Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 5.

01. 03. 2010 | 11:00
Přečteno 4943 krát
Pátý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku: „Jak moc kritická byla technologická pomoc pro SSSR?“ Velmi málo zmiňovaná součást pomoci Lend-Lease, která však dle mého názoru byla jednou z velmi důležitých, avšak přesto ne moc viditelných částí programu!
... Pokračování ...

Pokračování kapitoly 4

Úspory z rozsahu

Tento koncept je znám asi každému ze základního kurzu mikroekonomie a jako takový byl znám po dlouhou dobu, nicméně základní otázka spočívala v tom, jak jej realizovat. Pro ty neekonomicky vzdělané jenom uvedu, že základním principem je to, že čím více určitého zboží vyrobím, tím se mi jeho výroba zlevňuje – ve smyslu snižují se mi průměrné náklady na výrobek. Toto je důsledek jak „rozpouštění“ fixních nákladů, efektivnější dělby práce, specializace, tak také zlevnění surovin (různé množstevní slevy), zefektivnění výroby díky lepšímu rozložení zdrojů a plánování apod. Nicméně právě zde leží základní problém – aby bylo možno tyto úspory z rozsahu realizovat, je nutné znát koncept masové výroby (tedy předchozí bod). Bez tohoto principu je v podstatě nemožné realizovat tyto úspory – tudíž Sovětům s růstem výroby tanků náklady na výrobu jednoho tanku silně klesaly, což jim opět umožnilo vyrobit jich za stejné množství nákladů více než Němci či Britové. Opět v době totální války velmi důležitý faktor.

Definice továren a nových procesů


Další z těch na první pohled neviditelných „triků“, které posunuly výrobu SSSR do efektivnějšího bodu. USA zhruba ve 20. letech vyvinuly tzv. vertikální koncept výroby, což neznamenalo nic jiného než shromáždění celkového výrobního procesu, z pohledu vertikálního, do jedné obrovské továrny – na jednom místě tudíž soustředit všechny výrobní procesy potřebné k výrobě jednoho výrobku (jedná se o tzv. integraci Value System). Ukažme si to tedy na příkladu tanku – koncentrace zpracování surovin, výroba motorů, pancíř, pojezdového systému, děl, optických zaměřovačů apod. Na druhou stranu Britové a Němci ještě stále používali tzv. horizontální koncept výroby – tedy soustředění výroby z pohledu jednoho komponentu – tedy na jednom místě soustředili vše, co je potřebné k jeho výrobě, např. německá továrna Mann dodávala motory pro různé továrny na výrobu tanků, polopásů, a nákladních vozidel. Problém však s tímto přístupem je, že na jednom místě vyráběli dost často jak motory do tanků, tak nákladních vozidel apod., ale také zejména v minimálních synergiích, specializaci a časovým/procesním úsporám - konkrétním případem je nutnost duplikace procesů logistiky jak ve výrobní továrně, tak v montážní (balení a rozbalování jednotlivých komponent a jejich převoz apod.).

Americký přístup tak vedl k vytvoření obrovských průmyslových konceptů, „Ocelových měst“. SSSR tuto metodu nakoupilo v druhé polovině své 1. pětiletky – do konce komunismu tuto metodu pak dále rigidně aplikovalo na vše, včetně např. zemědělství – proto zvýšená snaha o kolektivizaci vesnic. Později v rámci Lend-Lease Američané ještě zefektivnili tento přístup - je např. málo známým faktem, že v rámci Lend-Lease Američané stále dodávali „továrny na klíč“ - tedy od jejich vybudování, přes zařízení, až po školení – v roce 1941 tak začali budovat dvě továrny za Uralem, plus v dalších letech ještě další 4. Dokončeny sice byly až v roce 1946, nicméně nákresy a technické řešení Rusové okopírovali již při rekonstrukci osvobozených továren. Je paradoxem, že produkty těchto továren vybudovaných Američany pak Rusové „použili“ proti jejich tvůrcům ve válkách v Koreji a Vietnamu. Co se týče procesů, tak šlo především o zjednodušení různých výrobních procesů – např. výroba ručních zbraní z lisovaných dílů, odlévání věží či celých šasi apod.

Nejdůležitějším bodem je možná také specializace jak továren, tak jedinců – tedy v rámci jednoho procesu měl každý dělník či továrna přiřazen pouze jeden díl či pracovní postup a opakoval ho tak, že se v něm stal velmi efektivní. Naproti tomu Němci používali např. při výrobě motorů týmy, kdy v podstatě každý člen věděl, jak složit celý motor od počátku do konce – specializace tak byla velmi malá.

Školení a rozvoj nakoupených technologií

Sověti již od 30. let dováželi velmi masivně zařízení a technologie z USA – např. v roce 1932 šlo do SSSR až 64 % celkového exportu USA – jednalo se o položky zařízení pro zpracování oceli apod. Díky tomu se jim podařilo, jak to nadneseně pojmenoval John Calder (hlavní z amerických návrhářů ruských továren, elektráren atd.), „během 3 let přeskočit 30 let vývoje“. Avšak problém byl v tom, že se Rusové s těmito technologiemi ještě museli naučit pracovat, což jim trvalo dalších 10 let. Konečným krokem v této transformaci tak byla pomoc Lend-Lease, která poskytla většinu dodatečných postupů a školení zdarma. Je málo známým faktem, že po dobu Druhé světové války pokračovala spolupráce USA-SSSR, která umožňovala Rusům se volně pohybovat po území USA a učit se novým technologiím (z retrospektivy se tento krok jeví jako silně naivní a idealistický). V rámci této spolupráce tak v roce 1941 bylo na území USA až zhruba kolem 1200 ruských inženýrů, kteří se školili moderním technologiím a postupům, k tomu je nutné připočíst zhruba několik stovek dalších tzv. OJT (On -The-Job-Training), tedy Rusů na stáži či na praxi v amerických továrnách. A to dokonce i z oblastí, kde Rusové žádnou smlouvu či dlouhodobější spolupráci s USA nikdy neměli - např. podle knihy Dark Sun: The Making of The Hydrogen Bomb od Richarda Rhodese (potvrzeno i výstupy z projektu Venona či deníkem majora Jordana) se jednalo i o oblasti raketového či rozvíjejícího se jaderného průmyslu (včetně dodávek jaderných komponentů apod.). Samozřejmě není také divu, že Rusové tuto spolupráci zneužili a v USA si rozšířili již bez tak širokou základnu špionů a agentů, kteří jim pak po válce prozradili spoustu amerických vojenských tajemství a technologií. Rusové díky této velmi „nezištné“ pomoci ušetřili obrovské finanční prostředky na vývoj a výzkum či nákup těchto technologií – tato částka by se pohybovala v desítkách miliard rublů za každý rok pomoci! Navíc s tím se dostali i k technologiím, které by normální cestou jistě nezískali. Obecně tak můžeme zakončit asi tak, že díky této části Lend-Lease se Rusům podařilo získat takové technologie, které jim umožnily stát se jednou ze dvou velmocí 20. století.

Technologie v logistice


Jednou z vojensky podceňovaných oblastí je bezesporu logistika. Logistice věnuji jednu samostatnou kapitolu, nicméně zde bych se zmínil o dvou technologiích, se kterými se setkáváme každý den a každý je s nimi velmi dobře obeznámen, nicméně již si plně neuvědomujeme jejich historii a dopady na válečné tažení. Rusům umožnili velmi zvýšit využití kapacity jejich železnic, lodí apod. První z nich je na první pohled celkem bezvýznamná - určitě asi každý z nás zná obyčejnou dřevěnou paletu? Paleta jako taková byla vymyšlena v průběhu dvacátých let a průběžně pak byla dále zlepšována - nejdůležitějším je patent ze 21. února roku 1939, s číslem 2 148 150, autora Carla L. Clarka, který v podstatě již zakončil proces vylepšování palety, takže byla skoro identická s moderní paletou, kterou používáme dnes. Nicméně asi každý si říká, jak může takový obyčejný kus dřevěných fošen mít vliv na válečné operace? Jako odpověď uvedu reálná data z roku 1931 – bez palet trvalo přesně 3 dny vyložit z jednoho uzavřeného vagonu vlaku 13 000 krabic s konzervami potravin. S paletami naprosto stejná aktivita trvala pouze 4 hodiny! Navíc s tím paleta nejenže zrychlovala distribuci, ale také jí zefektivňovala – např. lodní či železniční prostor je v podstatě kvádr, díky paletizaci tak došlo ke skoro 90% využití tohoto prostoru. Pro srovnání, paletizace již v roce 1940 umožnila při stejném lodním prostoru přepravit Američanům o 30% zboží více než byli schopni přepravit Němci – těm nebyla paleta vůbec známá, tudíž ji nepoužívali a místo ní používali zastaralou metodu sítí, která byla velmi neefektivní a časově náročná. Američané však neskončili pouze paletou, ale pokračovali celým logistickým systémem – tedy přizpůsobili jeřáby, vlaky, lodě, nákladní auta a vytvořili nejefektivnější logistický systém tehdejšího světa, který jim umožnil vést obrovské operace jak v Pacifiku, Itálii, Normandii, tak ještě zásobovat SSSR, Británii a další státy - zejména v Latinské Americe. Samozřejmě, že tento vynález byl Rusům předán také, což umožnilo obrovským způsobem zefektivnit ruskou logistiku do té doby extrémně napjatou ztrátami lokomotiv a vagonů. Není divu, že někteří historici-ekonomové považují paletu za nejvýznamnější vynález, který umožnil Spojencům vyhrát válku – osobně s nimi v určitém smyslu souhlasím.

Druhou technologií, kterou bych zde rád v tomto krátkém shrnutí zmínil, je obyčejný signální systém pro železnici. Ruská železnice jako taková byla od carských dob velmi zastaralá a neefektivní (jedním z velmi významných rysů byla ještě v roce 1941 např. jednokolejná železnice na většině hlavních ruských tratích, v západní Evropě a USA tehdy již nepředstavitelné). Proto se představitelé SSSR již v letech 1926 a 1930 obrátili na americké inženýry, aby provedli analýzu a doporučili nějaké řešení pro zlepšení logistické propustnosti tratí. Ralph Budd, president společnosti the Great Northern Railroad (i se zkušenostmi s budováním železnice na Aljašce) doporučil několik základních zlepšení stavu ruské železnice (mimo jiné zvýšit hmotnost kolejí na standardních 55kg/m, SSSR měl převážnou většinu kolejí - 82% - s hmotností pod 38kg/m ještě v roce 1941!). Jedním z jeho dalších návrhů bylo použít signalizační systém. Rusové do té doby používali pouze muže s praporky či pouze delší rozestupy mezi vlaky, což v celkovém efektu vedlo k malé logistické propustnosti - pro ukázku Sověti ještě v době bitvy u Stalingradu v roce 1942 používali muže s praporky jako signalizační systém. Budd tak navrhl, aby SSSR začalo používat nejnovější generaci signálních systémů. Vzhledem k velmi omezeným prostředkům a jiným prioritám (industrializace a militarizace SSSR) byla tato realizace posunuta na dobu pozdější. Po útoku na SSSR Američané nabídli vybudování této signalizační sítě za velmi nízkou cenu (či spíše, jak to nazval jeden z amerických autorů, jako altruistické gesto), proto v roce 1941 do SSSR přijíždí tým techniků a do konce války toto zařízení vybudují na více jak 10 000 km hlavních tratí, což umožnilo Sovětům zejména v době, kdy držely strategickou iniciativu, vést útočné operace po celém území SSSR a převážet dodávky ze Sibiře do kontinentální části.

Další údaje ohledně logistiky a zlepšování sovětské železnice bych uvedl v kapitole tomuto tématu věnované.

Závěrem bych tak rád shrnul tuto kapitolu tak, že technologická pomoc v rámci LL byla pro SSSR více než důležitá i z dlouhodobého horizontu, který překračuje dobu Druhé světové války. Sovětský ekonomický systém, centrálně plánovaná ekonomika, byl vždy ve srovnání s kapitalistickým systémem extrémně limitován v podstatě mizivým inovačním procesem. Jak uvádí L. Noting ve své knize The Planning of Research, Development, and Innovation in U.S.S.R. prostředky investované do vývoje a výzkumu byly ve srovnání s demokratickými zeměmi velmi malé dlouhodobě. Kapitalistický systém však také disponuje výhodou, že většinu investic do výzkumu a vývoje přináší soukromé subjekty díky snaze po maximální ziskovosti. V komunistickém systému však státní podniky nemají nejmenší důvod investovat do nových technologií a i kdyby existovala nějaká motivace - vzhledem ke „škodlivosti“ zisku v pojetí komunistů - státní podniky nedisponují žádnými volnými prostředky, které by mohly uvolnit (navíc s tím plánování produkce vedlo spíše k fenoménu „skrytého cenového růstu“ a potažmo pak i inflace než innovací, více mezi jinými např. práce „Soviet Industrial Production, 1928 to 1955: Real Growth and Hidden Inflation“ od Marka Harrisona). Navíc s tím v SSSR však kvůli potřebě válečné dominance drtivá většina volných prostředků směřovala do výzkumu a vývoje pro ozbrojené síly. Jak zajímavě analyzuje B. K. Beare ve své stati „The Soviet Economic Decline Revisited“, v průběhu 50 let od konce Druhé světové války ztráceli komunistické státy postupně kontakt se západním světem a jeho technologiemi (díky dlouhodobé nízké elasticitě substituce mezi kapitálem a prací), díky čemuž jejich výrobní procesy extrémně zastarávaly - což se samozřejmě projevilo úzkým a drahým sortimentem s velmi nízkou kvalitou. Ropné šoky ještě více umocnily potřebu inovací a snížení nákladovosti výroby - SSSR se však rozhodl snížit dopad ropných šoků zejména těžbou vlastní ropy. Komunistický systém tak nebyl tlačen vysokými cenami ropy k inovacím a zefektivňování, což nakonec vedlo k příslovečné „poslední kapce“ k ekonomickému kolapsu celého komunistického systému.

V době Druhé světové války nebyla situace vůbec jiná - díky znárodnění v podstatě většina podniků pracovala s technologiemi z konce 19. století. Teprve až díky nákupu (a znárodnění) technologií v průběhu 20. a 30. let došlo ke skutečné modernizaci sovětské ekonomiky. V průběhu války pak v rámci Lend-Lease Sověti obdrželi velké množství nově se rozvíjejících technologií zdarma. To jim umožnilo zejména po válce realizovat obrovský relativní rozvoj hospodářství - např. v průběhu 50. let tempa růstu HDP komunistických zemí překonávala tempa růstu HDP západních demokracií. Díky tomu došlo k rozšíření komunismu do velkého počtu zemí světa (zde však plně abstrahuji od klasických výzev tzv. komparativní ekonomie ekonomiky SSSR zejména fenoménu skryté inflace, Gerschenkronova efektu a nevhodného oceňování nových technologií díky čemuž došlo k nadhodnocení HDP SSSR o zřejmě až 300% a tím pádem i následného nadhodnocení růstu HDP).

Proto nebude tak od věci uzavřít tuto kapitolu mým subjektivním názorem, že 20let americké a evropské hospodářské pomoci umožnilo Rusům rozšířit komunismus do světa a vytvořit v rámci střední a východní Evropy mocenský blok, který vytrval zhruba po dobu 50 let. Jak je vidět, v této kapitole jsem neuváděl žádná čísla, protože dopady těchto technologií je velmi těžké kvantifikovat (avšak každý si určitě uvědomil, že díky této pomoci SSSR uspořil obrovské částky, které by jinak musel investovat do nákupu či vlastního vývoje). Nicméně v dalších kapitolách se budeme zaobírat průmyslem, logistikou apod., a proto bude lehké si „zkontrolovat“, jak moc tato pomoc změnila poměr produkce na stranu SSSR.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

míra-s napsal(a):

Bezva,ač se o vých.frontu roky zajímám,o paletách jsem ještě nic neslyšel.Jen víc takových příspěvků,dík
01. 03. 2010 | 12:18

Stařečk napsal(a):

v některém minulém blogu jsem zbytečné psaní o ekonomice SSSR kritizoval. Dnes jsem si jej se zájmem přečetl.
01. 03. 2010 | 12:46

Mc Cali napsal(a):

Perfektní blog. Díky pane.
01. 03. 2010 | 12:59

Al Jouda napsal(a):

Tak Západ a zejména USA pomohly Rusům postavit se na nohy a zmodernizovat průmysl. Jejich politici se jim odvděčili vyzbrojením 3. světa (protiletadlov raketové systémy dodané Severnímu Vietnamu) a podněcováním nenávisti vůči USA zejména v arabském světě. Co přinese pomoc států EU africkým národům ? Jak se nám odvděčí černí muslimové z Etiopie ? Jak se odvděčili Somálci už jsme viděli !Měli bychom nechat tyto národy svému osudu a spíše se od nich izolovat a nepouštět je do Evropy ! Netahat čerta za ocas !
01. 03. 2010 | 16:08

Rendl napsal(a):

V kterém roce poskytly USA technologii k výrobě a vypuštění Sputniku?
01. 03. 2010 | 16:53

Suchec napsal(a):

Havelka:

Chtělo by to nějaké citace zdrojů, protože celý text mi připomíná Strážnou Věž, kde Jehova vše říí a určuje běh světa. LoL

Zvláště mne zaujali ti běžci s praporky v r. 1941.
01. 03. 2010 | 17:47

Targus napsal(a):

To Suchec:

Mne zase zaujaly ty palety a zvláště pak ty krabice ve vlaku. Velice kvalitní ptákovina naprosto vytržená z kontextu.
Amíci možná mohli zmanipulovat těch 13.000 paketů za 4 hodiny. Rusáci ale nikoliv. Ti neměli vysokozdvižné vozíky ještě v 70. letech.
Jinak trošku praxe - zkušený vozíčkář vytahá palety z vagónu max. za hodinu, a to musí lítat jak šuviks s perfektním přeposilovaným vozíkem po perfektní rampě a perfektních podlahách jak ve vagónu, tak ve skladě. A samozřejmě palety nesmějí být ve štosech, ale pouze v jedné vrstvě.
A už vidím Stalina, jak poroučí plácat VZV místo tanků.
A už vidím Stalina, jak poroučí vyspravit všechny podlahy ve vagonech a ve skladech, potažmo na nakládacích rampách.
Abych se tedy vrátil k manipulaci, počítám-li, že tehdejší VZV určitě neměly posilovače, variátory a mikrospínače, jakož i další vymoženosti, budeme počítat raději s trojnásobným časem. Trojnásobný počet vozíků nasadit nelze, ve vagóně není na to místo.
Z výše uvedeného je zcela jasně patrné, že si tady někdo silně kecá do lebedy. Buď měl celý vlak asi tak 2 vagóny, anebo co vagón, to jedna paleta.

Další naprostá kravina - únosnost kolejnic vyjádřená v kg na metr, tedy pokud jsem to dobře rozkódoval. Nehledě k tomu, že geniální nápad amíka se už vůbec nezabývá únosností náprav sovětských vagónů. Co asi říkala na takový gewicht ta jejich proslavená kvalitní ruská ložiska? S takovým jednorázovým zatížením by musela hořet jak papír.

Další podivnost - signalizace na dráze. Pominu-li, že nebylo specifikováno období, ve kterém byla modernizace udělána, je pár čísel. Rokádní směr z Kavkazu po tehdejší Leningrad je dlouhý více než 2.000 km. Do Murmanska ještě dalších 1.500 km. Z Moskvy do prvního slušného města (Čeljabinsk) za Uralem je rovněž cca 2.000 km. To už je víc než půlka v tahu a ještě jsme nikam nezajeli. Pokud měla jezdit pomoc Transsibiřskou magistrálou, nemá valného smyslu dále počítat.
01. 03. 2010 | 23:33

Emissary napsal(a):

To duo Targus & Suchec

No jasně, Američané dodávali SSSR potravinovou pomoc na paletách, ale žádný vysokozdvižný vozík jim k tomu ze zlomyslnosti nedodali, aby to zboží ruští mužíci museli vykládat ručně. :)

http://www.vysokozdvizne-vo...

Podlahová vagónová prkna lze vyměnit raz dva, není to letadlová loď. :)

A ložiska? Co všechno dokázali Němci a za jakou dobu, stačí se podívat sem

http://www.fronta.cz/dotaz/...

A ta signalizace? A co jiného měly ruské dráhy používat? Jenom ty praporky ve stanici a delší rozestupy vlaků v případě jednokolejových tratí. No, ještě by mohly signalizační ohně jako Indiáni nebo Jánošík, tamtamy, popřípadě lesní rohy. :)
02. 03. 2010 | 12:09

Targus napsal(a):

To Emissary:

odkazy nesporně zajímavé, nicméně nikde ani čárka, kolik VZV obdrželi Ivani k vylepšení logistických výkonů.
U odkazů o úspěších železniční složky německé logistiky ani slovo o předělávce ruských vagónů na nové podmínky, to jest možnosti zvýšení nápravových tlaků.
S povděkem kvituji vysvětlení zmatečného termínu nosnosti kolejnic ve spodním odkazu. Správně tam měla být hmotnost. Což je obdobný rozdíl jako u pojmů "průjem" a "zájem". Tím se ale autor vůbec neobtěžuje a podle toho ten jeho článek taky vypadá.
Když už jste naprosto přesvědčen o tom, jak to všechno mužici za pomoci amerických poradců skvěle zvládli, zamyslete se taky, co všechno je potřeba udělat, aby se ty vagóny mohly více nakládat.
1/ zesílení konstrukce ložných ploch vagónů, pouhá výměna desek může napadnout jen technického analfabeta.
2/ výměna dvojkolí za konstrukčně zcela jiný typ, anebo zvýšení jejich počtu, což znamená vyvázání podvozkových komponentů a rekonstrukce jejich zavěšení,
3/ výměna spřáhel a rekonstrukce jejich ukotvení na šasi vagónů
4/ výměna kolejnic,
5/ výměna všech pražců, resp. jejich "přeskládání,
6/ zpevnění, resp. vytvoření železničního svršku, do té doby ležícího v podstatě na neupraveném terénu.

Pokud vynecháte cokoli z tohoto velmi hrubého nástinu nutných technických opatření ke zvýšení nápravového zatížení železniční trati, resp. vagónu, koledujete si o parádní průser. Přinejmenším o pořádný požár nebo vykolejení vlaku.

Přínos postupného zavedení signalizace na 10.000 km železnic mi připadá poněkud malý na to, aby měl nějaký významný efekt ke zvýšení propustnosti tratí. Opět zde narážíme na problém nulových odkazů a citace zdrojů. Existují signalizační systémy, které jsou výkonostně na úrovni oněch praporků a oživlých běhajících návěstí, neboli signalistů.
Jejich relikty jsme ostatně mohli sledovat na železnicích v ČSSR ještě v 70. letech při seřazování a rozřazování vlaků
02. 03. 2010 | 13:35

Emissary napsal(a):

Targusi,

ale no tak pane, jste moc skeptický. Ani Rusové neměli všechno v dezolátním stavu. Naopak, primitivnější konstrukce měli schopnost předimenzovat, protože to neuměli přesně vypočítat. A ruská zima, zvláště na Sibiři je k tomu opravňovala. Američané měli zkušenosti z Aljašky, Němci ne.

Technické problémy jsou od toho, aby se řešily. Ty technické problémy, které jste tak precizně vyjmenoval, vždy problémy nemusely být. Pokud by je nikdo neřešil, válku nelze vyhrát. Můžete mít armády největší na světě, ale pokud je nebudete zásobovat, nic nevyhrají.

Odkazy. Mám za to, že autor v předešlých článcích tohoto seriálu dával. Chcete-li lepší nebo víc pasující, já Vám v iniciativě nebráním. V žádném případě to není důvod, abych tento blog nějakým hrubým způsobem zpochybňoval. To by nebylo fér. Protože ta pomoc se uskutečnila a rozhodně nebyla bezvýznamná.

Signalizace, jo. Mohla být i po telefonu. Ale logistiku v železniční dopravě, zvláště za vypjatých válečných podmínek, to nijak významně neřeší.
02. 03. 2010 | 14:20

Emissary napsal(a):

Navíc pane Targusi,

potravinová pomoc nepředstavovala nějak velkou hmotnostní zátěž, to spíš objemovou, i když část potravinové pomoci se shazovala z letadel, i u nás se to dělo, děda mi o tom vyprávěl.

Kritická pro zátěž kolejnicových svršků byla pomoc technologická –vojenské techniky.
02. 03. 2010 | 14:30

Targus napsal(a):

To Emissary:

Nemám problém s nezpochybnitelnou skutečností americké technické a potravinové pomoci.
Mám problém s tolik potřebnou (a zde chybějící) objektivitou autora, resp. bezhlavým přejímáním zahraničních pramenů bez alespoň hrubé kontroly největších hrubek a bez základních znalostí nutných ke správnému opsání přeloženého textu. Opravdu zoufale tomu chybí odborná korekce.

Budiž mi útěchou, že se tentokráte vyvaroval zbytečných rýpanců do červeného SSSR nijak nesouvisejících s daným tématem, tedy až na ten jeho soukromý úsudek. Je ale označen, je mimo text obsahující technická data, budiž tedy v pořádku coby přílepek nemající v jakémsi rozboru, o který se tady autor pokouší, co dělat.
S leteckou potravinovou pomocí distribuovanou z letadel teda nevím, u nás určitě ano z UNRRY, ale v SSSR? A navíc letecké cargo je šíleně nevýkonné oproti pozemní dopravě, pokud ovšem existují komunikace.
Co se týká telefonní signalizace, ano, ale musejí se natáhnout dráty a je minimální problém ji zneškodnit. Spíše se užíval bezdrátový telegraf. A pak šel na trať ten Havelkův mužik s praporkem.
02. 03. 2010 | 15:01

Emissary napsal(a):

No Targusi,

je pravda, že autor tyto články většinou převzal. To ho neopravňuje zasahovat do originálních textů, to může jenom se souhlasem autora a týká se to i těch chyb. Ale chyby v pravopisu, při tak rozsáhlém textu, na objektivnosti nic nemění.

Co se týče potravin z amerických letadel, můj děda by nelhal. Svůj život žil na jihu Moravy a opravdu na padacích z letadel americké potraviny doputovaly až k němu. Pochvaloval si výborné americké konzervy a zejména americkou čokoládu, o které se mu v té době ani nesnilo. A jak to vyprávěl, pochopil jsem, že v ten den se opravdu po dlouhé době dobře najedl. :)
02. 03. 2010 | 15:19

kolemjdoucí napsal(a):

Já bych řek, že muži s praporkem jsou také americký vynález a v SSSR je zaváděli američtí poradci.
02. 03. 2010 | 15:42

Targus napsal(a):

To Emissary:

obávám se, že pravopisných chyb se tentokrát autor opravdu vyvaroval - budiž mu to ke cti.
Ale zrovna tak jako připojuje své soukromé komentáře z politologie, může připojovat i soukromé komentáře k udávaným skutečnostem.
Objektivnost textu je zcela znehodnocena, když nejsem schopen se dopočítat hodnot v tomto textu udávaných. Prostě to nesedí. Pokud udám, že vykládka vlaku se zkrátí ze tomu 72 hodin na čtyři, musím zároveň udat i parametry, za kterých je možno tohoto výsledku docílit. Rozhodně toho nelze v běžných podmínkách docílit jen tím, že jistý počet krabic nezjištěné hmotnosti umístím na palety. V tom textu je buď závažná početní chyba, anebo je zcela zfušován překlad z originálu, protože nebyl konzultován s nikým, kdo logistice alespoň trochu rozumí. Totéž platí o všech dalších faktech.

Co se týká potravinové pomoci z UNRRY shazované z letadel, já jsem ji určitě nezpochybňoval. Mám doma ještě jednu plechovou krabici z této pomoci. Ale pochybuji, že jižní Morava se nachází na území bývalého CCCP.

To kolemjdoucí:

A já, když to tak čtu, bych skoro řekl, že Američani naučili Rusy chodit po zadních.
02. 03. 2010 | 16:00

Targus napsal(a):

Oprava:

...vykládka vlaku se zkrátí dejme tomu ze 72 hodin na čtyři...
02. 03. 2010 | 16:02

Emissary napsal(a):

Targusi,

To můžete zpochybňovat ve spolupráci s kolomjdoucím, ale bohužel z vašeho pohledu je to tak nemístné. Potraviny se shazovaly i na území Jižní Moravy. A Rozhodně nebyly z Ruska.

O to, co Američané naučili Rusy, o to ani tolik nejde. Jde o to, co se Rusko naučilo samo. A nejen v novodobé historii. V zásadě platí, že se naučilo dost, i dost negativního. Ale pak je nutné si položit otázku. Proč, kdo je to naučil? Zodpovědět ji není lehké. Myslím, že měli od koho. A nebyli to jen Američané. SSSR a potažmo Rusko jako nositele výrazného lidského pokroku rozhodně nevnímám. A nebýt té pomoci L&L, kdo ví, kde by dnes Rusko bylo. Nebýt surovinového bohatství, pak si dovolím tvrdit, že celkem v řiti.

Panové Stejskal/Mihalco snad to poslední slovo v mém příspěvku mohou prominout. Je totiž pravdivé.
02. 03. 2010 | 16:33

kolemjdoucí napsal(a):

Emissary:

Nebýt surovinového bohatství, tak se z tý řiti nedostaly ani Amerika, ani Evropa. Abyste vybudoval impérium, které vysává zdroje z celého světa, musíte začít od píky, nejlépe na domácí půdě.

P.S. Alespoň už víme, jak jste přišel na to, že se stačí klanět bohům z Amériky a do úst vám budou lítat lahodné konzervy s čokoládou. Evidentně rodinné prokletí.
02. 03. 2010 | 17:01

Emissary napsal(a):

Kolemjdoucí,

nebýt surovinového bohatství, tak opožděného, nesporně by Amerika našla jiné zdroje, nebo by umřela, ale s ní i celý svět. V tomto píka znamená vítězství. Amerika nic nevysává, Amerika kupuje. Vy jste největší savec celého světa, a tak je zbytečné se s Vámi bavit. Nechápete totiž ani základní korelace.

http://cs.wikipedia.org/wik...

No, Vám socialistům lítají do huby pečení holubi, pořád a neustále. A Paroubek, ten je jejich garantem a sponzorem jsou jeho voliči. Víc si opravdu nemusíte přát. :)
02. 03. 2010 | 17:17

Targus napsal(a):

To Emissary:

Doporučuji studený obklad na hlavu a zjistit si, co znamená UNRRA. Pak nebudete plácat nic o dodávkách z Ruska.

A s tím kupováním to je fakt dobrý vtip - kupovat za téměř bezcenné papírky, které jen za posledních 10 let ztratily polovinu své hodnoty, to je teda fakt byznys. A komu se to nelíbí, dostane přes hubu - to jste tam zapomněl dopsat.
02. 03. 2010 | 19:28

Emissary napsal(a):

Targusi,

doporučuji to samé, ale vám. Já jsem vůbec nic neplácal o dodávkách z Ruska, to jen vy jste si to takto přetvořil. A jestli chcete znát, co je to UNRRA, pak tady:

http://www.cojeco.cz/index....

http://www.ushmm.org/wlc/ar...
02. 03. 2010 | 19:47

Emissary napsal(a):

Targusi,

šašku.

Bezcenné papírky. Běžte do USA a vezměte sebou ty bezcenné papírky. Co se stane? Vy naprosto nechápete pojmy jako: inflace, výkonnost ekonomiky, dluhy státu k jeho velikosti a k výkonnosti ekonomiky. Víte kdo má bezcenné papírky? První kandidát je komunistická KLDR.

Panebože, že jsem se s takovým tragédem vůbec zahazoval.
02. 03. 2010 | 19:52

kolemjdoucí napsal(a):

Emissary:

Prý Amerika kupuje! Vy jste dneska samá legrace!
02. 03. 2010 | 20:50

Emissary napsal(a):

Ale kdepak kolem,

legrace je zbytněná ve Vás a natrvalo. Jmenuje se komunismus v iluzích. S tím nelze nic dělat.

P.S. Amerika, tedy USA, nejenže kupuje, ale i prodává, někdy i zadarmo. Vlastně, když nad tím přemýšlím, dost často.
02. 03. 2010 | 20:56

Targus napsal(a):

To Emissary:

Už jsem pochopil.
Výkonnost ekonomiky se měří výkonem rotaček tisknoucích dolárky k pokrytí takových průserů jako je šílený deficit rostoucí raketovým tempem, anebo přehřátý trh s nemovitostmi.
On to pak zaplatí celý svět snížením kurzu dolárku.

Když už jsme u těch familiérností, šaškující emisárku, zjistěte si kolik stál barel ropy třeba v r. 1970 a kolik stojí dnes a přepočítejte si tu ceničku podle aktuálních kurzů nějakých normálních měn, nikoli dolaru. Budete se hóóódně divit.
A s těmi dolárky nikam jezdit nemusím. Měl jsem jich na kontě kulatou sumičku. Naštěstí jsem je ale stihl všechny rozprodat, když spadl kurz ze 40 Kč na pouhých 36.
Možná se ale od šaškujícího emisárka dozvím, že 21 je více, než 36, protože to hlásil Voice of Amerika.
Good night.
02. 03. 2010 | 22:27

Honza999 napsal(a):

Havelko

u třetího dílu jsem v diskuzi tužkou, papírem a kalkulačnou několika výpočty dokázal, že obsah vámi publikovaného článku (byť prý nejste autor) je lživá propaganda. Na mé argumenty, matematicky vyvracející lži tam uvedené, jste nereagoval ani vy ani údajný autor článku.

Mohl byste nám zde objasnit, jaký způsobem vám narostla ta hroší kůže, se kterou i po přímém usvědčení ze lží pokračujete dalšími díly nepravdivé propagandy?
02. 03. 2010 | 23:44

دردشة قوقل الصوتية napsal(a):

To Emissary:

Doporučuji studený obklad na hlavu a zjistit si, co znamená UNRRA. Pak nebudete plácat nic o dodávkách z Ruska.

A s tím kupováním to je fakt dobrý vtip - kupovat za téměř bezcenné papírky, které jen za posledních 10 let ztratily polovinu své hodnoty, to je teda fakt byznys. A komu se to nelíbí, dostane přes hubu - to jste tam zapomněl dopsat.
03. 03. 2010 | 01:22

Emissary napsal(a):

Všem studeným obkladačům, zejména Targusovi

Když nerozumíte finančním a měnovým trhům, pak neinvestujte do cizí měny. A když tak rozumíte trhu s ropou, měl jste si ji nakoupit v roce 2007 a prodat v roce 2009, "vydělal" byste mnohem víc.

http://www.ropa-online.cz/i...

Peníze si tiskne každá země, někdy až moc, např.

http://cs.wikipedia.org/wik...

ale i v Rusku – stať "Měnová krize v roce 1998"

http://cs.wikipedia.org/wik...

USA má rating AAA a na tom se ještě dlouho nic nezmění, i když si to studení obkladači tak vroucně a srdceryvně přejí.

http://www.finance.cz/ekono...

Pro USA je nízký kurz dolaru výhodný. Všichni tam tlačí své výrobky rádi, ale koupit si nic nechtějí. I proto mají USA z dlouhodobého hlediska výrazně pasivní obchodní bilanci.

Jinak tady končím, s fanatiky se nemá cenu bavit.
03. 03. 2010 | 12:53

Emissary napsal(a):

Oprava

USA mají...
03. 03. 2010 | 13:30

kolemjdoucí napsal(a):

Emissary:

Vy jste úplný finanční analytik, nechcete si založit blogísek hned vedle Páji Kohouta? Skvěle byste se doplňovali.

P.S. Bezcenné zelené papírky jsou jen část problému, protože i když čistě náhodou doputují do země původu, tak skončí za prsty diktátorů nebo warlordů, které Američtí mírotvůrci udržují u moci.
04. 03. 2010 | 00:47

iPhone ringtone Maker for mac napsal(a):

thanks a lot. You article is very informative.
04. 03. 2010 | 02:54

Inci napsal(a):

Drobný postřeh pro pana Havelku ...

Německo a ani Velká Británie si nikdy nemohla dovolit stejný výrobní systém jako Rusko a USA ... limitujícím faktorem je zde možnost útoku nepřátelských bombardérů , nebo podobné zbraně na jediný strategický cíl , soustředit výrobu nejdůležitějších zbraní do jednoho místa by se rovnalo při evropských vzdálenostech potencionální sebevraždě ...

Havelkovy továrny byly možné jen v USA obklopené oceány a v Rusku za Uralem .... všude jinde , krom některých kolonií , byla hrozba dálkových bombardérů rozhodujícím faktorem ...
05. 03. 2010 | 23:59

some watches napsal(a):

Good recommended website.
06. 03. 2010 | 06:20

gucci watches napsal(a):

This looks awesome! Thank you for your information!
06. 03. 2010 | 07:00

montblanc watches napsal(a):

This looks awesome! Thank you for your information!
08. 03. 2010 | 06:02

omega watches napsal(a):

Interesting thing!
08. 03. 2010 | 06:05

ed hardy clothing napsal(a):

good article
08. 03. 2010 | 16:58

breitling air wolf watches napsal(a):

One of Cromartie's low moments actually came against bentley gmt his new team in the playoffs in January. Cromartie froze as Jets running back Shonn Greene breitling bentley gmt hit the hole at the start of a 53-yard touchdown run that gave New York bentley motors a 10-point lead midway through the fourth quarter of a 17-14 win in the AFC divisional breitling bentley motors round. Cromartie eventually caught up to Greene and gave him a shove breitling certifie well after he'd crossed the goal line — but he had already drawn the ire of fans and apparently the Chargers.
09. 03. 2010 | 03:47

breitling bentley watches napsal(a):

One of Cromartie's low moments actually came against bentley gmt his new team in the playoffs in January. Cromartie froze as Jets running back Shonn Greene breitling bentley gmt hit the hole at the start of a 53-yard touchdown run that gave New York bentley motors a 10-point lead midway through the fourth quarter of a 17-14 win in the AFC divisional breitling bentley motors round. Cromartie eventually caught up to Greene and gave him a shove breitling certifie well after he'd crossed the goal line — but he had already drawn the ire of fans and apparently the Chargers.
09. 03. 2010 | 03:50

nemo napsal(a):

Anglo-americká "nezištná" pomoc? Proti společnému nepříteli ? Dokážete si představit jak by to bývalo dopadlo s Británií v případě úspěchu Hitlerova plánu na pokoření Ruska během léta ? Článek s tímhle názorem je dost ojedinělý; většina historiků uznává že materiální pomoc Rusku v té době byla pomocí sami sobě.I Churchill přiznává že to byla pomoc jen a jen ve vlastním zájmu; udržet ruskou frontu než se zapojí Amerika.Západ dodal zbraně, Rusové krev.
A ještě něco k té ekonomice. Nejsem vzdělaný v této "vědě" ale aspoň toho Samuelsona jsem si přečetl.Ten píše o těch nákladech při zvyšující se výrobě něco docela opačného, dokonce tomu říká jakýsi "zákon".
Přesvědčivě dokládá, že čím více se vyrábí, tím musí být výrobek dražší; lépe se pak zdůvodňuje zvyšování cen při větší poptávce.Proboha, vy ekonomové, domluvte se aspoň na těch základních zákonech, ať se už dále nezesměšňujete i se svou "vědou".
10. 03. 2010 | 13:41

breitling colt watches napsal(a):

And Roger Corman, save a brief recap of a ceremony held in emergency mission November. It wouldn't have been unthinkable in a previous year breitling evolution for Hughes to have been shoehorned into the In evolution Memoriam obituary montage. It's hard not to see the elaborate salute to his breitling mont brillant career as an effort to appeal to Generation X, which might mont brillant have had anyone older asking why.
11. 03. 2010 | 03:28

breitling mont brillant napsal(a):

Interesting thing!
This is my first time comment at your blog.
Good recommended website.
11. 03. 2010 | 03:32

armani classic napsal(a):

That's awesome! I can't wait to get into it.
13. 03. 2010 | 06:03

tag heuer napsal(a):

Through the article, I think the owner must be a very wise person
13. 03. 2010 | 06:06

replica breitling napsal(a):

This looks awesome! Thank you for your information!
15. 03. 2010 | 08:31

replica a lange sohne napsal(a):

That's awesome! I can't wait to get into i
15. 03. 2010 | 08:34

breitling colt napsal(a):

This looks awesome! Thank you for your information!
17. 03. 2010 | 08:19

breitling classic napsal(a):

That's awesome! I can't wait to get into i
17. 03. 2010 | 08:23

breitling cockpit napsal(a):

Interesting thing!
This is my first time comment at your blog.
Good recommended website.
17. 03. 2010 | 08:28

air max 95 mens napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
19. 03. 2010 | 03:50

bvlgari b zero 1 napsal(a):

bvlgari b zero 1
22. 03. 2010 | 09:13

http://www.kw61.com/replica-ferrari-watc napsal(a):

30. 03. 2010 | 06:18

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
30. 03. 2010 | 13:35

Links of London Jewellery napsal(a):

I mean I've left schools and places I didn't even know I was leaving them. I hate that. I don't care if it's a sad good-by or a bad goodby, but when I leave a place I like to know I'm leaving it. If you don't, you feel even worse.
31. 03. 2010 | 13:25

Ferrari watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
09. 04. 2010 | 06:53

شات تعب قلبي napsal(a):

13. 04. 2010 | 00:48

omega watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
13. 04. 2010 | 09:21

trn33a napsal(a):

http://www.tran33m.com/vb/
http://www.tran33m.com
http://www.tran33m.com/vb/s...
http://www.tran33m.com/up
http://www.tran33m.com/dir
http://www.game.tran33m.com
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
23. 05. 2010 | 13:06

auto insurance in virginia napsal(a):

Hello my loved one! I wish to say that this article is awesome, nice written and come with approximately all important infos. I would like to look more posts like this . <a href="http://invirginiaautoinsurance.com/">virginia car insurance</a>
11. 08. 2011 | 07:20

bKnriISDwq napsal(a):

<a href=http://www.acworth.org/google/buysomaonline/#4408>buy soma online</a> generic soma 446 - buy soma legally
09. 02. 2013 | 00:36

http://www.googletest.com napsal(a):

Radek Havelka
25. 02. 2014 | 12:45

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy