Jan Štern: Globální kapitalismus ve službách techné

17. 01. 2018 | 18:04
Přečteno 4355 krát
Nová kniha Jana Šterna, která v těchto dnech dorazila na pulty knihkupectví, má název Technokratismus--s podtitulem Kapitál ve službách techné. Ten přesně vystihuje, oč v této pozoruhodné publikaci jde. Zdaleka ale nevystihuje vše, co tuto knihu řadí k tradicím nepříliš mnoha neotřelých českých myslitelů, kteří měli odvahu podívat se mimo hlavní proud na zásadní společenské a filosofické problémy takříkajíc „z druhé strany“.

Jinými slovy: Šternova kniha je podnětná možná i proto, že ji nepsal profesionální ekonom, ale veřejný intelektuál — i když s ekonomickým vzděláním. Štern je profesně především filmový producent a ve veřejném prostoru je znám i jako publicista. V roce 2012 publikoval knižně filosofické pojednání nazvané Bytí jako možnost a skutečnost, které bylo stejně originální a pronikavé, jako je tato kniha.

Jak už jsem napsal i v předmluvě ke knize, nabízí hodně odlišný pohled na vývoj systému, který byl a je mnohými ekonomy nadále označován jako kapitalismus, od toho, který je nám prezentován z ekonomických kateder nebo z úst ještě stále dominujících neoliberálů, kteří nadále sní o „neviditelné ruce“ trhu.

Podle Šterna je klasický kapitalismus minulostí. A to nejen proto, že ve své globální podobě, poháněné nadnárodním korporacemi, představuje cosi dosti odlišného od národních kapitalismů, v nichž hráli důležitou roli konkrétní podnikatelé, ale i proto, že je dnes de facto překonán i systém založený primárně na bezohledném zvětšování zisku. Ekonomický systém, který dnes funguje globálně, nepohání už nezbytně v prvé řadě snaha generovat zisk, ale logika technovědy, která tržní systém ovládla.

Zásadní změna logiky kapitalismu

Ke shrnutí podstaty Šternova argumentu se hodí odkaz na esej, který jsme společně publikovali v Salónu, příloze deníku Právo 9. 3. 2017 v reakci na polemiku filosofa nové levice Martina Dokoupila Škabrahy s naším Manifestem inovativního státu, který vyšel poprvé v Deníku Referendum 29. 11. 2016, kde rozpoutal zajímavou debatu. Vycházeli jsme primárně z těch Šternových tezí, které nyní prezentuje podrobně ve své knize.

Tou hlavní je, že se zásadně změnila logika kapitalismu, který byl skutečně ve své rané podobě i v klasické modernitě poháněn primárně snahou o co největší tvorbu zisku. I technické a vědecké inovace všeho druhu tak byly po dlouhou dobu především prostředky ke zvyšování zisku skrze větší konkurenceschopnost.

Jenže v posledních několika dekádách byla tato logika postupně obrácena na hlavu. Jinými slovy, kapitalismus, který ve své klasické podobě podporoval technologické změny, aby snižoval výrobní náklady a nabízel nové zboží, byl v posledních desetiletích zkolonizován technovědou do té míry, že se zmocnila samé jeho podstaty.

Tato zásadní změna souvisí i se změnami forem vlastnictví. Nadnárodní korporace většinou nemají konkrétní vlastníky, kteří by je řídili a tlačili směrem k maximálnímu generování zisku, nýbrž jsou ve vlastnictví stále se měnící skupiny akcionářů. Řídí je manažerské struktury, jejichž zájmem je nikoli primárně maximalizace zisku, ale dlouhodobá stabilita firmy.

Radikálně se tak mění paradigma celé globální ekonomiky, protože technické inovace se staly absolutním základem technologického pokroku (a tím i ekonomického růstu), a nové vlastnické a manažerské organizační struktury jsou v jejich vleku mnohem více než ve vleku kritérií zisku „za každou cenu“.

I kvůli výše zmíněným změnám tak není (globální) kapitalismus, jako býval do jisté míry dříve, úplně iracionální ničivou silou, která bezohledně spotřebuje a zničí vše, co jí stojí v cestě. Vzhledem ke své technické podstatě (v níž jsou inovace zcela zásadní) je daleko přístupnější k racionálnímu sebeomezení na principu trvale udržitelného rozvoje. Filosofií globální korporace je dnes v podstatě trvale udržitelný rozvoj firmy.

Nové rozdělení světa

Potud výše zmíněný esej. Šternova analýza nového globálního ekonomického systému, který nazývá Technokratismus, je v jeho nové knize samozřejmě o poznání rozsáhlejší a hlubší. Popisuje nejen vznik a fungování tohoto nového systému, ale také jakým způsobem ovlivňuje fungování finančních trhů.

V závěrečné kapitole se pak pokouší nastínit, jak tato zásadní změna v povaze globální ekonomiky ovlivní dějinný vývoj, včetně možného nového „třídního“ rozdělení světa. Všímá si proto i rizik, která se v souvislosti s osamostatněním vědecko-technologického vývoje coby určující síly ve způsobu fungování globální ekonomiky vynořují.

Přispěje k větší svobodě, nebo může vyústit v novou totalitu? Jak stále více autonomní „technostruktura“ ovlivní fungování demokracie?

Ti, kdo si nedávno přečetli kupříkladu knihu Erika Bostroma Superinteligence nebo dílo Homo Deus od izraelského myslitele Yuvala Noaha Harariho, docela jistě nepřehlédnou, že Štern varuje před některými podobnými riziky rapidní „technologizace“ a komputerizace moderních společností. Celkově ale vidí prudký vzrůst v počtu technologických inovací v dnešním světě jako pozitivní příležitost, zejména pro státy, které se inovacím otevřou a budou je podporovat.

Jinými slovy, jednou z odpovědí na současný vpravdě revoluční vývoj, který mění paradigma celé globální ekonomiky, je podle něj „inovativní stát“.

Aniž bychom snad odkryli příliš mnoho těm, kdo si budou chtít přečíst knihu, zde je sumarizace, kterou v kapitole Sedm atributů technokratismu Štern nabízí na závěr.

1. Kapitalista-podnikatel se proměňuje ve finančního kapitalistu-akcionáře. Finanční kapitál navenek zaujímá vedoucí pozici v ekonomice.

2. Osobní vlastnictví se mění v akciové (veřejné), vlastnictví podniku se odděluje od jeho řízení a správy. Vzniká technostruktura (manažerská a administrativní vrstva) de facto řídící podnik.

3. V rozhodující části ekonomiky je dnes systém volného trhu (v němž výrobci v rámci konkurenčního boje soutěží na základě poptávky a nabídky o úspěch) nahrazen plánovitým systémem, v jehož rámci je tržní síla hlavních výrobců natolik velká , že jsou víceméně schopní kontrolovat ceny i objemy vyrobeného a prodaného zboží. V rozhodujících odvětvích se firmy mění ve velké korporace, volný trh se mění v oligopol.

4. Lokální ekonomiky se propojují v globální ekonomiku. Finanční kapitál přitom není jediným důvodem pro propojování jednotlivých ekonomik do globálního celku. Jeho dalším zdrojem je vědeckotechnický charakter výroby.

5. Výzkum, vývoj (věda a technika) se stávají rozhodujícím faktorem úspěchu a růstu. Inovace je hlavní motivací ekonomiky.

6. Státy, které chtějí v globální ekonomice uspět, poskytují sféře soukromého podnikání podpůrné funkce –fiskální a monetární regulace, vzdělávání, vědecký a technický výzkum, právní prostředí.

7. Podstatně se mění charakter práce: k dosavadní finanční motivaci (práce jako obživa) se přidružuje stále více motiv práce jako způsobu seberealizace.

Původně publikováno v Deníku Referendum, 5.1.2018


Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy