Stínadlová vláda ČSSD
Stínová vláda Bohuslava Sobotky, kterou dnes představil veřejnosti, bohužel ukazuje, že modernizace ČSSD a hledání její nové tváře zůstává stále na půli cesty.
Jiří Dientsbier na postu stínového ministra spravedlnosti, Michaela Marksová Tominová jako expertka pro rovné příležitosti či Jan Hamáček na obraně jsou lidmi s kreditem a lidé o nichž si i předseda konkurenční strany jako já dovolí nahlas říci, že jsou právem v popředí. Také nepřítomnost těžařského lobisty Milana Urbana ve stínové vládě je pokrok, v nějž lidé, kteří myslí jinak než v kategorii "beton a jádro", ani nedoufali.
Zbytek příběhu jsou už spíš Stínadla. Návrat Zdeňka Škromacha na místo stínového ministra práce a sociálních věcí je možná otázkou sociálnědemokratického folklóru, avšak jména jako David Ráth či Vítězslav Jandák, ostřílení proponenti Paroubkovy sociální demokracie bez koaličního potenciálu, jsou závanem hodně starých časů. Mohou něco moderního nebo nového sociální demokracii přinést?
A ještě hůř. Jmenováním Šumavského developera a dřevorubce Jiřího Zimoly na post stínového ministra životního prostředí či konstruktéra pražského kmotrovské koalice Petra Hulínského na funkci stínového ministra pro místní rozvoj, obhospodařujícího evropské peníze, Bohuslav Sobotka přímo popírá sám sebe.
Škoda, moderní sociální demokracii naše země potřebuje jako sůl. To uznávají i ti, slýchám, kdo ji nehodlají volit. Tak třeba příště.
Jiří Dientsbier na postu stínového ministra spravedlnosti, Michaela Marksová Tominová jako expertka pro rovné příležitosti či Jan Hamáček na obraně jsou lidmi s kreditem a lidé o nichž si i předseda konkurenční strany jako já dovolí nahlas říci, že jsou právem v popředí. Také nepřítomnost těžařského lobisty Milana Urbana ve stínové vládě je pokrok, v nějž lidé, kteří myslí jinak než v kategorii "beton a jádro", ani nedoufali.
Zbytek příběhu jsou už spíš Stínadla. Návrat Zdeňka Škromacha na místo stínového ministra práce a sociálních věcí je možná otázkou sociálnědemokratického folklóru, avšak jména jako David Ráth či Vítězslav Jandák, ostřílení proponenti Paroubkovy sociální demokracie bez koaličního potenciálu, jsou závanem hodně starých časů. Mohou něco moderního nebo nového sociální demokracii přinést?
A ještě hůř. Jmenováním Šumavského developera a dřevorubce Jiřího Zimoly na post stínového ministra životního prostředí či konstruktéra pražského kmotrovské koalice Petra Hulínského na funkci stínového ministra pro místní rozvoj, obhospodařujícího evropské peníze, Bohuslav Sobotka přímo popírá sám sebe.
Škoda, moderní sociální demokracii naše země potřebuje jako sůl. To uznávají i ti, slýchám, kdo ji nehodlají volit. Tak třeba příště.