05. 05.

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 10.

Autor: Petr von Fenstein

10. díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR.

„Sovětský svaz by se bez dodávek spojeneckých letadel v kritické situaci neobešel!“ vs. „Dodávky letadel tvořily pro Sovětský svaz pouze 2 % všech strojů.“
Toto jsou pouze dva z celkových pohledů na problematiku dodávek letecké techniky v rámci Lend Lease. Jaké jsou však reálné údaje a data za roky 1941 a 1942?

Více »

05. 10.

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 9.

9. díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku: „Jak moc kritická byla v pomoc v tancích (především z Británie) pro SSSR v roce 1941 a 1942?“ Po dlouhou dobu byla tato část pomoci (tanky a letadla) Lend-Lease velmi podceňována a opomíjena. Teprve až výzkumy z roku 2006 vnesly nové světlo do této problematiky.

Autor: Petr von Fenstein

Více »

05. 05.

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 7.

Sedmý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku: „Jak moc kritická byla pro SSSR pomoc v logistice?“ Velmi často analyzovaná kapitola zejména s ohledem na dodávky nákladních automobilů, nicméně lehce opomíjená v části věnované železnici a celkové železniční infrastruktury.

Více »

21. 04.

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 6.

Šestý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku: "Jak moc kritická byla pro SSSR pomoc v logistice?" Velmi často analyzovaná kapitola zejména s ohledem na dodávky nákladních automobilů, nicméně lehce opomíjená v části věnované železnici a celkové železniční infrastruktury.

Více »

01. 03.

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 5.

Pátý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku: „Jak moc kritická byla technologická pomoc pro SSSR?“ Velmi málo zmiňovaná součást pomoci Lend-Lease, která však dle mého názoru byla jednou z velmi důležitých, avšak přesto ne moc viditelných částí programu!
... Pokračování ...

Více »

15. 02.

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 4.

Čtvrtý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku: "Jak moc kritická byla technologická pomoc pro SSSR?" Velmi málo zmiňovaná součást pomoci Lend-Lease, která však dle mého názoru byla jednou z velmi důležitých, avšak přesto ne moc viditelných částí programu!

Více »

25. 01.

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 3.

Třetí díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku - "Jak moc kritická byla potravinová pomoc pro SSSR?" Podle většiny názorů by Sovětský svaz Německo porazil i bez této pomoci. Je asi jasné, že tyto informace proudí především z řad komunistických historiků, nicméně jaká je vlastně realita?

Více »

04. 01.

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 2.

Druhý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku - "Jaká byla nálada mezi obyvatelstvem?" Byla populace nakloněna vládnoucímu režimu a všichni tak v roce 1941 a 1942 bojovali "zuřivě" za Matku vlast, nebo byla nálada mnohem více komplikovaná s pluralitou názorů?

Více »

21. 12.

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 1.

Ve velké spoustě zejména ruské literatury se stále objevuje stejný názor, že materiální pomoc Spojenců (Lend-Lease) byla pro SSSR přínosná, nicméně nijak kritická. Podle většiny názorů by Sovětský svaz Německo porazil i bez této pomoci. Je asi jasné, že tyto informace proudí především z řad komunistických historiků, nícméně jaká je vlastně realita?

Více »

03. 02.

F-86F Sabre versus MiG-15 (2) - Jak se tlačí Sabre…

Autor : ing. Radek ICE Panchartek

Nejlepší pilot, kterého Risner ve svém životě potkal, nebyl Američan, ale pilot MiGu-15, se kterým se pustil do souboje. Do souboje, který v konečném důsledku přinesl ztráty na obou stranách.

Oba bojující letouny, F-86F Sabre i MiG-15, klesaly a nabíraly rychlost. Rychloměr ukazoval 0,95 M, když se pilot MiGu rozhodl pro manévr, který vypadal jako dokonalá sebevražda.

Dokonalý akrobat

Provedl půlvýkrut, otočil letoun na záda a začal přitahovat. Risner usoudil, že zvrat (zvrat je kombinace půlvýkrutu a půlpřemetu) v tak malé výšce nemůže skončit jinak, než nárazem do země a přešel do mírné zatáčky, aby mohl zkontrolovat dopad MiGu. Wingmanovi ohlásil „Two, this is going to be the easiest kill I ever had!“ (Dvojko, tohle bude můj nejsnadnější sestřel!).

Ale těšil se předčasně. Pilot MiGu byl skutečně excelentní a dokonale znal okolí svého letiště. Spodní část půlpřemetu dokončil ve vyschlém korytě řeky. Korytem prolétl tak nízko, že se za jeho letounem vířil prach a odlétávaly drobné kamínky. Slabé tři metry nad zemí.

Risner, zpočátku ohromený úžasným akrobatickým číslem, se rychle vzpamatoval a vrhl se skrz oblak zvířeného prachu za ním, aby ho dostal, dokud je v přízemní výšce a má omezenou možnost manévrování. Ale při dotahování to trochu přehnal a vlétl do úplavu za MiGem. Turbulence zmítala Sabrem tak, že nedokázal udržet MiG v zaměřovači.

Pilot MiGu rozpoznal Risnerovy potíže a vytasil se s dalším „trikem“. Prudce stáhl otáčky motoru a otevřel brzdící štíty. Předpokládal, že ho „rozjetý“ Sabre s přebytkem rychlosti předlétne a dostane se tak před hlavně vražedné baterie tří kanonů v přídi MiGu.

Sabre se dostával na úroveň MiGu a míjel ho v těsné blízkosti. Risner už měl nalétáno dost na to, aby se nechal takovým manévrem zaskočit. Když byl na úrovni kabiny MiGu, vytáhl svůj Sabre do sudového výkrutu, kterým se dostal na jeho druhou stranu. Když to pilot Migu zaregistroval, „přiložil pod kotel“ a zahájil ostrou zatáčku s velkým přetížením směrem od něho.

Risner položil Sabre do ostrého náklonu, přitáhl a začal přetínat zatáčku MiGu. V okamžiku, kdy už si „šteloval“ MiG v zaměřovači, provedl pilot čínského MiGu další z překvapivých kousků. Prudce potlačil a převedl MiG do „tlačené“ zatáčky. Tento divoký manévr nedokázal Risner zopakovat, protože byl příliš blízko. Musel dotočit normální „taženou“ zatáčku na opačnou stranu a honička začala znovu od začátku.

Tlačená zatáčka, zdánlivě jednoduchý manévr, je velmi nepříjemná. Pilot je vystaven zápornému přetížení proti, kterému anti-G kalhoty nepomáhají, pilotovi se hrne krev do hlavy tak, že začíná vidět rudě, ztrácí vědomí (Red out) a hrozí mu zpřetrhání cév zásobující mozek krví. Na rozdíl od kladného přetížení, které je snesitelné zhruba do 8G, se u záporného považuje za mezní hranici –2G, maximálně –3G.

Pilot MiGu otočil svůj letoun na záda a v této poloze stoupal při rychlosti 0,8M po úbočí blízkého horského hřbetu. Za hřebenem přitáhl a s kladným přetížením kopíroval odvrácenou stranu kopce, přitom měl hlavu v prostříleném kokpitu pár metrů nad vrcholky stromů. Risner, který ho pronásledoval v normální poloze, musel na vrcholu provést půlvýkrut, aby se dostal na záda, protože tak ostrý obrat by byl jako tlačený nesnesitelný.

Risner sám přiznal, že zažíval horké chvilky, sáhl si až na dno fyzických sil a musel využít všechny své pilotní dovednosti, aby se za MiGem udržel. Pilota MiGu považoval za nejtěžšího protivníka, kterého kdy ve vzduchu potkal a na adresu jeho pilotního umění nešetřil slovy chvály.

Dřina a dřina

Během honičky kolem hory Risner využíval každou příležitost k tomu, aby se pokusil MiG zasáhnout. Výhodou Sabru bylo, že zásobníky obsahovaly 267 nábojů na hlaveň, což při kadenci 1200 ran za minutu reprezentovalo teoreticky nepřetržitou třináctisekundovou dávku, takže se nemusel na spotřebu munice ohlížet tolik jako piloti MiGů.

Několikrát se mu podařilo MiG zasáhnout, což dokládaly odletující kusy plechu. Celkový technický stav MiGu se rychle zhoršoval. Risner mu odstřelil část svislé ocasní plochy, definitivně odlétl již dříve proděravěný překryt kabiny, z levé strany letounu vycházel kouř a občas probleskly plameny.

Letouny oblétly hřeben a znovu se ocitly ve vyschlém řečišti. Joe Logan, Risnerův wingman se držel svého vedoucího, jak jen to v sérii divokých manévrů šlo a halekal do rádia: „Hit him Lead! Get him!“ (Střílej veliteli, doraz ho!).

„I´m doing my best!“ (Dělám, co můžu), zněla odpověď. Ale přes úpornou Risnerovu snahu se protivník nevzdával a bojoval jako lev. Když se Risner dotahoval k MiGu, na vzdálenost vhodnou ke střelbě, ten použil opět trik se stažením otáček a otevřením brzdících štítů.

Risner zareagoval stejně jako předtím, sudovým výkrutem vytratil rychlost a ocitl se na druhé straně, vlevo, těsně vedle MiGu. Oba letouny klouzaly s otevřenými brzdícími štíty a motory na volnoběžných otáčkách těsně vedle sebe, křídlo na křídle.

Byli tak blízko, že Risner byl schopen rozeznat prošívání na kožené přilbě pilota MiGu. Pilot se krčil před náporem vzduchu za čelním štítkem kabiny. Už neměl kyslíkovou masku, kterou mu pravděpodobně serval proud vzduchu, když Risnerova kulometná dávka odstřelila odsunovací část překrytu.

Oba letouny se „potácely“ v přízemní výšce, na minimální rychlosti, konce křídel pár centrimetrů od sebe, piloti na sebe nevěřícně zírali když: „…he raised his hand, and shook his fist.“ (… zdvihnul ruku a pohrozil mi pěstí) vzpomínal Risner a pomyslel si: „This can't be happening! It´s like stupid movie.“ (To snad ani není možné, je to jak z blbého filmu).

Pilot MiGu najednou naklonil svůj letoun a provedl zatáčku doprava. Risnerovi, pokud ho nechtěl ztratit, nezbývalo než udělat totéž. V zápalu boje vůbec nestíhal sledovat, kde jsou. Číňan ho zatáhl sérií divokých manévrů zhruba 35 mil do čínského vnitrozemí, přímo nad základnu Ta Tung Kuo.

Než se Risner vzpamatoval, proletěly letouny přímo mezi dvěma hangáry. Mezitím se wingman, který svého velitele neustále kryl, ozval do rádia: „Lead, they´re shooting at us!“ (Veliteli, jsme pod palbou!).



To byl další z pokusů, jak setřást protivníka. Rádiem zalarmoval postavení flaku na letišti a „protáhl“ své pronásledovatele v malé výšce přímo před hlavněmi protiletadlových dělostřelců. Ti neváhali a stříleli po Sabrech, až se z hlavní kouřilo. Letouny byly tak nízko, že piloti viděli záblesky u ústí hlavní, které na ně mířily.

Na první pohled se zdálo, že pilot MiGu už toho má v rozstříleném letounu dost a rozhodl se pro nouzové přistání pod deštníkem vlastní protiletadlové palby. Udělal zatáčku a klesal směrem k přistávací dráze. Podle všeho chystal přistát na břicho. Neměl vysunutý podvozek, letěl tak nízko, že se za ním zvedal prach kolem přistávací dráhy, ale stále měl příliš vysokou rychlost, kolem 300 uzlů (555 km/h), přitom normální přistávací rychlost MiGu-15 byla kolem 180 km/h, podle zbytku paliva. To bylo podezřelé.

Dohráno

Risner, který ho pronásledoval, byl o něco výš. Nezbývalo mu, než se držet těsně za MiGem, protože tak snižoval nebezpečí, že bude zasažen čínským flakem. Čínští protiletadloví dělostřelci by totiž při přílišné horlivosti mohli zasáhnout vlastní letoun.

Navíc mu bylo jasné, že pokud by si to pilot MiGu s přistáním rozmyslel, na konci letiště bude muset buď přitáhnout, nebo udělat zatáčku a tak se vystaví v zaměřovači Sabru podstatně větší plochou, než když letí přímo před ním v přímočarém letu.

Nespletl se. Když začal pilot MiGu na konci letiště přitahovat, Robbie stiskl spoušť a „půlpalčáky“ spustily svoje ničivé staccato. Dlouhá dávka MiGu doslova odřízla 4 stopy (1,2 m) z konce pravého křídla, které začalo hořet.

Hra skončila. Pilot MiGu vytáhl svůj letoun do svíčky, udělal souvrat vpravo, čímž se dostal na opačný kurz a chystal se, tentokrát již definitivně, provést nouzové přistání na travnatém bočním pásu vzletové a přistávací dráhy.

Risner zezadu „napumpoval“ zbytek obsahu zásobníků přímo do jeho výtokové trysky. MiG, který po strmém sestupu ještě nestihl snížit rychlost a svištěl těsně nad zemí rychlostí nějakých 350 uzlů (648 km/h) najednou „škobrtl“ ve vzduchu, narazil do travnatého pásu a roztříštil se. Kusy hořícího vraku zaháhly také několik letounů odstavených na zemi. Ty začaly hořet a explodovat.

Trosky a kusy plechů létaly vzduchem a Risner měl co dělat, aby se jim vyhnul. MiG byl definitvně vyřízený a Robbie si mohl připsat šestý sestřel. Joe Logan, který mu stále hlídal záda, mu rádiem pogratuloval: "Red lead, you just destroyed their whole Air Force." (Veliteli, právě jsi jim zničil celé letectvo). Risner se v duchu ušklíbl, Joe byl nejen dobrý wingman, ale i dobrý kámoš. Teď bylo načase přemýšlet nad tím, jak dostat oba v pořádku domů.

Nebezpečná cesta domů

Situace obou Sabrů nebyla vůbec růžová. Motaly se v malé výšce, v dosahu lehkého flaku, daleko v hloubce čínského území. Aby toho nebylo málo, nacházely se mezi dvěma leteckými základnami Antung a Ta Tung Kuo, kde byl vybudován obranný perimetr protiledlového dělostřelectva, bránícího obě letiště.



Zpravodajci je varovali, že nepřítel má v této oblasti velkou koncentraci protiletadlových děl všech možných ráží, většinou řízených radarem. Celkem asi 250 hlavní. Tentokrát se bohužel vůbec nemýlili.

Oba letouny musely nastoupat, jednak kvůli tomu, aby snížily spotřebu paliva při letu zpět a také, aby se dostali alespoň z dosahu protiletadlových zbraní malé ráže. Flak do nich pral ze všech stran a piloti se mu snažili vyhnout, jak jen se dalo. Výbuchy granátů plnily nebe černými obláčky a letouny se otřásaly nárazy tlakových vln, až v konstrukci praštělo.

Když už to vypadalo, že jsou z nejhoršího venku a před sebou měli tok řeky Yalu, ozval se rádiem Joe Logan: „Lead, my fuel gauge is down!“ (Veliteli, dochází mi palivo). Robbie Risner zpomalil a nechal wingmana přelétnout nad sebou, aby zkontroloval stav jeho letounu.

"It looks like you've been hit." (Zdá se, že´s to schytal), zněla nepříliš optimistická „diagnóza“. Celý spodek Loganova Sabru byl pokrytý unikajícím palivem a hydraulickou kapalinou.

Bylo více než jasné, že zpět na mateřskou základnu 336.TFS AFB Kimpo se v tomhle stavu nedostanou. Jediným řešením bylo, pokusit se dolétnout na jih, k ostrovu Cho-do ve Žlutém moři, kde mělo US Air Force vybudovanou základnu pro záchrannou a pátrací jednotku SAR (Sea Air Rescue). Od ostrova je dělilo zhruba 60 mil.

Letouny si vyměnily pozice. Z Loganova Sabru, letího vpředu, crčelo palivo a palivoměr padal k nule nebezpečně rychle. Pilotovi začalo docházet, že i těch 60 mil je neskutečná dálka, kterou nemůže zdolat. Risner, který letěl za ním, horečně přemýšlel, jak by mu mohl pomoci. Katapultáž nad územím ovládaným severokorejci nedávala přílišné vyhlídky na přežití.

Statečné rozhodnutí

Podle standardního postupu měl druhý pilot z dvojice zůstat se svým kolegou, dokud nespotřebuje zbytek paliva. Potom počkat na katapultáž, zkontrolovat otevření padáku a dopad pilota na zem. Dalším úkolem bylo zaměření polohy sestřeleného pilota, navedení záchranných jednotek, případně jeho ochrana ze vzduchu, až do doby, než i jeho zbytek paliva donutí opustit oblast a starat se o záchranu vlastního života a letounu.

Ale Risner nechtěl přijít o přítele. Když Loganovi zbývalo palivo na posledních pět minut letu, dostal Robbie nápad, jak by to možná šlo zařídit. „Two, shut down engine, I´ll try to push you!“ (Dvojko, vypni motor, zkusím tě tlačit) nařídil rádiem.

Tohle ještě nikdy nikdo nezkusil. V pestré historii letectva se zkoušelo všechno možné, aerovleky na laně nebo na tyči, parazitní letouny, ale vždy to bylo při podstatně nižších rychlostech a letouny byly pro podobné „atrakce“ speciálně upravené. Ale stíhačka není stavěná na to, aby před sebou tlačila jiný letoun. Riziko bylo obrovské. Oba letouny mohly skončit svoji pouť neřízeným pádem, beznadějně zaklíněné jeden do druhého.

Logan vypnul motor, který už byl stejně prakticky bez paliva a udržoval přímočarý sestupný let, pokud možno s minimálními opravami. Risner se pomaličku blížil k zadní čáasti jeho Sabru. Milimetrovými pohyby páky přípusti motoru opravoval sbližovací rychlost a opatrně zasunul převislý „ret“ ukrývající anténu radilokačního dálkoměru do výstupní trysky Sabru letího před ním. Fungovalo to.

Robbie měl největší obavy z toho, aby byl motor jeho letounu dostatečně zásobovaný vzduchem, protože část vstupního otvoru byla zakrytá tryskou Loganova Sabru. Kdyby došlo k přetažení prvního stupně kompresoru, mohl motor zhasnout. To by znamenalo konec.

Nezanedbatelné bylo i riziko toho, že motor Risnerova Sabru nasaje nějaký úlomek z poškozeného Loganova letounu. V lepším případě by úlomek motorem prošel a jen ho poškodil, v horším mohl motor klidně explodovat.

Další problém byla turbulence za Loganovým Sabrem. Risnerovi se podařilo najít prakticky jen jeden bod, kde byl v „závětří“, ale jakmile se poloha letounů o pár centimetrů změnila, cloumaly ním vzestupné nebo sestupné víry. Netrvalo dlouho a příď jeho Sabru byla otřískaná a plechy zmuchlané jako na Cadillacu po těžké bouračce. Pokaždé musel znovu provést sbližovací manévr a obnovit kontakt s letounem před sebou, navíc prakticky poslepu.

Proud vzduchu totiž vysával z nádrží a drenážního systému Loganova Sabru nevyčerpatelný zbytek paliva. To se mísilo s vytékající hydraulickou kapalinou a pokrývalo čelní sklo Risnerova Sabru matným, téměř neprůhledným filmem, který rozmazával proud nabíhajícího vzduchu dál po překrytu. To vše při rychlosti zhruba 190 uzlů (352 km/h).

Risner po letech popisoval situaci takto: „Představte si, že jedete v husté mlze po kostrbaté polní cestě rychlostí 80 mil za hodinu (130 km/h) a před sebou tlačíte druhé auto“.

Na prahu bezpečí

Díky nezměrnému úsilí, se Risnerovi podařilo, postupně dostrkat Loganův Sabre až k pobřeží před ostrovem Cho-do. Tam už se mohl wingman bezpečně katapultovat. Risner se odpoutal a v rádiu uslyšel: „I am going to bail out. I'll see you in a little, while as soon as they pick me up...“ (Jdu na katapultáž. Uvidíme se za chvilku, jen co mě vyzvednou…). To byla poslední slova, která od svého wingmana slyšel.

Risner ještě zkontroloval otevření Loganova padáku, ale potom už to byla práce záchranných jednotek. Sám byl nucen zamířit k letišti, protože i jeho zásoby paliva se tenčily. S poškozeným letounem přistál na základně Kimpo.

Přes nadlidský výkon a obrovské hrdinství obou pilotů si Logan toho osudného dne svoji dávku štěstí již vyčerpal. Před dopadem na vodní hladinu se bohužel nestihl včas zbavit padáku, překryl ho vrchlík a šňůry se mu omotaly kolem krku. Celou situaci ještě zhoršily záchranné vrtulníky, které se proudem vzduchu od rotoru, snažily "dofouknout" pilota k blízkému břehu.

Přestože byl 1/Lt. Logan dobrým plavcem, nedokázal se ze šňůr vymotat a tento boj s vodním živlem prohrál. Záchranná jednotka SAR, vylovila jen bezvládné tělo nešťastného pilota.

Risner dvě hodiny čekal na záchranný létající člun Grumman HU-16 Albatross. Když osádka otevřela dveře a Logan se neobjevil, cítil, že něco není v pořádku. Potom se dověděl krutou pravdu.

Vyšlo v časopise Naše vojsko 2/2008



North American F-86F-1 Robbieho Risnera. Je to jedna z podob letounu, která je fotograficky doložená. Takto vypadal letoun těsně po předání 336. FIS 4. FIW na AFB Kimpo. Nese známý znak 336. FIS "Rocketeers" ale postrádá pilotův osobní marking - zajíce s lupou.

Prameny:
Arsenjev E.: MiG-15 ISBN 5-85729-019-8
Davies Larry: Air war over Korea ISBN 0-89747-137-7
Davies Larry: MiG alley ISBN 0-89747-081-8
Dorr R.F., Lake J., Thompson W.: Korean war aces ISBN 1-85532-501-2
Mesko Jim: Air war over Korea ISBN 0-89747-415-5
Piotrowski Cezari, Taras Piotr: Korea 1950-53 ISBN 83-86208-24-4
Skulski Premyslav: MiG-15 Pod lupa ISBN 83-86153-45-8
Periodika: Air international, Flight, NTW, Aviacia i vremja, Mir aviacii
Web: www.acig.org

Kresby: autor

Foto: USAF, archiv US DoD, autor