Učitelé konečně jednotní! Aneb metrové rozestupy, roušky a jiné švejkoviny
Je zjevné, že se našemu premiérovi a jeho spolupracovníkům podařila nebývalá věc – (téměř) sjednotit kantorský stav, doposud dost rozpolcený v názorech - na stávku, maturity a přijímačky a spoustu dalších otázek. Výroky o možnosti otevřít školy s tím, že děti budou udržovat metrové rozestupy, vyučovat se bude v rouškách, v menších skupinách apod. vyvolaly až na výjimky jednoznačnou reakci – jde o neproveditelný nesmysl s neodhadnutelnými následky.
Cituji např. odpovědi předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renáty Schejbalové na anketní otázky České školy:
Souhlasíte s plánem na znovuotevření škol v půli května? (Samozřejmě za příznivých epidemiologických podmínek, s nimiž počítá vláda...)
Moc ráda bych se do školy vrátila co nejdříve, stýská se mi po studentech i učitelích. Ale ráda bych se vrátila do "normální školy".
Co si myslíte o možnosti dodržet ve školách hygienická opatření, o nichž se diskutuje - roušky, odstupy...
Vyložený nesmysl. Odstupy - nemožné zajistit. Budou požadovány i v hromadných dopravních prostředcích, kterými se do škol budou žáci přepravovat? Roušky - celý den? Jak často si je budeme vyměňovat? Jak budou žáci pít, svačit? O školních jídelnách ani nemluvě. Nechť nám stát zajistí dezinfekční mýdla a dezinfekce, nechť chodí do školy jen zdravé děti, pak je možné do škol nastoupit. Počkejme, jaká budou nařízení z ministerstva zdravotnictví. Pan ministr Plaga slíbil, že je prodiskutuje s učiteli, pak se uvidí.
Pokud už se objeví jiný názor, ukazuje se, že dotyčný dosud nepochopil, že se nepotýkáme s nějakou běžnou sezónní epidemií chřipky.
Patřím k učitelům, kteří se ve svém povolání našli, „distanční“ kontakt se žáky mi nevyhovuje a na nedostatek vytížení si v těchto týdnech opravdu nemohu stěžovat, ba naopak. Přesto se za dané situace plně hlásím k houfu „odmítačů“. První informace o „metrových rozestupech“ mi přišla neuvěřitelná, až jako švejkovská provokace, pak přišlo rozhořčení i smutek z toho, jak naše současná věrchuška dokáže mimořádný stav komplikovat mimořádnými nesmysly a že nedokáže jednat s občany narovinu, totiž přímo uvést, že jde ekonomické problémy. Neznám učitele, který by se jich neobával a který by současnou situaci bral jako prázdniny (jak se také tu a tam v médiích objevuje).
I když nápad na návrat do škol už v květnu nebyl dosud oficiálně odpískán, věřím, že po něm kromě smrště spontánního lidového humoru nezůstane nic. Nebo úplně jiná stopa. Toto mi blesklo hlavou po zhlédnutí rozhovoru v Blesku: "Tyhle nápady by si zasloužily vejít do literatury. Já jsem znal jednoho učitele z Nuslí, kterýmu se metrový rozestupy tak vtiskly do hlavy, že si nakonec pořídil pytlíček třaskavé směsi a sám sebe rozestoupil na tisíc kousků..."
Dovětek, z úplně jiného soudku: Nepřipisuji si zásluhy, ale opravdu mě těší, když vidím, kolik mých bývalých žáků v téhle době prostě dělá dobré věci, bez ohledu na nějaké kšefty nebo píár... Nejen příroda, ale i společnost má schopnost se regenerovat.
Cituji např. odpovědi předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renáty Schejbalové na anketní otázky České školy:
Souhlasíte s plánem na znovuotevření škol v půli května? (Samozřejmě za příznivých epidemiologických podmínek, s nimiž počítá vláda...)
Moc ráda bych se do školy vrátila co nejdříve, stýská se mi po studentech i učitelích. Ale ráda bych se vrátila do "normální školy".
Co si myslíte o možnosti dodržet ve školách hygienická opatření, o nichž se diskutuje - roušky, odstupy...
Vyložený nesmysl. Odstupy - nemožné zajistit. Budou požadovány i v hromadných dopravních prostředcích, kterými se do škol budou žáci přepravovat? Roušky - celý den? Jak často si je budeme vyměňovat? Jak budou žáci pít, svačit? O školních jídelnách ani nemluvě. Nechť nám stát zajistí dezinfekční mýdla a dezinfekce, nechť chodí do školy jen zdravé děti, pak je možné do škol nastoupit. Počkejme, jaká budou nařízení z ministerstva zdravotnictví. Pan ministr Plaga slíbil, že je prodiskutuje s učiteli, pak se uvidí.
Pokud už se objeví jiný názor, ukazuje se, že dotyčný dosud nepochopil, že se nepotýkáme s nějakou běžnou sezónní epidemií chřipky.
Patřím k učitelům, kteří se ve svém povolání našli, „distanční“ kontakt se žáky mi nevyhovuje a na nedostatek vytížení si v těchto týdnech opravdu nemohu stěžovat, ba naopak. Přesto se za dané situace plně hlásím k houfu „odmítačů“. První informace o „metrových rozestupech“ mi přišla neuvěřitelná, až jako švejkovská provokace, pak přišlo rozhořčení i smutek z toho, jak naše současná věrchuška dokáže mimořádný stav komplikovat mimořádnými nesmysly a že nedokáže jednat s občany narovinu, totiž přímo uvést, že jde ekonomické problémy. Neznám učitele, který by se jich neobával a který by současnou situaci bral jako prázdniny (jak se také tu a tam v médiích objevuje).
I když nápad na návrat do škol už v květnu nebyl dosud oficiálně odpískán, věřím, že po něm kromě smrště spontánního lidového humoru nezůstane nic. Nebo úplně jiná stopa. Toto mi blesklo hlavou po zhlédnutí rozhovoru v Blesku: "Tyhle nápady by si zasloužily vejít do literatury. Já jsem znal jednoho učitele z Nuslí, kterýmu se metrový rozestupy tak vtiskly do hlavy, že si nakonec pořídil pytlíček třaskavé směsi a sám sebe rozestoupil na tisíc kousků..."
Dovětek, z úplně jiného soudku: Nepřipisuji si zásluhy, ale opravdu mě těší, když vidím, kolik mých bývalých žáků v téhle době prostě dělá dobré věci, bez ohledu na nějaké kšefty nebo píár... Nejen příroda, ale i společnost má schopnost se regenerovat.