Trust Me I'm A Doctor
To není reklama na moji osobu, ale upozornění na zajímavý pořad BBC, který přináší návod, jak si zlepšit paměť. Kdo nevěří, ať tam běží. Kam? Na BBC Two at 20:00 BST on Wednesday 15 July. Tam budou vyprávět, co dělat ve středním věku, kdy každý z nás pocítí, že mu už paměť neslouží tak dobře jako ve dvaceti.
Pro ty, co tam nedoběhnou, krátký referát s možností použití zde: Newcastle University posbírala 30 dobrovolníků, kteří měli zájem udělat něco pro zlepšení své paměti, a nabídla jim osmitýdenní kurs.
Účastníci byli rozděleni do tří skupin s rozdílnými programy. První skupina měla na programu každý týden tři hodiny intenzivního běhání do kopců v okolí Newcastle, tak intenzivního, až dech popadala. Druhá každý týden dostala tři hodiny křížovky a sudoku k luštění, zatímco třetí skupina měla tři hodiny týdně hledět na nahého muže. Nejen hledět, ale také ho nakreslit, a to v budově místní umělecké školy.
Jak se sluší a patří, všichni byli vyšetřeni baterií testů sledujících jejich kognitivní schopnosti. Po šesti týdnech se měření opakovalo. Běhající pokusné osoby si chválily zlepšení fyzické kondice a lepší zvládání kopců, luštitelé sudoku akřížovek si pochvalovali zlepšení svých dovedností v této oblasti a amatérští malíři se rovněž cítili spokojeni, přestože jejich díla Michelangelovy úrovně nedosáhla.
Rovněž mentální výkon byl u všech tří skupin mírně zlepšen. První skupina si okysličila mozek, druhá si ho trénovala mentálními úkoly. Co však dělala ta třetí? Navíc, překvapivě zlepšená ze všech nejvíce...
Autoři studie jsou přesvědčeni, že důvodem jejich nejvýraznějšího zlepšení bylo, že ti lidé dělali něco nového, čímž donutili svůj mozek k mohutné aktivitě. O tom je přesvědčen Daniel Collerton, psycholog Newcastle University. Navíc tam mohlo přispět také trénování jemné motoriky při vedení tužky nebo štětce, trénování, o kterém je už řadu let bezpečně známo, že dokonce napomáhá neurogenezi, tedy tvorbě nových neuronů v mozkové kůře. (Když neseženete nahý mužský model, věřím, že malovat nahou ženu je stejně účinné, ale můžete se učit psát na stroji všema deseti, začít hrát na nějaký hudební nástroj, nebo jen se věnovat meditaci sa-ta-na-ma; k dohledání na internetu.)
Další zlepšující moment – podle experimentátorů – spočíval v tom, že účastníci při kreslení stáli, což podporuje jak soustředění, tak metabolismus mozku. Tato skupina byla také sociálně nejaktivnější, její členové se setkávali i mimo stanovené hodiny, vyměňovali si emaily a sdíleli různé nápady a aktivity.
Tuto dobrou zprávu, dvojnásob dobrou pro nás, kteří to ve sportu dotáhli nejdál na supermoderní pětiboj (=šachy – dáma – halma – mlýnek a vzpírání piva), dávám rád k lepšímu a věřím, že může přispět nejen ke zlepšení naší paměti, ale také k oživení Lidových škol umění v každé vísce.
Pro ty, co tam nedoběhnou, krátký referát s možností použití zde: Newcastle University posbírala 30 dobrovolníků, kteří měli zájem udělat něco pro zlepšení své paměti, a nabídla jim osmitýdenní kurs.
Účastníci byli rozděleni do tří skupin s rozdílnými programy. První skupina měla na programu každý týden tři hodiny intenzivního běhání do kopců v okolí Newcastle, tak intenzivního, až dech popadala. Druhá každý týden dostala tři hodiny křížovky a sudoku k luštění, zatímco třetí skupina měla tři hodiny týdně hledět na nahého muže. Nejen hledět, ale také ho nakreslit, a to v budově místní umělecké školy.
Jak se sluší a patří, všichni byli vyšetřeni baterií testů sledujících jejich kognitivní schopnosti. Po šesti týdnech se měření opakovalo. Běhající pokusné osoby si chválily zlepšení fyzické kondice a lepší zvládání kopců, luštitelé sudoku akřížovek si pochvalovali zlepšení svých dovedností v této oblasti a amatérští malíři se rovněž cítili spokojeni, přestože jejich díla Michelangelovy úrovně nedosáhla.
Rovněž mentální výkon byl u všech tří skupin mírně zlepšen. První skupina si okysličila mozek, druhá si ho trénovala mentálními úkoly. Co však dělala ta třetí? Navíc, překvapivě zlepšená ze všech nejvíce...
Autoři studie jsou přesvědčeni, že důvodem jejich nejvýraznějšího zlepšení bylo, že ti lidé dělali něco nového, čímž donutili svůj mozek k mohutné aktivitě. O tom je přesvědčen Daniel Collerton, psycholog Newcastle University. Navíc tam mohlo přispět také trénování jemné motoriky při vedení tužky nebo štětce, trénování, o kterém je už řadu let bezpečně známo, že dokonce napomáhá neurogenezi, tedy tvorbě nových neuronů v mozkové kůře. (Když neseženete nahý mužský model, věřím, že malovat nahou ženu je stejně účinné, ale můžete se učit psát na stroji všema deseti, začít hrát na nějaký hudební nástroj, nebo jen se věnovat meditaci sa-ta-na-ma; k dohledání na internetu.)
Další zlepšující moment – podle experimentátorů – spočíval v tom, že účastníci při kreslení stáli, což podporuje jak soustředění, tak metabolismus mozku. Tato skupina byla také sociálně nejaktivnější, její členové se setkávali i mimo stanovené hodiny, vyměňovali si emaily a sdíleli různé nápady a aktivity.
Tuto dobrou zprávu, dvojnásob dobrou pro nás, kteří to ve sportu dotáhli nejdál na supermoderní pětiboj (=šachy – dáma – halma – mlýnek a vzpírání piva), dávám rád k lepšímu a věřím, že může přispět nejen ke zlepšení naší paměti, ale také k oživení Lidových škol umění v každé vísce.