungování demokracie?

Ti, kdo si nedávno přečetli kupříkladu knihu Erika Bostroma Superinteligence nebo dílo Homo Deus od izraelského myslitele Yuvala Noaha Harariho, docela jistě nepřehlédnou, že Štern varuje před některými podobnými riziky rapidní „technologizace“ a komputerizace moderních společností. Celkově ale vidí prudký vzrůst v počtu technologických inovací v dnešním světě jako pozitivní příležitost, zejména pro státy, které se inovacím otevřou a budou je podporovat.

Jinými slovy, jednou z odpovědí na současný vpravdě revoluční vývoj, který mění paradigma celé globální ekonomiky, je podle něj „inovativní stát“.

Aniž bychom snad odkryli příliš mnoho těm, kdo si budou chtít přečíst knihu, zde je sumarizace, kterou v kapitole Sedm atributů technokratismu Štern nabízí na závěr.

1. Kapitalista-podnikatel se proměňuje ve finančního kapitalistu-akcionáře. Finanční kapitál navenek zaujímá vedoucí pozici v ekonomice.

2. Osobní vlastnictví se mění v akciové (veřejné), vlastnictví podniku se odděluje od jeho řízení a správy. Vzniká technostruktura (manažerská a administrativní vrstva) de facto řídící podnik.

3. V rozhodující části ekonomiky je dnes systém volného trhu (v němž výrobci v rámci konkurenčního boje soutěží na základě poptávky a nabídky o úspěch) nahrazen plánovitým systémem, v jehož rámci je tržní síla hlavních výrobců natolik velká , že jsou víceméně schopní kontrolovat ceny i objemy vyrobeného a prodaného zboží. V rozhodujících odvětvích se firmy mění ve velké korporace, volný trh se mění v oligopol.

4. Lokální ekonomiky se propojují v globální ekonomiku. Finanční kapitál přitom není jediným důvodem pro propojování jednotlivých ekonomik do globálního celku. Jeho dalším zdrojem je vědeckotechnický charakter výroby.

5. Výzkum, vývoj (věda a technika) se stávají rozhodujícím faktorem úspěchu a růstu. Inovace je hlavní motivací ekonomiky.

6. Státy, které chtějí v globální ekonomice uspět, poskytují sféře soukromého podnikání podpůrné funkce –fiskální a monetární regulace, vzdělávání, vědecký a technický výzkum, právní prostředí.

7. Podstatně se mění charakter práce: k dosavadní finanční motivaci (práce jako obživa) se přidružuje stále více motiv práce jako způsobu seberealizace.

Původně publikováno v Deníku Referendum, 5.1.2018


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy