Archiv článků: prosinec 2014

31. 12.

Od ledna lidé ještě řadu očekávaných údajů na potravinách nenajdou

Petr Havel Přečteno 1880 krát Přidat komentář

Novela zákona o potravinách označovaná celkem oprávněně za „největší změnu legislativy v polistopadovém období“, která začíná platit od 1. ledna roku 2015, je právě z tohoto důvodu v posledních dnech náplní celé řady článků a reportáží v tuzemských médiích. Bohužel je třeba konstatovat, že mnohé z nich vzbuzují v řadách spotřebitelů spíše než žádoucí osvětu poměrně slušný zmatek. Především proto, že v nich vzbuzují nerealistická očekávání, co vše lze od zítřka na obalech všech potravin nalézt.
Na problém nedávno upozornila v oficiální tiskové zprávě i Potravinářská komora ČR (PK), která konstatovala, že ne na všech potravinách nalezne spotřebitel všechny údaje, které jsou povinné buď podle evropské legislativy, nebo podle novely zákona o potravinách, vzhledem k tomu, že v obchodech se ještě budou po nějakou dobu doprodávat výrobky se starými obaly. „Bude tedy běžné, že se po určitou dobu budou vedle sebe vyskytovat potraviny s různým značením a že potraviny se „starým“ označením s delší dobou minimální trvanlivosti budou na trhu ještě 2 nebo 3 roky,“ uvedla PK.
Přesto prakticky ze všech mediálních informací vyplývá, že všechny avizované změny nalezne spotřebitel od Nového roku úplně všude. Vůbec největším mýtem a zavádějící informací je přitom tvrzení, které opakovaně zaznělo ve vysílání České televize (ale i v jiných médiích – televize ale představuje zřejmě největší informační zásah spotřebitelské veřejnosti), podle něhož se na obalech potravin musí podle novely zákona o potravinách nově povinně uvádět výživové údaje. Jednak stanovuje povinnost uvádět výživové údaje legislativa evropská (a ČR jí musí přijmout), především je ale povinnost uvádět na obalech potravin výživové údaje stanovena od 13. prosince 2016, tedy až zhruba za dva roky. Skutečnost, že tyto údaje na řadě potravin spotřebitelé od 1. ledna 2015 nenajdou, tak není žádným porušením zákona, což je informace především pro ty, kteří si na značení či kvalitu potravin stěžují u našich státních dozorových orgánů nebo třeba u pokladen příslušných prodejen. Stejně tak nenajdou spotřebitelé u nebalených výrobků informace o „hlavní složce“ takových potravin. Tato povinnost je sice v naší novele zákona o potravinách obsažena, konkrétní metodiku, jak „hlavní složku“ příslušných potravin stanovit a jak to spotřebiteli sdělit, ale mají určit až prováděcí vyhlášky k zákonu, a tyto vyhlášky se teprve tvoří.
Samozřejmě, někteří výrobci již výživové údaje na obalech svých potravin mají, a řada z nich dokonce již několik let – stále však jde v současné době o dobrovolnou aktivitu, která není a po celý příští rok nebude povinná. Stejně tak uvádějí někteří prodejci složení (nebo přímo „hlavní složku“) u nebalených potravin – ani to ale zatím žádné konkrétní legislativní normy neurčují.
Naopak povinná je minimální velikost písma, které navíc musí být na barevně kontrastním podkladu, aby se dalo snáze přečíst. Od dubna (ne však od 1. ledna) bude také povinné označovat všechny základní druhy masa (ne však uzenin, tedy vícesložkových potravin) zemí původu, a to i v případě masa baleného. V tomto případě lze ale očekávat, že zemi původu najdou spotřebitelé na obalech výrobků skutečně již v lednu, respektive u výrobků, jejichž výrobci již stačili, třeba právě kvůli povinnému zvětšení písmenek, změnit obaly. Od 1. ledna musí také velké obchodní řetězce uvádět při vstupu do prodejen výčet pěti zemí, z nichž pochází nejvíce prodávaných potravin. To ale spotřebiteli o konkrétním výrobku moc neřekne.
Se zdaleka nejviditelnější označovací revolucí se tak setkají – a již se setkávají – spotřebitelé v restauracích, prodejnách rychlého občerstvení a školních jídelnách – ty musí uvádět seznam alergenů, které obsahují složky pokrmů nebo byly použity k jejich přípravě. Uvedená – takzvaně „otevřená“ stravovací zařízení - budou také nově kontrolována státními dozorovými orgány – Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Státní veterinární správou ČR.
Novela zákona o potravinách, kterou připravilo ministerstvo zemědělství po opravdu několikaleté diskusi s výrobci, obchodníky, zemědělci a dalšími resorty, je každopádně značným posunem vpřed v oblasti orientace spotřebitele ohledně složení, rizik a původu potravin i pokrmů. Ne všechny ambice, které jsou s touto novelou spojovány, ale budou naplněny 1. ledna 2015. Což se ovšem spotřebiteli moc nesděluje.

22. 12.

Energetické firmy straší své zákazníky

Petr Havel Přečteno 2205 krát Přidat komentář

Mimořádně podlou manipulaci veřejným míněním prostřednictvím obrazovek České televize předvedly v adventní čas – v sobotu 20. prosince, energetické firmy komentující návrh novely energetického zákona. Podlou proto, že k demonstraci svého lobistického zájmu využily veřejnoprávní médium a jako rukojmí při prosazení tohoto zájmu si vzaly své zákazníky, které po celou dobu příslušné reportáže strašily výrazným, až dvacetiprocentním nárůstem cen energií, pokud nebude po jejich. To je na hranici šíření poplašné zprávy.
Hned na počátku je třeba jednoznačně konstatovat, že jsou to právě energetické firmy, které trvale a po celou dobu polistopadového období (a samozřejmě, i když se to „nepočítá“, i před ním) porušují listinu základních práv a svobod, a potažmo i Ústavu ČR. Děje se tak omezením, v některých případech až znemožněním výkonu vlastnických práv na pozemcích, které jsou kvůli zájmu energetických firem zatíženy takzvaným věcným břemenem, což jsou různá zařízení na distribuci energií, například sloupy elektrického vedení – bez toho, že by byla vzniklá újma (nemusí to být nutně penězi) nějak kompenzována. Tím nejenže klesá cena příslušných pozemků, ale všem, kteří na takových pozemcích hospodaří, vznikají nemalé ztráty, které se v nějaké míře promítají do ekonomiky jejich podnikání. Dopad omezení nakládání s pozemky se přitom týká teoreticky až tří milionů drobných vlastníků pozemků a prakticky všech hospodařících zemědělců, bez ohledu na to, zdali příslušné pozemky vlastní, či je mají pronajaté.
Navíc, a to hodlá novela primárně řešit, není značné množství energetické přenosové soustavy zapsáno v katastru nemovitostí. To samozřejmě energetickým firmám vyhovuje, protože oficiálně neexistující sloup nemůže oficiálně generovat nějakou podnikatelskou újmu. Právě proto se energetici bouří proti ustanovení § 98, odstavce 13, který jim ukládá povinnost zapsat všechny objekty do katastru nemovitostí. Pakliže by přitom tato povinnost zakládala povinnost kompenzace (což zatím nezakládá), bylo by to nanejvýš správné, spravedlivé a ve vyspělém dnešním světě zcela běžné a standardní. Skutečnost, že tomu tak není, je tak spíše výrazem arogance státu a energetiků vůči soukromému vlastnictví a podnikání, a je bohužel dána ekonomickým, politickým a lobistickým vlivem těchto společností. Pokud dodáme, že jde o společnosti typu ČEZ či RWE, není myslím nutné nic dál dodávat.
Stejně tak je třeba odmítnout tezi, že by dodržování práv vlastníků a nájemců bylo, jak se snaží tvrdit zlobovaný Energetický regulační úřad, uznatelným nákladem, který je nutno promítnout do cen energií. Jednak jde o náklad, který měl být součástí podnikání energetických firem od samého začátku, a to, že takovou položku ve svých kalkulacích nemají, je ve své podstatě porušením práv vlastníků. Jednak jde o tak bohaté firmy, že by se jim v případě případné kompenzace pouze snížil zisk, aniž by tyto své „vícenáklady“ musely promítat do cen energií.
Aby si veřejnost udělala obrázek, jak se energetici na našich polích a v lesích chovají, je vhodné připomenout, že například na zemědělské půdě je věcným břemenem až 30timetrové ochranné pásmo pod elektrickým vedením, navíc každý sloup zabírá až 10 čtverečních metrů půdy, z níž vlastník platí daň, aniž by měl z této části pozemku jakýkoli užitek. Sloupy se samozřejmě musí při obdělávání půdy objíždět, pokud jsou nutné nějaké opravy, vjíždějí energetici do zasetého obilí a ničí jej bez náhrad. Kolem sloupů rostoucí křoví musí zemědělci v zájmu energetiků odstraňovat. Možná ještě horší jsou dopady na lesní porosty – zmiňované 30timetrové ochranné pásmo je v zájmu energetických společností pravidelně mýceno, což znamená permanentní ztrátu dřevní hmoty – netřeba dodávat, že z takto nevyužití plochy platí příslušnou daň energetickými firmami omezený vlastník, případně nájemce. Příběhů o agresivitě zástupců energetických firem jsou tisíce, nikdo se ale neozve veřejně – no – bojujte třeba s ČEZem….
Ačkoli prostý selský rozum říká, že by bylo záhodno při tak zásadním sdělení, které obhajuje přenos „nákladů“ na spotřebitele v objemu 20 miliard korun, dát prostor k vyjádření také někomu jinému než energetikům, nikdo tak neučinil ani v České televizi, ani v opisech zpravodajské reportáže v jiných médiích. A to i přesto, že značnou část lidí musí logicky napadnout otázky, proč nechtějí energetici evidovat svůj majetek a proč se brání kompenzacím pro ty, jimž evidentně brání v podnikání. Zdá se však, že tato společnost už ani neví, že existuje organizace hájící práva vlastníků půdy. A i když všichni vědí, že existují zemědělci a že by bylo záhodno zvýšit odbyt českých surovin, nezeptá se nikdo na názor ani jich. To je dost smutné zjištění čtvrt století od transformace společnosti, která měla jako jeden ze základů ve svém vánku respektování lidských (a vlastnických) práv.

14. 12.

Kapři zřejmě v příštím roce podraží – díky našim zákonům

Petr Havel Přečteno 1679 krát Přidat komentář

Stejně jako v mnoha letech minulých se také letos již za pár desítek hodin objeví na ulicích tradiční kádě s tekoucí vodou a živými vánočními kapry. K uvedené tradici přitom v posledních letech patří i relativně stabilní cena, bez ohledu na to, jak se v průběhu roku vyvíjely podmínky chovu kaprů v našich rybnících. To ale může být letos naposled.
Na první pohled nenápadná novela zákona o daních z nemovitostí, která již prošla třetím čtením v Poslanecké sněmovně parlamentu ČR, totiž změnila jeden z četných paragrafů tohoto zákona, přičemž výsledkem bude daň z nemovitostí placená od příštího z veškeré plochy rybníků v naší zemi. To se na první pohled může zdát jako celkem logické opatření, kdyby ovšem byly daněny rybníky sloužící výhradně k produkci sladkovodních ryb, a bylo by tak daněno komerční podnikání. Tak to ale není.
Na většině našich rybníků je státem podnikání z důvodu ochrany přírody a krajiny omezeno, takže na nich nelze plnohodnotně komerčně hospodařit. To samo o sobě je celkem chvályhodné, každý rybník, i ten komerčně využívaný, je zároveň významným krajinným prvkem tu zadržující vodu, tu tvořící její zásobu v době nedostatku srážek, přispívající navíc ke stabilitě lokálního klimatu a umožňující rozvoj ohrožených druhů rostlin a zvířat. Jinými slovy, jde o vodní plochy se statutem veřejného zájmu, a míra veřejného zájmu je následně vyjádřena mírou regulace rybníkářských a rybářských aktivit. Pakliže ale stát hodlá z těchto ploch vybírat daně, lze téměř bez nadsázky konstatovat, že zdaňuje veřejný zájem. Což filosoficky není zrovna moc pochopitelné.
Pakliže se přitom na novele v popsaném bodu nic nezmění (a poslední šance je ještě při posouzení novely v Senátu), pocítí podle všeho dopad novelizace kromě rybářů také spotřebitelská veřejnost. Státem omezené hospodaření se totiž v ČR týká přes 90 procent plochy rybníků (celkem je u nás zhruba 52 000 hektarů rybníků), z jejichž ploch se díky tomu do současné doby daň z nemovitostí neplatila. Pakliže se ovšem bude platit daň z veškerých ploch rybníků v ČR, zcela jistě se tím zvýší náklady na produkci sladkovodních ryb v ČR. Logickým výsledkem bude růst cen našich sladkovodních ryb, včetně vánočních kaprů.
Domácí sladkovodní produkce po otevření hranic již léta bojuje s často levnější produkcí mořského rybolovu (s tím se nedá při neexistenci moře nic dělat), ale i se sladkovodní, ne vždy kvalitní produkcí ze zahraničí (symbolem je především pangas). Situace se spíše zhoršuje, cenovou konkurenci i dobrou image si drží v současné době prakticky jen tuzemský kapr a částečně pstruh, ten v obchodech ale často nepochází z tuzemských vod. V poměrně tvrdé konkurenci přitom rozhodují doslova desetníky nebo jednotky korun. Pakliže tak ČR zdaní již i tak omezené podnikání při produkci sladkovodních ryb, podváže tím cenovou konkurenceschopnost domácí produkce v čele s kaprem. To je za situace, kdy stát vynakládá množství peněz na propagaci domácí produkce a nabádá spotřebitele, aby při nákupech preferoval tuzemské potraviny, poněkud kontraproduktivní…

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy