Archiv článků: září 2012

27. 09.

Připijme si na Václava denaturovaným lihem čištěným savem!

Lubomír Zaorálek Přečteno 3832 krát Přidat komentář

Vláda v čele s premiérem Nečasem vypadá velmi sebevědomě a vyzařuje velkou sebedůvěru na to, že máme v této zemi skoro třicet mrtvých a další postižené metanolovou tragédií. Premiér neodpověděl na základní otázku: Kdo za to může? Kde je odpovědnost státu? Teď mi nejde o ty dva zločince-diletanty rychle předhozené veřejnosti. Jde o to, kdo může za to, co se stalo. Tím, jak se premiér a ministři tváří, to vypadá, že říkají: Nikdo. Tragédie na nás spadla shůry jako povodeň. A my jsme si jen obuli galoše a pustili se do práce jako při všech podobných případech.

Tomu, že za to nemůže nikdo, také odpovídají přijatá opatření. Vlastně nic. Co se změní? Kolky byly a zase nějaké budou. Pokud zazněly nějaké návrhy na systémová řešení, tak byly všechny nejčastěji ministrem Kalouskem zpochybněny. Že by se měly kolky prodávat za cenu spotřební daně? Kdepak, to by narušovalo cash-flow menších likérek! V parlamentu se s námi ministři odmítli bavit a naše návrhy je nezajímají. Připomenu, že jsme navrhovali zavést koncese na prodej alkoholu s tím, že pokud by někdo porušoval pravidla, byla by licence odejmuta. Navrhovali jsme zavést stálý celní dozor u všech výrobců lihovin. Navrhovali jsme zastavit propuštění kontrolorů, zastavit privatizaci hygienické služby a naopak posílit kontrolní instituce, zakázat automaty na lihoviny, omezit spotřebitelské balení lihovin na dva litry, překvalifikovat nedovolenou výrobu lihu zpátky na trestný čin. Koho tohle zajímá?

Prstíčkem abyste hrabali, kde je v opatřeních vlády něco nového. Snad jedině, že prodej alkoholu bez rodného listu bude dočasně považován za trestný čin. Ale to je trapně nedostatečné. Návrh ministra Hegera, že by alkohol mohl zdražit o deset procent už teď ministr Kalousek zpochybňuje. Není divu. Tady bych ani já nesouhlasil se zvyšováním daní. Doporučil bych nejdřív ministerstvu financí, ať se naučí vybírat ty daně, co má, a zabrání rozsáhlým únikům a teprve po zalepení děr ať se rozhodne o nějakém zvyšování.

Ale co je úplně nejdůležitější: Vidíme zásadní neochotu cokoli významněji změnit na trhu s tvrdým alkoholem. Budiž, musíme nějak zabránit zabíjení lidí metanolem. Ale co dál? Co celá ta obrovská oblast pančování lihu, která se nám tady v posledních dnech vynořila? Co to povídal státní zástupce? „Jedna větev se začala rozšiřovat do desítek, možná až stovek částí.“ Tady se mluvilo o miliardovém obchodu, ze kterého celní správa podle vlastního přiznání dokázala zabránit daňovému úniku naprosto směšného procentíčka. Stačí se podívat do všech těch levných obchodů, kde máme půl litru tuzemského rumu za 69 korun. Aby v této zemi mohl existovat, tenhle kontinent levného chlastu, na to se musí všude dobře spolupracovat. Přece policisté a celní správa musí dobře vědět o likérkách, které fungují přes den na legální a v noci na šizený alkohol. Vypadá to, že státní orgány leccos věděly a nechávaly si to pro sebe. To vláda dospěla k závěru, že lidé mají dále pít denaturovaný líh čištěný savem? Tak jak to řekl ministr Kalousek včera ve Sněmovně: Teď mluvíme pouze o spotřební dani z tabáku, tyhle připomínky si nechte, až budeme probírat zákon o zdraví lidu!

Vláda tedy slavnostně přibržďuje prohibici, uvolňuje prodej alkoholu, aby pomohla obchodu a financím – a o zdraví lidu se budeme bavit kdy? Přichází svátek Václava, povinností státu je umožnit nám prohnat si hlavu nějakým pořádným patokem! My, kdo jsme zůstali naživu, můžeme si zazpívat: Svatý Václave, který přicházíš, nedej nám zahynouti v potocích nekvalitního lihu!

26. 09.

Jedni za osmnáct, druzí bez dvou za dvacet

Lubomír Zaorálek Přečteno 2667 krát Přidat komentář

Dva nesmiřitelné tábory dnes stojí proti sobě. Nemyslím kupodivu opozici vůči vládní koalici. Ta dvě vojska, o kterých mluvím, jsou součástí jedné vládní koalice. Ale kupodivu jim nevadí brát si jako součást boje státní rozpočet.

Jednu partu vede premiér Nečas a ministr Kalousek a dá se říct, že má vážný problém. Nemají většinu potřebnou na schválení daňového balíčku a bez schválení tohoto zákona se rozpočet v této zemi přijmout nedá.

Proti ní stojí další vládní partička - část ODS a Václav Klaus – a ta si s tou první vyřizuje nějaké účty a hraje zřejmě politickou hru „Škatule, hejbejte se“. Výsledek vzájemného klání těchto dvou gangů bude, že, když to tak půjde dál, nebudeme mít v této zemi rozpočet a pojedeme na rozpočtové provizorium. V těchto neklidných časech ne zrovna dobrá věc.

Nepropadám žádnému nadšení, když jedna či druhá strana se dnes přechodně vinou dramatických bojů na bojišti ocitá občas na straně opozice či sociální demokracie. Nekřepčím radostí, když Václav Klaus hází Nečasovi polena pod nohy ve věci penzijní reformy. Příliš dobře si pamatuji Klausovy svérázné představy o tom, jak by měl vypadat český penzijní systém. Ony se vlastně obě strany předhánějí v tom, jak je třeba v této zemi likvidovat standardy sociální, zdravotní či ekologické. Prostě jedna parta za osmnáct, druhá bez dvou za dvacet.

Spíš mi velmi vadí, že v těch bouřích, ve kterých se ocitá dnešní vládní pravicová politika, se ztrácí to podstatné, co je třeba udělat, a zároveň se často překrývá šlendrián, o kterém by bylo třeba mluvit.

Považte třeba tohle: Všude prosakuje, že Brusel nám neproplatí 25 miliard korun z evropských fondů - prostředků, které jsme již čerpali a uhradili z vlastní kapsy. Počítali jsme, že je z EU dostaneme - a teď máme utrum. Rozhodnutím Bruselu vzniká dluh, který bohužel dále poroste. Hrozí růst deficitu státního rozpočtu, hrozí také růst státního dluhu. Vláda sice vyjednává, ale vyjednávací vládní týmy selhávají a v této chvíli je jisté, že o peníze přijdeme. (Teoreticky bychom mohli připravit nějaké jiné projekty, ale to se nedá ve významnějším rozsahu za tak krátký čas stihnout.)

Úžasné je, že se všichni tváří, že se nic neděje. Nejenže vláda odmítla zařadit tento bod na schůzi Sněmovny, ona nemá tento bod zařazen ani na své vlastní jednání dnes večer. Nevím, proč se nevytváří speciální tým, který by aktuální situaci řešil. Vzhledem k tomu, že v celostátních programech Doprava, Životní prostředí, Věda a konkurenceschopnost se dnes čerpá jen zlomek prostředků, na které jsme měli původně nárok, bude se prohlubovat celkové zdržení v čerpání a bude se dramaticky zvyšovat suma, kterou nebudeme schopni vyčerpat. Už na příští rok rozsah ztrát odhaduji na 80-100 miliard.

Tak nám tady potajmu a ve skrytosti roste velká potíž. A zvlášť zlé je, kolik je toho všude skrytého a netransparentního.

Podobně neprůhledná je situace kolem přípravy nové úhradové vyhlášky ve zdravotnictví. Víme jen, že probíhá vyjednávání mezi nemocnicemi a pojišťovnami, a pojišťovny některým vyhrožují: Buď si necháte vzít peníze, nebo vám nedáme novou smlouvu! Ovšem pozor: 12.října jsou volby, tak se nikde nesmí mluvit o rušení nemocnic a vládní představitelé všechny dotazy odbývají tvrzením, že jde jen o pracovní verze.

Ovšem pište si: Po volbách, pokud vláda všechny virvály přežije, bude vše jinak. Pak se budou někde divit. Nějakých padesát nemocnic přijde zrušit. Cíl je vytyčen - snížení počtu lůžek o 10% - a to bez likvidace některých nemocnic nelze. Pšššt!

25. 09.

Zločince máme, zbytek zapomeňte...

Lubomír Zaorálek Přečteno 3665 krát Přidat komentář

Rozprostírá se ve mně poměrně dost nedobrý pocit. Jsem ze severní Moravy, z kraje, odkud se rekrutuje snad největší množství obětí metanolové tragédie. Když v médiích sleduji to, co se komentuje, a to, co se odehrává kolem, tak mám někdy pocit, že si za vše zřejmě na severu Moravy můžeme sami. Dokonce jsem viděl pořad, ve kterém se říkalo, že už tam pijeme ten tvrdý alkohol sto let a že se nikdy moc nedíváme, co to vlastně pijeme. Vytváří se opravdu taková atmosféra, z níž vyplývá, že si tady snad někdo neumí ani přečíst vinětu a neumí ani pít správně alkohol.

A slyším pana ministra Kalouska, který řekne, že za tohle může asi tak stejně, jako když si nějaký alkoholik sedá za volant a řádí tady na silnicích. Prostě za to, co se stalo, nikdo nenese odpovědnost.

Včera jsem sledoval tiskovou konferenci policie, na které se mluvilo o údajných pachatelích té tragédie - což bych si přál, aby byla pravda. Docela mě překvapilo, když jsem viděl státního zástupce, který jako by bezmála bral v ochranu údajného pachatele slovy, že se nachází ve velmi špatném psychickém stavu. Chtěl bych jenom připomenout, že tady v této zemi se nacházelo ve velmi špatném stavu těch 25 občanů – dokonce až tak špatném stavu, že jsou mrtví. A další desítky se nacházejí ve špatném stavu v nemocnicích.

A nejsem si jist, jestli to, co náš parlament v tomhle směru podniká, odpovídá té situaci. Přece to, že rozsah oné tragédie je tak velký, souvisí s tím, v jakém stavu trh je. On se může stát kriminální čin, ale to, že se dneska mluví o 15 tisících lahví v oběhu, plodí otázku, jak se tam takto naplněné lahve mohly dostat. To se přece nestalo náhodou! To znamená, že rozsah té tragédie, rozsah té ztráty na životech, je přece přímo úměrný tomu, jaké stát vytvářel podmínky pro to, aby ochránil občany.

Je naprosto legitimní připomenout, že rolí státu je ochrana zdraví a bezpečnost občanů. Na tom se snad shodneme bez ohledu na to, jestli jsme pravicového nebo levicového smýšlení. Toto je pilíř a důvod fungování státu ve společnosti. Proto je tady dohoda, že stát zřizujeme.

Jestliže zde máme 25 mrtvých a nevíme, kolik jich bude ještě dál, desítky v nemocnicích, lidi, kteří přicházejí o zrak, a my ani ještě přesně nevíme, jak tu tragédii zastavit, protože to opravdu teď asi není jednoduché, tak bychom si přece ve Sněmovně měli vážně klást otázku, jak je možné, že stát takto mohl ve své roli selhat.

Proč se ve Sněmovně nemluví v řádně zařazeném bodu o tom, co se tady odehrálo v posledních letech? V roce 2009 bylo z trestního zákoníku vyřazeno, že podloudnictví v oblasti tvrdého alkoholu je trestný čin. V roce 2010 po zvýšení spotřební daně na tvrdý alkohol klesla spotřeba o 15 %. To je zajímavé. A má to dva možné důvody. Buď přestalo hodně lidí pít, anebo naopak se přesunula velká část prodeje tvrdého alkoholu právě do černého obchodu. A na to měl stát nějakým způsobem reagovat. Když stát zvyšuje spotřební daň, tak by měl odpovídajícím způsobem zvýšit i úroveň kontroly, aby mu zisky z daně neutíkaly do černého trhu. Jestliže se to nedělo, nebo se dělo něco opačného, tak za to by měl být někdo odpovědný.

Spekuluje se o tom, že na severní Moravě je polovina všech panáků z černého trhu. Jak bylo možné takové množství alkoholu distribuovat, aniž by o tom věděla policie, aniž by o tom věděla celní správa? Není divu, že se v médiích naznačuje, že se o tom prostě vědět muselo, že tu muselo existovat nějaké propojení mezi výrobci a kontrolory. A dokonce už jsem zaregistroval, že muselo existovat spojení i mezi politiky a výrobci. Není divu, že se o tom mluví. Když dojde k takovéto tragédii, tak všechny tyto věci jsou přece na místě.

Jakým způsobem se tedy stát k tomu postaví? Proč ministři nechtějí na toto téma v parlamentu mluvit a informovat řádně o tom, co stát v této věci dělá.

Jak se pomůže obětem? V jiných zemích, pokud dojde k takové tragédii, stát přejímá roli pomoci obětem. Dokonce i finanční stránku věci, a pak to dodatečně vymáhá na těch, kteří se dopustili kriminálních činů. Co udělá stát vůči obětem u nás? Nebo se tady skutečně bude šířit atmosféra, že ti lidé si za to mohou sami? Prostě se bude popírat, že existuje odpovědnost konkrétních lidí za to, co se stalo?

Ve Sněmovně máme probírat novelu zákona o odpovědnosti nebo o náhradě obětem trestných činů. Tady máme dnes desítky obětí trestného činu. A máme příklad toho, jestli jsme schopni jim pomoci. Je to mimořádná situace. A přesto se o tom nemluví.

Ve sdělovacích prostředcích se vede debata, jakým způsobem teď řešit situaci se zabaveným alkoholem. Ono se to také může vyřešit tak, že se dále zkomplikuje život malému lihovarnictví, že to prostě vše vyzní ve prospěch velkých lihovarů. Každý krok, který se teď udělá, bude determinovat to, co tady bude příště. A možná bude determinovat zase do budoucna rozsah černého trhu. O tom všem by přece stálo za to mluvit.

Pro mě je nepřijatelné, že se mlčí o odpovědnosti. To je tady totiž vůbec běžné. Já se dozvídám v posledních dnech, že najednou odchází ředitel České exportní banky, odchází ředitel EGAPu - a vlastně nikdo neví proč. Ano, víme, že jsou tam různá podezření a pochyby kolem toho, jak se hospodařilo a rozhodovalo o miliardách. Poslancům se ale ani neposkytne vysvětlení toho, co se děje. Takže se podobným způsobem bude zacházet s odpovědností i v metanolové aféře? Mně to připadá těžko akceptovatelné.

Výsledkem této kauzy nemůže být jenom nalezení kriminálních pachatelů. Musejí se též klást otázky, co činily odpovídající kontrolní orgány v období, které tu situaci vytvořilo. Ty poslední dva tři týdny podle mě nevyužila celní správa a jiné orgány k tomu, aby nám podaly dostatek informací o tom, jak se snažily zabraňovat daňovým únikům a trestné činnosti. Tuto informaci o tom, jak se tomu ze strany státu čelilo, dnes rozhodně k dispozici nemáme. A ta je podmínkou toho, aby se mluvilo o odpovědnosti. O odpovědnosti konkrétních lidí za 25 mrtvých a desítky poškozených v nemocnicích. Není možné, aby se všichni dnes tvářili, že prostě všichni řádně pracují, zahlazují stopy škod a stát - jako by se nechumelilo - bude pokračovat dál, zřejmě podle hesla „vyšetřování skončilo, zapomeňte, že se tady něco takového přehnalo“.

Viníci metanolové tragédie - nejenom viníci konkrétních kriminálních činů, ale i viníci toho, že selhal stát - musí být odhaleni a potrestáni. Stát se tady musí přihlásit ke své odpovědnosti, stejně jako by se měl přihlásit ke starosti o ty, kteří jsou dnes zanedbáním státu postiženi. Připadá mi podivné, když jsou oběti ponechány samy sobě a stát se nezajímá o jejich osudy ani jim nepomáhá zvolit nějaký řádný postup, nepodává jim pomocnou ruku.

Tím spíš mne mrzí, že Poslanecká sněmovna bod „Zpráva o postupu státních orgánů při řešení metanolové tragédie, vyvození odpovědnosti a systémová opatření do budoucna“ odmítla hlasy vládní většiny zařadit na program své schůze.

Více »

21. 09.

Ať zhyne svět, my regulovat nebudeme!

Lubomír Zaorálek Přečteno 2400 krát Přidat komentář

Podle prezidenta Václava Klause je částečná prohibice silácké a nerozumné řešení. Bodejť, tu bestii stát je třeba držet na řetězu za všech okolností! Každý z nás je svobodný a odpovědný za to, čeho se napije, co sní, jestli kouří a podobně. Volný trh to vyřeší nejlépe. Pár těch, co jsou slabší, neseženou si informace nebo mají smůlu, tak natáhnou brka. To je cena, kterou bychom podle Klause měli rádi zaplatit za svobodu všude vůkol. A kdo je podle Klause na vině v téhle metylalkoholové aféře? No to je jasné: příliš vysoké daně, ergo zase příliš regulující a roztahující se stát.

Tuhle částečnou prohibici ale musel stát vyhlásit také proto, že naše lihovarníky a trh s tvrdým alkoholem pustil úplně ze řetězu. Takže některé malé české likérky mají provozy dva – jeden legální a druhý ilegální. A nikomu nevadilo, kolik se tu prodává podezřele levného tvrdého alkoholu. Říká se dokonce, že na severní Moravě je každý druhý panák pančovaný.

Proto je opravdu odvážné v téhle situaci kárat stát, že najednou dělá příliš. Co mu zbývá, když do této chvíle hluboce spal? Máme prezidenta, který je opravdu konzistentní. Kdyby měl celý svět zhynout, on bude trvat na tom, že příčinou světové ekonomické krize jsou příliš vysoké standardy – sociální, zdravotnické a životního prostředí (jak se v uvádí v článcích, které směle píše i pro zahraničí).

A že má pan prezident své učenlivé žáky doma, o tom se můžeme přesvědčit každou chvíli i v naší Sněmovně. Pozoruhodné bylo vystoupení nového ministra spravedlnosti Pavla Blažka k zákonu, v němž mělo jít o regulaci chování exekutorů, které se stalo skvělým byznysem na úkor tisíců postižených občanů. Celá právní úprava skončila víceméně fiaskem, protože pan ministr se jakémukoli razantnějšímu omezení exekutorské zvůle urputně brání. Exekutoři budou řádit dále, protože pan ministr svou filozofii vyložil takto:

Že exekutoři jsou nemravný byznys? „Přece nemravné je na prvním místě neplatit dluhy. Je snad dneska být dlužníkem nějaká výsada a my je budeme za chvíli chránit před věřiteli?“ Pan ministr Blažek dokonce prohlásil: „Když to budeme dělat tak, že budeme stále a více regulovat, budeme jim brát odměny, budeme je prostě šikanovat, tak to za chvíli žádný kvalitní právník nebude dělat… Situace vůbec není tak strašná, jak občas vyplývá z nějakých zpráv nebo článků novin, kdy velmi šikovný dlužník si prostě objedná mediální vlnu a teď se na to reaguje nějakými strašidelnými regulacemi.“

Tak a je to venku! Pan ministr se vyjádřil jasně. A my aspoň víme, na čem jsme. Vidění světa je u ministra Blažka totožné s tím, jak se dívají na svět exekutoři a zřejmě velká část profesionálních právníků. A to je svět, který pan ministr Blažek hodlá chránit. Pan ministr si ani nedal práci, aby se seznámil z těmi stovkami případů, kdy se lidé zcela absurdním způsobem ocitli v obrovských potížích vinou naprosto bezohledného nespravedlivého postupu exekutorů. To, že je podobný postup možný, je dáno vadnou konstrukcí zákona připraveného ještě blahé paměti ministrem Pavlem Němcem společně s exekutorskou lobby. Teprve po čase se v praxi ukázalo, jak zrůdnou podobu zákona jsme do světa vypustili. Ve vlastní kanceláři se mi hromadí případy občanů, kterým zničil život naprosto neuvěřitelný postup exekucí, ve kterých jsou nespravedlivě připravováni o majetky. V řadě těchto případů se vůbec nedá říct, že se jedná o klasické dlužníky. Tito lidé jsou postižení, protože promeškali nějaký termín, často i dluh rychle splatili, dokonce se i ujišťovali, že věc je vyřízena, a přesto na ně uhodila exekuce. Kdyby si pan ministr dal trochu práce a seznámil se jen s malým vzorkem případů, kterých je všude v této zemi plno, potkal by se se zoufalstvím lidí, kteří se vlastně ničím zásadním neprovinili, jen se stali obětí nastraženého systému, kdy za malé zaváhání mají dnes platit mnohonásobné sumy. Jedná se prostě o nespravedlivý, absurdní systém, který vede k velkým lidským neštěstím a často bohužel i tragédiím. Z toho, jak fungují v této zemi exekuce, vznikl u řady lidí obrovský pocit nespravedlnosti. Právě ministr spravedlnosti by o tom měl něco vědět. Ve Sněmovně se ukázalo, že o tom neví nic.

Celá ta Klausova a Blažkova ideologie neregulace je vlastně ideologií těch, co si jsou jisti, že patří k elitám, jimž se nemůže nic stát, a proto nepochybují, že je důsledky této neregulace nemohou postihnout. Jsou to lidé, kteří nepijí tuzemský rum a kteří nejezdí ani tramvají či vlakem, kde by je mohl dostihnout revizor, a za to, že si nestihli koupit lístek, je pak čekalo po čase překvapení v podobě mnohatisícového postihu. Nejde teď o to, abychom všichni pili podřadné lihoviny, ale kdo chce mluvit do politiky a tvorby zákonů, měl my se zajímat o to, jak vypadá zkušenost lidí v běžném životě. Ignorovat ji tak arogantně, jak se tady děje, znamená koledovat si, že vás jednou tihle lidé vezmou vidlemi.

Více »

20. 09.

„Prožrali jsme to a proflákali“ pravil Kalousek

Lubomír Zaorálek Přečteno 5428 krát Přidat komentář


Jakže to řekl ministr Kalousek ke svým spolustraníkům na konferenci TOP 09?: „Nebojte se reforem, prožrali jsme to a proflákali, zlaté časy v Evropě skončily.“ A také údajně varoval, že se nesmíme dostat do situace, kdy bude mít náš stát problémy s financováním svého provozu. Nesmíme prý dopadnout jako Portugalsko, které půjčuje na úrok za 7 %.

Co to zase dělá pan minstr Kalousek? No přece pořád to samé. Straší a zastrašuje, aby obhájil a prosadil další úsporný balíček. V pořadí je to už pátý balíček od roku 2008 (začalo to už s Topolánkem). Strašení a vyrábění úsporných balíčků to je jediné, co se tu v ekonomice umí.

Pamatuji, že před dvěma roky ministr Kalousek hrozil a strašil Řeckem. Tehdy nám ještě rostlo HDP o 2,7 % za rok. Po dvou letech škrtání a úspor je ekonomický růst mínus 1 % a ministr Kalousek hrozí Portugalskem.

Když máte ministra financí a premiéra, kteří takto veřejnost dost dlouho straší, tak nakonec na lidi ta chandra padnout musí. Není divu, že se začali bát utrácet, spotřeba klesá a ekonomika se propadá. Nakonec podobnou rétoriku v této zemi důvěrně známe. To už starý Gustav Husák křičel „republiku zadlužit nedovolíme!“ Komunisté šetřili na spotřebě, protože základem byla výroba výrobních prostředků a maloměšťácká spotřeba byla fuj. Dnes živíme jinou obludu – ratingové agentury a lidé musí zase utřít hubu. Vlastně se naše slavná konzervativní pravice nezmohla na nic originálně nového. Výsledek je, že se lidé opravdu bojí budoucnosti, nálada je stísněná a nákupy se odkládají.

Pane ministře proboha přestaňte už strašit lidi. V této zemi je třeba obnovit důvěru v ekonomiku. To co potřebujeme, je hospodářské oživení a vláda má přijít s tím, jak nastartuje hospodářský růst.

Není něco špatně, když Nečas s Kalouskem dnes svorně prohlašují: „Tady máme daňový balíček. Tady chceme vytáhnout z lidí 25 miliard a na tom jsme připraveni žít a umřít. Dokonce s tímhle zákonem spojíme i hlasování o důvěře vládě.“ Není na tomhle proslovu opravdu něco špatně? Tohle má být jádro veškeré vládní strategie?

Chápal bych spíš premiéra, který by v současné situaci přišel a řekl: „Tady mám program hospodářského růstu a oživení ekonomiky, pokud mi tohle Sněmovna neschválí, tak nejde dále pokračovat.“

Popravdě když ale zvažuji, co by měl říct premiér vlády, který by chtěl získat důvěru ve Sněmovně, tak vidím minimálně tři body a pilíře, bez kterých dnes důvěru obnovit nejde:

1. program pro oživení a nastartování hospodářského růstu
2. férové rozložení daní, ale ne ta Drábkova „férovost“, ale aby lidé opravdu cítili, že břemeno bude rozděleno spravedlivě
3. zlepšení fungování státu a veřejné správy, zejména konec netransparentnosti a parazitování na veřejných penězích

12. 09.

Na škrtech se dá prodělat

Lubomír Zaorálek Přečteno 2681 krát Přidat komentář

Povodně přicházejí mimo naši lidskou vůli. Vlna metanolové tragédie ale nespadla z nebe. Fakta hovoří jasně. Ministerstvo financí stejně jako lihovarníci odhaduje, že černý trh v ČR se podílí na obchodu s tvrdým alkoholem až dvaceti procenty. Stát kvůli tomuto nelegálnímu trhu s alkoholem ročně přichází o jednu a půl miliardy korun. Dovoz v průmyslu užívaného metanolu do České republiky za poslední roky narostl trojnásobně. Před asi dvěma roky dodali oficiální výrobci tvrdého alkoholu vládě zprávu, která tuto situaci mapovala a vyzývala k řešení. Nestalo se nic.

Máme vládu, která roli státu obecně neuznává. Vše vyřeší volný trh. Regulace a kontrola jsou sprostá slova. Zmenšování státu ale může být ošidná věc – pokud bude znamenat méně zaměstnanců také v oblasti kontroly, například hygieny potravin. Škrty mohou být jedovaté.

Pokud paní místopředsedkyně ODS Němcová nyní vyzývá, abychom omezili kritiku a společně předcházeli tragédiím, je už trochu pozdě. Teď řešíme pouze tragické důsledky něčeho, co se zanedbalo dříve. Znalci říkají, že podobný malér byl otázkou času – vzhledem k tomu, jak se černý trh s alkoholem u nás rozrostl. Kompetentní orgány vlastně potvrzují, že o jeho velikosti a o rozsáhlých daňových únicích věděli. Otázka je, proč se muselo čekat, dokud nejsou mrtví.

Nesouhlasím s názorem paní Němcové, že mluvit o těchto věcech ke neslušné a projev hyenismu. Odmítám přijmout myšlenku, že naší rolí je teď jenom pomáhat postiženým. Tak to fungovalo za časů starého dobrého socialismu. Dnes můžeme zaplaťbůh také hlasitě říci, že státní správa v tomto případě selhala. Tak dlouho tady byl stát znevažován, až zjišťujeme, že nám může někde kriticky chybět.

Zásadní rolí státu je zajistit bezpečnost občanů, určitou úroveň zdravotní a sociální ochrany. Zkrátka že se člověk neotráví z běžně zakoupené lihoviny. Tato metanolová kauza je varováním týkajícím se sociální a zdravotní ochrany občanů naší země, kterou – zdá se – začínáme ztrácet. Ti, kteří si pořád myslí, že to je důsledek nostalgie nebo sentimentu po socialistické minulosti, se hrubě mýlí.

To, oč kráčí, je, jestli Česká republika bude moderní evropský stát, který se vyznačuje určitou mírou sociální soudržnosti a ochrany občanů. José Barroso dnes v Bruselu řekl: „Nesouhlasím s těmi, kteří kvůli krizi tvrdí, že evropský sociální model je mrtev. Ano, musíme reformovat a modernizovat náš systém sociální ochrany, ale takový efektivní sociální systém není v žádném případě překážkou ekonomické prosperitě, ale naopak, je její nenahraditelnou podmínkou. Jsou to právě ty země, které mají nejefektivnější systémy sociální ochrany a nejvíce rozvinuté sociální partnerství, patří mezi ty nejvíce úspěšné a nejkonkurenceschopnější ekonomiky světa.“

Evropská unie se rozhoduje o svojí budoucnosti. Česká republika se ale také rozhoduje o své budoucnosti. Vláda pánů Nečase, Kalouska a Drábka vytváří systém, který se snaží šetřit především na občanech. Chtějí uzdravit veřejné peníze tím, že vezmou peníze důchodcům, rodinám s dětmi, státním zaměstnancům i nezaměstnaným. Teď dokonce mluví o krácení mandatorních výdajů, dalších sociálních dávek a výdajů na zdravotnictví. Dnes vláda schválila, že v příštím roce sníží stavy o dalších 1400 policistů. Tato vláda, místo aby v krizi občanům pomáhala, tak je ponechává vichru napospas. Nejhorší, že toto škudlení nikdy ekonomiku nenastartuje. Povede jenom k rozkladu základních funkcí státu.

Vláda přerušila projednávání státního rozpočtu. Nevím přesně, co bylo důvodem, přál bych si ale aby další úpravy rozpočtu nevedly k oslabování státu a jeho role. Šetřit je třeba, ale racionálně. Na škrtech se dá také těžce prodělat.

11. 09.

Ředitelem Národního divadla? Děkuji paní Hanáková, nechci!

Lubomír Zaorálek Přečteno 2907 krát Přidat komentář

Paní ministryně Hanáková by si měla dát pozor, aby se jí nestalo to, co popisuje jeden český historik jako scénu před zasedáním Ústředního výboru KSČ někdy v 60.letech: Generální tajemník Antonín Novotný se jen tak v chodu na chvíli otočí k ministru kultury, klepne mu na rameno a řekne: „Vlastně jsem ti zapomněl říci, budeme tě dnes odvolávat.“

Více »

06. 09.

Zastavte penzijní reformu!

Lubomír Zaorálek Přečteno 2697 krát Přidat komentář

Petr Nečas nechal vládu znovu schválit daňový balíček v nezměněné podobě. Rozdíl je jen v tom, že hlasování ve Sněmovně spojí s vyslovením důvěry vládě. Zaplaťbůh, že se nám ve Sněmovně podařilo stopnout tzv. církevní restituce. Ale proč nám vláda stále nutí hlasování o penzijní reformě? Stejně jako u církevních restitucí se jedná o rozhodnutí na třicet - padesát let dopředu. K takovému konání už vláda rozhodně nemá mandát. Nikdo neví, jak důvěra vládě za dva měsíce ve Sněmovně dopadne.

Navíc hlasování o daních se přímo týká penzijní reformy. Ministr Kalousek nedokázal vybrat na zvýšené DPH těch dvacet miliard, které tvrdil, že použije na zavádění druhého pilíře penzijní reformy. Takže celá vládní kalkulace kolem penzí se hroutí. Je třeba skončit pokus, který nevychází dřív, než začal.

Do omrzení opakujeme, že penzijní reforma na padesát let musí být dohodnuta v širokém politickém spektru. Tuhle nemůžeme podpořit, protože bude výhodná maximálně pro dvacet procent nejbohatších (a to ještě možná). V CERGE spočítali, že tato reforma zásadně sníží důchody v základním systému – za dvacet let bude průměrný důchod 6 500 Kč ve stálých cenách oproti dnešnímu průměru cca 10 400. Prostě jestli důchody ještě dosud byly aspoň trochu k životu, tak zítra to bude pro velkou část penzistů jen živoření. Jestli dosud jsme měli poměrně homogenní společnost, kde i penzisté mohli mít nějaký kousek radosti ze života, tak zítra budou stát bokem.

Občané dnes informace o tom, co obnáší penzijní reforma nemají. Vláda sice reformu prosazuje ve Sněmovně, občany ale neinformovala. Pokud vláda přesto ve Sněmovně uspěje, tak jedinou kampaň povedou privátní fondy. Ty už se nezakecají a použijí všechny marketingové finty. Už dnes tiknou inzeráty, kterými hledají agenty na přesvědčování občanů. Reklam bude všude plno, ale naše důchody budou o to nižší.

Jestli zákon projde, tak říkáme rovnou, že ČSSD povede kampaň proti téhle penzijní reformě a budeme přesvědčovat lidi, aby se do privátních penzijních fondů nepřihlašovali a nepodíleli se na tunelování průběžného systému, který by byl nutně jejich účastí v privátním pilíři oslabován. Říci oslabován je ale málo. Každý rok se z něj budou vyvádět desítky miliard a z toho, co zbude, nebude možné udržet slušnou úroveň důchodů drtivé většiny obyvatelstva. Nemůžeme jen tak přihlížet rabování tzv. průběžného fondu – základního pilíře naší penzijní politiky.

Budeme například občanům vysvětlovat že i ti, kteří mají zrovna dojem, že pobírají relativně vysokou mzdu a mají šanci na vyšší důchod z privátního fondu, tak se jim může stát, že o práci přijdou nebo onemocní, z fondu nebudou moci vystoupit a nakonec budou po zásluze potrestáni.

Protože není dohoda, bude zavádění reformy provázet boxmač. Takto se ale penzijní reforma v civilizované zemi nedělá. Vláda by měla penzijní reformu stáhnout z programu Sněmovny stejně jako to učinila s církevními restitucemi. O obou položkách by se mělo začít znovu jednat a tentokrát se všemi.

06. 09.

Jaromír Drábek, ministr chudoby

Lubomír Zaorálek Přečteno 3836 krát Přidat komentář

Ve Sněmovně jsme slyšeli ministra Jaromíra Drábka, který řekl, že s těžkým srdcem předkládá pouze dočasnou úpravu valorizačního mechanismu penzijního systému. Zároveň nám prozradil, že hodlá ušetřit na důchodcích 48 miliard, jestli jsem dobře rozuměl, ve třech letech. To je opravdu pěkná suma.

Je evidentní, že platí to, že úspory, které se chystá vláda provést v nejbližším roce a v dalších letech, ponesou na bedrech vedle zaměstnanců právě důchodci. Já bych jenom, aby bylo zřejmé, že tohle je skutečně další revoluční čin pana ministra Drábka, rád připomněl, že pan premiér ve Sněmovně opakovaně mluvil o tom, že v této zemi máme jenom, tuším, 8 % lidí pod hranicí chudoby. Pomiňme, že ono to bude dnes už víc. Jakýkoli úspěch na tomto poli není rozhodně zásluha této vlády, není to zásluha ani předcházející vlády premiéra Topolánka. Ovšem s opatřeními, která vláda Sněmovně předložila, včetně návrhu státního rozpočtu, který se chystá, bude jakýkoli optimismus definitivně patřit minulosti. Valorizační mechanismus, který hájí ministr Drábek, otevírá cestu chudobě v této zemi, která bude výrazně vyšší. Těch 48 miliard úspor, o kterých ministr mluvil, bude znamenat zásadní změnu v počtu chudých v této zemi, když to tady takto „úspěšně“ vláda bude provádět.

Už v roce 2009-2010 v této zemi přibylo 50 000 chudých. Když se podíváte na rok 2011, to bylo dalších 50 000 chudých navíc. Jestli se podaří uvést do života tento „skvělý“ valorizační mechanismus, tak to bude znamenat dalších 100 000 lidí přes hranici chudoby.

Připomínám, že relativní chudobou se myslí 60 % příjmového mediánu. Dělá to dneska zhruba 9 300 korun v České republice. Zatímco průměrná penze je 10 500, tak hranice chudoby je 9 300 korun. A když zmiňuji ty statisíce důchodců, kteří přepadávají přes hranici chudoby, tak myslím právě tuto hranici. A věřte mi, že opatření „s těžkým srdcem“ prosazovaná ministrem Drábkem budou v nejbližších třech letech znamenat, že dalších 100 000 důchodců přepadne přes hranici chudoby. A to ještě existují i jiná měření než pouze hranice chudoby. Je také materiální deprivace. To je devět faktorů, které se posuzují: jestli má člověk kupříkladu ledničku, televizi, schopnost zaplatit mimořádný výdaj apod. A podle těchto faktorů je už v této zemi 17 % lidí, kteří splňují kritéria materiální deprivace. Takže nejenom relativní chudoba, i tahle měření ukazují trend, který se bohužel neustále zhoršuje.

Rozhodnutí o tom, že se bude valorizovat pouze jedna třetina inflace, se bude potkávat s dalšími rozhodnutími, která vláda přijímá. Jde o trend, který už byl nastoupen. Tohle opatření nepřichází zdaleka jako první. Když se podíváte na vývoj v posledních letech, tak zjistíte, že to, co se tady děje, je systematické snižování důchodů a proti tomu postupující zvyšování cen. Reálné mzdy u nás začaly klesat, protože ceny začaly růst rychleji, než je pohyb mezd. Takže zatímco nominálně mzdy stoupají, reálně už dnes vlastně klesají. A to se potkává se zvýšenými cenami především potravin, energií, vodného, stočného a také nájemních bytů. To je přesně ten proces chudnutí, který je tady v chodu, a rozhodnutím o změně valorizací na to dáváme další velký a podstatný štempl. Dokonce si myslím, že toto opatření je vůbec nejtvrdší.

Já nevím přesně, jak to pan ministr myslí s tím těžkým srdcem. Nevěřím mu, že to opatření je tak přechodné, jak on tvrdí. Trend, který je tady nastaven, včetně penzijní reformy, jež posouvá penze tím způsobem, že preferuje systém privátních fondů, bude přínosem maximálně pro 20 % nejbohatších - a těm ostatním budou penze klesat. CERGE spočítalo, že v průběhu 20 let tu klesnou důchody na úroveň 6 500 korun současného důchodu. To znamená, že to, co v této zemi prozatím platilo, že důchody byly něco, z čeho bylo možné žít a ne vyloženě živořit, tak to v průběhu těch let před námi přestane platit. Tady na dočasnost opravdu moc nevěřím. Výsledkem toho trendu bude výrazné chudnutí, které povede k tomu, že v průběhu patnácti let, dvaceti let tady bude ne osm, devět procent lidí pod hranicí chudoby, jak opakuje pan premiér, ale bude jich tady patnáct, dvacet procent. Pětina obyvatel bude pod hranicí chudoby. Na tuto tendenci dnes vláda zadělává.

To je důvod, proč jsem nemohl podpořit asociální návrh ministra Drábka. Všem politikům bych doporučil, aby vyšli do ulic a s lidmi se o tom ještě před podzimními volbami pobavili. Tohle je snad největší téma a největší nespravedlnost, kterou lidé pociťují. V situaci, kdy vidí, jak se jim zvedají ceny potravin, zvedají se ceny nájmů apod., je pro ně podstatné, že vláda řešící složitou rozpočtovou situaci ubere peníze právě jim. A to leckdy opravdu brutálním způsobem. Samozřejmě to souvisí i s tím, že drtivá většina lidí je přesvědčena, že v této zemi jsou oblasti, ve kterých se naprosto nešetří. To, co se nejčastěji ozývá, jsou předražené zakázky a neschopnost řešit úniky peněz, které se dějí parazitováním na veřejných financích. Vláda tohle není schopna změnit a místo toho provádí tvrdé kroky vůči těm nejbezbrannějším. Byl bych radši, kdyby ministr Drábek místo řečí o těžkém srdci raději udělal něco, v čem by víc bral v potaz ten pocit nespravedlnosti, který dneska v ulicích je. Místo toho vláda ničí v této zemi systémy, které fungovaly a které tady vytvářely prostředí sociálního smíru. Protože důchodový systém v této zemi byl mimořádně silným nástrojem vytváření sociálně srovnatelné zkušenosti lidí. Důchodový systém, který jsme tady měli až donedávna, než přišel pan ministr Drábek se svými opatřeními, byl nástrojem určité homogenity společnosti a určitého sociálního smíru. A pan ministr Drábek potom, co zničil úřady práce, potom, co se v této zemi rozmetal CzechInvest, přistupuje k destrukci dalšího stabilizujícího prvku - důchodového systému. I ten bude co nevidět v troskách.

Čte si vůbec ministr Drábek, kolik lidí mu jako ministru práce a sociálních věcí přepadává do chudoby? Těžké srdce, to byl jenom takový povinný bonmot, aby se neřeklo. Jenže my zde bohužel máme ministra práce a sociálních věcí, který je v této zemi budovatelem chudoby. A čím déle zůstane ve své funkci, tím hůře se budou následky jeho politiky odstraňovat.

Více »

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy