Nikdo nechápe, co ho k tomu přimělo, a to ani v Paříži. V očích české veřejnosti sobě i pověsti Francie hodně ublížil.

Tři dny před našimi prezidentskými volbami přijal francouzský prezident v Elysejském paláci Andreje Babiše jakožto jednoho z kandidátů na hlavu českého státu, a jinak jen opozičního poslance a předsedu hnutí.

Přijmout takto kandidáta na prezidenta těsně před volbami znamená otevřenou podporu a vstupování do českých domácích záležitostí. Přitom Macron nemívá ve zvyku něco takového dělat.

Samozřejmě se to nelíbilo české vládě ani premiérovi, událost však nekomentovali, aby nenahráli na smeč Babišovi a jeho taktice pronásledované oběti.

Zřejmě to ale nebylo po chuti ani Macronovu okolí. Všechno se zdá nasvědčovat tomu, že šlo o ryze osobní rozhodnutí francouzského prezidenta, a to přes nedoporučení jeho poradců. Samozřejmě si byli vědomi toho, že něco takového se nedělá, a samozřejmě četli průzkumy, podle nichž Babiš volby nevyhraje. Také však věděli, že Macron se často rozhoduje sám za sebe a nikoho se neptá.

Možné Macronovy pohnutky

Jaké tedy mohly být Macronovy pohnutky? Andreje Babiše zná, několikrát se potkali v rámci zasedání šéfů vlád a států EU, i v Praze. Jak ho vnímal a co si o něm myslí nevíme, že by byl ale jeho přítelem, jak hlásá Babiš, není pravděpodobné. Macron patří svou kultivovaností a sečtělostí do jiného světa.

To, že bývalý český premiér tvrdí, že jsou s Macronem jedna ruka, nic neznamená. Samozřejmě to dělá proto, aby na něj padl odlesk dnes nejznámějšího evropského politika. Dokonce kdysi fabuloval, že Macron si po vzoru jeho hnutí založil stejnou formu politické formace. Babiš si také pokoušel připoutat francouzského prezidenta za jeho návštěvy Prahy nápadem propojit Národní galerii s pařížským gigantem moderního umění Pompidouovým centrem, nic z toho ale nebylo. A není ani známo, že by ho kdy Macron v nějakých jednáních uvnitř EU podpořil. Tím spíš zaráží, proč to udělal teď a tak ostentativně.

Proč přijal Babiše hned den po jeho soudu, jejich schůzka musela být tedy dohodnuta dřív. Nemohl přitom vědět, že soud zprostí Babiše obvinění, zrovna tak mohl skončit rozsudkem. Navíc výrok je zatím nepravomocný, státní zástupce se může odvolat. A Babiš je navíc ve Francii předběžně vyšetřován za daňové úniky v souvislosti s nejasnou koupí nemovitostí na jihu země.

Jediné, co oba spojuje, je členství obou jejich hnutí v liberální frakci Evropského parlamentu zvané Renew Europe, Obnova Evropy. Vedle pravicové Evropské lidové strany a levicových Socialistů to je tam se svou stovkou europoslanců třetí nejdůležitější frakce. Její páteří je Macronova strana a francouzský prezident má zájem, aby frakce byla co nejsilnější. ANO v ní má ale jen pět poslanců, to je kapka v moři.

Babišovým přijetím Macron navíc desavuoval premiéra Petra Fialu. A to těsně po konci českého předsednictví v Radě EU, které dle jednomyslného názoru proběhlo velmi dobře. Macron si měl spíš utužit kontakt s ním, neboť Fiala se v tom půlroce ukázal jako zodpovědný evropský politik, žádný euroskeptik, jako protiklad Orbána či Kaczyńského. Jako jediný politik ve střední Evropě, se kterým by si mohl Macron rozumět. Byť Fialova ODS je v europarlamentu v jiné frakci.
A Macron by ve střední Evropě potřeboval spojence.

Chtěl Macron vidět Babiše v souvislosti s tendrem na dostavbu jaderné elektrárny, na níž má Francie zájem? Chtěl u něj otestovat svou ukrajinskou politiku? Co by mu ale v tom mohl pomoci bývalý premiér? Nebo v tom byl jiný, skrytý důvod? Nějaký osobní?

Macron svým gestem v každém případě šlápl vedle.

Psáno pro ČRo Plus