Archiv článků: říjen 2017

31. 10.

Krácení dotací velkým zemědělským podnikům po roce 2020 je prakticky jisté

Petr Havel Přečteno 3309 krát Přidat komentář

Varování těch, kteří kritizovali strategii ministerstva zemědělství ve vyjednávání o podobě Společné zemědělské politiky EU (SZP) po roce 2020, které ortodoxně trvalo a trvá na tom, že velkým zemědělským podnikům nesmí být kráceny dotace, se naplňují. Ačkoli totiž jak dosluhující ministr zemědělství Marian Jurečka, tak právě představitelé velkých zemědělců veřejnost opakovaně ujišťovali o tom, že krácení se konat nebude a ČR má pro takový postoj podporu nejen u sousedního Slovenska, ale i v postoji dalších evropských zemí, realita bude s pravděpodobností hraničící s jistou zcela jiná. A mnohem horší, než i zastánci krácení dotací (takzvaného zastropování) předpokládali.
O zastropování se v EU uvažovalo již v roce 2013, a mělo se týkat současného sedmiletého období SZP do roku 2020. To ale měla činit maximální hranice dotací, nad kterou by již podniky žádné peníze nedostávaly, 300 000 eur. ČR se tehdy podařilo krácení dotací odvrátit, i za pomoci Velké Británie a Německa, které mělo stejný problém s velikosti zemědělských podniků na území bývalé NDR, kde zvolil tamní socialistický režim stejný „kolchoznický systém“, jako tomu bylo po kolektivizaci v bývalém Československu. Po roce 2020 již ale Velká Británie v EU nebude a Německo se mezitím na krácení dotací připravilo. Naše zemědělská politika ale ne, a naopak cílenou podporou velkých podniků v současném období a minimálním možným krácením dotací v tomto období se vzdálila ještě více, než tomu bylo v roce 2013, takzvanému evropskému modelu zemědělství, který stojí na rodinných farmách a obecně menších (i když se postupně zvětšujících) zemědělských subjektech. Trest za špatnou strategii ovšem na sebe nenechal dlouho čekat.
Původně se očekávalo, že maximálním možným příjmem dotací pro období po roce 2020 bude 150 000 eur na jeden podnik. Evropská Komise ale příští měsíc zveřejní návrh, podle kterého by mohl maximální limit činit možná 100 000 eur, ale možná také jen 60 000 eur na jeden podnik, přičemž obě varianty jsou ve hře. Pokud by se přitom prosadil nejnižší limit (60 000 eur), znamenalo by to, že naše zemědělství přijde ročně o zhruba 5,2 miliardy korun, krácení se dotkne téměř 70 procent výměry zemědělské půdy a nárok na dotace v podobě přímých plateb (což jsou ale rozhodující podpory z EU) nebudou mít všechny zemědělské podniky od plochy 460 hektarů a více. Tedy budou mít nárok na podporu do oněch 460 hektarů, což ovšem bude nebo by mohlo mít pro podniky obhospodařující několik tisíc hektarů fatální důsledky. Návrh Evropské Komise bude jistě ještě podroben diskusi a může se změnit, že ale v nějaké podobě ke krácení dojde, přiznává dnes už i ministerstvo zemědělství. To si přitom alibisticky nechalo posvětit „nekrátící strategii“ samotnou vládou, a o to složitější nyní bude z pozice ČR něco měnit.
Ačkoli se o podobě SZP po roce 2020 jedná už od února letošního roku, byly do současné doby kritické hlasy vůči špatné strategii resortu buď umlčeny, nebo jim nebyl poskytnut žádný významný prostor. Kritici přitom především a opakovaně poukazovali na to, že ČR má mít pro případ výrazného krácení peněz připraven „plán B“, tedy strategii a argumentaci, jak dostat do zemědělství při krácení dotací peníze jinými cestami. Samozřejmě by to byly a budou cesty složité, škrtnuté peníze budou jednou provždy pryč - ale z resortu zemědělství, respektive z takzvaného prvního pilíře, což jsou přímé platby na plochu. Je tak zřejmé, že na rozdíl od „nárokové dotace“ na plochu by museli a budou muset zemědělci o „náhradní“ peníze“ bojovat buď prostřednictvím nějakých programů rozvoje venkova, což samozřejmě nemusí být a ani nebude přímá podpora zemědělství, nebo prostřednictvím jiných priorit v rámci zcela jiných programů, nebo dokonce resortů. Specielně pro ČR je přitom zásadní výzvou minimalizace dopadů extrémních projevů počasí, adaptace na klimatická rizika, ale také zaměstnanost na venkově, generační výměna či rozšíření spektra nezemědělských činností v gesci podnikajících zemědělců. To vše sice není nemožné, ale bude to mnohem složitější, než kdyby ministerstvo zemědělství vedlo od samého počátku jednání o změnách SZP jinak. Po obecně oblíbeném Jurečkovi tak zůstane jeho následovníkům ve skříni kostlivec, kterého se budou jen velmi těžko zbavovat.

09. 10.

Vodní nádrže 2017: Rozpor mezi realitou a mediálním obrazem problémů

Petr Havel Přečteno 1827 krát Přidat komentář

Vzhledem k tomu, jak často se v tuzemských médiích řeší v současné době problematika sucha, klimatických změn a možného nedostatku vody v naší zemi v budoucnosti je docela škoda, že naši novináři alespoň občas nenavštíví některou z četných odborných vodohospodářských a s vodou spojených akcí. Například konferenci Vodní nádrže 2017, která se minulý týden uskutečnila v Brně, v hotelu Holiday Inn, už proto, že jde o konferenci, která se koná jednou za dva roky. Nejde tedy o nějaký okrajový seminář, kterých je v současné době po celém území ČR plno, neboť téma vody „táhne“.
Právě proto by ale bylo vhodné, aby veřejnost zajímající se o zajištění zdrojů vody v ČR v dalším období měla prostřednictvím médií objektivní a výzkumy podložené informace. Ty se totiž často dost zásadně liší od údajů, které se z médií dovídá. Například o tom, jak naše společnost kategoricky odmítá výstavbu přehrad. Pravda to jistě v určité míře je, jak ale vyšlo ze dvou na sobě nezávislých prezentací na uvedené konferenci, zas tak moc lidí přehrady neodmítá. Ty vyplynulo především z průzkumu veřejného mínění, které provádělo na vzorku 1 310 respondentů ve věku 18 až 69 let Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, čili celkem renomovaná instituce. Podle výzkumu přitom přehradě striktně odmítá zhruba jen 5 procent populace, více než polovině respondentů chybí k jasnému názoru více informací, ale v zásadě výstavbu přehrad neodmítají, výstavbu velkých víceúčelových nádrží pak přímo podporuje 38 procent dotázaných. Což je v praxi úplný opak postojů veřejnosti, než jak jej prezentují média. Zajímavostí výzkumu byly i další dvě věci - jednak, že větší obavu mají lidé z projevů sucha, než z povodní, a za druhé, že lidé jsou ochotni se na snížení rizik sucha finančně podílet - kumulativně až částkou 40 miliard ročně, pokud by se odpovědi zobecnily na veškerou populaci. Jistěže jsou výzkumy veřejného mínění často ošidné, a samozřejmě také záleží na tom, o jakou jde lokalitu. Jak je ale vidno, tak výstavbu přehrad odmítají vlastně jen ti, kterých se to týká, a byť je názor z místa důležitý a měl by být brán vážně, jde každopádně o postoj menšiny.
Nejen média, ale i zemědělci by se na konferenci dozvěděli zajímavé, a ne příliš optimistické údaje. Jak totiž ve své prezentaci uvedl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, spásou proti rizikům sucha nemusí a ani nebudou v sušších letech závlahy, na které hospodáři spoléhají a do jejichž obnovy nebo nové výstavby v současné době investují. Již v současné době nepokrývají zdroje vody teoretickou potřebu závlah na 10 procentech území, v suchých letech pak tyto zdroje klesnou na polovinu a nároky na vodu právě v oblastech, kde je potřeba závlah nejvyšší (povodí Dyje a oblast Rakovnicka a Lounska), nebude možné podle Trnky zajistit. Otázkou tak je, zdali není budování závlah vyhazováním peněz. To samé platí i pro opětovnou výsadbu lesních porostů. I v současné době, jak na konferenci také zaznělo, se především z ekonomických důvodů vysazuje více smrkových porostů, než by bylo vhodné, přestože se druhová skladba našich lesů postupně mění ve prospěch listnáčů. Přesto se smrk sází i v místech, o nichž „každý lesák ví, že na takové stanoviště nepatří,“ konstatoval Jaroslav Rožnovský Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Brně. Jinými slovy, půjde-li to takhle dál, budou nám zřejmě lesy usychat rychleji a více, než dosud.
Konference Vodní nádrže 2017 nebyla přitom, jak by se z názvu akce i z úvodu článku mohlo zdát, zdaleka ne jen o přehradách. Naopak, jednotící linkou byla dnes již všeobecně známá priorita zadržet vodu v krajině, také v lesích, ale především v zemědělské půdě. Situace se totiž stále zhoršuje, navzdory politickým prohlášením, jak se problém řeší. Jak to ale dopadá v praxi, demonstroval mimo jiné opět Rožnovský na příkladu jižní Moravy, kde se podle dat ČMHÚ snížila jen od ledna do července letošního roku zásoba využitelné vody v půdě pod 10 procent. To vše je ovšem jen malý výsek z dat, která na konferenci zazněla.
Sečteno a podtrženo - politici i novináři by měli mnohem více naslouchat odborníkům a výsledkům vědy a výzkumu. Například i tím, že alespoň občas navštíví akce typu „Vodní nádrže 2017“, kterou sice pořádá Povodí Moravy, ale která svými výstupy a dosahem rozhodně toto Povodí, ale i celou problematiku povodí v širším slova smyslu přesahuje.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy