Včera se odehrála v české polistopadové historii zcela bezprecedentní událost. Deset radních pražské radnice včetně primátora Prahy bylo obviněno Policií ČR z porušení povinností při správě cizího majetku. Měli se dopustit závažného trestného činu předražení projektu „Podpory kartového centra Opencard“ a navíc zvýhodnění výherce přímým výběrem bez výběrového řízení. K obvinění došlo neobyčejně teatrálním způsobem přímo na jednání Rady hlavního města Prahy. V souvislosti s touto skutečností se objevilo ve sdělovacích prostředcích neuvěřitelné množství dezinformací a lží. Dovolím si připomenout, jaká je skutečná pravda o projektu „univerzální elektronické karty Pražana“.

1. Projekt vznikl jako součást koncepce rozvoje elektronických služeb na území Prahy a jeho hlavním smyslem bylo a je nabídnout jednoduchý a z hlediska ochrany osobních údajů bezpečný elektronický kartový nástroj pro desítky funkcionalit, které město nabízí svým občanům jako „veřejnou službu“: předplatné v MHD, parkování, vstup do Městské knihovny, divadel, galerií, „peněženku“ umožňující malé platby v běžných obchodech a zároveň elektronický vstup do velkého množství správních a administrativních služeb, při kterých komunikuje občan s úřady. Těžko lze takovému záměru něco vyčíst. Představuje zjednodušení a zkrácení interakcí, které probíhají mezi občanem a veřejnou správou a které, přiznejme si, nejsou v dnešní praxi vždy ideální. Projekt byl schválen v roce 2005, a to koalicí ODS a ČSSD.

2. O rok později proběhlo otevřené výběrové řízení, ve kterém zvítězila firma Haguess a začala tak provozovat „kartové centrum“ Opencard. Dlužno podotknout, že byť podobné projekty existují v některých vyspělých evropských metropolích, tak v české veřejné správě se jednalo o projekt unikátní svým rozsahem i kvalitou, nesrovnatelný s jinými městskými kartami, které již existovaly např. v Plzni či Hradci Králové. V roce 2006 byly podepsány první smluvní dokumenty, které vycházely ze zadávacích podmínek výběrového řízení. Byly potvrzeny i Úřadem na ochranu hospodářské soutěže.

3. V roce 2008 získala Rada hlavního města Prahy poznatky o tom, že některé ze smluv nemusí být pro město výhodné tak, jak by si přálo, a i s ohledem na rostoucí náklady projektu postupně Rada hlavního města Prahy zadala zpracování tří na sobě nezávislých auditů. Jejich závěry se od sebe věcně i právně poměrně významně lišily, přesto z nich vzešla desítka doporučení, která byla následně realizována: došlo k výraznému zlevnění celého projektu odstraněním limitu pro počet vydaných karet se smluvně definovanou cenou; došlo ke změně licenčních podmínek tak, že se správy a údržby může ujmout třetí strana (licenci vlastní město a může pověřit správou a/nebo provozem kartového centra třetí stanu…); došlo ke zveřejnění akcionářské struktury a vlastníka firmy Haguess. Pokud se dnes pani radní Vorlíčková či kdokoliv jiný vymlouvá na omezující licenční podmínky z roku 2006, které neumožňují vypsat otevřené a veřejné výběrové řízení, pak lže. Firma Haguess dnes NENÍ jedinou firmou, která může na základě tzv. "velmi výhodných smluv" pouze sama spravovat a udržovat systém kartových center.

4. Smlouva, která je předmětem zájmu policie, byla připravena současným politickým vedením města, touto Radou, paní radní Vorlíčkovou a ředitelem odboru, kterého si vybrala sama paní radní Vorlíčková ve „výběrovém řízení“ (původně pan ředitel Teska pracoval jako asistent paní radní). Smlouva, která je důvodem trestního stíhání se neopírá o žádné závazky z minulosti. I zde paní radní lže.

5. Paní radní si stěžuje, že nezná vlastnickou strukturu firmy, která zajišťuje podporu kartového centra. Nezbývá mi než připomenout, že za mého působení Rada vlastnickou strukturu znala.

6. Nebyl tedy nejmenší důvod, proč nevyhlásit otevřené výběrové řízení a neumožnit tak vyjednání výhodnějších podmínek pro hlavní město Prahu. Servisní smlouva s firmou Haguess z roku 2006 byla uzavřena na čtyři roky, během kterých Praha zaplatila 22 milionů korun (včetně DPH) na podporu kartového centra Opencard, t.j. 5,5 mil. Kč ročně. Nové servisní smlouvy z roku 2012 se zavazují k proplacení ceny 88 miliónu za pouhé 2 roky, t.j. 44 mil. ročně. Snad každý žák na prvním stupni základní školy si dokáže spočítat, jak strašně moc je současný smluvní vztah pro Pražany nevýhodný a jak naopak byl v tomto srovnání výhodný vztah původní. A nemůže na tom nic změnit ani posudek advokátní kanceláře. Ostatně radní Vorlíčková veřejně připustila, že si analýzy udělat vůbec nenechala. Otázkou zůstává, co se odehrávalo mezi koncem roku 2010, kdy skončila platnost původní smlouvy a koncem roku 2012, kdy začala platit smlouva nová, byť pro město mimořádně nevýhodná.

7. Zcela stranou ponechávám skutečnost, že dnešní Rada hlavního města Prahy, která se neustále zaštiťuje populistickým „bojem proti korupci“ a která tak ráda a často ukazuje právě na minulé vedení Prahy a kritizuje ho za tzv. „netransparentní“, či nevýhodné zadávání veřejných zakázek, tak že tato Rada si dovolí zadat osmdesátimilionovou zakázku „z ruky“, v neveřejném výběrovém řízení, v tzv. „jednacím řízení bez uveřejnění“. Tato skutečnost je neuvěřitelná.

8. Paní radní Vorlíčková se opírá o „právní posudek“ advokátní kanceláře Abott Legal. Tento materiál neznám, nicméně prý podle něj bylo možné zadat předraženou zakázku bez výběrového řízení jedné firmě. Nemohu soudit právní legitimitu takového kroku, naprosto přesně ale vím, že kdybych něco takového před čtyřmi lety udělal já, druhý den by nás neobviňovala Policie ČR na jednání Rady, ale nejspíš by si pro nás rovnou přišli a odvedli nás „v náramcích“. Za pozornost také stojí, že tento právní posudek je z dílny kanceláře, kterou řídí aktivní činitel TOP 09 v Praze 7.

9. V sdělovacích prostředcích si můžeme přečíst tvrzení radních HMP, že: “Bývalý primátor Bém podepsal v kauze Opencard nevýhodné smlouvy.“ Rád bych touto cestou upozornil paní a pány radní, že lžou. Nepodepsal jsem jedinou smlouvu týkající se univerzální karty Pražana. Nikdy jsem dokonce ani nenesl odpovědnost za tuto oblast, ať už politickou, nebo věcnou. Přesto v médiích padá vše na mou hlavu. A hází to na ni i současný primátor Svoboda. V jeho nastolené dikci je jedině spravedlivé, aby za současnou situaci nesl odpovědnost on.

Navzdory snaze zpochybnit výsledky práce obou Rad hlavního města Prahy, které jsem v minulosti řídil, trvám na tom, že jsme udělaly obrovský kus dobré práce. Zahájili jsme projekty náročné, nákladné a možná někdy i kontroverzní, v každém případě ale pro Prahu prospěšné. Nezadlužovali jsme město. Naopak se nám podařilo splatit historické dluhy. Potýkali jsme se skutečnými problémy – jakými byly například povodně v roce 2002 a jejich ničivé následky. Asi bych měl připomenout, že naše metropole se nejenom v rekordním čase zbavila povodňových škod, ale ještě navíc vystavěla – v Evropě zcela unikátní projekt „protipovodňové ochrany“. Ta bude Prahu před ničivým živlem bránit jednou provždy. Navíc byl nastartován rozvoj nových městských center – Karlína, Smíchova, Zbraslavi.
Souhrou různých vlivů, podnikatelských zájmů, politických her a řady dalších okolností jsme dnes cejchováni jako zloději. A navzdory větě Bohuslava Svobody, pronesené v živém vysílání bulvárního televizního zpravodajství, kterou doporučuje: „Pavel Bém by měl především mlčet,“ já na sobě tuto nálepku nenechám. Stále častěji se s panem Svobodou dostáváme do poměrně vyhrocených sporů, jejichž hlavní příčinou je diametrálně rozdílný pohled na vedení města v minulosti a vedení města v současnosti. Na rozdíl v míře odpovědnosti, kompetentnosti i morálky, kterou jeden, či druhý ctí a dodržuje.
Hloupá aféra mi před rokem zničila politický život a nesmírně poškodila mně i mým blízkým život osobní. Bůh ví, jak získané a Bůh ví proč zveřejněné údajné odposlechy, ze mne udělaly blbce, ale s tím bych se ještě dokázal srovnat. Nesrovnám se ale s tím, abych byl označen jako příčina všeho zla. V ODS jsem 16 let a pracoval jsem v jejích barvách pro město, kde žiji a které mám rád. Nesu odpovědnost za své činy, přestože mi ani po roce, kdy byly záznamy mých nic neříkajících telefonátů zveřejněny, mi nikdo nedokázal žádné protiprávní jednání. Nebyl jsem usvědčen z žádného zločinu, nebylo mi sděleno žádné obvinění. Na rozdíl od současného primátora a jeho týmu. Stáhl jsem se proto, abych nepoškozoval stranu, kterou stále považuji za jedinou, která má slušný a chytrý program, byť ho poslední dobou poněkud zrazuje. Nechápu postoj primátora a jeho lidí, kteří se tváří, jako by se nechumelilo. Nechápu, že primátor již dávno nesvolal mimořádné jednání Zastupitelstva hlavního města Prahy, aby svým kolegům vysvětlil situaci. Nechápu, že Bohuslav Svoboda, jako předseda pražské ODS, nesvolal jednání regionální rady a nejspíš i regionálního sněmu. Nechápu, že prokazatelné a dokonce veřejně přiznané lapsy odpovědné radní ji nepřiměly k rezignaci. Nechápu, že média naskakují na lacinou rétoriku: „My za to nemůžeme, to ti před námi,“ a zástupy investigativních reportérů tedy „neinvestigují“. Kdyby si daly tu práci, dospěly by možná k zajímavým závěrům. Nechápu, že si jak radní pro informatiku, tak primátor, který celou Radu řídí, nenechali zpracovat kvalifikovaná stanoviska odborníků před tím, než smlouvu uzavřeli. Nechápu drzost, se kterou se vyviňují ze selhání, které jde jedině a jednoznačně za nimi. Nechápu, jak se po bezmála třech letech ve funkci mohou ti, kteří řídí město stále vymlouvat na to, že oni za nic nemohou, protože to spáchali jejich předchůdci. Nechápu, že se někdo nezeptá, kde jsou výsledky JEJICH práce. Nechápu toho ještě mnoho, ale už chápu, že od současného vedení města se odpovědí nedočkám.