„…poté obv. Ing. Pavel Drážďanský a obv. Ing. Tomáš Mladý připravili nabídky do zadávacího řízení nejen za společnost Konstruktiva Branko, a. s., ale i za ostatní čtyři soutěžitele [...] a tyto ve stanoveném termínu odevzdali zadavateli. Tyto nabídky byly samozřejmě ještě vyšší než předražená nabídka společnosti Konstruktiva Branko, jak vyplývá mimo jiné i z doznání obv. Salačové…“ (úryvek z obžaloby Davida Ratha)

Veřejné zakázky by měly uvádět v život jen smysluplné projekty ve veřejném zájmu. Soukromé firmy by měly o realizaci veřejných projektů soutěžit, tak aby vyhrála firma, která zakázku provede za co nejnižší cenu, v co nejlepší kvalitě a ve stanovené lhůtě. Tak by to mělo být. Realita je ovšem odlišná.

Tristní realita světa veřejných zakázek
Veřejné zakázky se často nevypisují na základě smysluplnosti a potřeb občanů. Smyslem jejich zadávání je protislužba politiků spřáteleným firmám za poskytnutí peněz na volební kampaň nebo na fungování strany. Soukromá firma dala politikovi peníze a tuto investici chce zpátky. Úkolem politika je vymyslet, zařídit a schválit pro tuto firmu veřejnou zakázku, aby se investice firmě vrátila a zhodnotila. Aby se politikovi podařilo přihrát veřejnou zakázku té správné firmě, musí umět „ušít zakázku na míru.“

Šití zakázek na míru je prostředkem, kterým někteří politici bez ohledu na zájmy státu a společnosti rozdávají veřejné peníze smluveným firmám. Na míru ušité zakázky jsou nejen jedním z hlavních zdrojů korupce, ale jejich výsledkem je obyčejně nekvalitně provedená práce za předraženou cenu.

Část ceny za veřejnou zakázku je zpravidla „odkloněna“ do kapes stranických kmotrů.
Na samotném provedení zakázky se šetří, například použitím levnějších a méně kvalitních materiálů s tím, že veřejný zadavatel při kontrole kvality – je-li vůbec nějaká – „přimhouří oko“. Aby to nebylo všechno, smluvní dokumentace stát často omezuje, neboť v nejednom případě ji píší přímo předem vybraní vítězové, kteří nutí stát dodržovat nevýhodné smluvní podmínky.

Přímá korupce (vertikální kartel)
Kartely ve veřejných zakázkách mohou být dvojího charakteru: v prvním případě se předem vybraná vítězná firma přímo domluví s osobou jednající za veřejného zadavatele, která tuto vítěznou firmu skrytě vlastní. Tyto tzv. vertikální kartely jsou nejhorší formou manipulace veřejných zakázek. Problém těchto kartelů lze řešit zveřejněním skutečných vlastníků firem získávajících veřejné zakázky.

Nekalé dohody (horizontální kartel)
V druhém případě – při tzv. horizontálním kartelu – se soutěžící firmy do hodnou a vítězství v postupně vyhlašovaných zakázkách si rozdělí mezi sebe: jednou vyhraje firma A, podruhé firma B. V případě tzv. horizontálního kartelu může soutěž o veřejnou zakázku v řadě případů vypadat na první pohled bezproblémově. Přihlásilo se několik účastníků, zdá se, že o zakázku se řádně soutěží, u žádného z účastníků nelze usuzovat na propojení se zadavatelem zakázky. Přesto během soutěže cena zakázky neklesá, jak by se dalo předpokládat, a v některých případech se dokonce zvyšuje. Co se děje?

Účastníci soutěže jsou pravděpodobně domluvení, že ať vyhraje kterýkoli z nich, skutečnou práci bude odvádět jeden a týž subdodavatel. Soutěž o veřejnou zakázku slouží pouze k tomu, aby soutěžící firmy A a B vysoutěžily co nejvyšší cenu a zvýšily si tak zisk ze zakázky. Zakázku nakonec za předem dohodnutou cenu – bez ohledu na vysoutěženou cenu – zrealizuje subdodavatel firma C. Celý smysl soutěží o veřejné zakázky je tímto korupčním mechanismem popřen.

Neúčinná kontrola a její důsledky
Kartely ve veřejných zakázkách jsou sice zákonem zakázány, avšak zákaz je neúčinný, neboť důkazy o kartelech je obtížné získat… a příslušným úřadům se do nesnadné kontroly nechce. Korupce ve veřejných zakázkách škodí ekonomice i občanům. Podle 60 % podnikatelů a živnostníků nelze získat veřejnou zakázku bez korupce. To vede k tomu, že se veřejných zakázek účastní jen firmy, které jsou ochotny na odklánění veřejných prostředků spolupracovat.

(Psáno pro www.korupcejakoparazit.cz)