Každodenně čelím systémům, jimž je vlastní sklon ke změně. Jsou jimi také principy.

Ptolemaiův Almagest byl jedním takovým principem. V něm byla Země středem Vesmíru a Slunce a planety obíhaly kolem ní. Princip byl považován v evropském a arabském světě za pravdivý více než tisíciletí. V mnoha ohledech vypadalo velmi dobře, když lidé obývali střed Vesmíru.

Koperníkův princip naopak mínil, že lidé nezaujímají ve Vesmíru žádné speciální postavení. Proč vlastně, když žijí na obyčejné planetě kroužící kolem obyčejné hvězdy na pokraji obyčejné galaxie. To se týkalo jak prostoru, tak i času.

Přijetím myšlenky velkého třesku byl Koperníkův princip ohrožen. Velký třesk v sobě obsahuje do té doby nevídané. Vesmír má význačné období a vývoj. Na základě logického uvažování byl formulovaný antropický princip, který říká, že existence člověka může, uvnitř vědeckého rámce, sloužit jako vysvětlení pro jevy a aspekty přírody a Vesmíru a taková vysvětlení jsou nejzákladnější. Antropický je zde ve významu "antropocentrický," tj. člověk je středem všeho dění a Vesmír byl stvořen pro člověka.

Virtuální svět přinesl simulační princip (simulační argument). Jde o soubor tří tvrzení, z nichž jedno je pravdivé. Snaží se postihnout důvod, proč je Vesmír k životu tak přátelský. Výsledkem je závěr, že lidé dost možná žijí v počítačové simulaci.

1. Lidé zaniknou dříve, než se stanou "postcivilizací" schopnou počítačové simulace vědomé mysli.
2. V postcivilizaci nebude pravděpodobné provozovat velký počet počítačových simulací vědomé mysli. Pokud nejsou současní lidé přesvědčeni, že žijí v počítačové simulaci, je nepodložené se domnívat, že postcivilizace bude provozovat takové simulace svých předků.
3. Lidé téměř jistě žijí v počítačové simulaci.

Zatím poslední princip tohoto typu je čistě matematický. Navazuje na myšlenku G. Galilea, že největší knihu přírody lze napsat v matematických symbolech. Na druhé straně v rovnosti jako 1+1=2 není zápis čísel tak důležitý jako vztah, který popisuje. Jde o hypotézu matematického vesmíru, podle které lidé žijí v gigantickém matematickém objektu. Vesmír tak není popsaný matematikou. Vesmír je matematikou.

Když se dívám na změny v principech, dá se říci, že se od hodnot na akciových trzích liší hlavně tím, že jejich změna je mnohem pomalejší. Zatím. Důvod patrně vyjadřuje matematik R. Graham (volně): "Naše mozky se vyvinuly, abychom se vyhnuli dešti, zjistili, kde rostou jahody, a abychom se nezabili. Naše mozky se nevyvinuly, aby nám pomohly pochopit opravdu velká čísla nebo zkoumat věci ve stovkách tisíců rozměrů." Je tedy sváteční a úžasné, že uvedené principy mohly vzniknout bez extáze.

Vzhledem k tomu, že podle posledního principu je vše v našem světě matematické, včetně člověka, mohl intuitivně a bez extáze vzniknout i tento blog. Konečně i principy zmíněných jahod, schovávání před deštěm nebo Principia I. Newtona, Principia Mathematica A.N. Whiteheada a B. Russella, Lieovy grupy E₈ jsou také sváteční a úžasné. Mějte se hezky.

P.S.
C. Ptolemaios
M. Koperník
B. Carter (a.p.)
N. Bostrom (s.p.)
M. Tegmark (m.p.)