Strategická inovace CESES č. 1: Zavedení občanské služby

11. 09. 2008 | 16:06
Přečteno 6322 krát
Naše pracoviště – Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK – se rozhodlo nabídnout k veřejné diskusi náměty, které by pomohly zlepšit život v naší zemi v budoucích desetiletích. Nazvali jsme je strategické inovace. Blíže ZDE. S prvním nápadem přišel můj mladý spolupracovník PhDr. Libor Stejskal (shodou okolností jmenovec správce tohoto blogu na serveru Aktualne.cz). Oč mu jde? Navrhuje zavedení roční dobrovolné služby, kterou by vykonávali mladí muži i ženy ve věku od 18 do 30 let formou společensky prospěšné práce ve veřejných institucích nebo v občanském sektoru.

Občanská služba by se realizovala například

• v sociálních službách, (domovy seniorů, ústavy sociální péče, domácí péče)
• ve zdravotnictví (nemocnice, léčebny, ústavy),
• u hasičů, v Českém červeném kříži, u horské služby,
• v ozbrojených silách, armádě a policii,
• ve školách a zařízeních pro volný čas,
• při ochraně přírody
• v zahraniční rozvojové a humanitární pomoci.

Libor Stejskal (z CESES) předpokládá, že zavedení občanské služby by vytvořilo dobré předpoklady pro posílení občanské angažovanosti, občanské odpovědnosti a lepší identifikace mladých lidí se společností, v níž žijí. Navíc by jim pomohlo získat zkušenosti či prohloubit kvalifikaci pro studium na vysoké škole nebo pro výkon budoucího povolání. Na druhé straně si uvědomuje, že dnešní společenská atmosféra podporuje spíše individualismus a egoismus; žijeme pod tlakem starat se především o vlastní osobní úspěch, o vydělávání peněz. Ovšem jsou země, kde je taková možnost mladým lidem nabízena a je tam i velmi populární (například v Německu, v Rakousku nebo v USA). Předpokládá to ovšem systematickou a promyšlenou podporu a pomoc státu.

Zaujal vás tento nápad? Seznamte se s ním a napište nám svůj názor!

Martin Potůček, vedoucí CESES FSV UK


Zavedení občanské služby

Strategická inovace

19.5. 2008

PhDr. Libor Stejskal

1. Stručná charakteristika strategické inovace a aktuálních či budoucích problémů, na něž chce reagovat

Návrh strategické inovace občanské služby spočívá v zavedení roční dobrovolné služby, kterou by vykonávali mladí muži i ženy formou společensky prospěšné práce ve veřejných institucích nebo v občanském sektoru. Občanská služba je koncipována na principu dobrovolnictví, nicméně měla by se stát standardní součástí vzdělání mladých lidí. Každý zájemce dostane možnost vybrat si ze široké nabídky společensky prospěšných aktivit tak, aby odpovídala jeho kvalifikaci a schopnostem, ale i veřejnému zájmu a místní poptávce. Organizace, v rámci jejichž působnosti bude občanská služba vykonávána, si budou moci vybírat zájemce podle vlastních požadavků a potřeb. Občanskou službu bude možné vykonávat mimo jiné v těchto oblastech a veřejných institucích:

• Sociální služby (domovy seniorů, ústavy sociální péče, rozvoj systému home care)
• Zdravotnictví (nemocnice, léčebny, ústavy)
• Hasičský záchranný sbor (resp. další součásti Integrovaného záchranného systému, ČČK, horská služba)
• Ozbrojené síly (územní obrana, aktivní zálohy)
• Vzdělávací systém (školy, zařízení pro volný čas)
• Ochrana přírody (správy velkoplošných chráněných území)
• Policie
• Zahraniční rozvojová a humanitární pomoc

Historický kontext

Občanskou službu, její formu a smysl je třeba vnímat v historickém kontextu, tedy jako částečnou náhradu a odpověď na dnes odbouranou služební povinnost, která byla ukládána občanům moderních společností v 19. a 20. století. Tato reakce ale respektuje realitu 21. století.

Služební povinnost se realizovala především institutem povinné vojenské služby, která plnila (ve většině západních společností) funkci
• nejefektivnějšího nástroje obranyschopnosti státu,
• významného nástroje socializace, výchovy a společenské integrace.

Tato situace ale patří minulosti: obrana se zajišťuje kolektivně pomocí malých profesionálních sborů, a sociální soudržnost je natolik subtilním jevem, že žádný hrubý a mechanický nástroj už není relevantní. To platí i pro země, které se základní vojenské služby dosud z jakýchkoli důvodů nevzdaly.

V mnoha evropských zemích (v zásadě i v České republice) se velmi osvědčila její alternativa – civilní služba. Jejím prostřednictvím byly a/nebo jsou uspokojovány vybrané veřejné zájmy a společenské potřeby, pro jejichž realizaci je výhodné využít personál, který sice podléhá legitimní služební povinnosti, ale není třeba jej připravovat k obraně vlasti (ve zbrani). V některých evropských zemích (Německo, Rakousko) navíc postupně došlo k určitému prolnutí institutu povinné vojenské či civilní služby s institutem dobrovolnictví.
Současný rámec občanské služby

Občanská služba nabízí přidanou hodnotu kvalitativně novým spojením služby a dobrovolnosti. Mladí lidé nejsou odváděni pod hrozbou trestu do cizího prostředí, nýbrž se budou moci zapojit podle vlastního uvážení do uspokojování různorodých potřeb ve svém nejbližším okolí. Zároveň se tím nabízí alespoň příspěvek k řešení několika významných společenských problémů.

Část odborné i široké veřejnosti v ČR i v dalších zemích EU vnímá a formuluje potřebu bránit atomizaci společnosti a erozi sociální soudržnosti, jež se konkrétně projevují mj. slábnoucí identifikací mladých lidí se společností a nízkým pocitem sounáležitosti s ostatními sociálními skupinami. Aktuálních a potenciálních problémů, k jejichž řešení může občanská služba přispět, je ale v dlouhodobé perspektivě víc. Prvním okruhem tedy je:

• nedostatečná míra občanské angažovanosti, občanské odpovědnosti a slábnoucí identifikace mladých lidí se společností;
• potenciální další fragmentace společnosti podle etnických, náboženských, ekonomických a sociálních dělících linií.

Druhým okruhem je:
• demografické stárnutí populace, které zvýší poptávku po veřejně poskytovaných sociálních službách, a zároveň zhorší možnosti rekrutace potřebného personálu (s tradičně vysokým podílem mladých pracovníků);
• rostoucí životní úroveň, vzdělanost a blahobyt, které mj. snižují možnosti přilákat dostatek pracovníků (coby zaměstnanců) do mnoha z výše uvedených oborů. Práce v nich vyžaduje značnou motivaci, vysokou kvalifikaci a je vysoce hodnotná (např. povolání zdravotní sestry nebo hasiče), ale společnost ji zatím nedokáže náležitě ocenit.

Třetím problémovým okruhem je:
• měnící se bezpečnostní prostředí a povaha hrozeb, které mohou v budoucnu vyžadovat výrazně vyšší procento populace připravené k sebeochraně či nasazení v případě krizových situací a ohrožení veřejného pořádku.

2. Specifikace předpokládaných pozitivních změn v kvalitě a udržitelnosti života (jejich ekonomického, sociálního, bezpečnostního a environmentálního pilíře), očekávaných v důsledku její realizace

Občanská služba se stane organickou součástí vzdělání mladých Čechů jako občanů. V podmínkách současné stále komplexnější společnosti by měla představovat nadstavbu a završení občanské výchovy a vést k praktické zkušenosti a poznání, jak funguje sféra poskytující společnosti a občanům veřejné služby – a to jak její veřejná či státní, tak občanská, nevládní složka.

Zkušenost tohoto druhu má na mladé lidi prokazatelný pozitivní vliv. Zatímco vliv povinné vojenské služby byl v posledních desetiletích velmi problematický, občanská služba se může úskalí podobné demoralizace vyhnout, a to díky dobrovolnosti, spjatosti s komunitou, výběrové atraktivitě a konkrétním pobídkám.

Vhodně zvolená občanská služba:
• pozitivně ovlivní individuální osobnostní zrání mládeže v období vstupu do dospělosti;
• umožní získat či prohloubit kvalifikaci pro výkon budoucího povolání;
• poskytne užitečné zkušenosti a praxi před dalším studiem na vysoké škole;
• pomůže zformovat elementární zkušenost se sociálními vztahy a fungováním společnosti jako takové;
• posílí pocit sounáležitosti se společenským organismem na lokální či regionální úrovni a solidarity s příslušníky ostatních sociálních skupin;
• prohloubí vnímání jinakosti a plurality;
• podpoří rozvoj samostatnosti a odpovědnosti (podobně jako vojenská služba nebo první zaměstnání).

Ekonomický přínos nebude v krátkodobém horizontu příliš výrazný a bezprostřední. Dopady občanské služby budou zřetelnější na úrovni jednotlivých komunit, obcí a krajů. Záměrem není čerpání relativně levné pracovní síly, jako spíš uspokojení potřeb, které za stávajících mechanismů zůstávají nepokryty – mj. i kvůli relativně nízkému objemu prostředků protékajících obecními rozpočty. Ve vzdálenějším horizontu může občanská služba přispět k omezení dopadu nedostatku pracovních sil na mikroúrovni.

Sociální přínos je jednoznačně pozitivní. Přímo podpoří rozvoj sociálních služeb, usnadní výběr lidí na tzv. job-intensive práci v „terénu“ (např. pro rozvoj domácí péče) a přinese prohloubení mezigenerační sounáležitosti zvýšenou participací. Mladá generace se snáze setká s potřebami a problémy nejrůznějších skupin populace.

Z environmentálního hlediska bude přínosem zapojení mladých lidí do projektů nevládních organizací i dobrovolných sborů při orgánech ochrany přírody. Bude možné rozvinout systém Stráže ochrany přírody při CHKO a NP, ale i zlepšovat životní prostředí ve městech a obcích.

Bezpečnostní přínos bude jednoznačně pozitivní. Výrazně vyšší počet osob, které podstoupí základní výcvik v bezpečnostních a záchranných sborech (armáda, hasiči, policie, horská služba, záchranná služba), radikálně zvýší připravenost populace na krizové situace. Do rámce občanské služby lze hypoteticky zakomponovat dosud zoufalý koncept aktivní zálohy Armády ČR. Zásadní inovací by byla občanská služba u Policie ČR a u profesionálních hasičů (HZS ČR). I krátkodobá a posléze „víkendová“ příslušnost k uvedeným sborům (podobná fungování skandinávských domobran) zvýší jejich kapacitu pro zajišťování homeland security.

3. Charakteristika způsobů a nástrojů, kterými mají být tyto změny dosaženy
Občanská služba bude specifickou politikou se zpracovanou koncepcí. Po předložení a prodiskutování návrhu by mělo politické rozhodnutí nabýt formu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou PČR. Samotný program bude řízen Ministerstvem vnitra ČR (alternativně MŠMT), ustaven bude také výbor zástupců ostatních resortů a nejvýznamnějších veřejných a nevládních organizací, které jsou zapojeny. Realizace bude velmi decentralizovaná, s vysokým stupněm zapojení krajských úřadů, měst, obcí i specifických komunit (v identifikaci potřeb, plánování a zajišťování průběhu).

Program občanské služby bude fungovat na principu dobrovolného kontraktu. Princip dobrovolnosti bude doplněn systematickou podporou ze strany škol, veřejné správy a médií, neboť funkčnost programu závisí na stabilní rotaci zájemců v konkrétních institucích. Nemá smysl vytvářet místa pro občanskou službu tam, kde lze předpokládat minimální nebo vysoce proměnlivý zájem.

Cílem je získat pro občanskou službu status přirozené součásti vzdělávacího cyklu, nezbytné v životopisu pro získání určitých zaměstnání. Významnou součástí programu budou pobídky. Základní typy budou:

• přiměřená peněžní odměna (předpokládá se, že nemusí být srovnatelná se standardní mzdou při plném pracovním poměru; většina adeptů bude ve věku, kdy jim zázemí ještě poskytuje společná domácnost s rodiči);
• získání či prohloubení kvalifikace pro výkon budoucího povolání;
• výkon občanské služby jako nutný předpoklad pro přijetí do zaměstnaneckého či služebního poměru na pozice ve veřejném sektoru, zvláště pak ve státní správě;
• výkon občanské služby bude plnohodnotnou alternativou úhrady školného v případě jeho zavedení na vysokých školách;
• období občanské služby bude z hlediska důchodového zabezpečení započítáváno jako plnohodnotně odpracovaná doba. Sociální i zdravotní pojištění bude za účastníky hradit stát. Podobně jako roční dobrovolnou službou v Německu a Francii se tímto způsobem bude regulovat míra nezaměstnanosti absolventů škol.

Vhodný věk nastává během studia na střední škole, končí v období obvyklého nástupu do zaměstnání po ukončení vysokoškolského studia. Občanská služba bude otevřená a přístupná pro všechny občany v uvedeném věku, muže i ženy. Zdravotní postižení není důvodem k vyloučení; dostatek příležitostí pro osoby se změněnou pracovní schopností se sice nepodaří zajistit všude, prointegrační potenciál je přesto zřetelný.

4. Uvedení aktérů a zdrojů, s nimiž inovace počítá
Státní správa zajistí prostřednictvím příslušných ministerstev a jejich územních pracovišť vytvoření části z potřebného variabilního množství vhodných pozic v institucích poskytujících uvedené veřejné služby. Koordinace bude svěřena Ministerstvu vnitra ČR / Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR. V každém kraji bude fungovat koordinační centrum.

Střední a vysoké školy budou studenty informovat o možnostech zapojení do občanské služby a zajistí komunikaci mezi zájemci a místně příslušným koordinačním centrem, aby se dařilo v dostatečném předstihu zajistit a nabízet vhodné příležitosti pro konkrétní uchazeče.

Spolupráce s občanským sektorem je logická a nezbytná, jelikož většina dobrovolnických aktivit v této oblasti veřejných služeb se realizuje právě prostřednictvím nevládních neziskových organizací. Bude tedy třeba využít jejich organizační kapacity a zkušenosti.

Kromě organizačních a finančních zdrojů je nutné zajistit veřejnou a politickou podporu. To je velmi obtížné, zvláště pokud se inovace prosazuje z úrovně ústřední státní správy. Legitimita bude snáze získána postupným ověřováním, dobrými a přesvědčivými výsledky. Budování programu na bázi dobrovolnosti zabrání ideologicky motivovanému odmítnutí, které lze očekávat u části veřejnosti.

Naopak je třeba využít pozitivní naladění té části veřejnosti, která vyznává komunitariánské hodnoty. Porozumění pro občanskou službu lze očekávat u občanů a organizací se sociálnědemokratickou, konzervativní, vlasteneckou i nacionalistickou orientací, mezi zelenými, křesťany a obhájci občanské autonomie i občanské společnosti obecně. Občanská služba se díky svému hodnotovému zakotvení stane pozitivní alternativou ke kultuře dravého egoismu a konzumního životního stylu.

5. Vymezení rozdílů proti současnému stavu či způsobu uspokojování potřeb (pokud jsou již pokrývány)
Občanská služba není koncipována jako východisko z nouzové situace, jako by tomu bylo např. za válečného stavu nebo při akutním nedostatku personálu v sociálních službách. Tyto společenské potřeby jsou dnes plně či převážně pokrývány pomocí profesionálních zaměstnanců, třebaže v některých oblastech panuje nedostatek zájemců (ať už kvůli nízkému společenskému statusu či nízkému mzdovému ohodnocení).

Z dlouhodobého hlediska je podstatnější, že některé společenské potřeby dnes nejsou dostatečně uspokojovány veřejným a občanským sektorem. Konkrétně můžeme uvést obranyschopnost země, některé sociální služby (např. péči o děti předškolního věku, domácí péči o seniory a handicapované občany), udržování veřejného pořádku, anebo přímý dohled nad dodržováním pravidel ve velkoplošných chráněných územích.

Zavedením občanské služby lze tento stav do jisté míry změnit. Dodatečná personální kapacita umožní rozšíření – a za určitých okolností i zkvalitnění – aktuálně poskytovaných veřejných služeb, a také bude možné provádět dosud chybějící či jen hypoteticky zákonem předjímané činnosti. Mimo to však bude možné snáze a pružněji reagovat na aktuální poptávku po veřejných službách v konkrétních místech a regionech.

Významným rozdílem bude i samotné intenzivnější zapojení mladé generace a posílení její sounáležitosti se společností. Občanská služba sama o sobě ale tento požadavek splnit nemůže – nutným předpokladem je výrazné zkvalitnění občanské výchovy a jejích výukových metod na základních a středních školách. Posílení solidarity a sociální soudržnosti lze očekávat, jen pokud je studentům vštěpováno v mnohem nižším věku.

6. Možné negativní důsledky realizace SI
Program občanské služby bude představovat určitou administrativní a organizační zátěž pro každou organizaci, která se do programu zapojí. Decentralizovaný model řízení se jeví jako vhodnější, jinak hrozí vznik ústředního orgánu, zahlceného rozsáhlou byrokracií.

Hrozbou je i nedořešení provázanosti mezi stávajícím systémem dobrovolnické služby (upravené vlastním zákonem, se specificky nastavenými pravidly výběru a zaučování dobrovolníků a materiálního zajištění jejich činnosti) a systémem občanské služby. Je třeba provést analýzu dobrovolnické služby a v jejím rámci zavedené good practices přenést na širší rámec občanské služby.

Ostatní důsledky – ať už pro jednotlivé mladé lidi či pro organizace – nelze označit jako negativní, jsou spíše otázkou volby a preferencí. (Jedinec, který projde občanskou službou, možná ukončí studium na vysoké škole později než jeho spolužák, který po maturitě nastoupí rovnou na univerzitu. Ale možná také nikoli, protože nebude muset hradit školné jako kolega, který si na jeho úhradu bude muset při studiu vydělávat.)

7. Překážky, které stojí v cestě její realizace
Překážek lze definovat celou řadu, od technických až po principiální.

Základní technickou překážkou jsou nedostatečné kapacity a mechanismy na straně potenciálních organizátorů pro plánování vhodných aktivit a zabezpečení podmínek pro zájemce. Potíží by byla patrně i jen sama evidence zájemců o výkon občanské služby. Vhodné veřejné a občanské organizace dnes nedisponují ani potřebnými materiálními kapacitami (vybavení, prostory apod.). Organizace takového programu je tedy spojena s hrozbou rozsáhlé administrativní zátěže jak pro ústřední koordinační orgán, tak pro samotné realizátory.

Zásadnějším problémem se může stát nesoulad či spíše střet se stávající praxí nevládních neziskových organizací a existujícím systémem dobrovolnické služby. Mnohé organizace využívají dobrovolníky velmi účelně v rámci současné státní podpory (od registrace organizací, přes nábor a přípravu dobrovolníků až po možnost čerpání státních dotací). Existuje tedy obava, že nový program občanské služby naruší systém, který funguje dobře, byť v omezeném rozsahu.

Stejně zásadní otázkou je i zájem či nezájem nevládních organizací o dobrovolníky tohoto typu. Mnohé NGOs jednoznačně preferují vysoce motivované profesionály s vysokou kvalifikací a dovednostmi. Rozhodně se jim nevyplatí věnovat potřebný čas a úsilí na zaškolení mladých lidí kvůli krátkodobé spolupráci. Pro tyto organizace by se mnoho zájemců v programu občanské služby mohlo stát spíše přítěží. Debata, zda poskytovat statky a služby prostřednictvím menšího počtu „dražších“ profesionálů, anebo zapojit větší počet „levnějších“ dobrovolníků v občanské službě je tedy v posledu otázkou ekonomické efektivnosti.

Zdrojem kontroverze se může stát i samotná motivace programu občanské služby. Pokud je hlavním cílem zvýšení občanské participace a společenské sounáležitosti, musí být nabízené aktivity dostatečně atraktivní a spojené s dostatečně vysokým statusem (jako například ve Francii v dobrovolnických programech pro absolventy univerzit, často realizovaných v zahraničí). Je zřejmé, že občanská služba nemůže být koncipována s cílem získat dostatek levné pracovní síly pro uspokojení deficitu ve veřejných službách (například v budoucnosti při péči o rostoucí počty seniorů). Mladí lidé, kteří projevují zájem o dobrovolnou činnost, jednoznačně dávají přednost „čisté práci“, která jim přináší nejen pocit smysluplnosti, ale také radost a potěšení. Evidentně tedy nelze počítat s obnovením modelu obvyklého u civilní služby, kdy šlo často o zajištění prací, které v dané instituci nikdo jiný dělat nechce.

Bariérou se může stát ale i nepřipravenost politických elit k podpoře občanské služby. Ta je jen odrazem nepřipravenosti společnosti jako celku na projekt, který před mladého občana klade výzvu, aby věnoval část svého času a energie k činnosti prospěšné pro společnost. Princip občanské služby překračuje současný rámec „minimálních občanských povinností“ (zaplatit daně a svědčit u soudu). Tento aspekt je logicky předmětem ideového sporu mezi zastánci individualistické, hedonistické a egoistické orientace, a přístupem respektujícím existenci společenského dobra a z toho plynoucí výzvy.

Největším úkolem při další přípravě programu občanské služby je zpracování přesvědčivé ekonomické analýzy možných nákladů a přínosů. Stejně důležité bude provést přesný právní rozbor (analýzu možných kolizí a synergií se stávajícími normami, např. zákonem o dobrovolnické službě nebo zákony o bezpečnostních sborech).

8. Odkazy na další prameny
Pernica, Bohuslav. 2007. Fenomén civilní služby: nezabíjet pro stát, přesto sloužit národu. Brno: Univerzita obrany
Shaw, Martin. 1991. Post-Military Society. Philadelphia: Temple University Press
European Youth Portal > Volunteering / Exchanges: http://europa.eu/youth/volunteering_-_exchanges/index_eu_en.html
Conscription in Germany: http://en.wikipedia.org/wiki/Conscription_in_Germany
Voluntary civil service in France to help the youth: http://www.ambafrance-uk.org/Integration-Voluntary-civil.html

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Marko napsal(a):

Jéžišmarja,dobrovolná prac.služba?
To už tady bylo,jmenovalo se to Říšská pracovní služba a Stalin měl 1.pracovní armádu!
11. 09. 2008 | 16:40

Kuba napsal(a):

Proc jednoduse nenavysit pocet stazi? A to nejen v oblastech, ktere jste popsal, ale i ve statnich institucich? Clovek po maturite by mohl zacit pracovat na nejnizsi stazisticke urovni [pojmenujme ji treba C3], ktera by se mu s kazdym dalsim rokem studia zvysovala [C2 po 1. rocniku VS/VOS, C1 po 2. rocniku, B3, etc. etc.] Staze by vypisovala konkretni pracoviste, ktera by stazisty potrebovala a staziste by dostaly popsane vyhody [pri part-timovych stazich konanych v prubehu studia by slo o odpusteni skolneho / prispevek na ubytovani / mesicnik zdarma]. Dale by se mohlo jednat o celorocni [pulrocni] staze, ktere by byly placeny ve vysi, ktera by studentovi po vsech odpoctech zajistily dostatek prostredku na urcitou dobu studia [pul roku staze = uspory na 1 rok studia]. Problemem je, ze takovy princip by byl nejen financne nakladny, ale take by odboural drtivou vetsinu neziskoveho sektoru a pripoutal cloveka ke statu. A je to opravdu to, co chceme?
11. 09. 2008 | 17:15

Kritik napsal(a):

Zajímavý nápad, jak společnost uchránit od totálního propadu k egoismu.

Nicméně každá činnost, i bohulibá jak je popsána v článku, pokud není konána ze srdce, ale jen z povinnosti, se mine tím správným účinkem. Asi jako kdyby jste chtěli zavést povinnou vojenskou službu a branci by byli přesvědčeni, že v případě války je lepší přeběhnout k nepříteli nebo se z povinnosti ulejt.
11. 09. 2008 | 17:22

Kuba napsal(a):

Co se tyce tech urovni [C3, C2, C1, B3], je dulezite aby ve stazich existoval 'karierni postup'. A ten by byl odmenovan nejen smysluplnosti prace, ale i financnim ohodnocenim. Kdo by zacal se stazi po maturite, byl by za tri roky na lepsi pozici, nez ten, ktery se rozhodl stazistovat ve 3. rocniku VS/VOS. Zaroven je dulezite, aby tyhle staze [coz popisujete] bral v uvahu i business sektor a NGOs, kdy by se pak nadejny student a dobry stazista mohl vysvihnout k lepsim stazim v jinych odvetvich. Jednoduse, aby se na tomhle systemu nepodilel pouze stat, ale i business a neziskovky. Clovek by se tak opravdu naucil zit v dnesni spolecnosti a nebyl by privazovan ke statu jak za Rakouska[-Uherska].
11. 09. 2008 | 17:23

Gerd napsal(a):

Domnívám se, že tento projekt musí v ČR zkrachovat, neboť připomíná totální nasazení za 2. sv. války, pracovní tábory, povinnou základní vojenskou službu a brigády SSM. V této formě nebude veřejností přijat (myslím).
Pokud má být projekt nějak rozjet, je třeba tyto pozice obsazovat přednostně dobrovolníky z řad absolventů a potom povinně uchazeči z Úřadu práce čekajícími na nabídku vhodného zaměstnání. To se týká sociální oblasti, pro vojenskou službu je institu dobrovolnosti již zaveden u záložáků i délesloužících a moc se neosvědčuje. Proto i v jiných oblkastech dopadne podobně.
11. 09. 2008 | 17:24

Vilém napsal(a):

V současném prostředí by se taková občanská služba nepochybně zvrhla v nátlak na nezaměstnané absolventy, aby se "občansky" angažovali, čímž by se pozitivní étos vytratil. Přitom tomu nejde zabránit vinou extrémně deformované sociální politiky ČSSD, už slyším Škromacha, jak seniorům slibuje, že se o ně postará, a nepříčetně řve na osmnáctileté mladé lidi něco o solidaritě. Také by to mělo za následek ztrátu deklarovaného charakteru úctyhodné práce a stalo by se z toho pracovní nasazení socialistického typu. Ostatně představa, že dotyční nebudou placeni, jasně ukazuje, že jedním z hlavních motivů propagace tohoto systému je neochota potřebné činnosti financovat společensky obvyklým způsobem - tedy snaha získat prospěch bez odměny těm, kdo ho poskytují. To není etické.
11. 09. 2008 | 18:10

češka napsal(a):

Pane mluvíte mi z duše. Podobné aktivity byly za Rakouska-Uherska v každém městečku byl místní klub "Ostrostřelců".
Nedávno jsem se skupinou německých učňů byla na střelnici z kuše. Kluci se snažili, moc jim to nešlo, ale dobře se bavili.
Ve třídě měli dva afričany, malé, neduživé. Na kluky koukali s absolutním pohrdáním a jen tak prohodili, že kdyby dostali samopal, tak než ten kluk natáhne, jsou všichni mrtvi.
V té třídě byl poměr Němců a Turků s Afričany 2:1
11. 09. 2008 | 19:02

Zbyněk Fiala napsal(a):

Přečetl jsem si podrobně přiložený text, který visí na webu CESES a mám na stole i Pernicovu studii z roku 2007 Fenomén civilní služby. Rozhodně nejde o to, že mladí muži přišli o vojnu,tak ať se pro ně vymyslí něco jiného, jinak s nimi nevydržíme. Ostatně, tenhle projekt je pro mladé ženy i muže bez rozdílu.
Strategické prvky, které tam vidím, i když to v textu třeba nenajdeme:
1) Cesta dopředu pozpátku: napřed vůz, potom koně – napřed služba, pak poptávka (a když už jednou bude poptávka, může vzniknout životaschopný obor)
Když se dívám na obory, kterým by se občanská služba mohla věnovat, mají strategický význam pro budoucnost země. Poznají se i podle toho, že o jejich naléhavé potřebě nikdo nepochybuje, ale nikdo taky pro ni nic neudělá.
Dobrovolná práce je může oživit dvojím způsobem. První je pochopitelně ten, že lidé si na službu zvyknou a začnou ji vyžadovat, vznikne poptávka. Ten druhý bude na straně nabídky, objeví se tam množství nových motivovaných lidí bez zátěže starých závazků, praktik a předsudků. Vznikne nová profesionální komunita s inovačním nadšením a touhou po spolupráci.
Dnes podceňovaná a mizerně placená práce v sociálních službách, zdravotnictví pro seniory nebo v ochraně přírody bude mít za nějakých deset dvacet let zcela jinou váhu, pokud bude pokračovat stárnutí obyvatelstva a začneme promyšleněji zasahovat proti devastaci životního prostředí. Narůstající počet živelních katastrof, které přináší rozkolísané klima, bude vyžadovat dobře fungující záchranářský průmysl. Zahraniční rozvojová pomoc bude nejúčinnějším nástrojem, jak zabrzdit nezvládnutelný příliv imigrantů z rozvojových zemí. Školy jakž takž fungují, ale pokud je jedinou mimoškolní činností pro velký počet dětí jen fetování marihuany nebo vykrádání samoobsluh, bude třeba koncentrovat větší prostředky na to, aby i svůj volný čas trávily v bezpečném prostředí a způsobem, kterým jim životní šance naopak přidává. To všechno je tedy výčet toho, co bude třeba dělat, ale neudělá se, pokud se nezačne.
Není pravda, že na tyto služby nemáme. Je pravda, že je ignorujeme. Proč je ignorujeme? Ignorují je hlavně ti, kdo na to mají vliv, protože si vybudovali pozici jinde. Rozpočty zalehli vítězové z 90. let a jentak někoho k tomu nepustí. Peníze jsou na to, co umí oni. A tak máme stamiliardy na dálnice, přestože s ropou na pohonné hmoty je to čímdál slabší. Chceme pokropit církev stamiliardovou živou vodou bez nějaké spojitosti s budoucími potřebami společnosti. Chystají se privatizace ČSA, letiště, pošty, železnice, nemocnic, pojišťoven, kdečeho, kde se dá později vydělat na skrytých a podceněných hodnotách pozemků a budov nebo na někom, komu se to prodá dál v řadě, ale nepadlo slovo, že by to mělo výrazně pomoci v řešení problémů z výše uvedeného seznamu.
Služby, které tak potřebujeme a na které nejsou peníze, jsou už natolik potlačené, že spousta lidí ani neví, že by měla něco chtít. Není to, a tak to nikdo nechce. Není poptávka.
Tam, kde není poptávka, je tržní poušť. Nebo taky příležitost pro průlomové inovace. Harvardský profesor Clayton Christensen vidí cestu k průlomové inovaci tam, kde nejprve zamíří pod stávající úroveň kvality, nabízí jednodušší, snáze ovladatelný, očesaný a podstatně levnější produkt pro masové zákazníky, kteří dosud stáli mimo trh, protože si stávající kvalitu nemohli dovolit. Pak se nový produkt posouvá průběžnými inovacemi po křivce výkonových a kvalitativních parametrů nahoru, ale cenu drží pořád níže a financuje ji úsporami z rozsahu nově vzniklého masového trhu.
Levná práce dobrovolníků je nejjednodušším způsobem, jak se dostat cenově pod trh a jak vytvořit poptávku. Když už však jednou bude, umožní vznik životaschopných oborů tam, kde je dnes jen živoření. A praxe dobrovolnické služby pak může nasměrovat nové mladé motivované a inovativní nadšence jinam.
(pokr.)
11. 09. 2008 | 19:04

Zbyněk Fiala napsal(a):

(Pokr.)
2) Decentralizace: Služba se může jmenovat občanská, ale značná část může mířit do obce (nové čtení výrazu „obecně prospěšný“). Řada strategických inovací směruje k energetické nezávislosti obcí, využití potenciálu orné půdy a sofistikované využití veškeré biomasy v lokalitě, budování trhů pro lokální produkci, namísto unifikovaného hypermarketového produktu místní specialita s vysokou přidanou hodnotou, vytváření podmínek pro ekoturistiku a podobně. Jsou o tom tlusté knihy. Hezky se čtou, v realitě toho moc vidět není. Jinak než skoro zadarmo se to rozjet nedá. Nikdo jiný než nadšenci to nemůže spustit. Je to vlastně vklad alternativního kapitálu, který je však částečně nezcizitelný, protože hodně ho zůstane v podobě lidského kapitálu. Znovu – v podobě velkého počtu lidí, kteří se blíže seznámili s novými obory a našli příležitost k profesionální dráze, která by jinak nevznikla.
Kdyby jen pro tyto dva pohledy – nejsou jediné – stojí za to o občanské službě uvažovat a vytvořit pro ni podmínky.
Zbyněk Fiala
11. 09. 2008 | 19:05

Standa napsal(a):

Mně se to líbí. V USA zavedli tuším za Kennedyho "Peace Corps", doporučuji panu Stejskalovi k inspiraci. V 90. letech u nás mladí Američané díky programu Peace Corps učili angličtinu.

Taky mi vadí, jak mé vrstevníky zajímají jen peníze a úspěch podle hesla po nás potopa. Bohužel egoismus v nás vypěstovala 90. léta.

Mám ale dotaz: proč je projekt diskriminačně limitován 30 roky? Myslíte, že zkušený šedesátník patří do sběru?
11. 09. 2008 | 19:30

m&m napsal(a):

Tyto nápady se mi ani trochu nelíbí.

Zde jsou mé argumenty

1. Neexistuje žádná překážka pro toho, kdo se chce angažovat v sociálních službách. Existuje řada občanských sdružení, která angažovanost usměrňují a umožňují se zapojit tomu, kdo neví, jak na to. Pokud chcete pomoci rozvíjet dobrovolnickou angažovanost, podporujte tato občanská sdružení / neziskové organizace. Bojujte ze všech sil proti těm, kteří jimi pohrdají a označují je za zbytečné příživníky. Vypište složenku na pravidelnou dávku z platu pro některou z nich.

2. I armáda umožňuje dobrovolníkům výcvik. Je to známá věc a kdo chce běhat v masce a maskáčích, slaňovat z přehrady a střílet ze vzduchovky, může využít nabídky dobrovolných záložníků AČR.

3. Každý, kdo si přeje prohloubit svou kvalifikaci v praxi, tak už dnes bez nejmenších problémů činí. Jsou školy, které to oceňují, jsou školy, které za dobrovolnickou praxi nabízejí bonifikace u přijímacích zkoušek. Neznám nikoho, kdo by po své šanci marně pátral. Domovy důchodců, znevýhodněné děti... výběr je obrovský, každá organizace ráda vydá potvrzení o dobrovolnické praxi.

4. Ten, kdo uvažuje o další institucionalizaci (viz výše), možná činí v dobrém úmyslu, možná se mu však stýská po zaniklé náhradní vojenské službě. Ta se ze všeho nejvíce podobala nuceným pracím a byla dokonale zneužívána jejími adepty, podnikateli i státními institucemi. Neuvěřitelným způsobem křivila systém mezd v ČR a jen stěží ji lze proto označit za něco přínosného.
To co může začínat v dobrém úmyslu, by se rychle zvrátilo do podobné zhůvěřilosti, stalo by se prostředkem vydírání (např. budeš u nás nebo ve spřízněné organizaci s níž máme "družbu"/ "partnership", stejně jako ostatní zájemci rok neoficiálně pracovat zadarmo nebo za minimální mzdu, jinak tě nepřijmeme), opět by se našla řada daňových kliček a novodobí otroci by mohli jen pokývat hlavou, jakože "souhlasím" a maximálně by si mohli říci, že "lépe už bylo". Pryč s takovými nápady.

Mimochodem, kolik posíláte na dobrovolnická sdružení?
11. 09. 2008 | 19:47

m&m napsal(a):

P.S: Kde to drhne:

"Boj proti takzvané postdemokracii by měl být podle českého prezidenta Václava Klause novým úkolem Rady Evropy (RE). Klaus to řekl novinářům na tiskové konferenci během prvního dne summitu RE, který se konal ve Varšavě. Postdemokracie podle něj zahrnuje především nátlak nejrůznějších nevládních organizací, které chtějí promlouvat do běžného života lidí, přestože nemají mandát vzešlý z voleb. "Postdemokracii chápu jako potlačení demokracie v důsledku pokusů různorodých sil, struktur a skupin uvnitř státu - bez demokratického mandátu - přímo určovat (nebo aspoň zásadně ovlivňovat) různé klíčové oblasti veřejného života dotýkající se občanů. Mám na mysli různé projevy NGOismu (NGO = anglická zkratka pro nevládní organizace), politické korektnosti, umělého multikulturalismu, radikálního humanrightismu, agresivního ekologismu atd. Aktivity organizací vytvořených na těchto základech představují nové formy ohrožení lidské svobody, kterou zejména my, kteří jsme prožili komunismus, bereme nesmírně vážně." Nelíbí se mu hlavně, že vliv nevládních organizací není opřen o výsledky voleb. "Ten demokratický mandát tady chybí. To je prostě nový fenomén posledních let, posledních desetiletí a já ho považuji za velmi riskantní a velmi nebezpečný..."

http://www.ruzovypanter.cz/...
11. 09. 2008 | 19:58

m&m napsal(a):

Klaus opět kritizoval nevládní organizace
http://www.bbc.co.uk/czech/...
11. 09. 2008 | 19:59

sasa napsal(a):

Je to dobry napad, ale prilis siroky. Pro zacatek bych ji zavedl jako civilni sluzbu povinnou pro prijate studenty vysokych skol. Pracovali by rok pred nastupem do 1.rocniku pouze v LDN, hospicich a domovech senioru jako osetrovatele. Predtim by absolvovali 3mesicni osetrovatelsky kurz. Odmenou by byla minimalni mzda a odpusteni skolneho. V soucasne dobe je velky problem s nedostatkem osetrovatelu a pro vetsinu vysokoskolaku by to byla uzitecna srazka se zivotem. Jinou praci by civilkari delat nesmeli.
11. 09. 2008 | 20:35

Kuba napsal(a):

saso, myslim, ze by to uspesne srazilo pocet vysokoskolaku minimalne na polovinu. :-) jsem proti vsemu, co bude stat bezmezne nakazovat a ridit. jeste k tomu se schovavat pod rousku dobrovolnosti!
11. 09. 2008 | 20:45

Tom napsal(a):

Mám pár přátel v Německu, kde něco podobného funguje. Oproti jiným (m&m, ale on to asi pořádně nezná) si myslím, že u nás zatím není žádná podobná možnost. V Německu to prý začalo jako náhrada za vojenskou službu, ovšem postupem času si i dívky vymohly právo účastnit se. Před 14 dny jsem potkal dva mladé lidi, kteří se rok dobrovolně starali o lidi se zvláštními potřebami na farmě u Dublinu. Byli oba v roce mezi střední školou a univerzitou. Jejich zkušenosti, nabyté v tomto období, jsou úžasné. Stejně tak má kamarádka byla několik měsíců v Brazílii a teď se angažuje v různých organizacích, které pomáhají chudým z J. Ameriky. Jasně, to mohla dělat i bez toho, ale teprve tam si uvědomila a viděla.
Ovšem podmiňovat nástup na VŠ účastí v takovémto projektu je podle mého blbost. Už tak vylezu z VŠ téměř v 26 letech. Kdy mám začít vydělávat a zakládat rodinu?
11. 09. 2008 | 20:50

RUMCAJS napsal(a):

A pro starší svazáky tam pane Potůček nic nemáte ?
Jesti jo, tak si nasliňte tušku a pište si další zájemce, diktuji:
Prirodovedec, Vlk,Taky Karel,...
11. 09. 2008 | 20:53

vlk napsal(a):

Pane Potůčku,

život mne naučil, že má smysl dělat jen věcech, které mají reálnou šanci na realizaci.
Nápad vašeho pana kolegy Libroa Stejskala je utopie.

Nikdy nemá šanci projít v parlamentu. Strana, která s něčím takovým přijd e okamžitě odepisuje veškeré voliče ve skupině 18-30.
Odvoláváte s e na dobré zkušenost s civilkou. Takže si zjistěte , proč že se chodilo na civilku a ne na vojnu. Protože na civilce s emohlo být doma a mohla to být prima flákárna a vydělávat dlouhý love bokem. Cituji doslova jednoho ze spolužáků svého syna.

Proto byla civilka populární. Dnes prostě nikdo není ochoten cokoliv obětovat ve prospěch společnosti. Své pohodlí a možnost svého výdělku ze všeho nejméně. Jistě, pár idealistů s e najde vždycky, ale většina by tohle spolehliv zazdila. V parlamentu je to neprůchodné. Na to vsadím boty.

Ovšem , kdyby opravdu souhrou šílených náhod ten plán prošel, a byl z toho skutečně zákon, zkuste prosím prosadit vedle hospiců, domovů důchodců a td. do zákona i speciáln vyjímku. Nárok na osobního ošetřovatele . pro kolegu Rumcajse.Jak sám vidíte výše, skutečně asistenční službu potřebuje.
11. 09. 2008 | 21:03

Standa napsal(a):

vlku, vždyť ta služba má být dobrovolná, jen se má vytvořit legislativní rámec, bude to jako v Americe mají Peace Corps

nikdo nikomu nic nenařizuje, kdyby jo, tak jsem taky proti. Jinak jsem pro, pokud je to dobrovolné
11. 09. 2008 | 21:27

vlk napsal(a):

STanda

já vím. Ale Čech je potvora. Skeptická potvora. Řekne si - dobrovolností to začíná...
Za přečtení stojí příspěvek Toma. Je to opravdu chytrý kluk. To myslím vážně. A argumentuje přesně tak, jak bud e argumentovat většina.
11. 09. 2008 | 21:41

sasa napsal(a):

Tome, Stando jestli se nepletu, tak v Nemecku je povinna vojna. Proto i u nas muze byt povinna civilka.
Proc by mela byt jen povinna skolni dochazka. Tento rok civilky by byl vlastne take soucasti vzdelani. Bylo by to setkani s lidmi na konci zivota, s umiranim, se smrti. To by vsem mladym jen prospelo. Poznali by o cem je take zivot.
11. 09. 2008 | 22:11

prirodovedec napsal(a):

Rumcajs: Za co Rumcajsi, za co ... :). Kde jsou ta Vase predsevzeti ... vsak se ukaze ...

Co Krugman u Lebedy? Libil se Vam? Libil se vlkovi?
11. 09. 2008 | 22:20

m&m napsal(a):

sasa: Správně, inteligenci do dolů, továren a pečovatelských služeb. Dohnat a předehnat. To by bylo, abychom to dobro neprosadili, třeba násilím a zotročením druhých. Kdo se nepodřídí, půjde do basy, nebo se nedostane na střední či vysokou školu nebo nenajde zaměstnání.

Z této diskuse začínám mít divný pocit.
11. 09. 2008 | 22:33

sasa napsal(a):

m&m, asi blouznis. Proc potom platis dane. Kdyz se nechces podrizovat.
11. 09. 2008 | 23:18

Tom napsal(a):

sasa:
A proč to omezit jen na VŠ? Proč si myslíte, že absolventi VŠ mají zažít: "Bylo by to setkani s lidmi na konci zivota, s umiranim, se smrti. To by vsem mladym jen prospelo. Poznali by o cem je take zivot."? Mimch., docela by mě zajímalo, co byste dělal s těmi více než 100 000 mladými každý rok. Většina by zametala podlahy.

vlk:
"Dnes prostě nikdo není ochoten cokoliv obětovat ve prospěch společnosti. Své pohodlí a možnost svého výdělku ze všeho nejméně. Jistě, pár idealistů s e najde vždycky, ale většina by tohle spolehliv zazdila. V parlamentu je to neprůchodné. Na to vsadím boty."
Abyste nechodil bos:) V Německu je tato možnost, co dělat po střední škole před VŠ, velmi oblíbená. A s vojnou na mě nechoďte, protože dívky mají stejný zájem jako chlapci.
Já osobně jsem se pánům z odvodové komise smál do očí (hyperbola), protože na mě už nemohli, ale do takového projektu bych klidně šel, vědět o něm dřív. Aspoň bych měl motivaci zkrátit si studium.

Přírodovědec:
Off-topic, ale využiju příležitosti. Znáte DSGE modely? Stojí za to věnovat tomu 2 roky práce (diplomka)? Děkuji
11. 09. 2008 | 23:38

sasa napsal(a):

Tom, Protoze jsou inteligentni a k tem lidem se budou chovat dustojne. Do VS dava spolecnost nejvice penez. VS je rocne tak 25000. Myslim, ze skoro individualni pristup ke starym lidem neni luxus. Tech potrebnych lidi by bylo 100000.
11. 09. 2008 | 23:52

Tom napsal(a):

sasa:
Do VŠ dává společnost nejvíc peněz? Porovnáno s čím? Z jakého zdroje dat čerpáte?
Nových studentů je víc, než si myslíte:
http://hn.ihned.cz/c1-21911...
Tedy vlastně chcete nuceně najmout 100 000 nových státních zaměstnanců (byť s min. mzdou), ke kterým bude nutno najmout spoustu dalších lidí jako dozor a instruktory. Radši bych ty peníze dal přímo na péči.
12. 09. 2008 | 00:02

m&m napsal(a):

sasa: Všiml jste si, že se píše rok 2008?
12. 09. 2008 | 00:16

prirodovedec napsal(a):

Tom: O vikendu snad vice. U koho? Tusim, je-li na ESF MU.
Napln? Sirsi nebo uzsi?

http://www.cepremap.cnrs.fr...

Alternativy? Mozna perspektiva CNB je pro Vas pak OK?

V kontextu dekodovanych pismen: "dynamic", "stochastic", "GE" se naucite jeste vice nez umite :) :). Zvazte i samostatne experimentovani. S ohledem na popularitu nastroje Matlab u Vas, okouknete i:

http://ideas.repec.org/c/wp...

Take jsou i specialni nastroje - vim, ze se pouzivaji a uci u "nas" i "u Vas" - da se k tomu leccos sehnat i v CR napr. na MFF:

http://www.sow.vu.nl/AGEfil...

Viz:

http://www.aecon.life.ku.dk...

Muzete zkusit i special:

http://www.cepremap.cnrs.fr...

Presto bych prosel i kritiky (pry prilisne zjednodusovani a agregace proti klasickym, modnost, odhadl prespektivy ...), ale ono by se to asi dalo zkouset pouzit i jinde a hlavne pokud si k tomu sam poradne pridate zaklady navic (procesy, odhady, hry) urcite litovat nemusite, protoze budete skutecne super vyzbrojen. :)
12. 09. 2008 | 00:26

prirodovedec napsal(a):

Sice jsem to chtel nechat na vikend, ale hodne Vam napovi:

http://is.muni.cz/do/1456/s...
12. 09. 2008 | 00:36

Tom napsal(a):

přírodovědec:
Vy snad nikdy nespíte:) Nejste čert?
Děkuji za odpovědi.
Vedoucí je spoluautorem práce, kterou jste sem nalinkoval v 0:36. Nikoho lepšího asi u nás nenajdu. Doufám, že je přísný a spravedlivý:)
O šíři nic nevím, ale mělo by se jednat o model pro ČR. Příští týden snad bude konzultace.
Kritiky jsem našel, ale nic není dokonalé.
ČNB by mě bavila, alternativy jsou z oblasti spíše teoretické matematiky či pak už převážně ekonomické. Když já jsem takový kříženec...

Odkaz si prostuduju, děkuji za něj. Už mám složitější model stažený, ale abych se přiznal, tak je to zatím hodně hutné čtení pro mé oči a hlavu....

Děkuji a dobrou
12. 09. 2008 | 00:56

Teo napsal(a):

Celý program veřejné služby je nesmyslný! Autoři si vytkli, dle obsahu, převýchovu občanské společnosti a to v dospělém věku. Sociální inženýrství z toho čouhá na první pohled.
Převýchova, či přesněji výchova, má účinný smysl v dětském věku. V dospělosti nelze účinně a plošně vychovávat krátkodobým pracovním zařazením do veřejných služeb. Veřejné služby navíc potřebují odbornou úroveň a množstvím nelze nahranit kvalitu. Tedy množstvím občanů pracujících ve veřejných službách. Na kvalitě veřejné služby by to nepřidalo a zatížilo by to nesmírně administrativu, zvedlo nebetyčně náklady a v důsledku zhoršilo všeobecně stav veřejných služeb.
Nabízí se otázka, proč vlastně se tímto autoři zabývali. Nevedla je k tomu společenská zakázka, ani úkol zadaný státem. Je to tedy jen prosazování vlastních ambic autorů a pro společnost zbytečný nepřijatelný návrh.
Zapojení do veřejných služeb všech občanů bychom se mohli dopustit pouze v diktátorském režimu a to vlastně jen celoživotně u všech občanů. Otrakářský systém jak vyšitý a mohli bychom hlásat při něm i ty nejpočestnější hesla. To už jsme tady měli, ač otrokářství se schovávalo za trochu jiné názvy, než prezentují autoři tohoto trapného "díla".
12. 09. 2008 | 09:34

vlk napsal(a):

Tome
nepleť hrušky a jablka. Pokud vím, je v Německu pořád ještě povinná vojna nebo civilka.

A pokud píšeš , že se najde někdo , kdo se zapojí i potom do neziskových projektů, pak jistě. V každé zemi je určité procento idealistů a altruistů. U nás není moc veliké. Což jsme si mohli ověřit i tady, když na jednom z blogů pana Paříka došlo na veřejnou sbírku.
A obdobou tvých německých známých jsou zdejší mladí pracovníci charit a podobných organizací. Nebo vidíš nějaký rozdíl? Já ne.
12. 09. 2008 | 09:39

Tom napsal(a):

Vlku,
co pořád máte s tou vojnou? Přece Vám opakuju, že o tyto projekty mají velký zájem i dívky, které si tuto možnost pro sebe vymohly(!). Jak to vysvětlíte u nich? Mimochodem, za pár let i v Německu zruší vojnu, tak se uvidí. Moje sázka je, že to projekty nijak vážně neoslabí.
"A obdobou tvých německých známých jsou zdejší mladí pracovníci charit a podobných organizací. Nebo vidíš nějaký rozdíl? Já ne."
No, ze třídy mé německé kamarádky (ekvivalent našeho gymplu) šlo do něčeho podobného odhadem 40% lidí. Jedná se o malé městečko poblíž Muenstru. Už vidíte ten rozdíl?
12. 09. 2008 | 10:01

vlk napsal(a):

Tome

neznám mechanismus těch projektů. soudím ale následovně. Původně to byla záležitost civilky. Nebo nějaké její větve. Tedy náhrada místo vojny.

A pokud je možné s e podívat místo vojny ještě někam do zahraničí, chápu, že holky začaly řvát a chtěly svůj podíl.

Nad tvými čísly vrtím nechápavě hlavou, ale nebudu je zpochybňovat. Jednak nemám důvod a jednak nemám jak.

Ale když už jsme u toho, nebyl by náhodou nějaký údaj o tom, kolik % najde podobný projekt třeba v Chemnitz?

Očekával bych, že bud e výrazně nižší.A to z mnoha důvodů.
12. 09. 2008 | 15:09

Pernica napsal(a):

Občanskou službu chápu jako nástroj zajištění mezigenerační solidarity. Ta tady jednoznačně po zastavení mírového výkonu vojenské služby není a u věkových skupin 18 až 30 let ji jen obtížně nastavíte prostřednictvím veřejných financí. Nejjednodušším způsobem je uvalení nějaké daně v úkonech na skupinu, která nemá zdanitelné příjmy, přesto využívá státu, veřejných statků a služeb bezplatně. To tahle povinnost zajišťuje. Jiným aspektem je způsob zavedení této povinnosti a způsob výběru daně. Zavedení institutu občanské služby je zavedení nástroje přerozdělení mezi jednou skupinou voličů od jiné. Inkriminovaná věková skupina je menšinová. Pokud bude přemýšlet o tomto nápadu, pak může odmítat institut v okamžiku jeho zavádění, ale profitovat z něj bude v budoucnu. Strana prosazující občanskou službu by neměla proto výrazně ztratit u těchto voličů. Jinou otázkou je možnost vyhnout se placení daně. Nevidím problém, jestliže bude existovat možnost "najmout si náhradníka". Není to morálně správné, z hlediska efektu, je to však neutrální. Lze si představit, že pro službu veřejnosti na jakékoliv úrovni se budou voliči tázat, jak jsi se zasloužil o stát? Vykonal jsi občanskou službu, nebo ses jí vyhnul zaplacením náhradníka? - A neprodáš i nás? - Občanská společnost není společností peněz, občanská společnost je společnost sdílení společných hodnot a o tohle asi jde v občanské službě jde.
14. 09. 2008 | 08:13

lhammond napsal(a):

Mezi poražené nepatří ani Bobo ani Švejnar.Mezi poražené patří tento stát a jeho obyvatelé. Jakkoliv si leckdo myslí, že nikoliv.
http://www.mhzgh.org/ http://www.ljsgh.com/ http://www.dyccn.com/
11. 03. 2009 | 04:02

cheap tiffany jewelry napsal(a):

co pořád máte s tou vojnou? Přece Vám opakuju, že o tyto projekty mají velký zájem i dívky, které si tuto možnost pro sebe vymohly(!). Jak to vysvětlíte u nich? Mimochodem, za pár let i v Německu zruší vojnu, tak se uvidí. Moje sázka je, že to projekty nijak vážně neoslabí.
"A obdobou tvých německých známých jsou zdejší mladí pracovníci charit a podobných organizací. Nebo vidíš nějaký rozdíl? Já ne."
No, ze třídy mé německé kamarádky (ekvivalent našeho gymplu) šlo do něčeho podobného odhadem 40% lidí. Jedná se o malé městečko poblíž Muenstru. Už vidíte ten rozdíl?
31. 07. 2009 | 15:58

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
21. 08. 2009 | 08:59

Free Ringback Tones napsal(a):

good article thanks you very much for your information
18. 03. 2010 | 05:25

PEARLIEByers29 napsal(a):

freelance writer
25. 03. 2011 | 08:16

auto insurance quotes michigan napsal(a):

You could certainly see your enthusiasm within the paintings you write. The arena hopes for more passionate writers such as you who are not afraid to say how they believe. All the time follow your heart. <a href="http://michigancarautoinsurance.com/">auto insurance quotes michigan</a>
29. 07. 2011 | 19:35

Prearkalo napsal(a):

<a href=http://paydayloansnow24h.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> - <a href=http://paydayloansnow24h.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> , http://paydayloansnow24h.com/#sblog.aktualne.centrum.cz payday loans
05. 09. 2012 | 04:08

Arrinsbrics napsal(a):

<a href=http://buypropeciaonlineone.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>buy propecia online</a> - <a href=http://buypropeciaonlineone.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>generic propecia</a> , http://buypropeciaonlineone.com/#sblog.aktualne.centrum.cz buy generic propecia
06. 09. 2012 | 09:14

best buy viagra napsal(a):

of KI equivalent to tincture, we eliminate the, http://orderonlineviagra.org viagra dosages Acida. Acids. Practically all acids decompose, hydroxides of potassium sodium, potassium and, http://cialis-generic-online.net cialis 10mg stances, as an explosion is liable to take place., A teaspoonful every three to four hours in water. <a href=http://orderonlineviagra.org#4,16629E+66>viagra online</a>, spirit of nitrous ether, there is evolution of, hypodermic and intravenous injections we, <a href=http://cialis-generic-online.net#6,67601E+20>cialis overnight</a>, to form a santoninate. It turns yellow on, S. Take at one dose. <a href="http://orderonlineviagra.org#64741">recreational viagra</a>, alcoholic no precipitation may take place, as the, tablets are generally made to contain some, <a href="http://cialis-generic-online.net#52525">generic cialis tadalafil</a>, tically by all organic substances, and it is,
16. 01. 2013 | 06:28

vente viagra en pharmacie napsal(a):

le genre olivier de la famille http://viagrapfizerpascher.com commander du viagra Les Juncacees preferent les regions, terminare esta sencilla noticia http://cialis-diario-precio.net tadalafil k los cuales siguen una fauna rica en http://www.buy-avodart-online.org buy avodart online qui indique aux voyageurs la moyenne des, <a href=http://viagrapfizerpascher.com#5,72508E+10>achat viagra generique</a>, ou elles cessent tout a fait. pero el proceso de semejante transformacion, <a href=http://cialis-diario-precio.net#4,15979E+13>tadalafil</a>, que bastarian por si solas para justificar la, <a href=http://www.buy-avodart-online.org#6,64269E+25> side effects of avodart</a> trouve bien encore en certains lieux quelques, <a href="http://viagrapfizerpascher.com#31907">viagra en france</a>, ou elles cessent tout a fait. No escasea el sanidino en individuos, <a href="http://cialis-diario-precio.net#42415">cialis</a>, las Notidas petrograficas por el senor Quiroga, <a href="http://www.buy-avodart-online.org#57870"> what is avodart</a>
20. 02. 2013 | 22:18

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy