Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 7.

05. 05. 2010 | 10:09
Přečteno 4615 krát
Sedmý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku: „Jak moc kritická byla pro SSSR pomoc v logistice?“ Velmi často analyzovaná kapitola zejména s ohledem na dodávky nákladních automobilů, nicméně lehce opomíjená v části věnované železnici a celkové železniční infrastruktury.

V této části budu pokračovat s popisem logistiky, tedy zejména vlivu dodávek motorových vozidel na vedení ofenzivních operací. Je nutné si uvědomit, že tato problematika musí být nahlížena ze dvou pohledů – z pohledu logistiky (dodávek zásob) a z pohledu takticko-operačního vojenského užití.

Nejdříve než se však začnu věnovat jednotlivým aspektům, pojďme se opět na situaci podívat z historické perspektivy. SSSR začíná masivně nakupovat licence na výrobu nákladních vozů zhruba od roku 1926, kdy vstoupil do jednání s americkou společností Ford Motor Company na základě požadavků projektu tzv. „Fordizace země“, jak byla Sověty neoficiálně nazývána 1. a později i 2. pětiletka. Jednání se vztahovalo na technickou pomoc s výrobou nákladních vozů – zahrnovalo jednak licence, tak také vybudování továrny a dodávky výrobních strojů. Vzhledem k tomu, že jednání se protáhla, SSSR se rozhodl nakoupit v roce 1927 určitý počet strojů přímo od Forda. V roce 1927 tak Ford v Detroitu vyrobil 85 % všech sovětských náklaďáků a traktorů! Dohoda se SSSR byla nakonec podepsána 31. května 1931 a Ford se zavázal vybudovat továrnu v Nižnij-Novgorodu, která vyráběla vozy GAZ-A a GAZ-AA, což byla kopie civilního Fordu Model A. Později v průběhu třicátých let kooperace pokračovala a rozšiřovala se i na další společnosti jako Austin Company, Autocar Co. (zejména licence a továrny na výrobu AMO-2, 3, později pak pro ZiS-5, 6), Studebaker, A.J. Brandt Co. a Hercules. Důležité je, že i společnost Budd Company dodala strojní zařízení pro většinu továren.

K celkovému výčtu je také nutné připočíst další důležité součásti, bez kterých by nákladní vůz nefungoval - karburátory a části motorů vyrobené v továrnách podle licence Holley Carburetor Company (Detroit), který v Samaře vybudoval továrnu v roce 1932. Dále pak pojistky, svíčky a startovací systémy vyráběné podle licencí dodaných Electric Auto Lite Corporation (Toledo) a na závěr samozřejmě výroba pneumatik v továrně pro 22 000 dělníků v Jaroslavli vybudované (1932) společností Seiberling Rubber Company (Akron, Ohio).

Proto tak lze říci, že v roce 1941 vyráběl SSSR americké licenční nákladní automobily, tudíž bylo velmi jednoduché pro USA dodávat náhradní díly. Stejně tak bylo pro Sověty jednoduché vyměňovat jednotlivé díly, či skládat nákladní automobily díky kanibalizaci zničených strojů a dílů dodaných z USA. Je odhadováno, že za celou dobu války Sověti složili až 120 000 nákladních vozů, které jsou však velmi často počítány mezi americké dodávky. Jak však ukázali Dunn a Hill, za roky 6-12/1941 a 1942 však produkovali Sověti velmi často repasované nákladní automobily – tedy velká část ruské produkce byla složená z dílů dodaných v rámci LL a dílů ze zničených kanibalizovaných strojů (poměr dílů dodaných z USA a Británie se pohyboval pro většinu těchto vozů kolem 20-50 %).

V roce 1942 tak Sověti disponovali s následujícími nejrozšířenějšími modely vozidel (kořistní německé a francouzské vozy nebyly zahrnuty, stejně tak jako JaG-6 a JaG-10 díky malému počtu vyrobených vozidel):
Model Maximální užitečná kapacita (kg) Pohon Vojsková přepravní kapacita (počet mužů)
GAZ-AA 1500 4x2 16-18
GAZ-AAA 2000 6x4 16-18
ZiS-5 2500-3000* 4x2 24
ZiS-6 3500-4000* 6x4
Studebaker US6 3500-4000* 6x6
Ford-6 3000-3500* 4x4 či 4x2
Chevrolet (1942) 2000 4x2
Dodge T223 1500 6x6
Dodge T214 750 4x4

Tabulka 11: Modely nákladních vozů v DRRA a jejich užitečné přepravní kapacity v roce 1942 (čísla zahrnují orientační přepravní kapacity na silnici a nezahrnují potenciální přetěžování či významné snížení v terénu)

*Rozdíly v údajích jsou způsobeny odlišnými daty v různých zdrojích a různých metodikách uváděných údajů (např. výrobce versus sovětská správa GAVTU apod.).

Z kvalitativního srovnání vychází americké modely efektivnější v důsledku jednoho faktoru a tím je, že byly primárně projektovány jako vojenské - projevující se kvalitnějším provedením s ohledem na válečné potřeby, lepší vlastností průchodnosti terénem díky náhonu na obě nápravy jak přední, tak zadní (pro nejmasověji použité modely), odlišné konstrukci podvozku a v neposlední řadě také pneumatikami. Rozdíly v konstrukci tak byly dost zásadní - např. 6x4 koncept GAZ-AAA byl v podstatě nouzovým řešením, náhon třetí nápravy byl přímo z diferenciálu druhé čili poškození kardanu z převodovky znamenalo konec jízdy. Naproti tomu Studebaker US6 6x6 měl kardan z pomocné převodovky ke každé nápravě, takže dokázal jezdit i s jedním (sice došlo k přetížení, nicméně v nouzi stačilo pro záchranu). Je také málo známým faktem, že USA za Druhé světové války již používali „bratrance“ dnešních radiálních pneumatik: diagonální pneumatiky (tzv. bias-ply tires) s bočním zesílením. Tyto byly zavedeny do armády v říjnu roku 1941 pod označením „Combat Construction“ (tedy konstrukce pro boj), které ještě navíc - oproti standardní konstrukci americké armády - obsahovali i další boční zesílení pneumatik umožňující dojezd 70 mil i s prostřelenou pneumatikou (včetně vnitřního kovového plátu pro zamezení „zhroucení“ pneumatiky při prázdné pneumatice - boční zesílení však vyžadovalo zhruba o 50-60% vyšší spotřebu vulkanizované pryže ve srovnání s klasickou civilní či konstrukcí Standard) . Oproti radiálním pneu se výztuže překrývali v úhlu -45° a +45° (či -60° a +60°) vůči rovině rotace. Problémem však byla celková vyšší spotřeba pryže (ve většině válčících států nedostatková surovina), proto ostatní armády tento typ zavedly až v poválečném období.

