Jak nevyhrát senátní volby

29. 11. 2012 | 14:46
Přečteno 4172 krát
Moje kandidatura v senátních volbách ve volebním obvodu 23 (Praha 8, Letňany, Čakovice, Miškovice, Třeboradice, Březiněves, Ďáblice a Dolní Chabry) na podzim roku 2012 pro mne byla vysokou školou života a politiky.

Alena Palečková (ODS) oznámila po osmnácti letech působení ve funkci senátorky, že se o tuto funkci už nehodlá znovu ucházet. Rozhodl jsem se na toto místo kandidovat. Jsem nestraník, ale bylo mi jasné, že bez stranické podpory nemůže mít moje kandidatura naději na úspěch. Na základě mé dlouhodobé spolupráce s odborným zázemím ČSSD jsem navázal kontakty s touto stranou. Uspěl jsem postupně v nominačních volbách na její obvodní, krajské a nakonec i ústřední úrovni. Posléze se přidala Strana zelených a nakonec i Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová.

Programy těchto stran jsou si až překvapivě podobné. Především svým důrazem na vytváření příznivých podmínek pro důstojný život lidí, pro zajištění univerzálního přístupu k veřejným sociálním službám a v explicitní opozici vůči jednostrannému zbožšťování trhu jako regulátoru lidských aktivit, hospodářského růstu jako jediného kritéria směřování společnosti. Představiteli KDU-ČSL a Strany zelených jsem byl nicméně oprávněně vnímán jako člověk, který má programově velmi blízko k sociální demokracii. V diskusích se členy KDU-ČSL se jako nejžhavější otázka opakoval můj postoj k vládnímu zákonu o církevních restitucích. Moje odpověď: jsem pro odluku církve od státu, nicméně zákon samotný je nekvalitně zpracovaný a v navržené podobě nejsem příznivcem jeho přijetí. V diskusích se členy Strany zelených jsem byl tázán, zda podporuji jadernou energetiku a tedy i dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. V odpovědi jsem poukázal na to, že se necítím být v této oblasti odborníkem a spoléhal bych na vyjádření panelu, jehož členové by tento problém odpovědně rozebrali z různých perspektiv odborných i občanských.

Volební program a kampaň

Volební kampaň probíhala v době, kdy se koaliční vláda ODS, TOP 09 – Starostové a uskupení LIDEM ocitla ve vážných problémech. Především proto, že lidé začínali na vlastní kůži pociťovat dopady vládních reforem omezujících zdroje veřejných rozpočtů a média přinášela stále nová odhalení o korupci prorostlé do vrcholových etáží české politiky.

Zde jsem neváhal. Už dlouhé měsíce před zveřejněním mé kandidatury jsem veřejně vystupoval proti omezování veřejného sektoru a veřejných služeb, jakožto hlavních obětí přijímání vládních reformních „úsporných balíčků“. Z toho vyplynul i ústřední slogan mé volební kampaně, který se posléze objevil i na billboardech: “STÁT MÁ ŠETŘIT PRO LIDI, NE NA LIDECH“.

Dokument: Volební leták „Co nabízím voličům“
V Senátu chci prosazovat lepší zákony a podporovat opatření prospěšná všem, tedy i nám, Pražanům.
Dobrá politika se musí opírat o vědu. Akademické svobody si vážím více než členství v jakékoli politické straně.
I jako nestraníka mne podporují hned tři politické strany – sociální demokraté s důrazem na hospodářskou a sociální politiku, lidovci s hodnotami lidské sounáležitosti a Zelení se starostí o životní prostředí.
Chci hledat řešení problémů napříč politickým spektrem. Nerozdělovat, sjednocovat.
Nikdy nepodpořím nic, co by odporovalo mému svědomí.


Na místní úrovni jsem kritizoval problematický způsob, kterým radnice na Praze 8 rozhodla o výstavbě a financování své nové budovy a s ní spojeného obchodního centra za více než jednu miliardu korun z privatizace obecních bytů. Připravili jsme širší panelovou diskusi za účasti urbanistů, architektů a zástupců neziskových organizací, zaměřenou na tento problém. Pozvání na tuto diskusi starosta a místostarostové Prahy 8 (z ODS a TOP 09) ostentativně ignorovali.

Uplatnili jsme i některé méně obvyklé způsoby komunikace s občany. Inicioval jsem dvě společné veřejné diskuse, na které jsem pozval všechny registrované kandidáty. S těmi, kteří projevili o účast v takto koncipovaných diskusích zájem, jsem domluvil jejich obsah, formu a podílový způsob financování. Diskusí se nakonec zúčastnili Petr Binder (ANO 2011), Jiří Dolejš (KSČM), Marek Merhaut (Strana soukromníků), Lenka Procházková (VV), Ariana Shametiová (Konzervativní strana), Jan Zenkl (ČSNS) a já. Na pozvání nereagovala a diskusí se nezúčastnila pozdější vítězka voleb Daniela Filipiová (ODS), omluvil se Viliam Buchert (TOP 09 a Starostové).

Výsledky voleb
Do voleb se zaregistrovalo celkem dvanáct kandidátů. V prvním kole, konaném 12. a 13. října 2012, bylo pořadí na prvních třech místech velmi těsné. Zvítězil Jiří Dolejš (KSČM) s 6 568 odevzdanými hlasy a 22,05 % všech odevzdaných hlasů, následovaný Danielou Filipiovou (ODS) – 6 468 hlasů a 21,71 % a mnou (koalice ČSSD, KDU-ČSL a SZ) – 6 380 hlasů a 21,38 %. Jako čtvrtý se ve značném závěsu za námi umístil Viliam Buchert (TOP 09 a Starostové) s 3 340 hlasy a 11,21 %.

Zatímco prvního kola se zúčastnilo 29,13 % oprávněných voličů, ve druhém kole byla účast naprosto mimořádně dokonce ještě o něco vyšší – 29,78 %. Daniela Filipiová porazila Jiřího Dolejše se ziskem 62,42 % odevzdaných platných hlasů.

Co nepřekvapilo…

Rozhodující role politických stran
Bez jejich zkušeností s vedením volebních kampaní, bez jejich příspěvků na finanční zajištění volební kampaně, bez profesionálního zázemí ČSSD v komunikaci s médii by byla moje kandidatura bez reálné šance na úspěch.

Jednostrannost mediálního obrazu volební scény.
Potvrdila se pověst spíše pravici nakloněného tisku. Příkladem za všechny budiž článek, uveřejněný v deníku MF Dnes v první den voleb dne 12. 10. 2012, který v rozsáhlém textu představujícím jednotlivé kandidáty ve volebním obvodu vůbec nezmínil pozdějšího vítěze 1. kola Jiřího Dolejše (KSČM).

A co naopak překvapilo…

Vztahy uvnitř politických stran
Když jsem jako nestraník vstupoval do volební kampaně, byly moje zkušenosti s vnitřním životem politických stran jen sporadické. V jejím průběhu jsem byl konfrontován se syrovým faktem, že vnitrostranické vztahy se mohou stát větší bariérou efektivně vedené volební kampaně (a následné volební podpory) než vztahy mezi koaličními stranami jako takovými. Projevilo se to
- ve výrazné averzi oblastní organizace jedné z politických stran vůči stranickému prezidentskému kandidátovi nominovanému jejími centrálními orgány;
- když se moje kandidatura stala tématem v poli střetu dvou silných osobností jiné politické strany s ambicí utkat se v ní o vedoucí postavení.

Různé „osobnosti“ politických stran
I když jsou politické strany v ústavě a v příslušných zákonech definovány identicky, jejich faktické chování se různí. Každá z „mých“ tří politických stran na mne zapůsobila jinak - v oblasti komunikace, ve způsobu koaličního vyjednávání, ve vedení volební kampaně i ve vlastním financování. Sociální demokracie se projevila jako strana organizačně i profesionálně nejvyspělejší, nicméně také s docela vysokou úrovní vnitřních konfliktů. KDU-ČSL bych - ostatně výpůjčkou z jejího vlastního dobového sloganu - charakterizoval jako klidnou sílu. Strana zelených na mne působila jako hybrid mezi politickou stranou a neziskovou organizací.

Rozdílné stranické kultury a způsoby komunikace na sebe v průběhu práce volebního štábu několikrát narazily. Ale lze to vnímat i pozitivně: zkušenost ze spolupráce na řešení konkrétních problémů nakonec vedla k lepšímu porozumění a k rostoucí hladině vzájemné důvěry.

Selhávající veřejné instituce
Nemilá překvapení mi přichystaly veřejné instituce.

Český rozhlas ve svém živém vysílání i v internetovém programu nabízel pětiminutové medailony senátních kandidátů. Jen náhodou jsem zjistil, že můj medailon na internetu scházel ještě skoro týden po zveřejnění medailonů všech ostatních kandidátů. Po mé reklamaci bylo nápravy dosaženo v průběhu jednoho dne. I tak ale získali ostatní kandidáti informační náskok, který jsem už nemohl dohnat.

Ještě závažnější informační handicap způsobila mé volební kampani Česká pošta masivním nedoručením mého volebního časopisu do schránek občanů na různých místech volebního obvodu. Česká pošta nejenže nedodržela kontrakt, podle nějž měla dodat časopis kompletně nejpozději dva dny před konáním voleb. Nebyla schopna tak učinit po mé okamžité intervenci ani dodatečně, den před volbami, nebo alespoň v den jejich konání. Časopis tak například nedošel ani do jedné schránky obce Březiněves. Následná reklamace už samozřejmě nemohla toto selhání napravit.

Pro úplnost dodávám, že jsem byl informován, že v některých obálkách s kandidátními lístky, doručených do schránek voličů před volbami úřadem městské části, scházel právě jen ten můj…

Ideologické stereotypy ovládající myšlení lidí – polarizace politické scény
Do druhého kola senátních voleb postoupil na nečekaném prvním místě komunista Jiří Dolejš - a na druhém místě již dvanáct let v barvách ODS sloužící senátorka Daniela Filipiová. V týdnu mezi prvním a druhým kolem zorganizovala ODS masivní kampaň útočící na myšlení voličů spojováním kandidatury Jiřího Dolejše s hrozbou návratu předlistopadového režimu, „starých pořádků“. Uplatnila jednoduché schéma - „Filipiová versus KSČM“. Tento způsob vedení kampaně, označovaný v odborné literatuře jako vyvolání morální paniky, byl účinný – zmobilizoval voliče na pravé straně politického spektra tak, že došlo k naprosto ojedinělému jevu – účast voličů byla ve 2. kole senátních voleb ještě o něco vyšší než v kole prvním. Daniela Filipiová i přes částečnou souběžnou mobilizaci voličů z levé části politického spektra nakonec přesvědčivě zvítězila. Vyslovilo se pro ni téměř třikrát tolik voličů než v kole prvním.

Dokument: Moje vyjádření k oběma kandidátům po 1. kole senátních voleb:
Pokud jde o druhé kolo voleb do Senátu ve volebním obvodu Praha 8, mohu říci, že na společných veřejných diskusích kandidátů s občany před prvním kolem senátních voleb nebyla stanoviska Jiřího Dolejše vzdálená mým. Názory Daniely Filipiové jsem - stejně tak jako přítomní občané - neměl možnost poznat, protože se, ač byla zvána tak jako všichni ostatní kandidáti, na tyto diskuse nedostavila. Zároveň mi není neznámo, že její dosavadní účast na hlasováních v minulém období v Senátu byla jen třetinová, takže si kladu otázku, zda dokáže odpovědně reprezentovat zájmy občanů, které v Senátu zastupuje.
Jde o moje osobní vyjádření, vycházející z mých zkušeností z vedení volební kampaně v mém volebním obvodu. Jako nestraník nemám právo a nemohu mluvit jménem žádné z politických stran, s jejichž podporou jsem se těchto voleb zúčastnil.

Reakce koaličních politických stran na tato vyjádření dokumentovala její politické rozkročení. Zatímco vedení ČSSD se vyslovilo pro podporu komunistických kandidátů, Strana zelených a KDU – ČSL zůstaly v případě mého volebního obvodu neutrální. Zaznamenal jsem i jednu obzvláště pozoruhodnou reakci: jeden z mých kolegů, bývalý komunista, mně, odjakživa nestraníkovi, toto moje vyjádření rozčileně vyčetl.

Lidé si často nevědí rady. Potřebují se svěřovat a nechat si poradit
Kontaktní fáze volební kampaně nabízí příležitost hovořit s řadou neznámých lidí. I když jsem si nevedl žádné statistiky, měl jsem na jejím konci intenzivní pocit, že mnoho lidí čelí svým osobním, rodinným a existenčním problémům ve velké izolaci. Pokud se problémy hromadí, často si nevědí rady, jak dál. Jsou málo informováni o (byť omezených) nabídkách veřejných služeb. Využívají tedy alespoň náhodného kontaktu s kandidátem či jiným členem volebního týmu, aby se svěřili, případně aby si nechali poradit. Po této zkušenosti jsem si jist, že ve vztazích mezi lidmi a institucemi sociálního státu existuje veliká a nenaplňovaná potřeba vyhledávání takto „sociálně handicapovaných“ a následné komunikace s nimi.

Rozšířenost existenční úzkosti

U oslovených spoluobčanů jsem se často setkával i s existenční úzkostí. Lidé sice nemusejí mít nutně pocit bezprostředního existenčního ohrožení, nicméně s obavami vyhlížejí do budoucnosti. Budou mít dostatek prostředků, aby si zachovali elementární životní standard v případě onemocnění, invalidity, stáří? Dostanou příležitost vychovat řádně svoje děti? Pokud si na tyto otázky nedokážou uspokojivě odpovědět, žijí ve stínu chronického stresu, který může sám o sobě vyvolat další komplikace (ztráta sebedůvěry, panické reakce, psychickými problémy vyvolaná somatická onemocnění). I když v této skupině převažovali důchodci, postižení parlamentem nedávno schválenou dvoutřetinovou redukcí inflačního příplatku ke stávajícím penzím od ledna 2013, vyskytovaly se v ní například i mladé páry s jedním z nich na rodičovské dovolené, chronicky nemocní, nezaměstnaní nebo matky samoživitelky.

Otázky

Senátní volby ve volebním obvodu 23 v roce 2012 mi umožnily lépe se seznámit s problémy lidí, kteří zde žijí. Objevil jsem zajímavé nové lokality. Byl jsem vtažen do nitra politických procesů. Nahlédl jsem do kuchyně politických stran. Začal jsem lépe rozlišovat mezi pravidly akademického diskurzu a zákonitostmi politické komunikace. Ani s těmito zkušenostmi jsem nicméně nenalezl uspokojivé odpovědi na tři otázky.

První otázka zní: jak velkou úlohu hraje v podobných situacích osobnost a veřejná známost kandidáta, jeho obecný volební program, místně specifický program a asociace jeho osoby s konkrétní politickou stranou či seskupením?

Druhá nezodpovězená otázka je tato: byl bych v těchto volbách úspěšnější, pokud bych vystupoval pouze jako nestranický kandidát jedné politické strany, sociální demokracie? Ve prospěch této hypotézy hovoří úspěch jiné nezávislé kandidátky, kandidující za ČSSD, profesorky Evy Sykové, proti kandidátovi ODS Tomáši Töpferovi v senátním obvodu na Praze 4. Jak jsem měl možnost se sám přesvědčit v rozhovorech s několika oslovenými občany, „širokospektrální“ kandidatura, která více vyhovovala mému osobnímu naturelu i mému volebnímu programu, mi mohla hlasy i ubírat. Bylo tomu tak v případech, kdy měl potenciální volič zásadní výhrady k některé ze zbývajících dvou koaličních politických stran či k některému z jejich představitelů. Ve prospěch této hypotézy dále hovoří následná levopravá, byť spuštěním morální paniky Občanskou demokratickou stranou vyvolaná, polarizace politické scény ve druhém kole.

V zajišťování mé volební kampaně byla ale podpora vedení obou menších politických stran, KDU-ČSL a Strany zelených také zřetelná a tedy nezanedbatelná. Tento fakt potvrdila i tisková beseda předsedů všech tří stran na téma mé kandidatury a jejich možné budoucí spolupráce, uspořádaná Sekcí vztahů s veřejností a marketingu ČSSD dne 19. 9. 2012 na téma „Je možná koalice v opozici?“. Tato podpora stranických vedení se promítla i do podpory členů a kmenových voličů těchto stran ve volbách samotných.

A nakonec: nevím, jak řešit vážný problém patologického zapouzdření KSČM ve vědomí lidí, ale i mnoha politiků. Toto zapouzdření vedlo k tomu, že ve volebním obvodu 23 senátních voleb nakonec vyhrála kandidátka, která reprezentuje politiku škrtů a rozvratu veřejných a sociálních služeb, netransparentního zacházení s veřejnými zdroji, ostentativní nekomunikace s veřejností, politiku, která jde proti zájmům velké části mých spoluobčanů. Čím jsem si ale jist, je, že toto pouzdro je koulí na noze reprezentativní demokracie Made in Czech Republic. Deformuje totiž výsledky voleb způsobem, který politický systém země a politiku vychyluje neústrojně na jednu stranu politického spektra – a jako takovou ji dále odcizuje občanům. A jen tuším, že energie a vůle k jeho destrukci musí vycházet jak zevnitř, tak i zvnějšku tohoto pouzdra. To je ale úkol pro státníky, ne pro politiky. Času není nazbyt.

Vyšlo také v Literárních novinách č. 48, roč. XXIII ze dne 29. 11. 2012 v rubrice Pohled na stranách 14 a 15.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

nežvaňte napsal(a):

Jo. Jedná se o kvalifikovaný komentář.
29. 11. 2012 | 16:54

Demokratický deficit napsal(a):

Dobrý blog a zajímavý vhled. Po prvním odstavci jsem čekal fňukání zneuznaného génia nad nespravedlivým světem a zejména hloupým, hloupým voličem (zdravíme Cvirtek-Hamplovou:)), ale vyvinulo se to v docela solidní analýzu.
29. 11. 2012 | 17:00

John Malkovich napsal(a):

Pane profesore, NEBOJTE SE - PROČ A ČEHO SE BOJÍTE??? - chcete snad kandidovat znovu, a proto ta diplomatická opatrnost? - A BU´DTE KONKRÉTNÍ! Co si mám pod tímhle představit. Koho a co máte na mysli?

Když jsem jako nestraník vstupoval do volební kampaně, byly moje zkušenosti s vnitřním životem politických stran jen sporadické. V jejím průběhu jsem byl konfrontován se syrovým faktem, že vnitrostranické vztahy se mohou stát větší bariérou efektivně vedené volební kampaně (a následné volební podpory) než vztahy mezi koaličními stranami jako takovými. Projevilo se to
- ve výrazné averzi oblastní organizace jedné z politických stran vůči stranickému prezidentskému kandidátovi nominovanému jejími centrálními orgány;
- když se moje kandidatura stala tématem v poli střetu dvou silných osobností jiné politické strany s ambicí utkat se v ní o vedoucí postavení.

Kdybyste mluvil jasně, velmi bych to ocenil. Jinak škoda, že jste neuspěl, ale stalo se. Chtělo to postoupit do II. kole, pak byste kandidátku ODS "udělal", komunista moc polarizoval voliče a neměl šanci, ačkoliv jsem mu dal hlas - sám jste vyzval k jeho podpoře a hlavně, dopředu jsem si řekl - ve II. kole kohokoliv proti kandidátovi ODS.
29. 11. 2012 | 18:11

Jáchym napsal(a):

Velmi kvalitní rozbor, pohled na tuzemský politický provoz od člověka, kterého tento provoz nesemlel - navíc od profesionálního sociologa.

Myslím, že se může hodit kterémukoliv vašemu nástupci.
Čekat, že se nedočkáte podrazů (volební lístky,nedoručené zásilky) bylo neprozřetelné - podvody a podrazy jsou standart, nejen ve Vašem případě.
Jenže to jste nemohl vědět.
29. 11. 2012 | 19:18

S.Š. napsal(a):

Vážený pane profesore,
měla jsem Vás za jasného vítěze senátních voleb v Praze 8. Předpokládala jsem 1) že Jiří Dolejš v Praze zvítězit nemůže, 2) že voliči nemohou zvolit kandidáta, který prokazatelně a trvale nechodí do práce a jehož vystoupení v Senátu se za léta dají spočítat na prstech jedné ruky (v Praze 2 a 3 už se toto o p. Filipiové vědělo, její senátorská kancelář byla stále zavřená a slyšeli jsme o ní výhradně vždy před volbami; toho si byla ODS patrně vědoma, takže p. senátorku nakonec přesunuli do jiného senátného obvodu) a 3) že zohlední Vaše profesní i osobnostní kvality a volit budou posílení a obohacení Senátu. Zmýlila jsem se. Měla jsem za to, že Pražané budou občansky vyspělejší.
Děkuji za popis voleb a přeji Vám vše dobré,
Sylva Šauerová
29. 11. 2012 | 19:34

Petr B. napsal(a):

Pane profesore, málem jste vyhrál, ale nepochopitelným způsobem vás na P8 podrazili ne odeesáci, ale levicoví voliči. Volili v 1. kole Dolejše, přestože i průměrně inteligentní člověk mohl tušit, že Dolejš nebude mít ve 2. kole proti odeesácké soupeřce žádnou šanci. Sdělovací prostředky udělaly z Dolejše Stalina, Husáka, Beriju atd...a v Praze bohužel stále nejsou schopni lidé racionálního uvažování. Kdybyste se dostal do 2. kola vy (šlo o jen pár hlasů), sdělovací prostředky by nemohly takhle štvát a měl byste velkou šanci. Jinak ale spojenectví ČSSD se SZ a KDU-ČSL nemá velkou budoucnost, zvláště teď po návratu Bursíka do vedení SZ. Tyto strany se najisto spojí zase s ODS.
29. 11. 2012 | 19:40

šašek z Jihlavy napsal(a):

Pane profesore,

Až paní Filipiovou postihne osud exposlance Krásy, bude vaší stoupenkyní, protože zná své papenheimské. V tomto případě jí šlo o nadstandardní sociální zajištění a nejspíš to s Dolejšem upekli. Komunistům se nedá věřit a lidem jako Dolejš teprve ne.
29. 11. 2012 | 21:49

Rumcajs napsal(a):

Jistě Potůčku .
Ztrojnásobíme počty státních zaměstnanců a ztrojnásobíme jejich platy.

Zdroje přece jsou !
29. 11. 2012 | 22:12

Marcus napsal(a):

S.Š.:
Když tak nad tím přemýšlím, byly volby v tomto senátním obvodě poměrně dokonalým obrazem politické situace u nás:
1) ČSSD (obecně levice) doplatila na "bratrovražedný" boj s KSČM
2) ODS předvedla divadlo s "bojem" za demokracii (vyjádřeno sloganem pí. Filipiové pro 2. kolo - Filipiová proti KSČM)
3) výhra ODS (obecně pravice) v Praze - bez ohledu na to, co předvedla v minulosti a bez ohledu na kvalitu kandidátů - v roce 2008 neuspěl v Praze třeba profesor Jiří Witzany (nezávislý za ČSSD, neplést se jmenovcem z SNK-ED) - v Praze se prostě levice nevolí
29. 11. 2012 | 22:25

S.Š. napsal(a):

Marcus, k bodu 3)

Nevím, zdá se mi, že už to není tak jednoznačné. Porovnáme-li totiž hlasy pro levicové kandidáty (prof. Potůček je ovšem nestraník, jakkoliv jistě v okamžiku, kdy přijal podporu ČSSD, Zelených a KDU-ČSL, byl vzápětí onálepkován jako "levičák") oproti hlasům pro kandidáty ODS a TOP09 v 1. kole volby, vidíme, že to není tak úplně pravda. Navíc, 70pct. voličů zůstalo doma, takže jakékoliv závěry jsou značně nepřesné.

Problém 2. kola - odhlédnu-li od volební (ne)účasti - bych nicméně viděla 1) v tom, co - naprosto cynicky - zorganizovala ODS v týdnu mezi volbami a 2) v manipulovatelnosti a malé informovanosti lidí (kolik lidí si dalo práci zjistit, jak paní Filipiová plní své pracovní povinnosti ?).
Kdyby byla ODS ve svých postojích autentická, člověk by byl ochoten takové jednání ještě spolknout. To ale, jak všichni víme, neplatí. ODS po celá léta využívala komunistů vždy, když je potřebovala (a oni byli k takovému jednání vždycky - přes veškerou rétoriku - svolni). Paroubkovu zvolání "budu vládnout třeba s Marťany" se sice ODS vysmívala a proti komunistům brojila, kdykoliv povážlivě klesaly její preference a teklo jí do bot (kdopak se ještě pamatuje na Klausovu "mobilizaci" ?), sama tiše s komunisty spolupracovala celá léta. To v Poslanecké sněmovně, ve volbě prezidenta, na pražském magistrátu (dr. František Hofmann ve funkci šéfa kontrolníhoo odboru pražského magistrátu po celá léta přikrýval veškeré Bémovo konání, Opencard, Blanku, Veolii, cyklostezky, prodej Škodova paláce, atd., atd.) i jinde.

Teď bude důležité, jak se vypořádá ČSSD v Praze se svými problémy. Na blížící se volební konferenci budou sociální demokraté volit nové pražské předsednictvo. Hlavní souboj o post šéfa pražské organizace by mělo svést duo Karel Klíma a Jiří Bodenlos. Vnitrostraničtí kritici se obávají, že zvolením Klímy svůj vliv upevní takzvaná stará parta kolem Petra Hulinského, Václava Kočky a Karla Březiny. Pro budoucí volební výsledky je třeba, aby ČSSD byla schopna prokázat, že umí své maléry (viz kupř. http://www.lidovky.cz/policie-obvinila-17-clenu-prazske-cssd-kvuli-uplatkum-p0i-/ln_domov.asp?c=A120301_195435_ln_domov_Pta) řešit lépe než ODS.
30. 11. 2012 | 00:28

Jios napsal(a):

I v Praze už jsou části, kde demagogie medií a ODS až tak moc nezabírá. V Praze 4 prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. jako kandidátka ČSSD ve 2.kole porazila známého borce ODS Tomáše Töpfera.
30. 11. 2012 | 01:54

Torys napsal(a):

Potůčku, doufám že se umíte uživit i bez senátorského platu.
Nevyhrál jste, Jestli jste slušný člověk, radujte se , za 1/2 roku by z vás byla svi***.
Pokud už svi*** jste a PROTO jste tam lezl, našli se prostě větší....
30. 11. 2012 | 08:16

Hanka Matoušová napsal(a):

Ahoj Martine,
ve středu se v Oku konala debata o bezbariérovosti Prahy. Asi tě nepřekvapí, že paní Filipiová na debatu nedorazila. Omluvila se prostřednictvím primátora Svobody půl hodiny před začátkem debaty. Prý pro nemoc.
Díky za tohle zhodnocení a doufám, že se zase někdy potkáme. I pro mě byla spolupráce na kampani poučná.
30. 11. 2012 | 09:19

Jan Jirka napsal(a):

Komentář k popisu fungování politických stran: politická strana JE A MÁ BÝT NEZISKOVÁ ORGANIZACE. Pokud nějaká funguje jako firma či úřad, je to špatně.
30. 11. 2012 | 10:11

Petr Koubek, člen SZ napsal(a):

Pan profesor má plnou podporu, nicméně kandidát, jahož před druhým kolem preferoval má též své slabé stránky, kariérní straník, přijal úplatek na financování své strany. Daniela Filipiová je autentická, tvrdá k sobě i druhým. Mylsím, že řadě lidí neimponuje jen svým politickým (antikomunistickým) zařazením, ale volební obvod na sever od Prahy zahrnuje příměstské oblasti, kde žije vyšší střední třída. KSČM může v Praze získat i 20 % hlasů pro poměrnou volbu (1. kolo senátek pro Dolejše za nízké volební účasti), o mnoho více ale v žádném případě...
30. 11. 2012 | 14:45

Marcus napsal(a):

S.Š.
osobně si myslím, že pražáci radši nešli k volbám, než aby volili levicového kandidáta. V předchozích volbách pražáci chodili - na senátní volby v nadrpůměrném počtu - volit kandidáty ODS. Jenže volit ODS v dnešní době už podle mě vyžaduje trochu přemáhání, navíc nepříznivá ekonomická situace a výsledky koaliční práce "zmobilizovaly" levicové voliče - díky tomu Dolejš a Potůček v 1. kole "relativně" uspěli. Věřím, že kdyby byl Potůček na postupovém místě (klidně i 2.), tak ve 2. kole uspěl - ale podle mě jen díky tomu, že by neproběhla "mobilizace" jako v případě Dolejše.
Jinak případ na který jste dala odkaz je podle mě výsledkem toho, že v Praze je ČSSD pravděpodobně strana pár lidí (jinde to ale bohužel nebude o mnoho lepší) - v takovém případě stačí pár lidí pro ovlivnění vnitrostranických voleb - a to je určitě dost lákavé (pro kmotry je to ideální situace).
30. 11. 2012 | 19:00

skura napsal(a):

Koukám, že na Rumcajse už nikdo nereaguje. Ale přátelé, to, že Rumcajs napíše komentář nijak nesouvisející s obsahem blogu a nesoucí všechny znaky ideologicky zabarveného prázdného výkřiku a instantního komentáře, přeci neznamená, že je to idiot! Nebo se pletu?
01. 12. 2012 | 00:51

Torys napsal(a):

Potůčku, jediné správné řešení je zbytečný senát zrušit.
Ostatně volby ve vašem okrsku byly dost trapné. Jediné co ukázaly, že lidi už dnes, po neblahé zkušenosti posledních 23 let, dávají přednost komunistům / 1.kolo/, ale potom se zaleknou mediální masáže, hurá antikomunisti vyrukují, všichni se zase spojí proti komunistům a dají tam radši Filipiovou, která na ministerstvu zdravotnictví byla naprosto trapná.
A je vidět že každé volby jsou reakcí na politický stav, nezávislý kandidát projde opravdu těžko, zejméne v Praze kde polovina obyvatel má obživu ze zbytečných úřadů navázaných na politiku a stát
01. 12. 2012 | 08:22

tjp napsal(a):

To se jen tak nevidí. Děkujeme za sdílení zkušeností z politického života. Podle mého názoru, jednu z příčin volebního neúspěchu jste sám pojmenoval.

"Senátní volby ve volebním obvodu 23 v roce 2012 mi umožnily lépe se seznámit s problémy lidí, kteří zde žijí. Objevil jsem zajímavé nové lokality."

Měl jste více pobývat mezi normálními lidmi a dlouho (několik let) před volbami.Tváří v tvář. Kolik lidí má čas a chuť sedět po besedách a orientovat se v každodenní mediální záplavě a špíně ? Ale hlavně, něco konkrétního, co lidi trápí, pro ně taky dělat. Rozhodují voliči. Lidi musí svého kandidáta znát a on je dlouho před volbami. Neberte si to osobně, platí to obecně, lidé podezřívají, kvůli velkým korytům v politice, straníky i neznámé rychlokvašky odjinud posvěcené politickými stranami a naservírované těsně před volbami.
01. 12. 2012 | 12:12

Ječmínek napsal(a):

Pane Potůčku, paní Filipiová je neodpovědná senátorka. Nechodí do senátu, tak za co bere peníze a naivní Pražáci se zeleným zákalem ji volí. Většinou obyčejní Pražáci většinou jdou přímo z práce do hospody kecat u piva o babách a dámy v kloboucích do kavárny, kde se baví o tom jak čůrá jejich pejsek .Prostě Pražáky politika nebaví, protože se mají mnohem více lépe,než občané 10 km za Prahou. Omlouvám se té chytré části Pražanů, kde bohužel 80 % pochází z Moravy.Senát tají účelově absence svých senátorů proč ???? My je pak z neznalosti jejich práce volíme a platíme a moc dobře, za těch pár zasedání, dokonce někteří občané tvrdí, že senátoři jsou 5 x dražší než dávky pro Romy a pracovní morálka stejná. Např také Čunek, známý nepolapitelný korupčník měl z 1326 hlasování 700 absencí, za co bral pak tento vyučený automechanik penízem ? Je hrozné, že se dal Bělobrádek tak oblnout Čunkem, asi proto,že je stejný jako on. Také na místní radnici má Čunek za rok 82% absencí a neinformovaní voliči ho volí. Letos byly hlasy pro pana Čunka zmanipulovány a to samou církví. Charita Olomouc, její zmanipulovaný ředitel rozesílal po celém zlínském kraji dopisy, aby se nevolil kandidát ČSSD, ale Čunek. Dopisy byly rozeslány na všechny nemocnice, domovy důchodců a charity v kraji, tak získaval pan Čunek letos hlasy. Jsme rádi, že někteří senátoři pochopili, že pan Čunek není zdaleka to pravé ořechové a nezvolili ho místopředsedou senátu. Protože jeho černá minulost se nedá vymazat !!! Také teď ty rošády co se dějí ve vládě jsou jen cirkusovým vystoupením naších politiků, Tato vláda už "přesluhuje" a každý den navíc nás stojí vyhozené miliony a trpělivost národa už dávno vypršela.
01. 12. 2012 | 15:00

Jan Kopecký napsal(a):

Vážený pane kolego,
jsem rád, že nepíšete jenom nezáživné (byť poučené) knihy, ale také něco ze života. Co se týče těch voleb, začal jsem to vidět černě od momentu, kdy bylo jasné, že kandidujete v témže obvodu jako Lenka Procházková. Dolejše jsem jako problém vůbec nevnímal, vycházeje z domněnky, že někoho politicky takhle NEOHRABANÉHO nemůže moc lidí volit. Domněnka se ukázala býti hrubě mylnou. - I v tom je (nejen pro mě) poučení do budoucna.
Zdravím Vás a přeju Vám, abyste chuť do politiky neztratil. Vím totiž kolika lidem vysokých odborných schopností a lidských kvalit už se to stalo. A to je vždycky ztráta pro celou společnost.
Jan Kopecký, Wien

PS: Za to, že na Deníku Referendum na tento text upozornil, děkuji Petru Litschmannovi z Moravského Žižkova (http://denikreferendum.cz/clanek/14436-kudy-dal-v-zelene-politice#comment_25158)
02. 12. 2012 | 05:24

Tadáš napsal(a):

Dobrý den,
i já jsem si z těchto voleb něco odnesl: při dalších senátních volbách už nezůstanu stranou a připojím se k mému favoritovi jako dobrovolník. Třeba by zrovna má pomoc byla ta, která by panu profesorovi Potůčkovi sehnala potřebných pár hlasů a postoupil by z tohoto těsného souboje do druhého kola.
03. 12. 2012 | 09:01

Martin Potůček napsal(a):

Vážené blogerky a blogeři,
děkuji za vaše hezká slova. I za náměty k přemýšlení. Ti, kteří mne znají, vědí, že, volby nevolby, budu i nadále přikládat ruku k dílu tam, kde bude třeba...
Martin Potůček
09. 12. 2012 | 20:23

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy