Brněnský pedagog Petr Kolman obhajuje v LN všudypřítomnou (a rostoucí) existenci dabingu v televizi - a bohužel i v kinech, proti útokům některých 'populistických intelektuálů', kteří se nám prý snaží 'nakukat', že dabing je 'zabiják angličtiny' a že po nedabovaných filmech existuje ve společnosti poptávka. Cituje v tomto kontextu výrok předsedy České středoškolské unie Jana Papajanovského, jenž řekl, že "v České republice studenti anglicky umět nebudou, pokud dabing nenahradíme titulky". Nesmysl, tvrdí profesor Kolman. Význam dabingu se podle něj vesměs přeceňuje, mladí se na televizi už stejně nekoukají a v případě skutečné poptávky by televize už dávno zareagovala. Staré babičky a tety anglicky neumějí, při čtení titulků by je bolely oči. Dále argumentuje tím, že srovnávat relativní jazykovou (ne)vybavenost Čechů s Dány, Nory nebo Švédy je naprosto falešné, neboť my jsme Slované, kdežto jejich jazyky patří do stejné 'anglosaské' skupiny jako angličtina. Průměrní mladí lidé, uzavírá autor, zde mluví stejně dobře anglicky "jako stejně starý Maďar, Slovák čí jiný neanglosas". Žádná anglosaská jazyková skupina, mimochodem, neexistuje, profesor Kolman má zjevně na mysli skupinu germánskou, do níž výše zmíněné jazyky patří, ale věnujme se zbytku jeho argumentů.