Téměř před 10 000 lety lidé, kteří se usadili v Úrodném půlměsíci, v oblastech Blízkého východu kolem řek Tigris a Eufrat, provedli první přechod od lovců a sběračů k farmářům. Vytvořili si úzké vazby s kočkami živícími se hlodavci, které příhodně sloužily jako prastará ochrana proti škůdcům v prvních civilizacích společnosti.

Nová studie na University of Missouri zjistila, že tento přechod životního stylu u lidí byl katalyzátorem, který podnítil první domestikaci koček na světě, a když lidé začali cestovat po světě, přinesli s sebou své nové kočičí přátele.

Leslie A. Lyons, kočičí genetička a Gilbreath-McLorn profesor srovnávací medicíny na MU College of Veterinary Medicine, shromáždil a analyzoval DNA od koček v oblasti Fertile Crescent a okolí, stejně jako v celé Evropě, Asii a Africe. téměř 200 různých genetických markerů.

"Jedním z hlavních markerů DNA, které jsme studovali, byly mikrosatelity, které velmi rychle mutují a dávají nám vodítka o nedávných populacích koček a vývoji plemen za posledních několik set let," řekl Lyons. "Dalším klíčovým markerem DNA, který jsme zkoumali, byly jednonukleotidové polymorfismy, což jsou změny založené na jediném genomu, které nám poskytují vodítka o jejich dávné historii před několika tisíci lety. Studiem a porovnáním obou markerů můžeme začít dávat dohromady evoluční příběh koček."

Lyons dodala, že zatímco koně a skot zaznamenali různé domestikace způsobené lidmi v různých částech světa v různých dobách, její analýza kočičí genetiky ve studii silně podporuje teorii, že kočky byly pravděpodobně nejprve domestikovány pouze v úrodném půlměsíci před migrací. s lidmi po celém světě. Poté, co jsou kočičí geny předávány koťatům po generace, genetická výbava koček v západní Evropě se nyní například značně liší od koček v jihovýchodní Asii, což je proces známý jako „izolace na dálku“.

"Můžeme skutečně hovořit o kočkách jako o polodomestikovaných, protože kdybychom je vypustili do volné přírody, pravděpodobně by stále lovily havěť a byly by schopny přežít a pářit se samy díky svému přirozenému chování," řekl Lyons. "Na rozdíl od psů a jiných domestikovaných zvířat jsme chování koček během procesu domestikace tolik nezměnili, takže kočky se opět ukázaly jako zvláštní zvíře."

Lyons, která se zabývá výzkumem kočičí genetiky více než 30 let, uvedla, že studie, jako je tato, také podporují její širší výzkumný cíl použít kočky jako biomedicínský model ke studiu genetických chorob, které ovlivňují jak kočky, tak lidi, jako je polycystické onemocnění ledvin, slepota a trpasličí vývoj.

Kipling měl pravdu. Byla poslední z divokých zvířat, která se přidružila k člověku a zůstalo jí, že je kočka, která chodí sama a je jí jedno kde,

Převzato ze Science Daily.