Drncáme se třicítkou zpátky k mostu přes Kyzyl-Suu. Asi v půlce nás předjíždí motorka se sajdkárou a na ni tři týpci. Valí opravdu solidně, na těch hrbolech všichni nadskakují jak na divokém býkovi. Samozřejmě všichni bez přilb. Přidáváme a závodíme s nimi, dojedeme je, když jim zapadne přední kolo do příkopu. Sportovně čekáme a potom je necháme ujet.
Opouštím Ondru s Pavlem, kteří se vydávají dobývat Pik Lenina a sestupuji zpět do základního tábora. Bez zátěže to jde podstatně rychleji a i s přestávkami trvá sestup pouhé čtyři hodiny. Mám několik volných dní a rozhoduji se, jak je vyplnit. V blízkosti základního tábora jsou slané prameny, prakticky opuštěné a nenavštěvované čtyřtisícovky, množství jezer a jako neposlední možnost se nabízí cestování Ladou za krásami jižního Kyrgyzstánu.
Ze sedla Taldyk sjíždíme pomalu prašnou cestou do Alayského údolí. Zde se setkávají dvě pohoří: ze severu Ťan Šan a z jihu Pamír. Zastavujeme v Sary Taši. Odtud vedou cesty na východ do 60 km vzdálené Číny, na jih přes hory 40 km do Tádžikistánu a na západ údolím kolem Pik Lenina. V krámku doplňujeme zásoby a zjišťujeme cestu do základního tábora. Prodavač zhodnotí naše auto a prozíravě nás nasměruje na delší trasu přes Kashka-Suu. Mají tam most přes řeku Kyzyl Suu. Kamazy a offroady ji brodí už o 20 km dříve v Sary-Mogulu, ale my malou projížďkou nepohrdneme.