Křehkost Beaujolais aneb proč potřebujeme drobné zemědělce

22. 08. 2008 | 19:56
Přečteno 7472 krát
Taky jste si mysleli, že všichni evropští zemědělci letos opět bohatnou z vysokých cen potravin? Že francouzské farmáře víc než bohatě dotujeme skrze EU z našich daní i my v Česku? A že právě v kraji slavného Beaujolais vinaři nepotřebují žádné výrobní a prodejní inovace? Po týdnu na tamní farmě už si to nemyslím. Odpusťte prosím trochu delší – prázdninové - zamyšlení nad podhoubím českého předsednictví, údělem malých a tím, na co u jídla a pití často neumíme či nechceme dohlédnout.

Sylvain Flache v pláštěnce a s vráskou v obličeji prohlíží hrozny na své vinici u vesničky Saint Loup. Na polovinu srpna jsou malé, kyselé a řada z nich plesniví. Třetí listopadový čtvrtek z jeho révy přesto pravděpodobně bude vynikající Beaujolais Nouveau. Bez ohledu na jeho úspěch v Praze a jiných světových městech však Sylvain bude opět patřit mezi tisíce dalších drobných francouzských zemědělců, kteří (nám) dobré potraviny dotují z vlastní kapsy. Navzdory dotacím evropským.

La politique agricole commune

Společná zemědělská politika EU, která podporuje méně než 5 procenta evropského obyvatelstva, spolyká takřka polovinu celého evropského rozpočtu (41%). A největší část (pětina) evropských zemědělských peněz končí ve Francii. Členské země do evropského rozpočtu sice odvádí méně než jedno procento hrubého domácího produktu sedmadvacítky, jen pro francouzské farmáře to však letošní rok představuje na 2,4 bilionu Kč.

PAC [:pak:], jak říkají Francouzi společné zemědělské politice, právem čelí obvinění, že Evropany stojí mnohem víc, než jen daně: intenzivní zemědělské metody poškozují životní prostředí, vývozní dotace umělě snižují světové ceny a likvidují drobné farmáře v chudých zemích. Ochranná dovozní cla či přísné sanitární normy pak mohou zdražovat potraviny, které jsou na světovém trhu k dispozici levněji.

Na vší této kritice je daleko víc než zrnko pravdy. Tvrdě kritizovat evropskou zemědělskou politiku se ale stalo trochu fádní a krátkozrakou módou nejen v liberálních kruzích a v Česku.

Dobré zemědělství není jen o produkci jídla. Vytváří pracovní místa a udržuje osídlení na venově. Poskytuje suroviny pro průmysl a bylo důležitým stupněm ve vývoji skoro každé vyspělé ekonomiky. Kultivuje krajinu, zajišťuje čerstvé a bezpečné potraviny. Díky společné zemědělské politice se Evropa po válce rychle zbavila hladu a vybudovala si potravinovou soběstačnost. Ale kdo by na to myslel v supermarketu nad regály levných a exotických pochutin, že?

Dnes už je situace jiná. EU pod palbou kritiky zvenčí i zevnitř omezuje zemědělskou nadprodukci: odděluje výši podpory od objemu produkce, dotace farmám podmiňuje dodržováním přísných environmentálních standardů a snaží se přesměrovat zemědělský rozpočet od přímé a automatické podpory farmářům k vybraným a zacíleným projektům na ochranu krajiny a rozvoj venkova. Hlavně se však zavázala do roku 2013 zcela zastavit vývozní dotace. Dotované sušené mléko od českých mlékařů tak už přestává přívádět k bankrotu drobné farmáře v zemích jako Thajsko.

Navíc se mezi evropskými vládami začína rýsovat shoda o celkovém snížení podílu společné zemědělské politiky na evropském rozpočtu ve prospěch například podpory výzkumu a inovací. To je pro příští rok i jedním z cílů českého předsednictví, které se v žádném případě vedení evropské diskuse o potravinách a farmářích nevyhne. Potřebu a legitimitu zemědělských dotací také výrazně snižují vysoké ceny potravin ve světě i v Evropě.

Světové ceny potravin však za pár let mohou být někde úplně jinde. A za dalších pět let zase onde. Každá rozumná země si velmi rozmyslí, zda se zcela spoléhat na nepředvídatelné dovozy základního lidského „paliva“. Opravdu někoho překvapuje, že v mnoha chudších zemích – třeba když 80 procent vašich rodinných příjmů potřebujete na jídlo - se potravinová soběstačnost stává otázkou národní bezpečnosti? A že si pak velmi rozmýšlí, zda dále snižovat bariery pro zemědělské dovozy, které chrání aspoň ty zbylé drobné farmáře?

Liberální obchodní politika (a konkurenceschopnost EU) je ale vlajkovou lodí české vlády pro předsednictví EU. Evropa bez bariér? Snad ano. Rozvojové země bez barier? Velmi opatrně! Jenom proto, že většinu kukuřice, rýže a pšenice neprodukují na Západ napružení vyznavači koránu či V. Putina, není závislost na jejich dovozech - a víra v jejich láci díky volnému trhu - o moc bezpečnější než závislost na ropě. Není třeba soutěžit ve všem. A nemá smysl ve všem soutěžit globálně. Zemědělskou politiku v Evropě potřebujeme i my nezemědělci. Ale na Severu a hlavně Jihu k ní potřebujeme i rozumnou politiku obchodní.

První liga a místní divize

Stejně jako v mnoha dalších oblastech je více malých (farmářů) možná dražší, ale dlouhodobě bezpečnější než pár velkých šampionů. Drobným farmářům v Beaujolais to dává najevo i jejich správní centrum, město Lyon. Po letech, kdy spíše stranilo developerským firmám, začíná kolem města usilovat o pestřejší využítí pozemků a určitý podíl farmářské populace.

Základní problémy většiny evropských zemědělců ale bohužel neřeší PAC a jeho poslední reformy. Nejde jen o to, že i farmářům v Beaujolais, kterým se dostává evropské podpory, zaberou administrativa a kontroly kolem pětiny pracovní doby. Že řada farmářů, včetně vinařů či zelinářů, má nárok jen na minimální podporu z evropských fondů.

Drobní farmáři prostě tahají za kratší konec provazu - stále jen asi 20 procent podpory PAC směřuje k 80 procentům nejmenších producentů, zatímco 20 procent těch největších zemědělských podniků v EU inkasuje čyři pětiny z této tranše našich daní. Desetina největších příjemců dostávala v roce 2006 ve Francii 36 procent podpory, v ČR dokonce 75 procent veškerých zemědělských dotací. To se nezmění bez tzv. stropů na individuální platby, proti kterým tolik brojí naše velké agrární podniky (a pokud si neche rozházet nejvlivnější nátlakovou skupinu, musí je našim jménem v EU aspoň vlažně hájit i jinak liberální ministr Gandalovič).

Hlavně však PAC neumí a už nechce zajistit, aby většina drobných farmářů dostávala za svou produkci cenu, která pokryje jejich náklady. Uměl to do roku 1992, kdy místo přímých plateb zemědělci těžili z garantovaných cen. Většině farmářů v Beaujolais, zdá se, velmi vadí nálepka nuzáků, kteří se neobejdou bez cizí podpory. Nicméně tzv. intervenční ceny, po kterých mnozí stále touží, zase plodily velké problémy, když bylo nutné nadbytečnou produkci nákladně skladovat, ničit či vyvézt (pomocí vývozních dotací).

Právě spravedlivý podíl na finální ceně jejich produktů si přejí Sylvain a další zemědělci v Beaujolais víc než cokoliv jiného. Vyšší cena přináší v obchodním řetězci větší nezávislost, kontrolu, více možností.

Férová cena

Výkupní ceny však tlačí dolů levnější konkurence - někde spíše ta národní, ale všude stále více ta mezinárodní. Ti velcí to doženou na objemu produkce, malí vypadávají ze hry. Na světě jsou to každý rok desetitisíce farmářů. Drtivá část spotřebitelů potravin na světě hledí především na cenovky. Stejně jako u většiny chudých farmářů v rozvojových zemí si tak (na jejich úkor) největší krajíc z konečné ceny ukrojí ti mezi nimi – obchodníci.

U vína jsou to nákupčí velkých vinařských firem, velkoobchodů či maloobchodní řetězců a hlavně překupníci. Šedesát procent veškerého prodeje vína v kraji Beaujolais kontrolují už léta jen dva obchodníci. Přes jednoho či více zprostředkovatelů se pak prodává celých 80 procent produkce. Ačkoliv i mezi obchodníky existuje jistá konkurence, je jich o několik řádů méně než producentů i zákazníků. Nad cenou mají největší kontrolu.

Sylvain a dalších 120 vinařů v okolí bude během vinobraní kolem 20. září většinu úrody svážet do svého družstva Cave Beaujolais v St. Vérand na druhé straně údolí. Spolupráce, která řadu aktivit zlevňuje a umožňuje aktivity další. „Co-op“ z jejich hroznů ve společných sudech vyrábí, polepuje nálepkami a prodává 10 druhů vína. Na stáčení, korkování a analýzu vína si však musí najmout jinou firmu. Nad určitou velikost podnikání už je ale těžké udržet kvalitu.

V útulné družstevní prodejně jednu láhev kvalitního vína (Appellation d'Origine Controlée) pořídíte v průměru za čtyři eura, tedy necelých 100 Kč. Ta pokryje náklady vinařů i družstva na výrobu. Průměrná nákupní cena sudového vína, kterou družstvo dostává od obchodníků, se pohybuje kolem 180 eur za hektolitr. Ta už výrobní náklady nepokryje. Sudové víno ale představuje 80 procent družstevního prodeje. Obchodníci ho dále prodávají od 200 eur na švýcarském až po 500 eur na kanadském a jihokorejském trhu. Rozdíl v ceně není daný dopravou.

Beaujolais vína byla populární od 60. let do konce tisíciletí. Od roku 2002, dnes ale mezi módní vína patří spíš těžší a sladší vína španělská, italská a jihomarická či vína z Jižní Francie. Víc tak vinaři za lehké a svěží Beaujolais vyráběné unikátní metodou z jediného druhu révy dnes od obchodníků nedostanou.

Cena jednoho typu vína se takřka nemění v závislosti na úrodě a už dlouho nezohledňuje rostoucí náklady na paliva, mechanizaci či námezdní dělníky. Řada z nich v kraji dostává i za sklizeň jiného ovoce, zeleniny či další pomoc na farmách vyšší mzdu než farmáři, kteří je najímají. Sylvain s otcem přestali počítat čas, který na vinici stráví. Do vinic chodí rádi, ale ví, že tratí s každou hodinou práce. Budoucnost je jinde.

Přidaná hodnota, služba navíc - a méně prostředníků

Sylvain ani jiní družstevníci nechtějí mít z vinaření jen prodělečného koníčka – postupně odprodávat majetek či prodat viničné pozemky spekulantům a developerským firmám. Ani Beaujolais není výjimkou v globálním trendu ubývání zemědělské půdy – v poslední dekádě se každý rok jen plocha vinic v okolí Saint Vérand snižuje zhruba o 5 procent. Drobní vinaři si uvědomují, že samotná výroba vína už dnes na slušnou obživu nestačí ani u proslulých značek.

Pokud nechcete dotovat svou produkci, ani být závislý na podpoře daňových poplatníků, musíte zkoušet alternativní metody výroby a hlavně prodeje. I další farmáři v Beaujolais kromě snižování nákladů (například spojováním družstev) experimentují: s novými druhy potravin (bio) a přidannou hodnotou (luxusnější ořechová či portská vína, nebo speciální víno ze 70-letých vinic), s novými službami (speciální ochutnávky, vinařská a eko-turistika). Hledají nové trhy a zákazníky (lokální restaurace a jarmarky i Japonsko a Indie). A hlavně přemýšlí, jak se obejít bez tolika prostředníků.

Za služby dnes v nové globální ekonomice dostanete víc než za výrobky či potraviny. Sylvain začal nejen vyrábět nová vína, ale také je prodávat. Za provizi prodává vína svého družstva i vína jiných francouzských vinařů. Provize je stojí méně, než by dali za mzdy vlastnímu obchodnímu oddělení. Sylvain si „obchodními službami“ vydělá na hodiny strávené ve vinohradu. Daleko více času než dříve ale dnes tráví na internetu, emailu a telefonu. Více času věnuje svým zákazníkům, více cestuje. Hlavně více přemýšlí.

Přímý, či alespoň přímější, prodej se stává heslem dne pro mnoho farmářů v Beaujolais. Umožňuje účtovat vyšší cenu také proto, že navozuje jiný, užší vztah se zákazníky. Cena je stále důležitým, nikoliv však už rozhodujícím faktorem. Mnozí zákazníci začínají oceňovat kvalitu a práci, kterou vyžaduje domácí kozí sýr, čerstvá zelenina či kvalitní víno. Dnes dojíždějí za farmáři v Beaujolais přímo na jejich farmy zejména zákazníci z Lyonu. Obyvatelé měst sice nezřídka přijiždějí na farmy v Beaujolais v terénních autech, ale nejedou už pro všechno do supermarketu: začínají lépe chápat, co vše produkce kvalitních potravin obnáší a co stojí.

A proč je dobré mít drobné zemědělce.

Je to trochu jako fairtrade čokoláda, akorát za humny a bez nálepky. Snad není úplně naivní doufat, že z Beaujolais by se s dobrým vínem do Prahy, Bruselu či ženevské centrály Světové obchodní organizace mohla šířit i podpora drobným zemědělcům. A že ochranu si vyslouží i drobní farmáři v chudých zemích, kteří nemohou spoléhat na zákazníky „za vodou“.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

vlk napsal(a):

PAne Lebedo, napsal jste zajímavý blog. Ale skoro s emi chce s e vsadit, že moc reakcí se nedočkáte. A pokud budou, budou primitivně jednoduché -zrušme zemědělské dotace.

Budou říkat titíž, kterýmnevadí transfer výrob do Asie, Oni budou klidně souhlasit s transferem zemědělství někam do Burkiny Fasso nebo na Timor. Klidně, vždyť s e to doveze lacino, ne? Až na to, že si každý rozumný stát v historii hlídal potrevinovou bezpečnost, až na tok,že ty transfery znamenají že podstatné části populac epřijdou oobživu z vlastní práce, až na to, že těmi transfery zchudneten transferující. Takže výhledově nebude to levné dovezené zboží mít za co kupovat. Stačí s e podívat, jak v historii dopadly velmi bohaté a civilizované / bna svou dobu/ říše,které nedokázaly rozvíjet ekonomiku.
Arabské kalifáty, Osmani, Špěnělsko,Británie, Říše středu, indické maharáty, atd. atd.
Ale zrušme dotace!
Ostatně jdeme dobrým příkaldem.Zrušili jsme dotace našim školním dětem na mléko a budeme radši místo toho dotovat , z ušetřeného Saakašvilliho. Přesto, že mlékov dotaci by nás opřišlo na 1/3 dotacéí Saakašvillimu.

My ,jako první houslista té UE zahrajem! Ať s ev Bruselu těší.
22. 08. 2008 | 21:54

kočka šklíba napsal(a):

Pane lebedo, v podstatě se vším co jste napsal se dá souhlasit. Jenom trochu srovnáváte nesrovnatelné co se týká různých zemědělských odvětví. Vinařství, stejně tak zelinářství a pár jiných zemědělských oborů, je specifickou zemědělskou činností, která je i u nás ve velké míře záležitostí drobných podnikatelů. Ale rozhodující zemědělské činnosti jak v rostlinné, tak i živočišné výrobě jsou stále více koncentrovány do větších celků, je tomu tak ve celé Západní Evropě. A je tomu tak proto, že je to efektivnější. A ČR bohužel vinou spíše ideologických pouček po roce 1989a také dilentantů na rozhodujících postech. I tak u nás logicky přetrvalo zemědělství ve větších celcích, což je jedině dobře. Vždyť v USA jsou farmy ještě mnohonásobně větší, tak to prostě je, je to rentabilnější. Tím nechci říct, že by se nemělo na velké podniky(ale ani na drobné farmáře) tlačit, aby nepoškozovaly životní prostředí, aby dodržovaly standardy a podobně a aby drobní zemědělci nebyli podporováni.Jistě, a zvláště v těchto činnostech jako je vinařství, zelinářství a podobně.
To vlk, ano máte pravdu, asi tu moc diskutujících nebude, stále lidé u nás nechápou, jak důležitá je potravinová soběstačnost, považují za samozřejmé, že když nebude u nás, že potraviny se dovezou. Nejen, že se může lehce stát, že pak budou platit mnohem vyšší ceny, ale i kvalita bude asi tristní. Ono už teď je mezi odborníky veřejným tajemstvím, že dovážené potraviny velkou kvalitou neoplývají. Má to mnoho důvodů, od obchodní politiky řetězců přes nedodržování směrnic v některých zpracovatelských podnicích v sousedních státech(viz Polsko) po to, že kvalitu si například Holanďané, Francouzi apod..nechají doma, a sem dovezou to, co by u nich zas až tak moc nikdo nekupoval. A pokud k nám dovezou kvalitní výrobky, tak si to ale sakra nechají zaplatit, takže pak na kvalitní(a to neznamená pouze nezávadné) potraviny mnoho lidí nedosáhne.
O školním mléku škoda mluvit, tedy škoda mluvit o rozhodnutí MZe, hloupé, jak jinak se k tomu například stavějí Slováci. Ale tohle rozhodnutí je ,jak tu již napsal P.Havel, spíše ideologické, protože 60 milionů je opravdu z hlediska jak rozpočtu MZe tak SR směšná částka. Ale MZe se nestydí i přes tento fakt zdůvodňovat škrty úsporami v rozpočtu.
22. 08. 2008 | 22:29

kočka šklíba napsal(a):

Promiňte: pane Lebedo
22. 08. 2008 | 22:30

Martin napsal(a):

Mala rypava poznamka. Slovo vynikajici nikdy nepatri k slovu Beaujolais Nouveau. Reklama kvalitu nedodelanemu vinu nedoda.

Jinak se smutkem s vami souhlasim. Jen mne sokuje, jak zastanci neomezeneho trhu bez dotaci si nejsou vedomi toho, kolik velmi dobrych veci (s vyjimkou Beaujolais Nouveau) zmizi nebo presneji bude nahrazeno neunikatnim prumerem.
22. 08. 2008 | 22:34

vlk napsal(a):

Kočka šklíba

zarmoutím vás. O vinařství a zelinářství platí obecně to co o pšenici.

Jen ve vinařství se vzdoruje déle, protože zde za , někd e staletí, vznikly velmi známé rodinné značky. Ale jako jinde, - i vinařství ovládají velcí A to i u nás.Malí dělají co mohou, al enakonec vyjma skutečných rarit, pokud se nestane něco zásadního, prohrají.
22. 08. 2008 | 22:46

kočka šklíba napsal(a):

To vlk: nezarmoutíte, já vím, že i tady v těchto oborech se to prostě v malém ,kromě opravdu výjimečných produktů,dělat nedá tak, aby se výrobce slušně uživil se započtením veškerých nákladů včetně svojí práce. Prostě ekonomika je v tomhle neúprosná. Ale podle mého právě cesta družstev, tzn. dobrovolného spojování malých do družstev, je v tomhle určitým řešením.
22. 08. 2008 | 22:57

kočka šklíba napsal(a):

ježíš: samozřejmě vyjímečný
22. 08. 2008 | 23:10

Marty napsal(a):

Potravinova sobestacnost je jiz davno opusteny mytus, ktery je dneska dobry leda pro podnikatele hajici sve vyhody a politiky.

Snaha o potravinovou sobestacnost je krajne neefektivni a velice draha. Dane zdroje by byle jinde vyuzity mnohem lepe. Snaha je to o to absurdnejsi, ze dnes na svete prilis sobestacnych zemi neni. I to ceske obili se rozvazi vsude po Evrope a pak se nam zase vraci v jinych vyrobcich. Staci se obcas podivat do nakupniho kosiku, kolik vyrobku je z CR. A i kdyz z CR jsou, tak suroviny casto pochazeji uplne odjinud.

Takze opakuji, ze penize vyhozene za dotace by byly jinde vyuzity mnohem lepe a vedly by k vyssimu narustu zivotni urovne a bohatstvi. Takto drzi nad vodou neefektivni zemedelce a spotrebitele musi tuto neefektivitu zaplatit na drazsim zbozi (to levnejsi ze zahranici pak s tucnym clem) a sekundarne na danich.
22. 08. 2008 | 23:12

Martin napsal(a):

Marty, hypoteticky, zrusili bychom zemedelce a vse by se kupovalo jen od ruska a ukrajiny s vytecnou pudou (ale klidne si dosadte kohokoliv jineho kdo by celosvetovou produkci udusil naprosto minimalnima cenama). Mezi tema dvema zememi by doslo ke konfliktu, ktery by produkci zlikvidoval nebo drasticky omezil. Co byste nejblizsi rok, nez se vypestuji nekde jinde jakekoliv plodiny jedl ?

Mam takovy smutny dojem, ze cast zastancu trhu nedovede pochopit, ze jime kazdy den ale jidlo vznika minimalne nekolik mesicu. Proto je vzdy dobre mit zalohu.
22. 08. 2008 | 23:23

Marty napsal(a):

Martin: to je vsak zcela absurdni priklad. Podobne muzeme mluvit o tom, ze zrusime zemedelce a postavime farmy na Mesici.
22. 08. 2008 | 23:34

Martin napsal(a):

Marty, to priklad absurdni neni, kdyz si napriklad i uvedomite, ze zeme ktere produkuji levneji k tomu potrebuji mnohem vice pudy, pro jen aktualni produkci a pro rozsireni budou potrebovat zacit vytvaret novou zemedelskou pudu (pokud jim tedy neschvalite dotace na lepsi vyuziti aktualniho stavu, ale to pak nevidim duvod proc dotace nedavat do naseho regionu) na ukor okolni prirody. Velkych producentu moc neni a kdyby meli nehradit nevydelecnou produkci v zemich zapadnich, tak se staneme jeste zavislejsi nez na rope. Tam se prece jen tezi denne a ne jednou dvakrat za rok.
22. 08. 2008 | 23:47

Marty napsal(a):

Martin: priklad skutecne absurdni je. Situace dvou zemi, ktere zasobuji zbytek Zeme potravinami, nenastane. Pokud tedy v brzke dobe najednou neumre par miliard lidi.
23. 08. 2008 | 00:04

Martin napsal(a):

Marty, treti svet neni schopen nas zasobit potravinami. Z hektaru ma to co my ze trech az peti a je na maximu (pokud pro nas zaludek nezacnou likvidovat svoji prirodu a nebo jim nenalijeme penize na hnojiva, skoleni a techniku co bude proces na pet deset let a s nejistym vysledkem). Pokud ma nekdo nahradit zapadu vypadek jeho dotovane produkce, tak je to jen par zemi sveta (ktere si to budou pravdepodobne nejak dotovat samy, aby nalakaly lidi od ziskovejsich cinnosti a pak nam to hezky osoli), zavislost bude jasna a navic pripominam jde o produkt, ktery vznika dlouhou dobu ale pouzivame ho denne.
23. 08. 2008 | 00:12

Marty napsal(a):

Martin: ja taky nevim, proc jste zacal s tou hlouposti o tretim svete. Asi se mylne domnivate, ze konec dotaci znamena automaticky konec zemedelstvi.
23. 08. 2008 | 00:17

Martin napsal(a):

Marty, to neni hloupost, to je fakt, vetsi cast zemedelstvi u nas (mysleno na zapade), by bez dotaci neprezilo. Proc by se par procent populace melo hrabat v zemi, kdyz najde pracovni misto bleskurychle napriklad ve sluzbach, ktere bez dotaci jim zajisti mnohonasobne vyssi prijem. Kdo to podle vas ma nahradit ?
23. 08. 2008 | 00:32

prirodovedec napsal(a):

autor, vlk, Marty, Martin, kocka skliba: Velice zajimavy blog. Delsi, neponoril jsem se do detailu, ale zachytil jsem pro sebe velice pekne momenty:

1) Nadherna moznost pohrat si zpetne s cisly a zrekonstruovat rovnice popisujici financni toky zpetne, a pak jit dale k simulacim aj. A dozvedet se co komu a proc ulpiva za nehty ...

2) Brilantni ukazka rozhodovani minimalizace rizik versus maximalizace stredni hodnoty zisku. A nadherna ilustrace problemu "klickovani jednoducheho uplatneni volnotrznich dogmat", protoze ta jednoducha nadherne tihnou k optimalizaci strednich hodnot pri ignorovani variability. Dusledek vysoka flexibilita a krachy. Pokud ma takto rizeny system rezervy (predstavme si auto rizene na silnici metodou cukani volantu - jde to i takto, pokud je napr. silnice dosti siroka :) ), da se to ignorantstvi vuci rizikum, budoucnosti a konkurentum snest. Pokud jsou krizove situace, je to jine.

3) Cili jedna se o jednoduchou otazku: Jak hodlame volit mezi zranitelnym ze dne na den optimalizujicim pohledem a riskovanim prusvihu a na druhe strane drazsi robustnosti a flexibilitou? U vytahu a aut bychom zalozni systemy asi nedemontovali ...

Diky vsem.
23. 08. 2008 | 00:41

kočka šklíba napsal(a):

To Marty:"Potravinova sobestacnost je jiz davno opusteny mytus, ktery je dneska dobry leda pro podnikatele hajici sve vyhody a politiky." Ano tohle je názor laika a člověka, který nic o zemědělství neví a nejspíš opakuje mýty, které se dočetl od stejných laiků v médiích jako je např. Mladá fronta,LN,Právo atd., teda od lidí, kteří jednou píší o zemědělství, podruhé o dopravě a tak dál.....Případně své argumenty má odposlouchané od svých oblíbených politiků. Potravinová soběstačnost je strategická nutnost, zvlášť v poslední době, kdy ceny komodit jdou nahoru, a i když letošní úroda zatím ceny komodit stlačuje, v dlouhodobém horizontu ceny potravin budou jenom stoupat. A tedy pokud bychom čím dál víc byli závislí na dovozech, tím více zaplatíme.
Jinak vývoz surovin a dovoz zboží a celý zahraniční agroobchod je příliš složitý na diskusi zde. Ale Vy jste právě ten příklad člověka, který vůbec neví o čem mluví, nezlobte se na mě, ale se si budete. Jenom pro zajímavost: kde by dané zdroje mohly být využity daleko lépe?
23. 08. 2008 | 02:49

kočka šklíba napsal(a):

Martine, máte pravdu Beaujolais Nouveau je pouze skvělý reklamní trik, ale snobi mezi námi jsou nadšení a o to jde, alespoň pomohou zemědělcům ;)
23. 08. 2008 | 02:54

Hana Brixi napsal(a):

Jak víte, pane Lebedo, srovnávání dvou extrémů (dotace vs. volný trh) nevede k dobrému řešení... ani v zemědělské politice.

Především je nutno si ujasnit, jaké by měly být cíle zemědělské politiky:

Evropská soběstačnost? - ve víně?, v obilninách?, v mléku a mase? v čem všem? A z jakých přesně důvodů?

Ochrana malých zemědělců? Všech? Nebo jen těch v romatických vesničkách? Tak jakých a kde? A jaké jsou přesně důvody?

A dál?

Kolik koho různé existující dotace a regulace stojí? A kdo na nich vydělává? Jak je přizpůsobit, aby lépe dosáhly svých cílů?

Nemyslím si, že jsou správné odpovědi zřejmé.

Musí se prostě mnohem více do hloubky ... pokud možno bez velkého vlivu různých lobby. To samozřejmě nejde na blogu. Líbí se mi Váš pohled od malých vinařů v Saint Loup.
To přeskočení k Evropě bez bariér, koránu a Putinovi, mezi jinými, mi však připadá velmi prázdninové.

Mějte se. Těším se na další články na Vašem blogu.
23. 08. 2008 | 05:23

vlk napsal(a):

Přírodovědče,
teprve paní Brixi dala diskusi dobrý rozměr.
Ty , se svými postuláty pojímáš problém technokraticky -pardon matematickokraticky /to je termín, co? ještě nikdy jsem jej nečetl, asi mám světový primát ,-))/
Ono to zase tak jednoduché, to popsání problému, rovnicemi, není. Jak tam chceš zamontovat tak naprosto nepředvidatelné jevyjako extrémy počasí, kobylky,zemětřesení, války politické převraty,migraci obyvatelstva a kdo ví co ještě. protože když chceš modelovat globálně potravnový proces, včetně produkce, musíš tohle zohlednit. Jinak je to na nic. Model, v podstatě lineární, který popíše, co by kdyby vše bylo podle pravítka nalajnováno, příroda nám řála a všichni dobrou vůli měli, je v podstatě nanic. Protože tenhle stav nikdy nenastane. A budeš mít dokonce už probléms tím, jak má vypadat optimální řešení.
Je tímto optimem co nejlacinější nákla d na produkci měrné jednotky výroby? Nebo je jím největší rozumný prospěch producenta? Pokud ano, jakého,malého, velké? A nebo tam započteš nějak i obchodníky a bud e optimem nejnižší kupní cena pro spotřebitele? Už tady je těžko řešitelné dilema.

Bavím se nad názorem předvidatelného a předvídaného dogmatika. Který prostě prohlásil potravinovou bezpečnost za starý šrot, který už je dávno de mode. A prý je oto drahé.Hm. Zajímavé kritérium. Každá bezpečnost ná svůj náklad. Vzdejme se bezopečnosti na ulicích, prootže jí musíme dotovat. Vzdejme se bezpečnsoti národní a zrušme armádu, protože jí musíme dotovat. Energetickou už nemáme a dovoz energií je nejdražší položkou dovozu. A přitom - bezpečnost na ulicích zase tak úplně nepotřebueme. Pokud se nás pár domluví, můžeme mít milici a ta naši ulici udrží.Bezpečnsot národní? No teď si takzvaně vládnem sami -prostřednictvím karikaturních figurek, které jsme si zvolili. Budou Němci,MA´daři, Francouzi, Rakušáci Poláci , kteří by to tady eventuálně přiušetření za armádu mohli převzít, horší? Sotva! Ale jíst musíme každý den. A musíme na to mít.Jako jedinci. A fundametalista mává, jak jsem očekával rukou.

A zcela pomíjí, co jsme napsal nahoře. Že sice přímo financujeme dotací zemědělce. Nepřímo ovšem veškeré hospodářství.Onen zemědělec penize nedá do štrozoku, ale smění za něco jiného. Pokud tyhle peníze mít nebude, zbankrotuje. Tím pádem máme jednak nižší koupěschopnost a dále kandidáta na sociální podporu.Takež dotace jiného druhu. Jistě prospěšnější. A pokud jich bude více /bude/ tak máme sociální problém. A to nemluvím o dopaduna krajinu. Stačí projet pohraničím. A podívat se jak vypadají dlouhodobě neobdělávané plochy. I tohle je náklad. Značný.
23. 08. 2008 | 10:10

Marty napsal(a):

Martin: o tom to je. Efektivita zemedelstvi je dnes na takove urovni, ze skutecne nema smysl, aby se v zemi hrabalo vic nez ten maly zlomek populace. Urcite by byla take zajimava statistika, kolik dotaci jde skutecne vyrobcum zakladnich potravin a kolik na hovadiny typu tabak v Nemecku a veci k zivotu nepotrebnych.

O potravinove sobestacnosti by melo smysl mluvit za situace, ze by jeji dosahnuti bylo realne. To vsak neni. Je to proste o tom, ze urcita skupina lidi chce penize, tak se zacne ohanet potravinovou sobestacnosti.

kocka skliba: vzdy mam rad lidi, kteri takto skatulkuji. Vzdy se usvedci z vlastni hlouposti.

A k tem dovozum. Kdyz pujdou nahoru ceny komodit, tak pujdou nahoru i ceny v CR. A v tech cenach v CR jsou navic uz zastrkane penize danovych poplatniku. Naopak uvolneni trhu by vedlo k moznosti vzdy vybirat tu levnejsi a vyhodnejsi alternativu. Vetsinu potravin proste jinde vyrobi mnohem levneji a je hloupost zbytecne platit vic, protoze se politici a zainteresovani zemedelci ohaneji potravinovou sobestacnosti. Cine taky nema smysl konkurovat levnym textilem.
A ty zdroje by byly vyuzity lepe v oborech, kde ma dana ekonomika nejvyssi komparativni vyhodu.

vlk: bravo, uz jste udelal z potravinove sobestacnosti bezpecnost :) Umite i neco jineho nez provoplanovou demagogii?
23. 08. 2008 | 10:50

jarpor napsal(a):

Vážený pane Lebedo,

V některých názorech lze s Vámi souhlasit, v některých objevujete dávno objevené ( nechci psát že objevujete Ameriku ) a v některých je vidět, že o problémech zemědělské produkce ve spojení s krajinotvorbou, dotacemi a odbytem produktů jste přemýšlel jen na týdenním pobytu na u francouzského vinaře.
Jen tak si lze vysvětlit třeba Vaše „Na polovinu srpna jsou malé, kyselé a řada z nich plesniví. Třetí listopadový čtvrtek z jeho révy přesto pravděpodobně bude vynikající Beaujolais Nouveau. …bude opět patřit mezi tisíce dalších drobných francouzských zemědělců, kteří (nám) dobré potraviny dotují z vlastní kapsy. Navzdory dotacím evropským.“

Zůstanu i vína. Jen z kvalitních hroznů lze vyrobit kvalitní víno. To by Vám řekl každý náš vinař i v našich vinařských oblastech, kdybyste taky u něj strávil alespoň ten jeden týden. No a ani ten francouz, ani ten náš nejsou dlouhodobě schopni dotovat potraviny z vlastní kapsy. Takže dva nesmysly v prvních dvou odstavcích.

Dál jen stručněji :
Koncentrace zemědělské výroby znamená její efektivitu a vůbec nemusí znamenat že taková výroba vyrábí zdraví škodlivé produkty. Právě ale koncentrace výroby u nás ve srovnání s např. s Francií měla za důsledek nařízené snížení naší produkce, aby naše produkty nezlikvidovaly ty malé a střední ve Francii. Proto bylo např. nám bylo vnuceno, kolik hektarů vinic můžeme mít v ČR ! Náš vinař, malý či velký nemohl nové vinice vysadit. Dovede si představit, že by někdo takto omezil Vašeho francouzského vinaře ?

Dokud i Francie a další budou dotacemi ochraňovat produkci těch malých, a to je ve srovnání s velikostí našich zemědělců strašná většina, nikoliv krajinotvorbu (!), nikdy nedojde k nějaké koncentraci a zefektivnění jejich produkce a problém se jen hrne před sebou. A dokonce to může dopadnout tak, jak již bylo uvažováno, že malý dotaci dostane a velký nikoliv. Protože je efektivnější, tak ji přece nepotřebuje. Přeloženo : naši zemědělci nic, jejich „malí“ dotace. Hezká spravedlnost – která Vám jaksi utíká mezi myšlenkami.

Nejchytřejší vlk, předpokládající, že každý pravičák chce zrušit dotace do zemědělství, jen ukazuje svoji neznalost a omezenost. Pláče nad snížením dotací na mléko doškol z 30 na 10 %, ale už neslyší nejmenovaného pána z mlékárny, který díky i dotovanému mléku koupil stovky lednic do škol a teď neví co s nimi předpokládaje snížení odbytu mléka do škol. Tak co jsme dotovali ? Rozpočty rodin dětí, zemědělce nebo podnikatelský záměr mlékárny ?

Dotace – ano, ne na výrobu, která je následně často vývozně kvótována, ale na krajinotvorbu, která se prostě dít musí. A když do “zemědělství“ tak např. státním financováním budování zásobáren vody a závlahových systémů, aby každý, malý či velký zemědělec si mohl vybrat, co bude pěstovat a jak se bude realizovat a měl „jistotu“, že jeho záměr nebude ohrožen, když nezaprší. Pak ani nebude tolik tlačit na dotace …

Dle mého, jste mírně vedle v důrazu na existenci malých zemědělců, stejně jako ve volání po biopotravinách. Ale to je na delší povídání a otázky paní Brixi jdou zcela správným směrem.

Na závěr jen drobnost. Chytráků co a jak pěstovat, dotovat a … je tu spousta. Chtěl bych je vidět se touto činností živit. Ono se to lehce kecá i počítá matematické modely ať venku prší či svítí slunce …

Hezký den
23. 08. 2008 | 11:04

vlk napsal(a):

Marty

já nejsem překvapen, že pro vás slova potravinová soběstačnost a bezpečnost neznějí stejně. proč byste to měl chápat,když nestačíte na daleko jednodušší záležitosti.

Nechme to otevřené. A jak to funguje doufám , že nepoznáte. Třeba tak , že by najednou došlo k tvrdému přerušení dodávek ropy a zemního plynu. V kombinaci s nějakým problémemna Blízkém východě. Pak byste to nejspíš pochopil během 5-ti minut.
23. 08. 2008 | 11:11

vlk napsal(a):

čekaljsme , kdy se ozve pavlovec se svým slintavým reflexem- dočkal jsem s e.

Ano, já Teplého slyšel. A nejen jeho. Slyšel jsme i šéfa z Kunína.

Aslyšel jsem i jejich argumenatci. EU rozhodla o dotacích na školní mléko. Za předpokladu, že místní vlád a tuhle akci taktéž podpoří. Stalo se . Rozhodnutím vlády. Takže samozřejmě ,že přišlinějací dodavatelé. Ono jaksi nejde dotovat něco někomu, když nebud e mít dodavatele. Aby bylo možné zajistit distribuci kvalitního výrobku, musí k tomu být technické předpoklady. Jinak mléko nakysne,a nechlazené nikoho moc nesploví. Takže bud e sice dotované ale následně s evylije do kanálu.
Aby tomu tak nebylo, nakoupily mlékárny za s vé chladící boxy a distribuovaly je do škol, které překročily minimálí množství odběru. V dobré víře, že stát dotace nezruší. Dotace v konečné fázi -dětem.Ne mlékárnám.No a vláda poslala prachy radši Saakašvillimu než valstním dětem. Takže mlékárny nejspíš půjdou před soud za zmařenouinvestici. Jestli se nepletu,Kunín je vzahrnaičních rukou... A nestojí si úplně nejlépe. Takže zbývák dokonalosti jediné. Aby ohlásil bankrotA máme na krku další arbitráž. Velkého rozsahu.
Inu není na d to když někomu s pavlovovským reflexem blikne žárovička s nápisem vlk.
žít modře anikd yjinak je fakt úžasný úděl.

Jen nevím, jak se do toho údělu vejde modrý Mariánský příkop v podobě diametrálně rozličných stanovisek ke konfliktu s Grizií...
23. 08. 2008 | 11:23

Marty napsal(a):

vlk: ty pojmy samozrejme stejne nejsou. Ale jste ve sve vlastni demagogii jiz natolik zapleten, ze uz ani nejste schopen rozpoznat, kdy posunujete vyznam slov jinam. Nebo to mozna vite, ale lzete. To u Vas take neni zadna novinka. Poznamka o mem chapani je od Vas obzvlaste vesela. Chce to vic nadhledu. Ale mozna jste jak ti mali ratlici, co vztekle stekaji na velke psy a pouze tak zakryvate vlastni pocit menecenosti. To by vysvetlovalo i Vasi utkvelou predstavu o nejakem majacku s napisem vlk. On kazdy ratlik na sebe potrebuje upozornovat, aby nahodou nebyl zasednut.
23. 08. 2008 | 11:44

Jirka napsal(a):

Pro všechny zastánce zemědělských dotací mám jeden návrh: Namísto neplodného teoretizování přejděte k činu. Vyberte si jednoho konkrétního zemědělce, a posílejte mu, měsíc co měsíc, polovinu svého platu. Nikdo vám v tom nebrání.

A ta potravinová soběstačnost, na tom, sakra, taky něco je. To by chtělo ještě rozšířit. Napadá mě totiž, že stejně jako na potravinách, je naše ekonomika, veřejná správa, celá naše civilizace totálně závislá na počítačích. A výroba počítačů, je, ó hrůzo, celá v rukou nepřátelských cizáků (schválně se podívejte na spodni stranu svých notebooků). Vyhlašuji proto program počítačové soběstačnosti. Česká republika musí být schopna pokrýt svou potřebu počítačů z vlastní produkce. A ještě jeden efekt to bude mít - ubyde socialistých a sociálně inženýrských diskusních příspěvků na internetu. Socialisté a sociální inženýři všech barev totiž na počítač nebudou mít peníze,
23. 08. 2008 | 11:49

jarpor napsal(a):

Jirka

První odstavec
Malé "Bravo". Jistá cílená podpora je namístě.
Druhý odstavec : BRAVO.

Vlk

Volízněte si vocas ... ratlíku dle Martyho.

Hezký den
23. 08. 2008 | 12:17

vlk napsal(a):

Marty

vynejste nic jiného než prázdný žvanil bezduše opakující poučky z knížek.
S ratlíkem jste mne pobavil.směju s eještě teď. každý soudí podle sebe, vy tedy musíte být něco jako pražský krysařík. Sedí jak jméno, tak chování, tak argumentačbní vyspělost.
To světýlko s tím nápisem funguje minimálně na dva zdejší exepláře. Jste jeden z nich.
Ten druhý je taková čivava namodro a pěknými modrámi brejlemi.Jak ostatně opět předvedl.
Pozor gaučáčc - opět svítí světýlko s nápisem -vlk.
Je čas začít slintat.
23. 08. 2008 | 12:37

vlk napsal(a):

Jirka

takhle vtipný jste standardně nebo je to jen momentální těžká indisposice.

V prvním odstavci si pletete almužnictví s cílenou podporou. V druhém už jde o destilovanou hloupost.
V obou případech o demagogii.

Počítačetotiž přísně podle bezpečnsotních kritérií přidělovány jsou. Tedy superpočíatče. A ty se sem pořád ještě nedají dovézt bez potřebné vývozní licence. Jde ostrategický materiál. Normální servry a pc jsou naopak na úrovni osobních automobilůa náhradních součástek k nim. Zboží masové produkce vyráběné v množstvích nad kapacitu trhu.
Což u pšenice zítra vůbec nemusí platit. Ostatně, do letošního jara vstupoval svět s druhými nejnižšími zásobami v historii, co s e o celosvětově sleduej. Těžko to platí pro notebooky.
Takže s eproberte ze svého šíleného snu. A třeba vás napadne, že k e každé snídani potřebujete nový rohlík. Nový notebook nikoliv.Stačí, hodně dlouho, ten starý.Výkon státní správy a nejspíš ani váš s novým železem nijak nevyroste.
23. 08. 2008 | 12:46

radek napsal(a):

to vlk
jak navrhujete dotace modifikovat, aby byly efektivnější?
23. 08. 2008 | 12:54

Marty napsal(a):

jarpor: hlidejte si kotniky, vlk kouse :)
23. 08. 2008 | 12:57

vlk napsal(a):

radek

dobrá otázka.Nemámna ni odpověď. Tohle přesahuje mojí kapacitu. A nestydím s e za to. Tohle je bezesporu otázka pro větší hlavy než mám já.

Možná ovšem, pokud by i nadále rostl hlad po potravinách, že s e věc srovná sama od sebe.
Nebude to platit univerzálně, ale mohlo by u hlavních komodit.
Ale za fatální pokládám inkasovat zrušením dotací,jak zde navrhují někteří, inkasovat všechny nevýhody takového řešení. Zejména, je livždycky při nějakémvelkém debaklu v soukromém finančním sektoru použita jako metoda sanace škod tzv. socializace ztrát.
23. 08. 2008 | 13:11

jarpor napsal(a):

Marty

Vítejte mezi "hloupými dle vlka" :-))

A pro ratlíčka info a rada :

Na dotace není žádný právní nárok. Že to neví pan ředitel mne překvapuje. Na rozdíl od Vaší neznalosti. Ty Vaše cinty o arbitráži ... - hovadina na n-tou.

Pijte více mlíčka, zachráníte Kunín ...

Hezký den
23. 08. 2008 | 13:13

Jirka napsal(a):

Snažně jich prosím, vysvětlili by zaostalci, co to je za zvíře, ta "cílená podpora"? Jsem totiž zkažen špatnými autory Smithem, Misesem, Hayekem (ten hlupáček dostal Nobelovu cenu), a mám proto tendenci si myslet, že cílený podporovač (jistě myslíte vládního úředníka) žádné peníze nemá, má jen ty, které pod pohrůžkou násilí vykradl z mé peněženky. Nebo si taky po socialisticku myslíte, že vy to neplatíte? Tak proč ty peníze nedáte těm, kteří si je podle vás zaslouží, zrovna? Vy nechcete solidaritu?
23. 08. 2008 | 13:15

jarpor napsal(a):

Nikolivěk, váženej, voni mi ty prašulky seberou na daních všecky a daj třeba bohatejm, parchantům na mléko. Po socialisticku všem. A že třeba budou dávat i na ovoce ... Kdyby část nechali , věděj, asignovaně by to šlo, vašnosti.

Vono to pachtění na roli a "zvelebování luhů a hájů" jen pro oko, jde často ruku v ruce. Taky vona půda jako výrobní prostředek, ale i jako součást krajiny, má rozdílnou "bonitu", ráčej si uvědomit. A vono holt nejde přenést tu hroudu jinam - to jistě pochopěj.

No a tedy za to "zvelebování luhů a hájů", aby to bylo hezký všude, nicméně krásy se nenajeděj, na to by se ta korunka měla najít. Cíleně napsal jsem, já tupej, neb jiný termín mne nenapadl, rozuměj ...
Neráčej si myslet, že by to bylo blíže těm Vašim "kámošům" s nobelovkou ?

Hezkej ...
23. 08. 2008 | 13:43

Marty napsal(a):

jarpor: asi se rozplacu :)
23. 08. 2008 | 14:26

prirodovedec napsal(a):

H.Brixi: Dekuji a souhlasim s: "Nemyslím si, že jsou správné odpovědi zřejmé. Musí se prostě mnohem více do hloubky ... " Toho se tykaly me body 1), 2), 3) ze kterych si dale zmineni vytahli bohuzel sve zjednodusene pohledy. Pro mne jit do hloubky znamena take analyzovat, zkoumat data a snazit se o formalni modely (nikoliv pasovat na realitu muj soucasny -ismus, ktery vyznavam) a usilovat o pochopeni a vhled.

Jirka: Bravo za snahu dotahnout argumentaci ad absurdum. Vypichl jste diky tomu prirozeny problem dneska, kdy tzv. perkolacni prah byl prekrocen (tj. vse souvisi se vsim - viz teorie grafu): pri soucasne propojenosti sveta snaha medialne harasit zbranemi (napr. kvuli Gruzii) a pouzivat -ismy davne minulosti ma celkem malou sanci na uspech.

I proto, ze -ismy v dnesni realne politice nahradily (zatim) "teoreticko herni principy" prevypravene kdysi napr. (Kohoutem vyborne zminenym) Schellingem tak, aby to pochopili i politici. Bohuzel pro ty nove politiky to je i tak prilis narocne.

Od te doby tedy doslo k jiste -ismove degeneraci politiky a bohuzel soucasny dogmatismus neo- -ismu ignoruje slozitost sveta a moznosti dostupnych nastroju.

Diky za postreh, zvazte ale doplneni si cetby i dalsimi nositeli Nobelovych cen, nejen ty dnes uz dinosaury :) - jedno jmeno jsem jiz zminil (pridejte ale i narocnejsiho Aumanna), a pak i trocha Krugmana by Vam mohla zvednout adrenalin ... :)

Jinak jste dle mne v dobre spolecnosti Martyho a dalsich (jarpor, Mach, Kohout, aj.), to myslim vazne a pozitivne.
23. 08. 2008 | 15:07

prirodovedec napsal(a):

vlk, jarpor, Marty: Panove gratuluji. Ve zdejsi zaplave "gruzinaku" a vzpominek na 68 se Vam podarilo zabit jednu slibnou diskusi.

Takze ted uz je to jedno, tak Vasim stylem:

Prosim, abyste se o matematicke modely "otirali" trochu znaleji, protoze bez alespon zakladni orientace Vam bohuzel zustane jen Vase casta poza (pro mne a odhaduji, ze i pro takove matematicteji orientovane Tomase, bigjirku aj. spise usmevna), ze matematicke modely jsou v teto oblasti nepouzitelne, ci nesmyslne.

U Vas vsech bych doufal, ze na zaklade nasich dlouhodobych kontaktu se nedomnivate, ze zde pisu jen nepodlozenou matematickou propagandu.

Cituji napr. jarpora "Ono se to lehce kecá i počítá matematické modely ať venku prší či svítí slunce …" Pane kolego s ohledem na nasi opakovanou diskusi k Vasemu chapani "implikace" bych priste matematiku do bonmotu nepletl. Vite, ze na podobne pokusy mam alergii, jako Vy na vlka. Muzete si tedy dle sve rady "lehce zapocitat" napr. nasledujici zemedelsky davny model Svetove banky:

http://www.gams.com/modlib/...

A zase si muzete lehce zakecat. :) Tesim se na to.

Pokud byste si k tomu neco potreboval precist, zacnete napr. Kutcherovym starsim textem a casem se dostanete az do dneska:

www-wds.worldbank.org/.../WDSContentServer/WDSP/IB/2007/11/20/000310607_20071120144927/Rendered/PDF/DRD3.pdf

Treba dojdete k (pro laiky pekne obrazky):

http://www.iiasa.ac.at/~hoc...

World Bank Workshop: Fiscal Management against Cyclone Risk for Madagaskar. July, 12-
13, 2007, Antananarivo, Madagascar. ...
23. 08. 2008 | 15:15

prirodovedec napsal(a):

Podobne ale k vlkovi. I kdyz mne to mrzi, protoze si myslim, ze pohled na realitu a fakta vnimame podobne. Vite glosujete ty problemy modelovani zcela racionalne a pomerne presne, jenze tyto otazky si modelari kladli behem poslednich par desitek let a nezustali jen u otazek. Mnohe odpovedi se dnes uci na VS i u nas a i nematematiky.

"Matematokraticky" je slovo, ktere se mi libi. Velice. Budu pouzivat. Diky. Proto se nedurdim. Skutecne je dle mne zcela puvodni. Dovolim si parafrazovat:

mathematocracy : government by mathematicians; specifically : management of society by mathematical experts

Cituji Vas proto dale:

"Ono to zase tak jednoduché, to popsání problému, rovnicemi, není."

To nikdo nerekl. Nicmene data minuleho roku (vice let) ma by moznost zachytit, zapsat a zpracovat napr. tabulkami v Excelu - koneckoncu se to tak i dela, ze. K rovnicim je pak krok pres formalni oznaceni parametru a promennych. Viz treba:

http://www.redorbit.com/new...

"The textbook for the course is Spreadsheet Modeling and Applications - Essentials of Practical Management Science1. As the title reflects, a spreadsheet software program - Microsoft Excel - is the tool used to develop mathematical models." Ne ze bych to videl jako idealni, ale nejak ty manazery je treba dovzdelavat :).

Podotykam, ze dnes jiz neblaze proslule WB a MMF se takovymi modely zabyvaly a obcas je i implementovaly (bohuzel?). Voz odkazy pro jarpora vyse a pro Martyho nize.

Mozna neprilis uspesne, ale prispely k motivaci rozvoje poznani a narocnejsich a vystiznejsich modelu a metod, napr.:

http://www.ingentaconnect.c...

http://ietisy.oxfordjournal...

"Jak tam chceš zamontovat tak naprosto nepředvidatelné jevy jako extrémy počasí, kobylky,zemětřesení, války politické převraty,migraci obyvatelstva a kdo ví co ještě."

Zabudovat pomoci modelovani neurcitosti. Od doby Renyim popsane/fabulovane komunikace Fermata s Pascalem o modelovani pravdepodobnosti pro rytire de Mere jiz nejaky ten patek uplynul. Rekneme, ze nastroje mohou vypadat treba podle ucastniku:

http://web.worldbank.org/WB...

"protože když chceš modelovat globálně potravnový proces,"

Nehovoril jsem o globalnich modelech, alespon za takovy prispevky na francouzske vinarstvi pro farmy urcite velikosti v urcite oblasti nepovazuji. Pri tvorbe modelu slozitych systemu se prece pomoci ruznych technik modeluje i rozhrani systemu. Treba i takto? :)

http://portal.acm.org/citat...

"včetně produkce, musíš tohle zohlednit. Jinak je to na nic."

Jde mi o vhled, prvni model, premysleni, zpresneni, druhy model ... vime vice ... To "na nic" mne od Tebe prekvapuje. Zejmena s ohledem na tvoji branzi. Co tak si rici beru EMH a nema to smysl - zmenim branzi? :)

"Model, v podstatě lineární, který popíše, co by kdyby vše bylo podle pravítka nalajnováno, příroda nám řála a všichni dobrou vůli měli, je v podstatě nanic."

Kdo pise jen o linearite? Kdo pise jen o jednom scenari (priroda prala ...)? To, ze takove modely se pouzivaji (viz Bezdekova komise) jako startovaci neznamena, ze se u nich musi skoncit (nasi -ismove mozna ano, ale ty?). Co tak z tve branze:

http://www.ie.bilkent.edu.t...

"A budeš mít dokonce už probléms tím, jak má vypadat optimální řešení."

Presneji jak zvolit kriterium - rika se tmu ucelovou funkci (pripadne vice a jejich agregaci). Obrazky pro radost:

http://students.washington....

"Už tady je těžko řešitelné dilema."

Ja prece nehledam ten spravny model, ci kriterium (to at si vyberou jini, zodpovedni) ja jen hledam prostrednictvim matematickeho modelovani vetsi vhled nez nabizi nejake pouckove zvaneni podle nejakeho -ismu. I to zvaneni nemusi byt zvanenim a muze prispet pri interpretacich modelu.
23. 08. 2008 | 15:16

prirodovedec napsal(a):

Kolegu Martyho ted uz temer vynecham - tam je mi to zrejme: "uvahy o volnem trhu a svobode konani (pardon zejmena vlastneni jak jsme si ujasnili pro diskusi o dedeni) zvladnou a vysvetli vse." Tj. horizont rozhodovani do druheho dne, mereno uzitkovou funkci uhrn zisku vsech. Zkratka modely prvniho rocniku studia financi na KPMS MFF UK (matematicka analyza - vazane extremy - elementarni aplikace).

Aby mu neprislo lito, ze nema odkaz tak jeden mini-modylek pro liberala Martyho (je take o liberalizaci :) ):

http://www.gams.com/modlib/...
23. 08. 2008 | 15:16

Jirka napsal(a):

Seznam literatury by se dal ještě doplnit o Rothbarda. Jeho vynikající kniha Peníze v rukou státu je volně k dispozici na libinst.cz, tamtéž je i výroční přednáška Sama Pelzmana (zvukový záznam, mluví ale anglicky). Tenhle chlapík z Chicaga je snad největší žijící kapacita na státní regulace. Vy, kteří máte ještě nějaké iluze o státních dotacích a subvencích, obětujte jednu hodinu svého času. Garantuju vám, že budete mít o čem přemýšlet.
23. 08. 2008 | 15:24

Marty napsal(a):

prirodovedec: a co se Vam nelibi na modelu: "koupim od nejlepsi nabidky"?
23. 08. 2008 | 15:28

jarpor napsal(a):

prirodovedec

Vítám, zdravím a omlouvám se, pokud jsem mírně klepl na Vaši alergii.

Nepochybuji o vhodnosti aplikace matematických modelů všude možně.
Nicméně, přesto si dovolím tvrdit, že v útulném a příjemném domácím prostředí se modeluje daleko lépe než když na poli se "žení čerti" a případně díky píchlému kolu na postřikovači neaplikujete ošetření - třeba matematicky potvrzené, ono zaprší, tři dny se nedá vyjet
a pak zjistíte, že už postřiku díky bující chorobě netřeba ... A skoro vše je naráz v... víte kde, přesto že model nabízí řešení. Přidáte-li k této přírodě politiku dotací uplatňovanou tu tak, tu onak, limity, kvóty, .... sázím cokoliv, že farmář při Vaší poznámce o možnostech matematických modelů Vás popadne za krk a posadí na právě vyvezený a vonící hovězí hnůj. Beze slova a nechce Vás tím nijak ponížit. Proto jsem napsal něco o chytrácích ...

Abych se vykoupil, přidám jednu historku : na výuce využívání statistických metod při vyhodnocování výsledků pokusů se zvedne ruka jednoho aspiranta s dotazem - prosím, jedna parcelka jetele byla sežrána zajícem, jak nejlépe vyhodnotit pokus, aby byly výsledky pokud možno co nejméně ovlivněny nenažraností tohoto savce ?
Vysvětlující profesor se problémy extrapolací a dopočítávání probírá zprava i zleva, auditoriu se pře co je v daném případě dokonalejší, když se ozve krátká rada : Zaorat pokus.
Po výbuchu smíchu auditoria včetně slovutného profesorského statistika se zkonstatuje, že se toto řešení jeví jako pravdu popisující nejblíže ...

No a jen poznámku - pokud míníte vážně to "zabití slibné diskuse" a otáčíte se na mne, tak špitnu - u kolegy, prosím.

Hezké odpoledne s matematikou

P.S. Na jisté postoje autora nešlo neregovat.
23. 08. 2008 | 15:44

jarpor napsal(a):

Jirka

Díky za "nasměrování" ...

Hezké odpoledne
23. 08. 2008 | 15:48

prirodovedec napsal(a):

Marty: Vy vite, ze to je stale dokola a ze tu libinst mantru, kterou jsme x-krat probrali (Smith, Bastiat, Mises, Hayek, Rothbard, ... pripadne Vas pritel Modry ptak se serialem v neviditelne psovi) pri znovuuvedeni zde nove prichozim (at se Jirka neciti dotcen - nejsem vlk :) ) nemam prilis chut komentovat, spise to je takovy povzdech a nic noveho nemate? Asi jako se Svedky ... :) (za tip na volne stazitelne do sbirky Jirkovi dekuji - to je pro mne nove - sbiram i ty, se kterymi nesouhlasim :) ).

Marty: "prirodovedec: a co se Vam nelibi na modelu: "koupim od nejlepsi nabidky"?"

Co se nelibi? Prilis knizne zjednodusene. Co je to "koupim" co je to "nejlepsi", kolik je "nabidek", na jakou dobu je to nejlepsi ... co jsme neuvazovali ... o jake prilezitosti jsme touto alokaci prisli ... no je to takove -ismove jednoduche, ucebnicove a knizni ... modylek by rekl vice, co se tim mysli a co ne ...

jarpor: Zalezi na tom, kam tu matematiku cpete a kdy. Pokud se certi zeni a pichne se kolo, asi se navlecete proti desti a jdete pomoci, ne? Prekvapive pro Vas i prirodovedec muze vedet neco o normalni prirode a respektovat ji. :)

Priklad je hezky.

Vite o tom, ze nekteri vinari tu matematiku (napr. statistiku a logistiku) pouzivaji? I jako doplnek ke sve drine a sve intuici, zkusenostem a talentu? A ze nad rozborem vynosu a nakladu takove farmy se da leccos vymyslet, co farmari pomuze? :) To neni o zvelicovani role matematiky, to je o protestech proti ignoranstvi.
23. 08. 2008 | 16:07

jarpor napsal(a):

prirodovedec

Souhlas ... :-)
23. 08. 2008 | 16:27

Jirka napsal(a):

Jasně, jasně. Ještě neslyšel, ale už nesouhlasí. Tomu se říká ideologická zaťatost.
23. 08. 2008 | 16:29

Marty napsal(a):

prirodovedec: a kdy budete mit neco noveho Vy?

Pro nas priklad by stacilo definovat pojem "nejlepsi" jako pomer cena/vykon. A ja se ptam, proc je dobre tento "model" zavrhnout a radeji hazet penize farmurum, kupovat od nich predrazene zbozi (ktere nam prodrazi jeste predchozi dotace) a naopak na zahranicni zbozi hazet clo a jine prekazky vstupu na trh.
23. 08. 2008 | 16:35

prirodovedec napsal(a):

Marty: Ja nerikam, ze to je lepsi nebo horsi. Ja pouze souhlasil s Brixi, ze je to slozite a nejprve se maji sebrat data, hrat si s modelem a jit do hloubky. A neresit jen klasickou statickou ulohu volneho trhu a kouknout na dynamiku. A treba jednou rozhodnout tak a po druhe naopak. A nepomerovat to Vasimi klasiky. :) To je zde to nove. :)
23. 08. 2008 | 17:19

vlk napsal(a):

přírodovědec

nebudu, ale to není to správné slovo- nemohu s tebou soutěžit n a Tvém písečku.
Já o něm prostě vím jen to, že e xistuje a lehké základymodelování, které jsem kdysi absolvoval, mi nedávají jinou kvalifikaci k diskusi než, tu, že vím, že modelování existuje a čím se zabývá. Dost málo, než abych s Tebou vůbec zkoušel držet krok.
JSem praktik, takže jsme vrychlé reakci na Tvoji repliku vypíchnul věci, které mne prvoplánově napadly jako hodně problémové, pokud by někdo model sestavoval.Jsem schopen jich najít o dost víc. Ale zřejmě vždycky budou platit tvoje odpovědi.
Zastavím s e jen u jednoho bodu. Který pokládám za klíčový.
Dejme tomu, že postavíš skutečně dokonalý model - budeš mít zásadní problém s výběrem, co z něj má totiž vypadnout jako řešení.
Snadno to odbýváš - to ať vyberou jiní! Jsme opět tam , kd e jsme byli! Máme dokonalý nástroj, ale ten podléhá politické vůli . Jeden s ním chce tesat sochu, jiný vydlabat člun, ještě jiný udělat kolo, čtvrtý naštípat polena, pátý vůbec nic a chce s ena něj jen koukat,atd......
Tohle je rpostě dnešní svět. Politika, její proudy vlivy.
Subjektivismus na n-tou.
S odpovědí - že model nebude řešit problémy malého vinaře se taky nelze spokojit. Pokud by šlo o jednoho, máš nepochybně pravdu. Jenže ono jich je relativně mnoho s relativně dost velkým echem.Takže nebudeš řešit jednotlivého Francoise Chevalliera, ale jejich množinu.
A nerozumíme si. Já nepopírám modelování. Je to nástroj a dnes už nejspíš mimořádně sofistikovaný. Jenže nikoliv samospasitelný. V mé branži tyhle věci samozřejmě existují: A dělá se s nimi. ovšem šimpanzí portfolio ukazuje jeho meze. Je to jen nástroj. Na konci a na začátku stejně stojí jedincovo rozhodnutí .Tribviální -ANO-NE.S osobní odpoěvdností za zmáčknutí správného tlačítka.
Nejsme ve sporu. O to zda modelovat činikoliv. Máme pouze různou víru v účinnost modelování.
Teď se dostaneme někam pod jednoho Zeleného. Kdyby modeování fungovalo opradu dokonale, resp. dalo se dokonale využívat, což není totéž, a byla by vůle k jeho dokonalému použití v dokonalém čase -nejspíš bychom neměli současnou hypotéční krisi. Máme ji. Protože realita vždycky nakonec přeroste očekávání tvůrců modelů,nebo těch, co do něj dosazují proměnné, parametry a atd.
Chceš opět praktický příklad toho, co míním?
Operační systémy pro počítače. Stačí Windows. Na n jejich vývoji jistě dělají jen ti nejlepší z nejlepších. Kostru navrhují špičkoví annalytici,Vlastní program tvoří špičkoví programátoři.Nakonec se na tom vyřádí tisícovky laických a jistě desítky špičkových testerů. A jaký je výsledek ? Systém potřebuje záplaty.

A přesně ta nutnost záplat je rozdíl mezi námi dvěma.
A mám osobní poznatekkdy model prostě nemá šanci. V mém oboru.

Znám pár lidí s neuvěřitelnou intuicí. Osobně jim říkám zlatá ručička. Na co sáhnou, obrazěn, ve zlato s e promění.A když náhodou zakopnou a upadnou na zem, tak jen proto, aby s i rozbili bradu o velký diamant. Nejsou jen klikaři, je za nimi hodně tvrdé práce,discipliny, ale to je i za jinými. Ale oni fungují, tak jak fungují. Znám takové tři. Každý je z jiné sociální skupiny, šel do byznysu s jinými startovními předpoklady a od jinud. Ale to, co píšimají společné. A všichni tři,by ti nezávisle na s obě řekli - jakmile bychom s e spoelhli na něcojiného než na s ebe , bude to špatně. Co s tím? Na druhé straně znám i někoho, o komplatí , že pokud by si koupil sádrového trpaslíka, určitě mu vyroste.
23. 08. 2008 | 17:21

vlk napsal(a):

Jirka
ohánění klasiky jsem již ve svém životě zažil mockrát. O d různých jiných. A tenkrát ijinými klasiky. A věřili na ně , nebo to aspoň předstírali, stejně jako vy.
Stejně jako vy,mávnutím ruky odmítali poukazy na jiné názory nebo dokonce skutečnosti.

Všichni vaši svatí, co citujete, i ti z knihovničky novodobého VUMLu, pardon Libinstitutu, který ovšem řídí absolventi VUMLu, by měli nejspíš dnes nesmírnou radost z praktického řešení americké hypotéční krize -t.t.j její socializace přes velkou státní intervenci!
Praxe vypovídá o teroii , řekl bych, nejlépe.
A příapdná odpověď typu - Hayek a Smith ev někodo další, by určitě jednal tak,jak by psal, je směšná. Rád bych viděl ty vaše svaté v konkrétní situaci, s konkrétní odpoěvdností, limitované konkrétníím penzem informací, časem na řešení dostupným instrumetáriem a hlavně touhou být zas e příště zvolen.

A dokonce odpovím i na demagogickou otázku, proč nepodporuji někoho přímo a činím tak přes něčí ruce. Například proto, že těch potřebných je více. A onen rozdělovač by se měl snažit vybrat místopodpory s nějvětším efektem. Víra v ono že to udělá, je stejně dobrá jako vaše víra ve vaše svaté, že v jejich knížkách je recept na všechny ekonomické problémy, které mohou nastat. není.
23. 08. 2008 | 17:32

prirodovedec napsal(a):

Jirka: Nechte se poucit od Martyho o mem nazoru na Rothbarda (i a spol.) bohuzel ovlivneny jeho naivnimi texty o roli matematickych modelu (viz napr. jeho povestne legracni texty o pravdepodobnosti zde pred pul rokem rozebirane aj.).

Upresnim tedy: "za tip na volne stazitelne do sbirky Jirkovi dekuji - to je pro mne nove" ve smyslu, ze jsem rad, ze to nekde je ke stazeni v cestine volne dostupne, protoze mam jen sbirku Rothbardovych pdf v anglictine (vcetne History of Money and Banking in US: colon. - ww2).

Co se tyka programove matematicke zanedbanosti ceskych vyznavacu libinstu to je prece vseobecne zname a i zde v diskusich mnohokrat potvrzene. Pravda jsou vyjimky jako Marty (s kamaradem matematikem a mnou doporucenym i jim vyhledanym Fossovym clankem o sladovani neoliberalismu s teorii her). Cili je zbytecne se o urovni libinst vericich opakovane presvedcovat, je ale prijemne si doplnovat knihovnicku kvuli snazsim citacim. Volna PDF verze Misesova Liberalism (treba v ENG) by take nebyla?

Je tedy celkem pochopitelne, ze tak, jako Vy zminujete jen ty sve, ja se divam po narocnejsich a z matematickeho hlediska kvalitnejsich, obecne premyslivejsich a pro mne zajimavejsich autorech a ne tak zastaralych a obcas dosti dogmatickych textech.
23. 08. 2008 | 17:49

prirodovedec napsal(a):

vlk: Uvodmi poznamky k modelovani - dekuji za kvetiny. :)

"JSem praktik, ... vypíchnul věci, které mne prvoplánově napadly jako hodně problémové,"

Vsak jsem psal, ze dobre.

"Jsem schopen jich najít o dost víc."

Jindy budu rad - doplnuje mi to pohled praktika.

"Zastavím s e jen u jednoho bodu. Který pokládám za klíčový.
Dejme tomu, že postavíš skutečně dokonalý model"

Znovy zduraznuji, ze malo verim na dokonale modely. Verim na "dokonalejsi" a "mene dokonale". Jak jsem psal, podstatny je pro mne proces modelovani jako cil ziskani vhledu.

"- budeš mít zásadní problém s výběrem, co z něj má totiž vypadnout jako řešení.
Snadno to odbýváš - to ať vyberou jiní! Jsme opět tam , kd e jsme byli! Máme dokonalý nástroj, ale ten podléhá politické vůli ."

Souhlasim. Ja se na to divam, jako na kvalitni vrtacku a co s ni vyvrtas je na Tobe. Pokud budu vrtat ja, zkusim si take poradit.

"Tohle je rpostě dnešní svět. Politika, její proudy vlivy.
Subjektivismus na n-tou."

Realita.

"S odpovědí - že model nebude řešit problémy malého vinaře se taky nelze spokojit."

Hledam, kde jsem to napsal, citace by pomohla. Zminil jsem, ze neusiluji o globalni model, ale spise lokalni na zaklade dostupnych dat. Pokud se bude zahrnovat nahodnost, je zrejme, ze uplatneni nebude asi uspesne individualne, ale spise hromadne (statisticka klasika), cili v agregaci ukazatelu.

"Pokud by šlo o jednoho, máš nepochybně pravdu."

Viz vyse.

"Jenže ono jich je relativně mnoho s relativně dost velkým echem.Takže nebudeš řešit jednotlivého Francoise Chevalliera, ale jejich množinu."

Pak doufam, ze je sance se dozvedet neco vice, diky te "hromadnosti" jevu.

"A nerozumíme si. Já nepopírám modelování."

Ja je zase neprecenuji (viz poznaka jarporovi, ze kdyz budou hromy blesky pujdu pomoci).

"Je to nástroj a dnes už nejspíš mimořádně sofistikovaný."

Ano.

"Jenže nikoliv samospasitelný."

Netvrdim.

"V mé branži tyhle věci samozřejmě existují: A dělá se s nimi. ovšem šimpanzí portfolio ukazuje jeho meze."

Koneckoncu je za nim ta "Kohoutova/Kuhnova otazka" o platnosti efficient market hypothesis. Tebou prepsana do podoby, zda je chytrejsi jako poradce simpanz nebo Kohout. :)

"Je to jen nástroj."

Ano, jenze jsou tam i presahy umoznujici hlubsi proniknuti do modelovane problematiky.

"Na konci a na začátku stejně stojí jedincovo rozhodnutí. Tribviální -ANO-NE.S osobní odpoěvdností za zmáčknutí správného tlačítka."

Ano je to o tom, zda chci rozhodovat na urovni znalosti doby.
23. 08. 2008 | 19:08

prirodovedec napsal(a):

vlk: "Nejsme ve sporu. O to zda modelovat činikoliv. Máme pouze různou víru v účinnost modelování."

Jak vis ja modelovani (logicky s ohledem na zamereni) propaguji, protoze je z meho pohledu znaleho casto chapano a pouzivano "sto let za opicemi" :)

Proto chci pouzivani co nejvice, protoze mne urazi ten princip pouzivani kladiva na opravu vodovodnich trubek, misto pouziti dostupnych nastroju.

Meze modelovani jsou zrejme, perpetuum mobile ani na rozhodovani neexistuje.

Jenze casto jsem narazil na to, ze s modely to slo "trosku lepe", nez bez nich.

"Teď se dostaneme někam pod jednoho Zeleného. Kdyby modeování fungovalo opradu dokonale, resp. dalo se dokonale využívat, což není totéž, a byla by vůle k jeho dokonalému použití v dokonalém čase -nejspíš bychom neměli současnou hypotéční krisi. Máme ji."

Zjednodusujes. Od modelu nelze cekat dokonalost, ale zlepseni.

"Protože realita vždycky nakonec přeroste očekávání tvůrců modelů,"

Nekdy, ne vzdycky. Jinak by asi bohuzel padalo trochu vice letadel - nemyslis? :)

"nebo těch, co do něj dosazují proměnné, parametry a atd."

Znovu rikam - nehraji si na predikce.

"Chceš opět praktický příklad toho, co míním? Stačí Windows. Na n jejich vývoji jistě dělají jen ti nejlepší z nejlepších. Kostru navrhují špičkoví annalytici,Vlastní program tvoří špičkoví programátoři.Nakonec se na tom vyřádí tisícovky laických a jistě desítky špičkových testerů. A jaký je výsledek ? Systém potřebuje záplaty."

Inu je to tzv. princip brazilskeho drevorubce - proc mu davat drahou motorovou pilu, kdyz lidska sila je levnejsi. Zkratka software prevazne pro domacnost a hry neni oblast leteckeho, ci automobiloveho prumyslu. Tam jsou pozadavky a naroky vyssi.

"A přesně ta nutnost záplat je rozdíl mezi námi dvěma."

Neni. Necekam od modelu rozhodnuti, ktere se ukaze jako nejlepsi po provedeni, ocekavam od nich usili o nejlepsi rozhodovani za vyuziti aktualne dostupnych nastroju a informaci. To, ze to je nekdy jinak, je pak dusledek neurcitosti reality a pro mne neni duvodem proc rezignovat na co nej- pristupy.

"A mám osobní poznatekkdy model prostě nemá šanci. V mém oboru. Znám pár lidí s neuvěřitelnou intuicí."

Beru. Ale je jich jen par. A spolehat a to, ze to je zrovna ten rozhodovatel ...

"A všichni tři,by ti nezávisle na s obě řekli - jakmile bychom s e spoelhli na něcojiného než na s ebe , bude to špatně. Co s tím?"

Je-li meritkem uspech, proc ne? Je-li ale cilem nejen obdivovat a poslouchat Mozarty, ale sirit i hudebni vzdelanost a blizit se (uctive) spickam, je treba studovat, ucit se, zdokonalovat ...
23. 08. 2008 | 19:09

vlk napsal(a):

přírodovědče
nevím jestli jsme s e dostali /*konečně/ do sporu, činikoliv. Chechtám se totiž s pusouod ucha k uchu.
Nevím zad a mám polemizovat stvými tezemi nebo se dál chechtat.

Protože už jsme na mém písku.
Budu se chechtat..
A zkomentuji jen závěrečnou myšlenku:
Jeli měřítkem úspěch, proč ne? Je li ale cílem blížit s e uctivě špičkám, je teřba učit se, zdokonalovat.
Tohle je přesnějádro naší disputace.
Oba víme , že úspěch je měřítkem vždy. A obavíme, že všichni chtějí být úspěšní, takže musí studovat a učit se a hledat nové nástroje. Aby , pokud možno byli úspěšnými.
a těď mi řekni, co s tím?
23. 08. 2008 | 19:57

prirodovedec napsal(a):

vlk: Zkratka, ze rad verim na genie a talenty kazdeho oboru i Tveho. Jenze genialitu je obtizne "naucit", a tak zkratka neco nechame simpanzum :) a neco zkusime naucit - napr. ty matematicke modely. :) I proto, ze uci poradne myslet, a to se vzdy hodi. Co ty na to? :)
23. 08. 2008 | 20:18

Marty napsal(a):

prirodovedec: to pak potom ano. Kdyz jsem videl prvni vlkovo stekani, tak jsem neodolal a dal mu pekne zruseni dotaci :) Clovek si musi obcas uzit trochu legrace :)
23. 08. 2008 | 20:57

vlk napsal(a):

prirodovedče

starýho vlka už novým kouskům nenaučíš.
Mám krátkou dobu expirace na to, abych do toho investoval.
Zůstanu už u svých triků a rizik.

Víš, já vždycky řeším jeden jediný problém. Mám tomu co sedí přes stůl věřit nebo ne. Stejně tak tak tohle řeší jiní, kterým sedím já přes stůl.

A tohle není vždy jen o holých faktech. To je o celé chemii různých faktorů.Často nesmírně iracionálních.

Mimo modely.

Ale chechtám se dál. Třeba tobě bych věřil. Kdybs s edělna druhé straně stolu. Ovšemopačně už byto asi nefungovalo. Na tebe bych byl málo sofistikovaný.Na tebe by platil dobře nabušený jupík, který by byl z tvého rodu,kterého bys přezkoušel a pokud by měl jiskru a byl dostatečně drzý v odpovědích, dal bys mu šanci.
Mně bys jí dal jen tehdy, kdybys mi věřil. V podstatě absolutně. Což /nikdy/ neděláš.
proto spolu můžeme koexistovat v diskusích. Protože každý máme svůj svět. Které se v našem případě doplňují, místo, aby si konkurovaly. Což by neplatilo , kdybych tě měl získat.

Teď jsem ukázal vlčí metody. tedy část. Uznej, že místo pro model tam moc není.A už vidím své zaměstnavatele, jak ty by zírali , kdybych na ně s něčím takovým přišel!§ Tak a teď doslova smíchy řvu. Až přišla kArkule, které čučína údajně nějakou veselohru v bedně, cože to mámna skle poštěné za senza program, že se u toho tak chechtám....
Jo odbočímještě k něčemu jinému. K blogu, kd ebyla řeč o tržišti. Víš někde to jde jinaka pěkně.Někde to prostě jinak nejde. Jakmile je to v osobní rovině, už není na výběr.
23. 08. 2008 | 21:11

vlk napsal(a):

MArty vážně? Inu pražský krysařík se sám na sebe kouká hodně velkým zvětšovacím sklem..Až se na sebe krysaříku,vynadíváš do syta, zjistíš, jaká je realita. Pražského krysaříka.
A můžeš si zase postěžovat apoňafat s modrou čivavou.
23. 08. 2008 | 21:16

Marty napsal(a):

vlk: lehni
23. 08. 2008 | 21:40

tata napsal(a):

pane přírodovědec

Ja myslím že tato diskuze vubec nebyla zkažená.A ještě si panové užili legraci.Já myslím že jejich špičkovaní patří k tomu a možná že se na něj těšej tak jim ty sladkosti nebudem brat.Jinak sem si pěkně počet takže děkuji uplně všem v tomto sem větší analfabet než v pravopisu.ALE nezdá se VÁM že toto téma je dost podcenované a malo se oněm hovoří a možná je palčivější než zasoby nerostu a produktu?Aby sme nakonec nepomřeli hlady než nakou atomovkou.
23. 08. 2008 | 22:06

vlk napsal(a):

Marety
řekl pražský krysařík vlkovi!
No nejsi roztomilej gaučáku? Ale nojistě! už sé přestaň klepat. Panička ti jistě dá novou mašli.
23. 08. 2008 | 22:18

jarpor napsal(a):

Martyho ratlíku

jen vracím co si půjčuješ, velikáne neomylnej :

hned jak se probereš
dej si mléko, zacháníš Kunín !

Jo, a nezapomeň zase poupozorňovat na blogy, kde si co napsal. Oni jsou všichni kolem tebe tupí ...
24. 08. 2008 | 08:54

vlk napsal(a):

Ale podívejme ,modrá čivava dělá ramena.

Tak jo, zaslinetj si právě s e rozsvítilo světýlkos nápisem -VLK. Slintat povoleno modrá čivavo. Panička ti to utře. A vymění rolničku.
24. 08. 2008 | 22:24

jarpor napsal(a):

Něco originálnějšího nemáš, velý a neomylný, .... ratlíku ?

P.S. Mléko sis už dal ? To pro ten Kunín ...
24. 08. 2008 | 22:37

vlk napsal(a):

No výborně.Pavlov by měl radost. Panička již méně.. Gaučák se jí poslintává.
Asi bud e chtít vzít svého chcípáčka k veterinář. A při tom je to tak sbnadné. Stačí mu vypnout elektriku. Protože světýlko VLK opět bliká! Takže modrá čivavo - slintej.
24. 08. 2008 | 23:08

jarpor napsal(a):

I ta logika je u ratllíka v pr...
Na příspěvek z 08:54:36 reaguje v 22:24:52 slovy ... právě zasvítilo...

Když už, tak to bylo ráno !

To je tím mlékem. Chybí ti, ratlíku. Tak se nestyď a dej si ho !
24. 08. 2008 | 23:13

vlk napsal(a):

výborně gaučáku! Tak znova -Svítí VLK- slintej!

Vysvětlovat ti, že světýlko svýtí podle toho , kdo jej rozvěcuje, ne podle toho, kdo podle něj slintá,je clekem zbytečné.
Stačí, že pokus funguje.
24. 08. 2008 | 23:42

jarpor napsal(a):

Koukám že mléko nějak nepomáhá. Nebo fixluješ.

Buď v klidu, na tvý světýlko je možná zvědavej někdo jinej... Zapínáš leda kulový ...

Pij mléko pro záchranu Kunína.
25. 08. 2008 | 08:04

omega watches napsal(a):

Many lassie get married, they will choose omega watches as their own wedding ring.omega watches can great interpretation of the mysterious sea. it is Very romantic.http://www.omegawatchessale...
30. 06. 2009 | 09:02

ugg boots napsal(a):

týdnu na tamní farmě už
09. 08. 2009 | 06:14

jordan shoes napsal(a):

takovým přišel!§ Tak a teď doslova smíchy řvu. Až přišla kArkule, které čučína údajně nějakou veselohru
09. 08. 2009 | 06:15

tiffany napsal(a):

kterého bys přezkoušel a pokud by měl jiskru a byl dostatečně drzý v odpovědích, dal bys mu šanci
09. 08. 2009 | 06:15

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
01. 09. 2009 | 04:02

fair trade napsal(a):

Sylvain Flache v pláštěnce a s vráskou v obličeji prohlíží hrozny na své vinici u vesničky Saint Loup.
27. 09. 2009 | 11:16

tiffany napsal(a):

Což ovšem nemění nic na tom, že Vaše dělení na nekvalitní a kvalitní národy je mi zcela proti srsti.
18. 02. 2010 | 09:09

Jeri21Hooper napsal(a):

Don't you acknowledge that this is high time to receive the <a href="http://lowest-rate-loans.co...">credit loans</a>, which would help you.
05. 03. 2010 | 16:12

Download mp3 Nasyid napsal(a):

good posting ,i like it thanks you very much for youf information
08. 03. 2010 | 02:21

Free Ringback Tones napsal(a):

thanks you very much for your information
13. 03. 2010 | 03:35

iPhone to Mac Transfer napsal(a):

Great honor to be here to read your article.
20. 03. 2010 | 09:40

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
29. 03. 2010 | 09:05

discount air max shoes napsal(a):

<a href="http://www.discountairmax.c...">discount air max 90</a>
<a href="http://www.discountairmax.c...">discount air max 95</a>
19. 04. 2010 | 05:44

business loans napsal(a):

That is good that people can take the loan moreover, it opens completely new chances.
04. 09. 2010 | 17:32

personal loans napsal(a):

freelance writer
27. 07. 2011 | 04:43

loans napsal(a):

freelance writer
26. 01. 2012 | 12:12

Potřebujete úvěr z jakéhokoli důvodu? napsal(a):

Potřebujete úvěr z jakéhokoli důvodu? navštivte nás s dostupnou úvěru nabídky na 3% úrokovou sazbou a v případě zájmu by měl kontaktujte nás na adrese: oceanloanfirminvestment1@gmail.com, pro více informací.

Ty jsou povinny zaslat nám následující údaje, abychom mohli pokračovat v úvěrové transakce.
Jméno:
Adresa:
Stav:
Země:
Pohlaví:
Věk:
Výše úvěru:
doba trvání:
měsíční příjem:
Telefonní číslo:
Úvěr účel:

Díky, nejlepší považuje za očekáváme vaše neodkladnou reakci.

Pan James Rowland
28. 05. 2012 | 13:43

Potřebujete úvěr z jakéhokoli důvodu? napsal(a):

Potřebujete úvěr z jakéhokoli důvodu? navštivte nás s dostupnou úvěru nabídky na 3% úrokovou sazbou a v případě zájmu by měl kontaktujte nás na adrese: oceanloanfirminvestment1@gmail.com, pro více informací.

Ty jsou povinny zaslat nám následující údaje, abychom mohli pokračovat v úvěrové transakce.
Jméno:
Adresa:
Stav:
Země:
Pohlaví:
Věk:
Výše úvěru:
doba trvání:
měsíční příjem:
Telefonní číslo:
Úvěr účel:

Díky, nejlepší považuje za očekáváme vaše neodkladnou reakci.

Pan James Rowland
28. 05. 2012 | 13:44

daily cialis napsal(a):

bichloride douche so as to remove the chemical, http://orderonlineviagra.org viagra online dioxide and becomes partially converted into lead, Guaiacolis Salicylas. Decomposed by alkaline, http://cialis-generic-online.net generic cialis online substances, as well as in the presence of pepsin. Liquoris Ammonii Acetatis <a href=http://orderonlineviagra.org#2,98229E+70>viagra 50mg</a>, most invariably prescribed in pill or capsule, Cystogen. Though this drug is prescribed in, <a href=http://cialis-generic-online.net#4,20208E+24>cialis overnight</a>, ical. The two may very well be prescribed, Aq. Hydrog. Perox J iv <a href="http://orderonlineviagra.org#43484">viagra dosages</a>, some other ferric salts, due to the formation of, phosphoric or metaphosphoric acid free from, <a href="http://cialis-generic-online.net#18293">cialis online</a>, stance and we know of no incompatibilities. It is,
23. 01. 2013 | 22:14

malmidirl napsal(a):

Games available in most <a href=http://www.australia-free-casino.com/>casino</a>s are commonly called <a href=http://www.casinolasvegass.com>casino online</a>. In a casino game, the players gamble casino chips on various possible random outcomes or combinations of outcomes. Casino games are available in online casinos, where permitted by law.Casino games can also be played outside of casinos for entertainment purposes, some on machines that simulate gambling.
10. 12. 2013 | 11:13

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy