Přečetl jsem zajímavý článek s tímto nadpisem od kolegyně-psychiatry z Baltimore, Dinah Millerové M. D., která má 30letou klinickou praxi. Protože naše výchozí zkušenosti jsou obdobné (navzdory třicetiletému rozdílu ve zkušenostech, sociokulturních rozdílech a některých postupech), je jasné, že se vynořují tam i zde také obdobné problémy a obdobné otázky.

Další text je výtahem z jejího článku, nejde tedy o moji tvorbu, nýbrž převyprávění. Můj komentář je v závěrečním odstavci.

Autorka píše, že za dob jejího studia se umírajícím nemocným s rakovinou podávaly morfinové přípravky s cílem tlumit bolest, zlepšit spánek a ulevit dýchání. Vedlejším účinkem pravděpodobně bylo také urychlené umírání. Dnes se vynořuje otázka, zda není lepší pomoci pacientovi Zemřít (MAID = medical aid in death), což je eufemistický název pro euthanasii na požádání nebo na asistovanou sebevraždu.

Doslova: „Scénář je zcela odlišný od toho, co jsem viděla na svých lékařských fakultách před desítkami let. Už to není otázka zmírnění bolesti a nepohodlí posledních hodin pacientů; Otázkou nyní je, zda tváří v tvář potenciálně smrtelné nebo postupně oslabující fyzické nemoci má pacient právo určit, kdy a jak skončí jeho život, a lékařská profese v tom má svou roli.“

Řada zemí tento postup legalizovala, v Evropě je to Belgie a Holandsko, které povolují asistovanou sebevraždu i pro “psychické stavy“, což je považováno za trestuhodné. V těchto zemích mohou být pacientům poskytovány léky k požití, ale psychiatři také podávají smrtící injekce.

Belgie a Nizozemsko byly sice prvními zeměmi, které legalizovaly smrt zprostředkovanou lékařem, ale dalo by se tvrdit, že Kanada ji přijala s největší chutí; Sebevražda za asistence lékaře je tam legální od roku 2016.

Kanada již má největší počet úmrtí za asistence lékaře ze všech zemí, s 10 064 v roce 2021 - nárůst o 32% od roku 2020. Kanadská federální vláda v současné době zvažuje přidání vážných duševních onemocnění jako způsobilé kategorie. Pokud tento zákon projde, země bude mít nejliberálnější politiku asistované smrti na světě. Kanadská vláda plánovala zařadit závažná duševní onemocnění do způsobilé kategorie v březnu 2023, ale v oznámení po jedenácti hodinách odložila své rozhodnutí na březen 2024.

Jak je celá problematika obecně na kluzkém svahu etiky (slippery slope), oblast duševních poruch je nejproblematičtější, protože existují léčebné metody, které zaberou po delší době dyskomfortu, u deprese sebevražedné tendence patří k příznakům, stejně jako nespavost, sebepodceňování, vegetativní reakce aj., které se sluší léčit a ne jim vyhovět. Není nutné vyhýbat se elektrošoku jako možnému řešení deprese a volit raději cestu k řece Styx. (Moje poznámka: U nás je obecně lepší přijímání elektrošoků, než v západních zemích, kde této „konečné léčbě“ lidé nevěří a snaží se jí vyhnout, ačkoliv u depresí je nejbezpečnější – méně rizik než farmaka – a nejspolehlivější.).

Můj dodatek k tomu: Práva pacientů se rozšiřují NEÚMĚRNĚ možnostem medicíny, jak co do léčby a jejích variant, přes požadavky na maximální snížení dyskomfortu, až po rozhodování o ukončení života. U nás je zvykem přijímat rozhodnutí bez předchozí diskuse a posléze je eventuálně upravit. Je nejvyšší čas širokou a eticky kvalitní diskusi otevřít, než problém přeroste. Zatím má doktor právo odmítnout udělat potrat, což je také zabití, je-li to proti jeho svědomí. Rozšíří se automaticky toto právo na ostatní obory, až vznikne tlak? A on vznikne!

Zdroj: MEDSCAPE, FOR YOU, JUL 10, 2023