Po letech strávených na čelních místech plynařské lobby funkce nezávislého arbitra a strážce legislativy Aleně Vitáskové nesedla, a tak si našla spíše roli nebojácné aktivistky na barikádě uhlí a atomu.

Podpořím uhlí i atom
„Já jsem pro prolomení limitů, získáme tím energetický zdroj levnější než plyn i obnovitelné zdroje,“ uvedla Vitásková před dvěma lety v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Pokud by takto žongloval s osudem dvoutisícového města Horní Jiřetín politik, pak by za ni skládal účet svým voličům. Na politicích je, aby nám nabízeli program postavený na levné energii, nebo čistém ovzduší. Volič si pak vybere, co je mu bližší. Když politická prohlášení pronáší státní úředník, je v systému něco špatně.
Problematická je také otevřená podpora pro další reaktory v Temelíně. Šéfka nezávislého úřadu se profiluje jako ochránkyně nízkých účtů za elektřinu, na tuto hru v případě jádra zapomíná. Již dnes je jasné, že ČEZ Temelín nerozšíří, pokud od státu nedostane příslib de facto garantovaných výkupních cen, které pak zaplatí rodiny i podniky. ERÚ by měl vyzvat vládu k předložení studií o možných dopadech na cenu elektřiny, ovšem na to nemá předsedkyně Vitásková čas, protože vede svou křížovou výpravu proti zelené energii.

Právě u obnovitelných zdrojů nevynechá jedinou příležitost ke kritice. Před rokem pronesla, že si není jistá správnosti podpory solární elektráren na střechách rodinných domů. Prý by sousedé se střechami na sever záviděli těm, co mají domy otočené na jit. A to není v národním zájmu.

Velké haló a pak bobřík mlčení
Minulé pondělí zveřejnila Alena Vitásková podání trestního oznámení na neznámého pachatele kvůli údajnému špatnému nastavení výkupních cen pro solární elektrárny. Týden uběhl, ale analýzu, o niž opírá své kroky, zatím nikdo neviděl. Jde přitom o materiál zaplacený z prostředků daňových poplatníků a není důvod jej držet pod pokličkou. Potenciální vyšetřování by přeci nezávislá analýza čísel nemohla nijak ovlivnit.

Audit předchozí práce ERÚ je však důležitý. Policie může jednou provždy říct, zda došlo k pochybení při nastavení výkupních cen, a pokud ano, pak kdo je za věc zodpovědný. Na druhou stanu není ovšem jasné, nakolik výpočty pracují s proměnou legislativy, k níž došlo v průběhu rozvoje solárních projektů. Jde zejména o restriktivní kroky proti solárním investorům po roce 2010, které podstatně ovlivnily ekonomickou návratnost projektů - konkrétně o tříletou 26procentní srážkovou daň nebo o zrušení daňových prázdnin pro investice do obnovitelných zdrojů.

Vlastní máslo na hlavě
ERÚ pod vedením předsedkyně Vitáskové také pomohl vládě Petra Nečase obhájit řešení, kterým se rozhodla zmírnit důsledky solárního boomu – uvalení zpětné srážkové daně pro projekty z let 2009 a 2010. V podkladech pro Ústavní soud se dopustil řady chyb a neobjevil je ani poté, co dodal dva rozdílné podklady – jeden přes vládu a druhý pod vlastní hlavičkou. Můžeme spekulovat, zda šlo o záměr nebo úřednickou nedbalost.

Chce-li však být Alena Vitásková spravedlivá, měla by auditu nechat podrobit i tyto podklady a případně opět zvážit prošetření pochybení ve vlastním úřadu pod jejím vedením.

(vyšlo v Hospodářských novinách, 12. 2. 2013)