Depresivní nebo naštvaný člověk si nebude říkat, že svět je krásný. To by byla parodie. Ale mohl by si říkat, že svět je zajímavý. Pro začátek i to je dost.

Myslím si, že tento titul mu sedí víc, než profesorský, který si nesporně zaslouží, protože vychoval tisíce žáků a já jsem šťastný, že se k nim mohu také počítat. Ale pro mne zůstává vždy především vynikajícím klinikem, který učí tím, že koná.

Psychoterapeut s darem od Boha, živý, rtuťovitý, vždy však pozorný a schopný plné koncentrace, překypující energií, elánem, optimismem a nakažlivou pracovitostí. Klamající tělem, protože vždy působil dojmem o deset let mladšího a současně zralý a moudrý. Trochu zvídavé dítě, trochu chodící encyklopedie, především však člověk s otevřeným, ničím nepodmiňovaným a demokratickým přístupem ke všem.

Zůstal kroměřížským patriotem, přestože sjezdil půl světa. Olomouc mu byla blíž než Praha nikoliv vzdáleností, ale duchem. Rozsah jeho aktivit a rozjezdů je záviděníhodný: psychoterapie, hypnóza, manželská a sexuální terapie, výuka, výcvik, cesty... Jako terapeut praktický, přímočarý, poctivý a s rozsáhlými teoretickými znalostmi a filosofickým zázemím vždy oběma nohama na zemi. Umí říkat i nepříjemnou pravdu tak, že ji lze přijmout, což je kumšt.

Začátkem devadesátých let jsem ho potkal po návratu z USA, kam jsem odjížděl a ptal jsem se ho, jak předejít mrzutostem a obvinění z harašení. Vysvětlil mi to pregnantně a přidal vlastní zážitek. Asi jedno z mála jeho překvapení, které – ač zkušený - nečekal.

„Odcházel jsem z budovy a proti mně šla mladá holka, cumploch, oko na punčoše, co ji měla na půl žerdi, vytahanej svetr, vlasy jak když se vynoří ze sudu s olejem. Jako vychovaný Evropan jsem jí podržel dveře, za to jsem inkasoval loktem do žaludku, zlý pohled a výhrůžku, že tohle si příště vyřídíme u děkana.“

Nějakou dobu jsme spolu sedávali ve výborech vědeckých společností, kde občas marně prosazoval některé své návrhy, protože byl příliš slušný a neměl v sobě dryáčnictví svých odpůrců. Přestože ji nakonec udělal, kariéra nebyla jeho snem. Podezírám ho, že je tajným buddhistou.

Milý Stando, děkuju Ti za všechno co jsem od Tebe získal, inventuru Tvého díla ponechám jiným, protože pro mne jsi především slušný, spolehlivý, bezvadný člověk a přeju všechno dobré! A taky, aby Ti štěstí přálo! Na život!