Polsko vybralo na poslední chvíli zatáčku. Co všechno bude muset nová vláda udělat, aby vrátila Polsko na evropsku cestu? Duda bude protahovat bezvládí a pak blokovat nové zákony. PiS bude totální opozicí. Nadějí je Tusk.

V Polsku vítězství prodemokratických stran zastavilo sklouzávání země do autokratického, nacionálně-klerikálního státu, který se stále víc odchyloval od demokracie, jak ji zná Evropa. Země dokázala vybrat na poslední chvíli zatáčku a v mezinárodním pohledu ukázala, že v Evropě, a speciálně v její střední části, nemusí vyhrávat demagogičtí populisté, jak se v posledních letech zdálo, ale že demokracie tu může mít stále oblibu většiny. Polsko ukázalo, že není Maďarskem ani Slovenskem, což je pro Českou republiku ohromná úleva.

Vítězství opozice bylo výrazné, v parlamentu má převahu osmnácti křesel, straně PiS jich minule k prakticky absolutnímu vládnutí stačilo pět. Přesto to vítězství vůbec neznamená začátek klidu či dokonce selanky. Ze všeho nejdůležitějším bude zasypávat srázný příkop, jaký existuje uprostřed polské společnosti jaký vyhloubilo osm let Kaczyńského vládnutí.

Prezident jako těžko odvalitelný kámen

Prezidentem bude ještě rok a půl Andrzej Duda, kterého vytvořil a nechal do úřadu zvolit Jaroslaw Kaczyński a který bude v nadcházejících měsících jistě hrát hru PiS. Bylo to vidět i na tom, jak se teď zapojil do volební kampaně na straně své bývalé domovské formace, zapomínaje, že je prezidentem všech Poláků. Je velmi pravděpodobné, že bude zákony nové většiny vetovat, nebo, jak to už udělal několikrát, je odešle k posouzení Ústavnímu soudu, který je vzhledem ke své deformaci minulou vládou nefunkční a v jehož čele sedí Kaczyńského důvěrná známá. A soud si jistě dá na čas.

Lze přepokládat, že Duda bude svou budoucnost vidět jako lídra PiS a tím pádem bude po zbytek svého mandátu kopat za tuto stranu. Před nějakou dobou sice padaly úvahy o tom, že by pomýšlel na nějakou mezinárodní kariéru typu OSN, ale v očích států EU a USA si vytvořil tak nepříjemný image, že to není pravděpodobné.
A opozice bohužel nemá tolik hlasů, aby prezidentovo veto přehlasovala dvoutřetinovou většinou. Duda se tak stane hlavním hráčem systému PiS v úsilí o co největší blokování nové vlády a o její očerňování tak, aby se na jaře podařilo vyhrát PiS místní a evropské volby, a aby to eventuálně přivedlo zemi k předčasným volbám. I o nich je teď v Polsku mezi Kaczyńského lidmi slyšet.

Ten na volby kromě volebního večera nijak nereagoval, ani nikde nevystoupil. Zdá se, že promýšlí strategii opozice a rychlého návratu k moci. PiS má sice v parlamentu menšinu, ale se svými téměř dvěma sty poslanci a vůlí po pomstě za nečekanou prohru bude velmi tvrdou, totální opozicí, která bude na novou vládu útočit, kde to jen půjde, a ta spotřebuje spoustu času na svou obranu.

Co bude muset nová vláda a její poslanci všechno udělat? Navrátit Polsku demokratický způsob vládnutí, protože zatím o všem rozhodoval Kaczyński ze své kanceláře v sídle PiS: o jmenování premiéra, ředitele televize či rozhlasu, ředitelů nejrůznějších státních podniků až po Národní muzeum.

Vrátit Polsko na mapu Evropy

Zároveň vrátit Polsko na mapu Evropy, protože poslední dobou tam byla černou ovcí. Paříž a Berlín Varšavu v konstrukci EU potřebují, je to pátý největší stát Evropy a regionální mocnost naší části Evropy. Zároveň dost velká na to, aby nedodržování pravidel právního státu z její strany, pravidel s nimiž stojí a padá celá EU, její členy znepokojil. V tomto ohledu bude důležité, jak rychle bude nová vláda umět přijmout odpovídající zákony a napravit zdeformovaný soudní systém, který deformuje celou polskou společnost. Tady lze ovšem čekat zvlášť silný prezidentův odpor, protože mnoho z těch iniciativ, které polské soudy poničily, pocházely přímo z jeho dílny.

Na nápravu soudů je vázán souhlas Evropské komise s uvolněním gigantických miliard z Fondu obnovy, který už dostali v EU snad všichni kromě Polska a Maďarska. Bude záležet na Tuskově šikovnosti postavit Dudu před dilema buď nové zákony o soudech podepíšete nebo jste zodpovědný za to, že země nedostane peníze.

Důležitost volební změny pro mezinárodní postavení Polska podtrhl Tusk tím, že už minulou středu a čtvrtek letěl do Bruselu na zasedání Evropské lidové strany, které donedávna předsedal, a kde byl přijat s otevřenou náručí. Hlavně se tam ale setkal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a ač bylo jejich setkání prezentováno jako neoficiální, bylo jasné, že už jednal o postupu, jak co nejrychleji Polsku evropské peníze přivést. Doma se to od něj očekává, je tam brán jako člověk s nejlepšími kontakty v Bruselu a každý ví, že dosavadní blokaci způsobila destruktivní politika vlády PiS. Jeho obliba doma bude hodně záležet na tom, zda a jak rychle peníze odblokuje.

Interrupce jako alfa a omega ženských práv

Co bude muset doma nová vláda ještě udělat? Na rozdíl od těch dvou už zmíněných témat, soudů a Evropy, na nichž bude uvnitř ní naprostá shoda, přijdou témata domácí, na něž se názory jednotlivých koaličních stran různí a na nichž se může jejich jednota štípnout. Zároveň je jasné, že všechny tyto rozdíly bude PiS zveličovat a snažit se na nich novou koalici rozklížit a veřejnosti ji prezentovat jako nefunkční a rozhádanou.

Takovou palčivou otázkou jsou interrupce, jejichž legalizaci by rád prosadili Tusk s Občanskou koalicí a Levice, ale lidovci a Szymon Holownia, druhý lídr Třetí cesty, rigidní katolík, v tom nechtějí ženám ustoupit. Nemůžou ale pominout skutečnost, že za své vítězství nová koalice vděčí mladé generaci a hlasům žen, jejich vysoké mobilizaci ve volbách. A pro polské ženy jsou dnes interrupce alfou a omegou ženských práv, za které po statisících manifestovaly.

Zlegalizovat interrupci do dvanácti týdnů se asi hned nepodaří, zákaz je dán zákonem a ten by potřeboval prezidentův podpis. Předpokládá se ale, že by šlo velmi rychle aspoň zrušit dosavadní kriminalizaci každého, kdo by interrupci provedl nebo k ní napomohl. Už teď ale, jen pár dnů po volební změně, je vidět, že z lékařů spadl strach z kriminalizace a stoupl počet interrupcí z lékařských důvodů.

Velkým problémem bude bydlení, které je v Polsku zvlášť pro novou generaci nedostupné. Levice z něj udělala jedno ze svých hlavních témat se sloganem Bydlení je právo a s návrhy inspirovat se Vídní a stavět sociální městské byty. Zpočátku se jí liberálové vysmívali, že to je komunismus, až téma přejal Tusk. V dosavadních spekulacích o obsazení nové vlády figuruje jako ministryně či ministr pro bydlení někdo z Levice.

Televize zase veřejnoprávní

Nová vláda bude také chtít co nejrychleji vyměnit vedení veřejnoprávních médií a jejich nejzkorumpovanější redaktory. Nenastane to ale zřejmě dřív než počátkem roku a je překvapivé, jak ti lidé ještě nevzali na vědomí výsledek voleb a jejich zprávy stále vypadají jako by soužily Kaczyńskému - o zvítězivší opozici třeba ve zprávách mluví jako o čtyřech jezdcích opozice (rozuměj: čtyři jezdci apokalypsy).

Od nové vlády se taky čeká, že skončí pravicovo-klerikální ideologizace školství, že se tam bude zase vyučovat moderní svět a že učitelé budou smět studentům třeba říci, že mezi námi žijí lidé LGBT.

Personální změny budou nutné i v mnoha dalších institucích, kam si PiS posadil své lidi. Od Polského filmového institutu přes velvyslance až po vedení Orlenu nebo předsedy krajských soudů. To bude ovšem znamenat tisíce odstupných a jistě desítky soudů.

PiS chtěl svoji nomenklaturu

Jaroslaw Kaczyński měl během osmi let svého vládnutí v Polsku jeden hlavní cíl. Vytvořit si novou nomenklaturu, obsadit lidmi, kteří mu budou za různé výhody poslušní, všechny významnější posty ve státní správě, ve vedení velkých státních a polostátních firem, veřejnoprávních médií, kulturních institucí, institucí paměti, všude. Omotal celé Polsko pavučinou nejrůznějších korupčních a nepotistických vazeb, pomocí nichž hodlal prosazovat svoji moc.

Vyházel nebo odstavil na vedlejší kolej tisíce lidí, veřejnoprávní novináře, stovky diplomatů, přes šedesát generálů a stovky plukovníků, kteří měli zkušenosti ze zahraničních misí, ředitele prakticky všech významnějších kulturních institucí, soudce včetně nejvyšších soudních instancí, prokurátory. Místo nich dosedli většinou lidé, kteří by se tam kvůli nedostatku kompetencí a profesních výsledků nikdy nedostali. Naprostá většina kulturních elit byla vůči PiS v opozici. Hon na režisérku Agnieszku Holland ze strany prezidenta, premiéra a ministrů pod záminkou jejího posledního filmu Hranice ukázal, nakolik PiS tyto lidi nenávidí. Tohle všechno jsou praktiky, které starší generace Čechů velmi dobře znala za tzv. Husákovy normalizace. Stejné metody, stejný cíl: co nejvíc moci.

Kaczyński a jeho lidé si tyto personální změny zároveň pojistili nejrůznějšími zákony a nominacemi, tak, aby je nebylo možné jen tak snadno zvrátit. Příklad: ministr spravedlnosti a zároveň generální prokurátor Zbigniew Ziobro vytvořil zákonem pod sebou novou funkci národního prokurátora, na něhož převedl spoustu svých pravomocí. Nová vláda samozřejmě generálního prokurátora vymění, jenže ten, kdo přijde po něm, bude uvnitř svého úřadu bojovat s národním prokurátorem, jehož odvolání by musel podepsat Duda, a ten to neudělá. Boj uvnitř horních špiček prokuratury nemůže než se Kaczyńského lidem hodit.

Duda bude natahovat bezvládí

Na všechny ty změny si ale bude třeba chvíli počkat. Zatím se zdá, že prezident Duda si užívá své moci a natahuje a bude co nejvíc natahovat přechodné období. Proč? Aby mohl tábor PiS zlikvidovat kompromitující dokumenty, protože se všeobecně soudí, že na některé lidi padnou žaloby za zpronevěru a korupci. Už teď novináři viděli vjíždět do ministerstva kultury firemní kamion s nápisem Destrukce dokumentů, různá ministerstva si objednala desítky skartovaček. Dlouhé mezidobí zároveň umožní spoustě lidem PiS se někam uklidit. A zároveň rozehrávat nejrůznější hry uvnitř opozice, tvrdit, že jednají o vládě s lidovci, jak to teď třeba dělají, aby vnesli do řad vítězné opozice nedůvěru a podezřívavost.

Prezident nechá doběhnout starý parlament až do posledního možného dne, takže nový se sejde 13. listopadu. Než se zvolí jeho vedení a než se zkonstituuje nová vláda, budou vánoce nebo i leden, takže změny lze očekávat až někdy počátkem jara. Je tu jeden další zádrhel: někdy do dubna musí parlament přijmout nový rozpočet. Jeho návrh už napsala odcházející vláda, je ale jasné, že nová si ho předělá. Pokud by ovšem novou verzi nestihl parlament v termínu stihnout, Duda může rozpustit parlament a vypsat předčasné volby. Na druhou stranu Donald Tusk pracuje rychle a má dost zkušeností na to, aby prosadil nějaké změny dřív, aby minimálně symbolicky ukázal, že staré pořádky končí.

Vláda to nesmí zkazit nebo přijde hnědá

Nová vláda, o jejímž složení se teprve letmo diskutuje, bude mít nesmírně těžký úkol. Převezme zemi v nedobrém stavu, s financemi vyčerpanými pisovským kupováním voličů přes nejrůznější dávky, čtrnácté platy vyplacené měsíc před volbami (jako tomu bylo letos) a jinými. Zároveň bude minimálně rok a půl bojovat s prezidentem a s velmi ostrou a silnou opozicí, jejíž praktiky budou velmi podobné Babišovým u nás. Pokud ten úkol nezvládne, může být nadlouho posledním demokratickým kabinetem v zemi, po němž může přijít nějaká autokratičtější, hnědší, agresivnější a ještě víc antievropská varianta PiS.

Psáno pro Deník Referendum