„Milan Baroš rozběsnil fotbalového kmotra Romana Berbra, někdejšího příslušníka Státní bezpečnosti, který ani čtvrt století po listopadu nepozbyl svých bolševických manýrů,“ píše ve svém Glosáři na Aktuálně.cz šéfreportér Luděk Mádl.

Milan Baroš, útočník Baníku, vytočený výkonem rozhodčích v utkání proti Plzni, označil na Twitteru český fotbal za žumpu a vyzval k revoluci, která by měla svrhnout právě Romana Berbra a předsedkyni komise rozhodčích Dagmar Damkovou. "Pojďme cinkat klíčema za Dášu a za Berbra, můžeme to změnit. Já tomu věřím," napsal Baroš na sociální síti. (více zde)

Baroše si kvůli tomu předvolala na čtvrtek disciplinární komise Fotbalové asociace ČR. Nyní vyšlo najevo, že k tomu došlo na základě podnětu, který na něj k této komisi podal osobně Roman Berbr. Jeho text získal a publikoval deník Sport.

„Žádám DK FAČR, aby okamžitě zastavila činnost hráči Milanu Barošovi a zahájila vyšetřování. Žádám, abych byl následně písemně informován o vyšetřených skutečnostech, a to z důvodu, že hodlám informovat výkonný výbor FAČR s vašimi závěry a odůvodněním.

Jestliže pan Baroš nazývá český fotbal žumpou, očekávám konkrétní důvody, a jestliže pan Baroš podněcuje fotbalové prostředí a veřejnost k revoluci proti vedení FAČR, očekávám totéž.

Předem upozorňuji, že k tak závažným výrokům nemůže stačit pohled pana Baroše na výkon rozhodčích. Chci vás požádat o ochranu fotbalu a jeho čelních představitelů, a ne neustále lavírující postoj na bázi Co by tomu řekli novináři.“

Nadiktovat trest? To vážně nejde

Baroše rozběsnili sudí, kteří v daném utkání mnohokrát chybovali na obě strany, nicméně útočník zjevně vnímal jejich působení na hřišti jako tendenční. A odkázal přitom na dlouhodobě zmiňovanou tezi, že nejen před aférou Křetínského tašky, ale i dnes pomáhají sudí Plzni, a to proto, že jsou tímto směrem manipulováni dvojicí Berbr + Damková. Asi tak lze jeho slova volně interpretovat.

Ať už jsou Barošova obvinění namístě, nebo ne, jednu věc přeci jen odhalila dokonale. A sice že Roman Berbr je arogantní diktátor, který mentálně ustrnul někdy v 80. letech minulého století, kdy pracoval v Plzni jako příslušník Státní bezpečnosti.

Berbr samozřejmě má nárok vyzvat disciplinárku, aby Barošovo jednání prošetřila. Jenže v žádném případě na ni zároveň nesmí vyvíjet mocenský tlak a doporučovat jí, jak se má k celé věci postavit a jak Baroše potrestat.

Nedělejme si sice iluze, že by disciplinární komise FAČR, vedená Richardem Bačkem, byla zcela nezávislým orgánem, jak to předpokládají fotbalové řády a normy. Nicméně způsob, jakým ji tady úkoluje Roman Berbr, je naprosto nehorázný a neomalený. Jako by zase do vzduchu vyletěla ona pověstná bolševická pěst, která smete všechny, co se jí postavili.

Roman Berbr uvnitř českého fotbalu po léta budoval svou moc tak, že sítí svých lidí, povětšinou bývalých rozhodčích, obsadil zejména na úrovni krajů a okresů tolik důležitých pozic, že pak díky tomu na valných hromadách FAČR kontroluje rozhodující podíl hlasů. A v českém fotbale se tak nemůže stát nic důležitého, aniž by k tomu Berbr svolil.

Vybudovat něco takového může jen velmi zdatný manipulátor. I Berbrovi nepřátelé upozorňují na jeho mimořádnou inteligenci.

Zároveň je ale Berbr i nekonečně hloupý, když při každé možné i nemožné příležitosti projevuje svoji totální, bezbřehou a hlavně tupou aroganci.

A jednou na ni i dojede.

Luděk Mádl