Vzhledem k tomu, že ruské, německé a francouzské stroje měly náhon pouze na zadní nápravy (jedná se o civilní vozidla) a tedy jejich nosnost klesala mimo silnici, většinou se jednalo o 1,5-2 tuny, byly Sověty přednostně americké náklaďáky přidělovány k polním jednotkám (polní logistika, tažení děl apod.) a sovětské náklaďáky zejména do silničních obhospodařovacích jednotek. Proto tak nelze dopady o pomoci LL dovozovat ze stavu armádních jednotek k určitému datu (tak, jak činí někteří autoři), neboť zničené stroje nejsou v těchto údajích zohledněny. Tento fakt zejména umožnil komunistickým historikům po válce manipulovat s obrazem dopadu pomoci LL, neboť je jasné, že většina zničených nákladních vozů za roky 1943-45 byla z americké produkce.

Dopady amerických dodávek nákladních vozů na logistku DRRA 1941-1942

Pojďme však na dopady pro operačně-taktickou logistiku - v červnu roku 1941 měla Rudá armáda k dispozici 272 600 nákladních automobilů. V převážné většině se jednalo o typy GAZ-AA a ZiS-5, tedy nakoupené civilní licence od USA (první kopie Fordu Model A a druhá kopie Autocaru 1,5 tuny). Bohužel však celkový počet nákladních automobilů nebyl dostatečný tak, aby naplnil předepsané tabulkové stavy pro DRRA. Proto tak např. 9. mechanizovaný sbor měl pouze 1/3 všech předepsaných tanků a neměl žádné náklaďáky, natož koňské povozy! Podobně tomu bylo i v dalších sektorech armád – např. v červnu 1941 mělo 17 divizí v jižním sektoru patřících do 5., 6., 26. a 12. armády k dispozici pouze 902 nákladních vozů! Počet nákladních vozů se lišil podle divize od 10 v 60. střelecké divizi po 433 v 72. horské střelecké divizi. Pro zajímavost uvedu, že situace byla tak vážná, že na severu SSSR byly tvořeny, i díky nedostatku vhodných koňů, logistické jednotky ze sobů (za pomoci severských etnik) a na Kavkaze pak z velbloudů.

Nicméně tragedie prvních měsíců války „spolykala“ i tyto omezené prostředky. Odhaduje se, že na hlavních směrech německého postupu zůstalo Sovětům kolem 25 % jejich logistických prostředků! Podle sovětských statistik (Štáb Hlavního oddělení správy automobilů Rudé armády, tzv. GAVTU, z 11. února 1944) DRRA ztratila za rok 1941 159 000 vozů, tedy ztráty 58 %! Sověti tyto ztráty nahradili přesunutím nákladních vozů ze zemědělství a civilní ekonomiky, zejména z průmyslu, což samozřejmě ovlivnilo produkci obou dvou sektorů ekonomiky (odhaduje se od 100 000 do 110 000, část se jich vrátila do civilního sektoru po obdržení amerických dodávek). Dále pak také výrobou za rok 1941 a 1942 zhruba 62 400 vozidel a dodávky LL zhruba 35 000 (rok 1942); pro rok 1941 motorová vozidla 1506 z USA a 867 z Británie. Tudíž rok 1942 začínali Sověti s počtem 318 500 vozidel. Velká část těchto vozidel byla ztracena v dalších neúspěšných ofenzivách roku 1942, zejména v „redukci“ 2. útočné armády nejdříve u Mjasnyj Boru a poté znovu o 2 měsíce později u Siniavino (13. květen – 20. červenec 1942).

Nicméně, abych demonstroval, jaký vliv měl tento nedostatek nákladních vozů na logistiku Rudé armády, rozhodl jsem se vybrat dva příklady - data pocházející od GAVTU za sovětskou ofenzivu u Stalingradu a data pocházející zhruba z října roku 1943, kdy situace již byla díky dodávkám USA plně stabilizovaná. Jedná se o, do určité míry, konec našeho sledovaného období - pro účely této práce - přelom roků 1942 a 1943.

Vezměme si nejdříve konec roku 1942, kdy Sověti disponovali pouze s částí amerických nákladních vozidel dodaných za rok 1942 (brzké dodávky již byly použity a ztraceny v ofenzivách roku 1942, více poslední část tohoto dílu). V listopadu 1942 bylo nutné zásobovat jednotky ze skladišť Road Supply Sectoru vzdálených zhruba 240 až 300 km od fronty (i z tohoto údaje je jasné, že koňská logistika by tuto misi nebyla schopna plnit). Na doplňování zásob a přísun nových prostředků a vybavení pro tři armády (2. gardová, 5. tanková a 3. gardová armáda) se podílelo celkem 9 174 nákladních vozů s celkovou přepravní kapacitou 27 522 tun (což v průměru znamenalo 3 tuny na vozidlo). Tři armády se skládaly ze 106 jednotek (střelecké divize, mechanizované sbory, popř. ekvivalenty sborů), v průměru každá z těchto jednotek potřebovala 75 tun zásob na den pro udržení minimální bojové efektivity (nicméně vzhledem k tomu, že jednotky vedly útočné operace, skutečná potřeba byla vyšší). Celkově tak všechny tři armády dohromady potřebovaly minimálně 7 950 tun na den. Z logistického pohledu tak na přepravu těchto zásob do skladišť kolem trati bylo potřeba denně 18 vlaků. Z těchto skladů pak dále bylo potřeba přemístit zásoby do silničních polních skladů a z těch pak dále na frontu jednotkám. Toto znamenalo, že celkově byla denní potřeba 3 370 nákladních automobilů, i z důvodu prostorové neskladnosti některých přepravovaných jednotek (plus navíc i v důsledku poruchovosti). Dále pokud počítáme 4 až 6-ti denní interval na dodání zásob k jednotkám a na otočku zpět, znamená to, že potřebujeme minimálně 16 850 nákladních vozů (pokud započtu průměrných 5 dnů na otočku). Nicméně, jak jsem již zmínil, Sověti disponovali pouze s 9 174 vozy, což v důsledku znamenalo, že jednotky musely disponovat zhruba s 50 tunami denně (bez započtení odečtení kapacity ztracené v důsledku poruch nákladních vozů a neskladnosti)! Dopad na bojovou efektivitu jednotek je zřejmý a nepotřebuje další hlubší analýzu. Nicméně je třeba si uvědomit, že ve srovnání s předchozími ofenzivami za roky 1941-1942 se jedná o velký nárůst. Navíc s tím došlo k vytvoření praporů silničních obhospodařovacích jednotek, které v předchozích bitvách byly v podstatě v mizivém počtu.

Po dodání amerických nákladních automobilů za počátek roku 1943 se situace např. v říjnu roku 1943, celkem radikálně změnila. 5. armáda a přidružené mechanizované sbory potřebovaly celkově 3 160 tun denně. Uskupení se skládalo zhruba ze 40 jednotek, přičemž každá z nich měla denní minimální potřebu zhruba 75 tun (abychom měli čísla srovnatelná s předchozím příkladem - nicméně v roce 1943 již byla denní potřeba vyšší než v roce 1942). Celková kapacita přidělených vozidel činila 11 900 tun, což ve srovnání s předchozím případem představuje zhruba 43 % kapacity, přičemž jednotky představují 37 %. Celkově se tak v průměru zvýšila kapacita o 15 % na vojenskou jednotku. To sice nevypadá na první pohled nějak významně, avšak pojďme se na problém podívat opět v detailnější analýze. 5. armáda používala pro svoji denní potřebu 6 320 tun z přepravní kapacity s dvoudenní otočkou. Zhruba 1 200 tun bylo v opravě a 4 380 tun bylo přebytečných a byly používány pro přepravu vojáků a další účely. Snížení doby otočky je dáno zejména zvýšením počtu silničních obhospodařovacích jednotek a jejich velikosti - např. i v průběhu bitvy o Stalingrad došlo k vytvoření praporů Silničních obhospodařovacích jednotek (k vytvoření konceptu Silničních obhospodařovacích jednotek došlo již na počátku roku 1942).

Abych ještě umocnil tyto data, přidám celkovou statistiku, kterou prezentoval Dunn, Van Tuyl a Dean (a kterou částečně podpořil i ruský revizionista V. F. Voršin ve své knize z roku 1997). Podle těchto zdrojů tak u polních jednotek v době Stalingradské bitvy představovaly na konci roku 1942 americké náklaďáky zhruba od 40-75 % všech nákladních vozů (v závislosti na jednotce, většina jednotek však spíše kolem 50%). Podle Dunna pak dalších zhruba 5-10% činily kořistní německé (zejména Opel Blitz s užitečnou přepravní kapacitou 3 600kg pro silnici) a francouzské stroje Renault (model AHN s užitečnou přepravní kapacitou 3 600 kg pro silnici). Upřesňování všech těchto čísel však dále pokračuje. V této souvislosti je jistě zajímavé vyjádření Chruščova, který tvrdil, že u polních jednotek představovali americké nákladní vozidla v době bitvy u Staligradu kolem 75%.

V případě dalších ofenziv za rok 1942, tedy zejména sovětské ofenzivy u Ljubanu, u Děmjansku, u Ržev-Syčevky, Orla-Bolchova, Bolchova, Obojan-Kursku a na Krymu (pro první polovinu roku 1942); Donbaská, u Mjasného Boru, Siniavino, Děmjanská, u Ržev-Syčevky, u Žizdry-Bolchova a Voroněžská (pro druhou polovinu roku 1942), nebyla situace v zásobování vůbec jiná. Nicméně je také nutné přiznat, že počet dodaných nákladních vozů nebyl tak velký, a proto nárůst přepravních kapacit nebyl tak výrazný jako na přelomu let 1942-1943 na konci stalingradských ofenziv. Nicméně přesná čísla a dopady amerických nákladních vozů na logistiku DRRA jsou stále pod zkoumáním současných historiků - prvotní odhady hovoří o zhruba 20-30% u polních jednotek.

Na druhou stranu je nutné také Rusům přiznat vynikající organizační schopnosti – zatímco ostatní tehdejší armády používaly metodu podřízení logistických jednotek divizi a tím pádem divize byla zodpovědná za vlastní zásobování, v DRRA byla situace naprosto odlišná. Logistické jednotky byly pouze přidružené k divizím/sborům a tyto zásobovací jednotky byly zodpovědné za zásobování divize. To vedlo k mnohem optimálnějšímu rozložení zdrojů, neboť bylo možné koordinovat zásobování na úrovni frontů a tím pádem docházelo ke sdílení vzácných zdrojů (např. v německé armádě docházelo často k tomu, že jedna jednotka měla volné kapacity, zatímco druhá nedostatek).

K demonstrování dopadu pomoci LL na operace DRRA bych tak závěrem rád použil opět Chruščovova slova, která dle mého názoru přesně vystihují situaci: „…Rudá armáda byla absolutně závislá na dodávkách západních nákladních vozidel pro ofenzivy u Stalingradu a pochod na Berlín…“ Podle Chruščova dokonce i po smrti Stalina, byla stále většina sovětského dělostřelectva tažena vozidly se značkou „Made in USA“.

V dalším díle pak dopady z pohledu takticko-operačního vojenského užití.

Rád bych poděkoval kolegovi Bitaxemu za cenné připomínky, údaje, data, zajímavé zdroje a rady týkající se nákladních vozidel: http://forum.valka.cz/profil.php/u/1454

Rád bych poděkoval kolegovi ICEovi za cenné připomínky, údaje, data, zajímavé zdroje a rady týkající se konstrukce nákladních vozidel:
http://forum.valka.cz/profil.php/u/1062

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

voroshilov napsal(a):

A u vas v Rusku mate opile medvedi s harmonikami?
Ne.
Co ne,nepiji?
Ne.
A dobre hraji?

Neco pro pana Havelku:
http://pobeda.oper.ru/news/...
05. 05. 2010 | 10:50

Medvěd střízlivý napsal(a):

p.Havelka asi neovládá azbuku a řeč "barbarů" (Tolstoj, Čechov, Puškin, Mendelejev,a mnoho jiných.) Spíše tak anglicky, a také mám něco pro něj:
"Operation Splinter Factor, Stewart Steven",
a pokod ani to ne, tak výňatky jsou i v češtině na:
http://www.novysmer.cz/cont...
Těšíme se na vaše "kritické" pohledy pane Havelko.
Zdravím i p. Vorošilova, přeji mu lehké pero, jako dosud. Máte můj obdiv.
05. 05. 2010 | 11:30

void napsal(a):

dik za analyzu, pekne napsano
05. 05. 2010 | 12:03

martys napsal(a):

hezký článek, zajímavý......ale tak nějak mi uniká smysl- co tím valstně chtěl autor říct?!
05. 05. 2010 | 12:10

voroshilov napsal(a):

Medved:
Dekuji,ale myslim ze pan Stejskal mne tady vidi tuze nerad!
Martys:
Autor tim chtel rict ze hloupy rusky untermecsh,barbary-podlidi poprve v zivote uvideli nablyskanou fordku behem valky,valku vlastne vyhrala General Motors!
05. 05. 2010 | 13:01

voroshilov napsal(a):

Je to proste basen kdyz nadavaji nam na mongoly-asiaty,a sami se modli na Cinu a Jizni Koreu!
Kde je dnes japonsky ekonom.zazrak?
05. 05. 2010 | 13:22

Al Jouda napsal(a):

To voroschilov : Kde je ? V japonských autech a elektronice a nakonec dnes už i ve vesmírné technice.
Jen tak na okraj : Porovnejte si japonskou a ruskou vojenskou námořní flotilu v roce 1941.
05. 05. 2010 | 13:43

voroshilov napsal(a):

Al Jouda:
Nepletete hodinky a holinky?
Vyroba aut,spotrebni elektroniky(kolik ze maji raketovych nosicu?)je dnes domenou jinych asiatskych tygru-japonska ekonomika je v hluboke krizi a zisky Toyoty nebo Toshiby na tom nic nemeni!
Co s tou flotilou?Japonsko je ostrovna zeme,jejich konicek byl brat ostrovy,my meli zamereno na ochranu vnitrozemi!
A Baltska nebo Cernomorska flotila neexistovali?
05. 05. 2010 | 13:52

voroshilov napsal(a):

Al Jouda:
Jeste pochvalte hrdinstvi samuraju a obetavost kamikadze!
05. 05. 2010 | 13:53

Al Jouda napsal(a):

To voroschilov : Japonce nemusím, ale jejich technika a loďstvo daleko předčila techniku sovětskou na počátku 2. světové války a nakonec i dlouho po válce. Proč Baltská flotila neprovedla invazi do Německa třeba v oblasti Rujany v červnu 1944, aby podpořila spojeneckou invazi přes Kanál ?
05. 05. 2010 | 14:35

Franta Vimfšechno napsal(a):

Citace autora:
Vezměme si nejdříve konec roku 1942, kdy Sověti disponovali pouze s částí amerických nákladních vozidel dodaných za rok 1942.

Na konci tohoto roku proběhla bitva, kde se bojovalo o každý dům, každou místnost. Říká se jí Bitva o Stalingrad.

Jenomže podle autora přes řeku Volhu přepravovaly vojáky pod palbou lodě, pramice a lodičky.. ale Studebakery a Zis5:)

Stejně tak u Kurska se pořádali automobilové závody. Následně měli SSSR tolik vozidel, že při operacích Bagration a v Polsku jezdili vojáci na tancích + ve všech dostupných knihách od pamětníků války se člověk dočte že od Stalingradu do Berlína došli pěšky!

Trocha ironie.
Šéfe. Já Vás chápu.
Vaše nutkání dokázat, že marast od Moskvy po Berlín, byla zásluha imperialistů z USA je jen dobře.

Poučení z toho může pro mě plynout toto:
Za veškeré oběti a následky komunismu může USA a západ. Silně to podporoval a následně kritizoval:)

Ztráty:
SSSR 10 700 000 vojáků + 11 500 000 civilistů + 1 000 000 holocaust tedy celkem 23 200 000.
USA 407 300 vojáků + 11 200 civilistů + 418 500.
Německo 5 500 000 vojáků 1 840 000 civilistů 160 000 holocaust tedy 7 500 000 celkově.

Logika pana Havelky:
Němci měli asi sakra víc aut než SSSR. No USA Němce uatovalo a zajezdilo totálně. Japonci se kolon aut z Pacifiku zalekli a hodili si atoma.
05. 05. 2010 | 14:40

voroshilov napsal(a):

Al Jouda:
Delate schvalne tupce ze mne nebo ze sebe,Japonci meli pred valkou flotilu a Sovety ne?
A pak te lode a ponorky nam najednou poslal pan Chrysler?Jake melo lodstvo Japonsko po valce,par rybolovnich korvet?
Male Japonsko melo vetsi a lepsi flotilu nez svetova supervelmoc?

Vite co,pane Joudo,ja Vam reknu vic-Rusove nikdy v dejinach zadne lode a ponorky nemeli,nikam neplavali a boji se vody jako kocky!
To Cesi vkupe s ninjami uz pred valkou litali na Mars!
Havelka dosvedci!
05. 05. 2010 | 14:55

Al Jouda napsal(a):

To voroschilov: Tak jinak. Měli sověti ve 2. světové válce nějakou letadlovou loď ?
05. 05. 2010 | 15:05

Dalimír napsal(a):

Dobrý den !Pánové Vorošilov a Medved , to vše je již minulost ale ona nesmí být nikdy zapomenuta ! Když jsem stál v pozoru jako účastník gardové jednotky na uvítání Nikity Sergejeviče Chruštova a jeho doprovodu při cestě vlakem v roce 1961 do Vídně na ten slavný kongres , kde svou botou otloukl kapitalistům stůl aby je přesvědčil kdo je pánem v evropě tak jsem byl tenkrát na jeho projev hrdý ! Němci se v té době již otřepali s toho výprasku co od rudé armády poprávu obdrželi ! Aby si zase v budoucnu moc nevyskakovali ! Je ale potřeba aby i součastné generace mladých byli inform. o tom jak to vše tenkrát ve skutečnosti bylo ! Němci byli vždy agresoři a je třeba s tím počítat i do budoucna a držet si je od těla ! Jeden nikdy neví co je zase někdy napadne ! Zdrastvujtě graždanin Vorošilov . Dalimír.@
05. 05. 2010 | 15:13

voroshilov napsal(a):

Nevim,mozna ne-letadlova lod je velmi specialni druh vojenskeho plavidla,take potrebuje neustalou ochranu doprovodnych esmincu a ponorek,vlastne letadlova lod je velmi narocne a velmi drahe zarizeni,myslim ze v te valce se operovalo mensimi a lepe manevromanetelnejsimi plavidly!
Kolik jich mel Hitler?
Ted mi reknete k cemu byla SSSR treba oceanska letadlova lod kdyz Japonsko nikdy neporusilo Pakt o neutoceni z roku 1940?
Mela po napadeni SSSR na cisarske Japonsko ta obluda zacistovat Kurily?
05. 05. 2010 | 15:20

voroshilov napsal(a):

Dalimir:
To je chyba,nas nepritel neni Nemci-po valce nejlepsi spojenci a partneri,oni sami dodnes okupovani amerzskou armadou!
Nas nepritel je anglosaks,pokracovatel tradic Britskeho imperia tlustoprdy Strejda Sam s zidovskou verchuskou oligarchu,vecny nenavistnik vseho slovanstvi uz pres 500 let!
Take Vas zdravim!
05. 05. 2010 | 15:24

voroshilov napsal(a):

S Nemcem se my domluvime...s Polakem je to horsi,takze budeme znovu delit:-)
05. 05. 2010 | 15:26

Al Jouda napsal(a):

To voroschilov : Ti Američané byli vlastně velmi hloupí. Měli uzavřít pakt o neútočení s Německem a soustředit se pouze na poražení Japonska, které je zákeřně napadlo jednu prosincovou neděli v roce 1941. Co by pak bylo s SSSR ?
05. 05. 2010 | 15:29

Franta Vimfšechno napsal(a):

Al Jouda:
Šéfe, přečti si něco o bitvě u Chalkin Golu.
Japonci dostali výprask.
A pak se mrkni jak dopadli v Mandžusku.
Tak moc byla jejich technika dobrá.

Nicméně hodnotit státy podle techniky zabíjení..myslím že nic moc kriterium.

Ale pokud přistoupím na tvou metodu, zcela jasně nejlepší techniku na zabíjení měli Němci. Jak vojáků tak civilů vzali s sebou nejvíc. tedy pokud to počítáš na kusy a poměr ztrát.

Nicméně i proto se divím jak to, že někdo Německo nevysídlil a neodstěhoval třeba do Afriky.

Nic proti Němcům jako lidem:) Jen prostě zabili víc bílých než bílý černejch:)

Ale zpět k autorovi a jeho článku.

Obdivuji jeho práci a vytrvalost. pokud to co píše jsou fakta, pak je válka v podstatě záležitost pro ekonomickou školu. Voják a natož hrdina tam evidentně nemá místo.

Bohužel?
05. 05. 2010 | 15:29

Franta Vimfšechno napsal(a):

Al Jouda:

Šefe..USA nevyhlásilo válku Německu..To Německo(Hitler) USA..protože jako spojenec Osy se k tomu zavázal.

Například gen.Mainstain si ten den poznamenal, že právě prohráli válku:)

Krom toho do roku 1943 USA dodávalo zbraně a díly do Německa prostředníctvím neutrálních států. A inkasovalo židovské zlato:)

Vivat WEST:)
05. 05. 2010 | 15:31

Lila napsal(a):

Dalimír

Zdá se, že máte výpadky paměti. N. S. Chruščov porušil diplomatickou etiketu a mlátil botou o stůl o rok dříve, než uvádíte - nebylo to ve Vídni roku 1961, ale v OSN už v roce 1960.
A tu třetí botu si Chruščov přinesl s sebou, lišák mazaná.

Jinak to vypadá, že si tu v diskuzi dalo dostaveníčko předsednictvo někdejšího smutně proslulého SČSP...
05. 05. 2010 | 16:14

Dalimír napsal(a):

Lila ano máte pravdu je to tak jak uvádíte ! Asi mám již sklerozu ! Ale Nikitka byl fájn strejda a byl jsem tenkrát rád že se mi poštěstilo být mu alespon chvíli nablízku ! Ubezpečuji Vás ale že u mne žádné SČSP nikdy nebylo a dokonce ani KSČ ne ! To až ted se to ve mě vše kumuluje když poznávám co nám lidem přináší ta demokracie a kapitalismus ! A pane Voroshilov na to kamarádičkování z němci pozor ! Aby jste někdy zase nepohořeli ! Kdo vás v roce 1941 věrolomně napadl strýček Sam snad ? Ale jinak s těmi anglosasi máte pravdu ,já je také nemusím ! Vašeho p. PUTINA mám v oblibě ,je to rozumný politik a vůdce ! Mějte se fajn ! Dalimír.@
05. 05. 2010 | 17:19

voroshilov napsal(a):

Dalimir:
Ja Nemce znam,obchoduji s nima,mam v Berlinu pobocku,nemuzu rict ze nas miluji,ale na to pozor...jedina myslenka opakovat Ost front u nich vyvolava des a hruzu!
Mimoto nejenom skopcaci ale i frantici maji velmi dobrou historickou pamet-muzu Vas ujistit ze na druhy takovy cin ti dva narody NIKDY nepomysli!
05. 05. 2010 | 17:28

voroshilov napsal(a):

Muze se vam to zdat divne,ale jaksi...kdyby Hitler dostal co chtel co stane s arijskou rasou?
Byli by z nich rusonemci-obrovske vzdalenosti,drsne klima,korupce,chlast...
Za par desitek let takova rise by se zhroutila sama do sebe,to potkalo Brity,Spanely,Francouzy,Holandany,Belgicany,Portugalci...
Co je pro Rusa,pro Nemce smrt'!
05. 05. 2010 | 17:38

Targus napsal(a):

To autor:

Jako obvykle tu máte několik zjednodušení a nepřesností.

"..koncept GAZ-AAA byl v podstatě nouzovým řešením, náhon třetí nápravy byl přímo z diferenciálu druhé..."

Kde jste to proboha sebral? Vy chcete tvrdit, že Tatra vyráběla několik desítek let nouzově plněpohonné terénní automobily?

Další nonsens je tvrzení o pojízdnosti či nepojízdnosti vozidla při poškození, resp. ztrátě kardanu z převodovky do rozvodovky, z níž je odebírán pohon na další nápravu. Je to čistě teoretická spekulace vytvořená od zeleného stolu.
Pokud se zamyslíte nad průběhem vzniku poškození a jeho následky, uznáte sám, že je procento pravděpodobnosti v promilích, aby se utrhl kardan za jízdy a nic nepoškodil. V naprosto drtivé většině případů dochází k destrukci všech mechanických dílů, které jsou v dosahu rotujících zbytků kardanu, tedy i kardanu druhého, který zabezpečuje přenos kroutícího momentu na třetí nápravu.
Pokud by byl jeden ze sousedních kardanů poškozen nějakým způsobem na stojícím vozidle, je více než pravděpodobné, že vozidlo bude poškozeno i na jiných místech (druhý kardan) vzhledem k tomu, že se kardany nalézají na místě přístupném více méně pouze od země.

Dále nesdílím názor, že americká vozidla byla koncipována jako terénní, zatímco všechna ostatní byla silniční.
Z přehledu užitých vozidel jasně vyplývá, že ruská vozidla - bez výjimky kopie amerických - byla na tom stejně, co se týká konstrukce, snad jen s mírnými úpravami vyplývajícími z frontových zkušeností, avšak bez zásadních změn v celkové koncepci konstrukce.
Naopak bych vyzdvihl rozdíl nejzásadnější - v nasazení amerických, a tedy i ruských aut všeobecně (tedy nejen vojenských!!!), se nepočítalo s nasazením na regulérních silnicích ve středoevropském pojetí, což byl kardinální problém pro německá vozidla, která byla i jako vojenské speciály konstruována pro běžný evropský provoz.
Bylo to dáno jednoduchou skutečností, že ani v SSSR, ani v USA klasické zevněné cesty prostě neexistovaly.
05. 05. 2010 | 17:39

von Pecka napsal(a):

Voroshilov a Al Jouda: Japonské námořnictvo bylo v roce 1941 nepoměrně silnější než sovětské:

SSSR

3 bitevní lodě
7 křižníků
59 torpédoborců
218 ponorek

Japonsko

10 bitevních lodí
12 letadlových lodí
38 křižníků
108 torpédoborců
68 ponorek

http://en.wikipedia.org/wik...
http://en.wikipedia.org/wik...

Podle mého názoru jde skutečně o srovnání holinek s hodinkami. Pro strategickou porážku SSSR bylo nutno porazit Rudou armádu, pro porážku Japonska bylo nezbytné zničit jeho námořnictvo. Oba státy se proto logicky chystaly na ten typ konfliktu, který pro ně byl zásadnější. Důsledkem toho byla i pozemní převaha SSSR nad Japonskem názorně demonostrovaná u Chalchyn Golu.
05. 05. 2010 | 17:39

voroshilov napsal(a):

von Pecka:
Ja nerikal ze japonske namornictvo bylo horsi PRED valkou,to Jouda tvrdil ze tam meli nejakou superelektroniku,a po valce-smesne poslouchat!
Ja jsem rekl ze Japonsko jako tradicne namorni ostrovni stat mel takove zbrane jake potreboval jeho generalni stab,tezko by asi cisar chtel mit 400 divizi,a Stalin 500 ponorek!
05. 05. 2010 | 17:49

voroshilov napsal(a):

Stalin mel milion vysadkaru-to potrebovala Ruda Armada a ne flotilu Titaniku!
05. 05. 2010 | 17:51

Targus napsal(a):

Fuj, oprava nedoklepu:

Bylo to dáno jednoduchou skutečností, že ani v SSSR, ani v USA klasické zpevněné cesty TEHDY (před WWII) prostě neexistovaly.
05. 05. 2010 | 17:57

Al Jouda napsal(a):

To von Pecka : Díky za data, potvrdila to, o čem jsem byl přesvědčen.
05. 05. 2010 | 18:00

voroshilov napsal(a):

Targus:
Existovali,Moskvu a Leningrad rovnez jina oblastni a krajska centra nejde bez cest ani zasobovat ani ucinne stahovat tezkou techniku na obranu!
Jina vec je zasadni rozdil v tradicnim zpusobu dopravy obeich velmoci,Rusko vzhledem k nerovnostem pudy pred silnicnou siti uzivalo vnitrni vodni toky(Volga,Lena,Jenisej...)to bylo levneji a rychleji nez stavet nove silnice,take stavbu silnic v Rusku provazi extremni geologicke a klimaticke podminky-blativa puda,malo vody,moc vody,zeme promrzla na kamen a t.d.V 19.stoleti byl urcen smer na rozvoj zeleznic-takze temer do druhe pulky 20.stoleti stala urcujici zeleznicni a ne automobilova doprava!
USA maji dva obrovska pobrezi kde byl naklad snadno a levne dopravovan pomoci nakladnich lodi a nekolik veletoku(napr.Missisipi),cesta do vnitrozemi take nebyla snadna ale klima a puda byli dost prijatelne pro stavbu zeleznic a pozdeji dalnic,mimo jine USA a ne Rusko bylo vlasti hromadneho automobilizmu-je tady logicky ze automobilove lobby probijelo"cesty pro sve milacky"a jejich kupce!
05. 05. 2010 | 18:16

voroshilov napsal(a):

Al Jouda:
BANZAJ!!!
Spachej sepuku,vzdyt jsi zahanbil cisare svoji porazkou!
05. 05. 2010 | 18:23

Al Jouda napsal(a):

Jaká porážka? von Pecka dokázal, že Sověti neměli ani 1 letadlovou loď a toho ostatního bylo žalostně málo i na to, aby ochránili alespoň část konvojů, která jim z Kanady připlouvala s materiální pomocí.
05. 05. 2010 | 18:51

vlk napsal(a):

nemám žádný problém s nosnu myšlenkou, že co s e jednotlivých položek v rámci LL týče, byly dodávky náklaďáků skutečně klíčovým parametrem.

těchto skutečně klíčových položek byl v LL
několik
-nákladní auta
-lokomotivy
-radiostanice
-letecký benzín
-válenky

Nicméně nesdílím autorov rozdělení a určitou jednostrannost.

Operuje počty nákladních automobilů z LL z Stalingradu. Pokud vezmu jeho čísla, pak by , při dodržení Chruščovových výroků musela y být u průlomových a rmád více méně jezdit všechny Studebackery z dodávek LL v r 42. Což je samozřejmě nesmysl
Animne nenapadne nějak relativizovat ale celkov ě výnam amerických náklaďáků pro pozici Sovětů ve válce.
Nicméně - otázka, o které s tad y v podstatě bavíme zní -
byly by Rusové obstály bez LL nebo ne.
Osoběn si myslím, že ano. V 41 a 42 utrpěly obrovské ztráty. Ztratili větší část své průmyslové produkce, ztratili většinu uhelných a hutních kapacit, ztratili podstatnou část orné půdy a t té nejúrodnější.
Nicméně obě letní ofenzivy wehrmachtu , byť s děsivými ztrátami na lidech a technice nakonec ustáli.
A to v podstatě BEZ amerických dodávek. Nejen to. Oni dokonc e dokázali před postupujími Němci zachránit neuvěřitelně velkou část svého strojního parku ze zabraných území a znovu jej uvést do chodu. Byť v primitivních podmínkách. Na toto stěhování byla potřeba zásadně motorová trakce. Minimálně v počáteční a koncové etapě . Tedy doprava k a od železnice. To žádná hypomobilní doprava zastat nemohla. Nároky na přepravní kapacity byly mimořdné: a přesto je Rusové zvládli s tím, co měli už z předválečných dob, protože v létě 41 s e žádné americké náklaďáky do Kyjeva nebO Stalina , Rostova, Charkova, Minsku a podobně prostě nedostala. Podobně jako s esotva nějaký Studebaker v tom čase zatoulal na Ural nebo do Kazachstánu. O takové Vorkutě nemluvě.
Jinými slovy, pokud Sověti vydrželi a vyřešili tyhle krize, nejspíš by byly ustáli i to ostatní. Jne by to bylo trvalo podstatně déle. A jak s tou motorizací naložili názorně ukazuje operace Bagration.

A ještě drobnost - k c elé filosofii LL, tak jak je moderní ji dnes vykládat- bez LL s e Rus sesypal. A vlastně může být rád , že mu tu pomoc a vlastně omylem , západní spojenci poskytli.
Tak tohle už je čistá idelogie a demagogie.

Francozská armád a , spolu s brutským expedičním sborem mohly v každém případě ohledně motorizac e s Němci měřit. Přesto - za 3 měsíce bylo v podstatě hotovo.
Angličané s e bezesporu vyrovnali v severní Africe v motorizaci Němcům. měli lepší týlové zabezpečení . A od konečné porážky je záchránily v podstatě jen serie drobných Rommelových chyb a nedostatečný počet záloh a náhradní těžko výzbroje na stramě Afrika korpsu.
Ta válka které diskutujeme s e jmenovala světová. Bojovaly proti sobě dva zásadní bloky. Které s e vzjemně podporovali. a pokud Britové a Američané nechtěli prohrát, museli podporovat Rusy. Podobně jako Britové a Prusové podporovali Rusy v napoleonských válkách nebo Britové a Francouzi 1.ww. Je zajímavé, že s enevede žádná diskus e a to nikde o válečných dodávkách Dohody pro Rusy za 1.ww. Že se bavíme vždy jen 2.ww.
prostě ve válkách to vždy tak bylo, že jedne spojenec dodával tomu druhému, to co mohl. Pokdu chtěl skutečně nad silným soupeřem zvítězit.
05. 05. 2010 | 19:08

Targus napsal(a):

To voroshilov:

Nezlobte se, ale já jsem vůbec nepochopil, co jste vlastně chtěl sdělit.
Kecat o důležitosti železnice a vody můžeme, jak chceme. Vůbec nic na tom neřeší, že bez silniční dopravy je jakýkoli efektivní industriální rozvoj nemožný.
Stejně tak jako skutečnost, že bez ní nelze vést efektivní válku, pokud tato probíhá v podmínkách, kdy je nasazení tohoto typu logistiky možné.
Tuto skutečnost pochopili i vůdcové v SSSR a zásadním způsobem řešili industrializaci středověké země tím nejrychlejším a nejefektivnějším způsobem, jaký se nabízel. To jest sáhnutím po technologii, která byla vyvinuta a vyzkoušena v podmínkách blížících se podmínkám ruským, jakkoli byla technika evropských zemí v tomto oboru na úrovni vyšší.
Viz autorovy odkazy na licenční vozy AMO, GAZ, ZIS, atd.
05. 05. 2010 | 20:44

voroshilov napsal(a):

Targus:
Ja se s Vama v nicem nehadal,jenom reagoval na vas podivny dodatek o neexistenci pevnych cest,v cem ze jsme oba se schodli ze je to nesmysl!
Ted ale namitku mam,mne nijak nesedi vyraz"stredoveka zeme",industriliazi nezahajili bolsevici,ale mnohem drive carska vlada po porazce v Krymske valce,ten slibny process byl prerusen I SV,revoluci,obcanskou valkou,intervenci a podobne...To co dostali bolsevici na zacatku 20ych let nebylo dedictvi prokleteho samoderzavi ale logicky dusledek kataklismu predchozich 10 let,take v spolecenskem rozvoji Rusko nepatrilo mezi stredovek o nic vic nez viktorianska Anglie nebo habsburske Rakousko-Uhersko,Rusko vlastne civilizovalo postupne vsichni narody na jih,sever a vychod od Moskvy,napr.dnesni narody Stredni Asie vytahli Rusove ze stavu v jakem je dnesni Afghanistan-Uzbeky,Kirgizy,Tadziky... zili v skutecnem feudalismu kde otroctvi a krevni msta byli beznou soucasti zivota!
05. 05. 2010 | 21:06

voroshilov napsal(a):

ZIS neni jenom auto,Zis-3 je delo se kterym nedavno vezli hrob prezidenta Kaczynskeho,a ZIS-5 je ta slavna"Katusa"
05. 05. 2010 | 21:27

kiš napsal(a):

co to je sssr? to je ta země co se po porážce ve studené válce rozpadla a zanikla? ale předtím otravovala mnoha lidem život.propagandistický humbuk,epizodka a omyl historie.
06. 05. 2010 | 01:23

Targus napsal(a):

To voroshilov:

Myslím, že debata s Vámi nemá cenu. já jsem se nikde s Vámi neshodl, že v Rusku byly zpevněné cesty. Ty Vám chyběly ještě v 90. letech!!!! Pokud myslím zpevněné cesty, mám na mysli cesty evropského charakteru, po Vašem "s asfáltnym krýtijem", nikoli ty Vaše úděsné gruntovky, kterým říkáte "daróga".
Ještě dnes si dobře vybavuju, jak jsem na cestě do Alma-Aty čekal dva dny, až se vyhrnou radlicemi nánosy písku z gruntovky, na mapách značené jako mezinárodní cesta, a pak jsme stejně jeli korytem vyschlé řeky, protože to bylo sjízdnější, než cesta. Podobné situace jsem prožíval na cestách do Kemerova, Surgutu, Orenburgu.
Po příjezdu z takových cest jsem strávil týden až dva na dílně, abych uvedl auto do provozuschopného stavu.
A když se zde chcete srovnávat s Anglií, zjistěte si, kdy bylo v Rusku zrušeno nevolnictví.
06. 05. 2010 | 08:43

voroshilov napsal(a):

Targus:
Ano,debata s Vami nema cenu!
Zjistete si kdy bylo v USA zruseno otroctvi a proc to musela doprovazet obcanska valka?
Civilizatore nedobity,mazejte lizat boty Nemcum a take nezapomente uzit E55 a vecne nedostavenou D1!
06. 05. 2010 | 11:55

Targus napsal(a):

To voroshilov:

Co na to berete?
06. 05. 2010 | 18:19

Dalimír napsal(a):

Pane Voroshilov já bych si moc přál aby nám zde prezidentoval váš pan Putin ! Pokud by jste měl někdy možnost dostat se do jeho blízkosti ,naznačte mu že lidé v česku si ho váží ! Zdravím Dalimír.
09. 05. 2010 | 18:50

trn33a napsal(a):

http://www.tran33m.com/vb/
http://www.tran33m.com
http://www.tran33m.com/vb/s...
http://www.tran33m.com/up
http://www.tran33m.com/dir
http://www.game.tran33m.com
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
http://www.tran33m.com/vb/f...
23. 05. 2010 | 13:05

DavidS napsal(a):

Druhá bitva o Charkov byla až do operací Mars a Uran největší sovětskou útočnou operací v roce 42. Na tu autor zapomněl, pokud ji nepřejmenoval.
Pan Vlk ve výčtu životních položek Lend Leasu opominul tu opravdu životní - jídlo.
Kecy o tom, jak v Čechách čekáme na Putina, jděte vyprávět do Bohnic soudruhu pragováku!
21. 07. 2010 | 15:10

p90x Workout DVD napsal(a):

11. 09. 2010 | 08:34

p90x Workout DVD napsal(a):

17. 09. 2010 | 10:13

ArkadijTerentev28 napsal(a):

Тут <a href="http://www.hram-ierusalim.c...">благотворительный фонд</a> на строительство храма
23. 10. 2010 | 00:08

edu backlinks napsal(a):

I would like to thnkx for the efforts you have put in writing this web site. I'm hoping the same high-grade site post from you in the upcoming as well. In fact your creative writing skills has inspired me to get my own web site now. Actually the blogging is spreading its wings quickly. Your write up is a great example of it. <a href=http://edubacklinksstore.com/>get edu backlinks</a>
27. 07. 2011 | 23:22

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy