Výbuch atomové pumy v Krkonoších

08. 10. 2007 | 16:43
Přečteno 4685 krát
Jak asi víte, jedna umělecká skupina (většina členů jsou studenti či absolventi UMPRUM, FAMU, AVU atd.) v Čechách zmanipulovala televizní obraz na ČT2 a naklíčovala do panoramatu Krkonoš, na němž je vidět Černý důl, v pořadu Panorama, dne 17.června v 8 hodin 16 minut a 29 vteřin, záběr atomového výbuchu. Chtěla tím dle vlastních slov poukázat na manipulaci s realitou, která se děje každý den ve většině médií.

Toto poselství studentů Vysoké školy umělecko-průmyslové bylo v médiích banalizováno buď odvoláním na kriminální způsob provedení (studenti pronikli do ohraničeného prostoru, kde je umístěna stacionární kamera), či konstatováním, že o manipulaci médií přece každý ví (Lidové noviny, Ondřej Aust) nebo banalitou montáže (atomový hřib byl už nesčetněkrát pužit). Nejúplněji o performanc skupiny s provokativním názvem Ztohoven informovaly Britské listy, i když i ty se nepustily do pojmenování úkazu, na který akce chtěla upozornit. Tomu se všechna média, včetně německého Spiegel-online, vyhla, i když provokativní banalita, kterou tito studenti předvedli, je právě nejtypičtější pro způsob manipulace, s kterou se setkáváme denně v médiích.

Každá zpráva, každá událost, která není dána do náležitého kontextu a není doplněna zevrubnou analýzou, pracuje s podobnou emocionální ejakulací. A to je obecný trend v naší civilizaci, který ovšem brání občanům v možnosti si svobodně vytvářet svůj vlastní názor. Degraduje občana na manipulovanou masu. Ničí možnost vzniku veřejného mínění, které od roku 1766, kdy jeho vznik díky společně srozumitelnému jazyku umožnila francouzská Encyklopedii a její tvůrci Denis Diderot a Jean Le Rond d’Alembert. Ti totiž byli přesvědčeni, že je třeba vytvořit společný jazyk, v němž by byly všechny věci pojmenovány pro každého stejně. Vytvořili neutralitu abecedního řazení. Definovali jazyk a pravidla veřejné debaty.

Všeobecná snaha i veřejnoprávních médií v naší civilizaci vytěsnit informace emocemi veřejné mínění naopak boří a demontuje pravidla veřejné debaty. Převaha emocí v médiích přeměňuje každou událost v nekontrolovatelnou medialitu (tu už nejsou schopní ovlivňovat ani majitelé médií či šéfredaktoři), která se pohybuje po médiích jako plazma, podléhá pouze pravidlům teorie her. Neuznává žádnou hierarchii hodnot, žádnou autoritu, odmítá etiku i odpovědnost. Jde jen o útok na slzné žlázy.

Tento posun ve způsobu zpracování informací se dotkl i tak renomované instituce jako je britská BBC. Poplach v této kvalitní stanici vyvolal způsob zpracování příspěvku jejich korespondentky Barbary Plettové pro pořad From our Correspondets Radia 4, v němž referovala v roce 2004 o odletu těžce nemocného Yassira Arafata do Paříže. Ve svém vstupu totiž řekla větu: „Slzy se mi hrnou do očí při pohledu na tohoto těžce nemocného velkého muže.“ Neutralita zpravodajství byla evidentně porušena. Při bližší analýze se ale ukázalo, že nešlo o úmysl a že redaktorka BBC ani vnitřně nijak zvlášť nestranila palestinskému vůdci Arafatovi, ale byla vedena spíše obecnou snahou zaujmout posluchače, k čemuž byla svými šéfy (či šéfkami) neustále vyzývána. Situace v médiích se obrátila: Estetika diktuje etiku.

Na základě této zkušenosti nechala BBC zpracovat mediální analýzu od angloamerické firmy Carma Ineternational, která důkladně prozkoumala 400 vybraných článků z tisku z let 1996 až 2006. Výsledek analýzy zřetelně ukázal, že způsob zpracování zpráv se během těchto deseti let zásadně změnil. Obsahy jsou viditelně emocionalizovány a díky tomu se rozdíly mezi bulvárními tiskovinami a většinou seriózních novin začínají stírat. Zcela se proměnil i slovník. V novinách převažují tzv. Buzzwords s úmyslem vyvolávat u čtenářů hněv, rozhořčení, či naopak pocit rozkoše. Zprávy jsou individualizovány, komentáře se stávají subjektivním mínením a z novin se vytrácí neutrální postoj. Ve zprávě doslova stojí: Experty na bolest nejsou už lékaři, ale třeba rodiče postiženého dítěte. Je vypsán hon na pocity poškozených, místo aby se analyzovaly příčiny události. Nejde o pochopení události, ale jen o vyvolání účinku.

Studie končí zvoláním: Nikdo nemůže vědět, kde tento trend skončí a jaké bude mít důsledky. De facto totéž chtěli veřejnosti sdělit mladí umělci svou performanc. Otázka, na kterou bychom měli hledat odpověď, proto zní: Proč právě tohle nechceme slyšet? Nebo je odpověď velmi prostá: Pro hlubší úvahu už v našich novinách není nikde místo, emoce ji vytlačily.

Důležité rovněž bude, jak se s tímto případem vyrovná česká justice. Když něco podobného udělal v Německu v Karlsruhe v roce 2005 student tamní umělecké školy Oliver Karl Boeg a do několika hostinců pustil na obrazovky vlastní zprávy, místo programu ARD, aby upozornil na to, jak se v mediální civilizaci manipuluje s podvědomím občanů, tamní justice mu uložila jen symbolický trest.

Důvod proč to mu tak bylo, byl prostý: V Německu existuje usnesení Ústavního soudu z 13.května 1965, kterým reagoval 3.trestní senát právě v Karlsruhe na tzv. Spiegel aféru, při níž tento časopis zveřejnil tajné materiály ministerstva obrany. Ve zdůvodnění zamítnutí žaloby na redaktora Ahlera a vydavatele Augsteina stálo: Žurnalista nepředstavuje typ zrádce vlasti či zločince. Jemu málo záleží na tom, jestli prozradil nějaké státní tajemství nebo ne a jestli tato tajemství jsou právem za tajemství považována. Při posuzopvání jde hlavně o to, s jakým úmyslem si dotčený muž takovýto materiál obstaral. Novinářům jde o kritické posouzení politiky a své názory potřebují podložit fakty. A to ve svobodné demokracii a právní zemi je vážný úkol. Vždy je třeba zkoumat úmysl, s kterým byl ten který čin spáchán.

Totéž lze přece říci i o akci českých studentů a umělců. Jejich úmysl byl navýsost počestný, i když se dopustili nedovoleného narušení či proniknutí na cizí pozemek a třeba i šíření poplašné zprávy. Navíc tito umělci s největší pravděpodobností nechtěně odhalili podvod: Dodavatel pořadu Panorama, který v televizi prezentuje města a rekreační oblasti, firma Sitour za vysílání inkasovala dvakrát, jednou od ministerstva pro místní rozvoj, podruhé od měst či rekreačních oblastí.

P.S. Inscenace výbuchu byla navržena na cenu Národní galerie v Praze, bude předvedena s doprovodným textem na uměleckém bienále v Argentině a v Rumunsku.

P.P.S. Dne 4.října Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodla, že Česká televize zaplatí tisíc korun jako paušální částku za to, že nezabránila neoprávněnému vstupu do vysílání.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Reo napsal(a):

Děkuji. Zajímavé, pravdivé, k zamyšlení...
08. 10. 2007 | 17:27

Apeoffice napsal(a):

Nechci být degradovaná manipulovaná masa, vracím tímto Tv přístroj, rádio, vytrhávám šňůru netu ze zdi, budu si zpívat své vlastní zkazky, bože jak skvěle je člověku bez masírování podvědomých center v mé jedné mozkové buňce.

Božínku, co jsem to chtěl, aha, lidi burčák z hroznu je fajn věc, lepší než hřib.

Tak k tématu ..... umění je umění, některé se líbí některé ne, třeba jak hodili obraz do přehrady, to jsem nechápal, fakt ne.

Je na každém, co bude považvat za umění a co ne, hele, teď ten obraz od Kupky, beru to, Pan Kupka je fakt malíř a umělec s velkým MU (Malíř Umělec) ale ten obraz .... no on to maluje i můj syn a je v první třídě, znamená to že je genyjus nebo že Pan Kupka maloval jako prvňáček? Nikoliv, Pan Kupka prostě stvárnil něco co nedokáži pochopit a rozklíčovat a neberu mu jeho zásluhy, jek jsem psal je to MU.

sakryš ten burčák je síla...

tak popojedem. Je jistě sporné proniknutí na cizí pozemek, na cizí zařízení ... to je věc práva. Když jsem viděl záběry hřibu, nezmíral jsem hrůzou z atomové války, nějak mi to můj slepičí mozek nebral. Nevnímal jsem to jako skutečnost.

Když jsem 11.9. viděl záběry útoků letadel v Americe, myslel jsem si že je to film, stál jsem v Brně v obchodňáku s elektrem a na asi deseti obrazovkách běžely záběry z WTC a lidi, nevěřil jsem tomu, myslel jsem že je to film. A nebyl.

Proto rozumím, že někdo je naštvaný že to spolkl i s navijákem a lekl se.

Takže pac a pusu ze sklípku od skvělého burčáku a někdy dovi.................
08. 10. 2007 | 17:29

already napsal(a):

Včera nebo předevčírem při vstupu ze sjezdu Zelených přál moderátor (snad Moravec?) ministru Schwarzenbergovi vše nejlepší s tím, že mu "drží palce". Uvažoval jsem, proč to říká a proč mu drží palce. Je tu moderátor od toho, aby držel palce ministrovi, aby ustál kritiku členů strany a udržel se ve své pozici? Co tím říká o sobě?
08. 10. 2007 | 18:00

Líný černý pes napsal(a):

to Apeoffice .
Na reportáž 11.09. jsem taky nejdřív reagovala jakona akční ilm, jen mi bylo divné, že to jede v práci na šéfově kompu. Až podle hlasu zpravodajství mi došlo, že to není film ale malér. Ale je fakt, že zpravodajství není o tom přinést zprávu, ale zprávou šokovat nebo jinak zapůsobit na city. A nejen na netu, v TV nebo v rádiu - i tištěné noviny jsou samé vášně, city a tak. Jeden aby mezi tím hledal, co že se vlastně děje. Už z volby slov autorů článků jde zjistit, komu že mají podle jeho názoru patřit čtenářovy sympatie, jako v červené knihovně je od počátku jasné, kdo je v očích autorů článků hrdina a kdo je lump. Soudný čtenář hledá sám, ostatní jdou se stádem za tím prvním ...
08. 10. 2007 | 19:50

Tibor napsal(a):

Tohle je velmi pravdivý a "skutečný" článek. Děkuji
08. 10. 2007 | 21:36

Al Jouda napsal(a):

Postup našich orgánů v případě mystifikace s atomovým výbuchem v Krkonoších připomíná snahu dělat z hovna bič.Připomnělo mi to příhodu z mládí, kdy jsme v 50. letech zapojili do radia mikrofon a do druhé místnosti jsme dali přídavný reproduktor. Pak jsme zavolali sousedy, dva starší manžele, kteří nemohli komunisty ani cítit a strýc do mikrofonu hlásil zprávu o americké invazi ze Západního Německa do Čech.Potom nám jich bylo líto, když jsme se jim přiznali k mystifikaci a viděli jejich zklamání.
09. 10. 2007 | 07:24

Martinko napsal(a):

Opět super příspěvek!
Teď už by mě taková věc nepřekvapila.Když tenkrát při útoku na WTC 11.9. televize tuším na ČT2 měla přímý přenos, vůbec to se mnou nic neudělalo.Přítelkyně přšla domů a řekla, ať si pustím televizi.Nejdříve jsem myslel, že je to nějaká fikce nebo recese, tak jsem to zase vypnul.Až večer ve zprávách jsem uvěřil.

Ale někdy myslím na začátku 90.let jsem uvěřil přepadení televizní hlasatelky.Tenkrát se před nějakým pořadem náhle objevil divný chlap s pistolí a vyhrožoval Saskie Burešové.Okamžitě jsem volal všem svým kamarádům, ať se dívají, že přepadli televizi v přímém přenosu.Bylo to neskutečně věrohodné.Jenže pak se objevily titulky, že to byla inscenace.
09. 10. 2007 | 15:44

Roman napsal(a):

čauda bylo to pěkný ale zajímavější by to bylo kdyby to bylo natočené třeba v Praze.to si nedokážu představit.Roman
09. 10. 2007 | 17:07

Anna napsal(a):

Pane Hvížďdalo
skvělý článek.

To Apeoffice
taky jde o to, kdy a v jakém kontextu Kupka obraz namaloval

To ostatní
trochu smyslu pro humor a recesi
10. 10. 2007 | 13:28

Blanka Vávrová napsal(a):

Mám dojem, že problém u informování veřejnosti je v tom, že lidé obecně jsou líní číst a poslouchat druhé, nikoliv psát a mluvit. Přejedou letmo titulky, případně něco málo, co je zaujme, ale nesmí to být dlouhé. Takže masmédia místo informování radši šokují. Ono totiž vysvětlit něco složitějšího minimem slov umí jen nepatrná hrstka lidí. Snahu o manipulaci též nezpochybňuji, těch opravdu nestranných reportérů a redaktorů moc není. Pak jde o výběr. A čím hloupější národ je, tím snáze se nechá manipulovat, to je jasné. Proto žádný "politik" nemá zájem mít příliš vzdělaný lid. To si přeje jen PAN POLITIK.
Je tu opět dilema slepice nebo vejce. Vychovávají lidé masmédia nebo masmédia lidi. Jedni se vymlouvají na druhé.
Nakonec,když čtu některé příspěvky na netu, mám pocit, že je škoda, že se někteří lidé vůbec "naučili" psát. A ne jen kvůli obsahu. Češtino, braň se!
12. 10. 2007 | 23:45

Blanka Vávrová napsal(a):

Všimli jste si, jak se prodlužuje délka projevu politiků s délkou jejich působení v politice? Jací se z nich stávají narcisové? A jak si škodí, protože je lidé úplně přestanou vnímat?
Ale já také nedovedu být zrovna stručná. A nejsem politik. :-)))
12. 10. 2007 | 23:49

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy