Jan Zahradil se kdysi vyjádřil, že Česká republika by měla být v EU něco jako „brzdný vagón“ a že by nevadilo, kdyby se pak někde pár vagónů nakonec úplně odpojilo.Tuto strategii ODS dokonale naplňuje zakládáním nové frakce v Evropském parlamentu, která se skládá především z antiliberálních, nacionalistických a vůči evropskému projektu nepřátelských stran.
Z hlediska této „bořičské“ strategie je teprve pochopitelné české předsednictví v režii ODS. Celé předsednictví bylo založeno na nekomunikaci s druhými a neochotě se identifikovat s hlavními evropskými tématy.
Na začátku byla neochota jednat s domácí opozicí, stejná pak byla neochota připravovat společné evropské pozice v průběhu předsednictví. Ať už šlo o konflikt v Gaze, pozici EU vůči konfliktu Izrael-Palestina nebo vůči Rusku, místo vytváření společné pozice jsme si pořád říkali jen to své, dokonce i bez ohledu na protesty Evropské komise. Největším zklamáním pak byla neochota jednat a sbližovat pozice se středními a malými členskými státy. České předsednictví tak nechtěně přispělo k posilování pozic pouze největších evropských aktérů.
Politickému obsahu předsednictví naše země nepřispěla ničím. Bez ohledu na to, jestli Topolánek svůj evropský mandát nedokončil, nevytvořili jsme a nebyli jsme schopni dodat žádné téma, se kterým by české předsednictví bylo do budoucna spojeno. Pád vlády spíše oslabil, co by jinak bylo nejvýraznější vzpomínkou na Čechy – Topolánek v rouše Adamově v Berlusconiho vile.

Jsou to paradoxy. Topolánek, který vítá Obamu v Praze. Ale Obama se ODS zajídá stejně jako celá EU, dokonce nejen sociálně-demokratická frakce ,ale i ta pravicová křesťansko-demokratická frakce . Všechno jsou to stejní socialisté a naivkové, kteří stále melou něco o sociální dimenzi, evropské integraci, odzbrojení a mírové politice. Pro ODS to jsou jen kecy. Proto je Zahradilovi milejší spojit se s polskou stranou Právo a spravedlnost s jejím katolickým fundamentalismem a antisemitismem nebo s lotyšskou stranou Za vlast a svobodu, jejíž někteří členové si připomínají „slavnou“ historii lotyšské divize SS.
Tohle předsednictví je opravdu promarněnou příležitostí. Pokud si někdo myslel, že se ODS chopí příležitosti , že budeme více naslouchat a že budeme schopni na sebe vzít evropské úkoly, těžce se zmýlil.Existenci finanční krize Topolánek popíral, dokud to jen šlo. Reagovat na změnu klimatu, to byl bohužel další úkol, který ODS nevoněl. No a připravit novou strategickou smlouvu EU s Ruskem bylo těžké chtít po někom, kdo je stále mentálně ve studené válce. Výsledek vypadá podle toho.

Základním problémem českého předsednictví bylo, že klíčová vládní strana ODS vyznává politickou filosofii reaganovského liberalismu, tj. volný trh, deregulace a snižování daní nejbohatším. Čtvrtým prvkem je, že politika síly má přednost před diplomacií. I to poslední ODS podpořila tím, že se tvrdohlavě zasazovala o budování radarové základny USA v ČR bez ohledu na fakta a názor veřejnosti a nakonec i měnící se postoj USA samotných. Těžko si představit předpotopnější filosofii do dnešní doby. Proto muselo české předsednictví EU skončit neúspěchem. Napravit tento pád znamená změnit českou politiku, mít jinou vizi chování ČR v EU a využít i současné krize, která není zdaleka jen krizí finanční a ekonomickou, k pokusu o zásadní změnu.