Ministr financí je advokát státu. Měl by hájit zájmy státu a jeho občanů. Člověk, který byl ministrem financí a tváří se, že by jím chtěl být znovu, by v žádném případě neměl přijímat finanční dary od subjektů, které jsou se státem, neřkuli s ministerstvem financí v soudním sporu. Miroslav Kalousek si s tím ale zřejmě moc těžkou hlavu nedělá. Jeho strana nebo spíš „podnikatelský projekt“ TOP 09 zveřejnil na svých webových stránkách seznam lidí a firem, kteří mu přispěli. Celková výše finačních darů přesáhla 14,6 miliónů korun. Výrazně největším sponzorem strany je ovšem fyzická osoba – podnikatel Dušan Novotný z Brna. Podniku pana Kalouska a Schwarzenberga věnoval celých 11 miliónů korun. Podle zjištění serveru Aktuálně.cz tento pán ale vede s ministerstvem financí vážný soudní spor.
Firma Orgapol, jejímž je pan Novotný spoluvlastníkem, byla podle Aktuálně.cz nucena před lety zaplatit dodatečně vyměřenou daň zhruba dvacet milionů včetně penále, ale později se ukázalo, že postup finančního úřadu byl chybný, a firma dostala své peníze zpět. Společnost Orgapol nicméně tvrdí, že jí postupem finančního úřadu vznikla mnohamilionová škoda, protože dočasně přišla o klienty i o pověst a měla potíže se získáváním úvěrů od bank. Výši škody firma vyčíslila na 73 332 tisíc korun. Ministerstvo financí ale doposud odmítá údajnou škodu uznat a nepřistoupilo ani na návrh společnosti na dohodu. Vleklý spor tak řeší soud.
Miroslav Kalousek tvrdí, že přijmout milióny od podobného dárce není žádný problém, protože v roce 2007 navrhl Orgapol ministerstvu financí mimosoudní vyrovnání. Tehdy ministerstvo požadovanou částku odmítlo vyplatit. Spor tedy řeší nezávislý soud standardním postupem. Panu Novotnému údajně nic nebrání stát se generálním sponzorem Kalouskovy strany.
Pan Kalousek říká, že on přece dohodu odmítl, takže jeho role je jasná. Ano, v roce 2007 byl návrh na mimosoudní vyrovnání odmítnut. A teď považte: pan Novotný, přestože mu pan Kalousek nevyhověl, v něm našel zalíbení a jeho zásadovost ho tak okouzlila, že se dokonce rozhodl politický projekt pana Kalouska podpořit na fyzickou osobu v této zemi nevídanou částkou jedenácti miliónů. Co se odehrálo v hlavě pana Novotného, naznačuje jeho výrok 24.7. v Týdnu, že oněch jedenáct miliónů bere „jako dobrou investici“.
Podle pana Kalouska se celá věc odehrává zcela mimo něj a on už ji nemá možnost ovlivnit. Nesouhlasím. Co když se včerejší ministr stane ministrem znovu a oba muži se dohodnou na mimosoudním vyrovnání a pan Novotný pak samozřejmě žalobu stáhne? Že je to příliš okaté? Dobrá. Může snad někdo vyloučit, že ministr je schopen ovlivnit, jak intenzivně se bude ministerstvo u podobného soudu bránit? Možností je celá řada. Za 11 milionů už stojí za to něco vymyslet.
Naprosto absurdní je srovnání s kauzou prof. Jana Švejnara, který se podle Miroslava Kalouska ocitl ve stejné situaci, když jako kandidát na prezidenta byl zároveň předsedou dozorčí rady ČSOB, jež byla ve sporu se státem o desítky miliard. Všechna fakta jsou úplně jiná. Jan Švejnar by funkci předsedy dozorčí rady musel opustit, jako prezident by neměl žádnou možnost arbitráž ovlivnit, ale hlavně neposílal milióny na účty žádné politické strany.
Není divu, že vedle pana Kalouska už dnes na tiskové konferenci Karel Schwarzenberg nestál a že dokonce předseda strany Kalouskovi ani nepodepsal tiskovou zprávu TOP 09, ve které se dary fyzických osob straně prohlašují za „naprosto transparentní a věrohodné“. Naopak – pokládám za naprosto nevěrohodný už způsob, kterým se strana vyrovnala s kauzou poslance Šustra, doložitelně jednoho z nejbližších Kalouskových spolupracovníků. Je naprosto nepravděpodobné, že by tento poslanec jednal o miliónovém sponzoringu od domnělé loterijní společnosti jako sólová figura, pouze s vědomím pražského manažera TOP 09 Kudláčka. Ministr Kalousek byl proslulý svou vstřícnosti vůči hazardu. Ne náhodou jeho úřad prosadil internetové sázení. Kalousek byl těžký soupeř pro všechny, co chtěli s hazardem něco v parlamentu dělat. Starostové by mohli vyprávět.
Začínám rozumět tomu, když poslanec Kalousek prosazuje návrh na snížení státní dotace politickým stranám. Vypadá to, že když někdo byl ministr financí a brousí si zuby stát se jím znovu, nemusí mít nouzi o sponzory. Pokud mu nedochází, že jde o konflikt se zájmy státu a občanů jako vrata, nemá ve Sněmovně a v politice co pohledávat.