Má cenu zachraňovat stát?

16. 06. 2012 | 11:29
Přečteno 2685 krát
Matěj Stropnický nedávno na Facebooku konstatoval, že když jiní stát dekonstruují, on si nakoupil Budování státu od Peroutky a na just ho hodlá konstruovat. Jaký však má smysl stát v té podobě, jak ho známe dnes ?
Nejprve tedy deskripce současnosti:

Národní stát

Prvním pilířem, na kterém stojí současné institucionální uspořádání, je národní stát tak, jak vznikl po první světové válce. Tato koncepce přinesla revoluční uspořádání, kdy bylo spojeno území a národ. To je koncepce ideálně čistého etnického území. Postupně je sice nahrazováno konceptem občanství, v základu je však stále toto národnostní uspořádání přítomno a při všelijakých příležitostech na sebe upozorňuje. Takovýto stát (národnostně-občanský) je rozemílán globalizací, zčásti ekonomickou a zčásti politickou.

Korporace a finanční svět


Tomuto suverénnímu státu zasazují ránu ekonomické faktory - především finanční trhy a volný obchod v podobě globálních korporací, pro něž je centralizace a unifikace živnou půdou pro růst zisku a prosperitu. Od té doby, co se stát vzdává dalších a dalších aktivit na poli ekonomiky a i správy sebe sama, se stává závislým na prosperitě takovýchto kolosů. Jejich lákání (a ochota se nechat vydírat např. na poli daní) je proto otázka přežití. Reálnou (ekonomickou) moc mají investoři, kteří do státu přináší prosperitu (a korupční příležitosti). Dalším faktorem je způsob dofinancovávání státu přes finanční trhy. Inscenace s politiky, kteří pokorně žmoulají klobouk před globální burzou, vidíme ostatně téměř denodenně.

EU

Třetím významným faktorem je EU. Tváří v tvář globalizaci ekonomické existuje tlak na centralizaci EU. Je možné, že by koncept federalizované Evropy mohl být pádnou odpovědí na vydírání jednotlivých států finančním světem. To je koncept super-státu, společných dluhopisů, společného ministerstva financí apod. Nejsem si však jist, zda by obyvatelstvo jednotlivých členských států bylo schopno uvažovat takto globálně a podporovat významné přerozdělování v rámci kontinentu. Nebo akceptovat to, že povolení k těžbě břidlicového plynu pod Varšavou se bude získávat v Bruselu. Jednalo by se o centralismus s ohromným potenciálem ke korupci bílých límečků. Mám naopak obavu, zda tlakem na vznik takovéhoto super-státu si EU nepěstuje všechny možné retro-národovce a snílky o národním ostrově obehnaném ostnatým drátem.

Stát a jeho vyhlídky


EU se otřásá a je možné, že to bude ještě horší. Rozpad EU ve finanční tsunami může být reálnou alternativou. Povede to však k něčemu pozitivnímu ? Zbavíme se jednoho centralismu ve jménu jiného, tentokrát pražského ?

Národovecké a tzv. eurorealistické proudy s EU měly problémy vždy, "vždycky to říkaly". Z jedné strany skutečně brzdily např. přijetí Lisabonské smlouvy (tedy politickou globalizaci), z druhé strany se však globalizaci české ekonomiky nebránily a nebrání. Také proto je jim vyčítáno, že nechaly zplundrovat český průmysl, cukrovary apod. Označit tedy tyto strany za čistě antiglobalizační nejde. Nejsou však národovecké a eurorealistické směry v české politice motivovány také centralisticky, nikoli však bruselocentricky, ale pragocentricky? Proč o těžbě uhlí pod Beskydami se rozhoduje v Praze?

Slovo subsidiarita dnes již prakticky nezaznívá, o decentralizaci státu se nemluví, různé úřady agendy naopak centralizují, hovoří se o likvidování ROPů. Pokud je kritizován bruselocentrismus, proč není kritizován pragocentrismus?

Stát je nutno kontrolovat neustále. A hlídat ho musí uživatelé. Pokud ho nebudou hlídat sami, mají smůlu. Představa, že se dvě součásti státu budou kriticky hlídat, je naivní. Ano, platíme si různé hlídače a kontrolory, reálně to však nefunguje. Diví se někdo, že jde ERÚ na ruku ČEZu? Nebo si někdo představuje, že by snad úřad Dany Drábové byl schopen se kriticky vyjadřovat k JE? Jak je možné, že do čela úřadu na kontrolu politiků má nastoupit politik? Jaké má současný stát nastavené vstupy pro kontrolní činnost veřejnosti? A má o to vůbec někdo zájem? Diví se pak někdo, že si to "ti nahoře stejně udělají tak, aby to pro ně bylo výhodné"? Chyba je samozřejmě na obou stranách. Politici a státní aparát se moci vzdávat nechtějí a udělají vše pro to, aby o ni nepřišli. Ale co veřejnost, nežije náhodou v iluzi, že si zvolí správného politika, ranaře, který to za ni vše vyřeší, vyčistí a ona nebude muset dělat nic, pouze spokojeně nakupovat a o nic se nestarat? Opravdu si přeje radostný národovecký kolektivismus pod vedením autoritáře, který konečně vše vyvede z marasmu? Neutíká tak náhodou od svojí zodpovědnosti? Pochopí, že centrální spasení tu už bylo a opakovat se nebude?

Ondra Mikšíček

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

český maloměšťák napsal(a):

"Rozpad EU ve finanční tsunami může být reálnou alternativou. Povede to však k něčemu pozitivnímu ? Zbavíme se jednoho centralismu ve jménu jiného, tentokrát pražského ?"

Zbavit se jednoho centralismu ve prospěch druhého (či v jeho neprospěch) je otázka, která je zřejmě řečnická. Pokud neznáme alternativu k organizování složité společnosti /ve smyslu řešení těch problémů, na které je lokální subjekt krátký/ - nemá smysl se takovouto otázkou vůbec zabývat. /jiná by byla ale kdyby alternativním centrem byl např. Peking - tam by šlo o skutečnou změnu kult. - civil. rámce/.

Předpokládám, že článek byl o politickém centralismu.
I když je sem zapatlán i centralismus finanční.
Jehož centrum je ale disperzní, je to totiž pouze zájem, který je definuje, nikolivěk geografické či etnicko-kulturní ekvivalenty definice státu /politického centra/.
16. 06. 2012 | 11:51

mb napsal(a):

to je dobrý blog myslim ...
16. 06. 2012 | 11:53

Yosif K napsal(a):

Představa, že se dvě součásti státu budou kriticky hlídat, je naivní. Ano, platíme si různé hlídače a kontrolory, reálně to však nefunguje. Diví se někdo, že jde ERÚ na ruku ČEZu?
Konec citatu.

Zkuste tohle rict Tozickovi - ten si mysli ze nejlepsim regulatorem budou nejake vselidove sovety ridici vselidove vlastnictvi vodaren a elektraren. Samozrejme je v tom konflikt zajmu - kdyz stat ma regulovat sam sebe. Stat sam sobe si treba poruci nizsi ceny ale nejakou tu environmentalni pokutu si milerad odpusti.......
16. 06. 2012 | 12:14

Rudi Koutek napsal(a):

Autor napsal:

"Prvním pilířem, na kterém stojí současné institucionální uspořádání, je národní stát tak, jak vznikl po první světové válce. Tato koncepce přinesla revoluční uspořádání, kdy bylo spojeno území a národ. To je koncepce ideálně čistého etnického území."


No nejak mi ta Vase teorie koncepce idealne cisteho etnickeho uzemi ve spojitosti s predvalecnym Ceskoslovenskem nezda. Videl jste nekdy etnickou mapu prvni republiky, videl jte nekdy cisla rikajici pocet Nemcu, Madaru, Rusinu a Polaku v cistem etnickem state nazvem Ceskoslovensko?
16. 06. 2012 | 12:16

LIDOop napsal(a):

už z něho nic nezbylo. Vytvořit, nebo zpět na stromy. Mám chápavé palce. Shalom gójim.
16. 06. 2012 | 12:22

Kvakin napsal(a):

Lenin se kdysi (ještě před 1. světovou válkou) vyjádřil k heslu tzv. Spojených států evropských. Řekl, že jde o buržoasní klamavou iluzi, neboť antagonismy mezi jednotlivými imperialistickými evropskými státy takovéto sjednocení Evropy objektivně znemožňují.
V 30. letech sdělil L. D. Trockij, že řešením historické evropské roztříštěnosti je Svaz evropských socialistických republik.
Takže dnešek: nic nového pod sluncem. Stačí si vybrat: Evropu rozdíranou konflikty z prohlubujících se rozdílů mezi zeměmi, ochranářství, vzestupu nacionalismů a radikálních tendencí, anebo "přechodné období" k Svazu evropských (liberálně)socialistických republik.
16. 06. 2012 | 12:30

Pravda a Pravda napsal(a):

usrael si nepřeje silnou Evropu. Shalom gójim.
16. 06. 2012 | 12:47

Brundibár napsal(a):

Rudi Koutek:

Ano, i Československo vzniklo jako stát postavený na národních principech, kdy byl uměle vytvořen národ československý. Díky tomu (a také díky poválečné pozici Německa, Maďarska a Polska) bylo možné k ČSR přičlenit oblasti, které za "československé" se daly označit jen velmi stěží (typicky Žitný ostrov nebo Těšínsko) a uchovat si území, které sice historicky byly nedílnou součástí země České, ale na čeština tam zaznívala jen velmi výjimečně.

ČSR si byla vědoma a svým menšinám dala práva, která v té době byla v Evropě nevídaná (a takoví Bretonci či Baskové ve Francii je dostali až v 60. letech 20. století. Na druhou stranu, z dnešního pohledu ta práva byla nedostatečná (podmínky pro zaměstnání ve státním sektoru, např.).
16. 06. 2012 | 13:13

ekonom napsal(a):

nemá to cenu, protoýe se platí falešnými dolary
16. 06. 2012 | 13:15

Jana Pechová napsal(a):

Většinou souhlasím, zejména se závěrem se mohu téměř plně ztotožnit (až na tu paní Drábovou. Je to férová ženská a kritická být umí, od toho tam taky je.)
Text však přináší několik zajímavých témat k diskusi. Nechám si je do soukromí, v tomto počasí se zdržovat u compu by byl hřích :-)
Autorovi děkuji.
16. 06. 2012 | 13:39

Gerd napsal(a):

Stát jsme my! Ale neustálá snaha státní správy privatizovat služby běžně zajišťované státem a přenést tak zátěž na bedra daňových poplatníků, aniž by spolu s tím docházelo ke snižování počtu státních úředníků a daňové zátěže občanů, je tou pravou hrozbou a příčinou neúspěchu státu v dnešním pojetí. Je jedna cesta, jak to obrátit. Omezit počty státních úředníků a nechat lidi, aby si o svých financích rozhodovali sami. A nastavit příjmy státního rozpočtu pevně dle celkově vybraných daní, např.na obranu půjdou 2 % celkových příjmů státního rozpočtu, na státní správu max. 2%, na školství 10%, apod. Od státního rozpočtu oddělit důchodový účet, který přivtělil V. Klaus. Po vzoru staré Sparty politiky okamžitě po skončení volebního období obvinit a museli by se hájit před soudem, že nic neprovedli. Prostě presumpce viny politiků. Také zakázat politikům kandidovat 2 volební období hned po sobě. To aby v parlamentu nebyly pořád stjené tváře a lidé jako M. Benda nebo B. Sobotka by se poprvé ve svém životě živili prací.
A také by pocítili na vlasntí kůži důsledky svých změn zákonů.
Hlídání jednoho úřadu jiným je filozofická otázka, kterou se dosud nepodařilo rozřešit: Quis custodiet ipsos custodes?
16. 06. 2012 | 13:52

Buridanova opice napsal(a):

stát nebo úprkem na stromy
16. 06. 2012 | 14:00

aga napsal(a):

Kvakin

Lenin to věděl líp, byl fakt chytrej. Mezi emocemi a rozumem si NEMUŽEME vybrat, rozum na emoce ani náhodou nestačí, a s tím nic nenaděláme, tak jsou prostě karty rozdaný. Vrchní propagandisti to vědí, a umí s tím zacházet - utáhnou nás na vařené nudli našich nereflektovaných emocí, podkuřujíce při tom našemu rozumu až se jim od médií práší.

Je třeba se smířit s tím, že nemáme a dlouho nebudeme mít společenské dění pod kontrolou - přinejmenším tak dlouho, dokud nebudeme mít pod kontrolou každý sám sebe.
16. 06. 2012 | 14:12

aga napsal(a):

..Hlídání jednoho úřadu jiným je filozofická otázka, kterou se dosud nepodařilo rozřešit: Quis custodiet ipsos custodes?.."

Ale podařilo, bohužel právě pouze v rovině filozofické: kustodi musí hlídat sami sebe (morálnost jejich chování musí být podmíněna jejich vlastní osobní morálkou), jinak to nebude fungovat nikdy.
16. 06. 2012 | 14:16

informace patří všem= PIRÁti napsal(a):

technika to již dovolila: kamery, odposlechy ,pouze elektronické účty... referendum, přímá demokracie, Island. Z toho mají zloději panickou hrůzu.
16. 06. 2012 | 14:32

dennis napsal(a):

"Pochopi verejnost, ze centralni spaseni tu uz bylo a nikdy se nevrati?"

Verejnost neni subjekt schopny si neco uvedomit. Historicky fakt, ze na uzemi dnesniho statu vladlo centralni spaseni rakousko-uherske, pragocentricke, r'is'ske, bolsevicke, je holy historicky fakt. Doba, kdy, "spravny politik, ranar', ktery to za verejnost vyresi", se blizi. Sestoupi do podhradi semkne kolem sebe zdrave jadro ODS, ktere mu vzdy bylo verne a Evrope nikdy neprislo na jmeno, a prijme hnedokosilace, co ziji a chteji umrit pro blaho naroda.

Verejnost si bohuzel neuvedomuje, ze po "demokracii", ktera se ji vymkla z ruky, zakonite prijde spasitel, ktery laskavou rukou a tvrdou pesti bude hajit jeji zajmy. Tomu nezabrani ani tisic blogu pana ctenare Ondreje Miksicka. Mozna probudi svedomi nekolika jedincu - tvorici nepocetnou podmnozinu celku zvaneho VEREJNOST. (Chovam soukromou nadeji, ze pak, az se zdiskredituje pristi "centralismus moci", prijde katarze a nova spolecnost se zacne o sebe starat podle zasady uznavane drtivou vetsinou, ze dodrzovat pravidla a zit cestne se VSEM vyplati vic nez dnesni "demokratura", vic nez jakykoliv "centralismus". P.s. Fungovani kazdeho celku muze byt realizovano jenom funkcni organizacni strukturou. Ta nova se bude lisit od tech predchozich mravni urovni vetsiny lidi ve vsech spolecenskych vrstvach.)
16. 06. 2012 | 15:29

Ondra Mikš. napsal(a):

Omlouvám se za pozdní příchod, neuvědomil jsem si, že budeme malovat a že budu do večera offline na štaflích :) Děkuji za příspěvky, večer se s tím pokusím nějak popasovat.
16. 06. 2012 | 16:00

aga napsal(a):

dennis

".. Sestoupi do podhradi semkne kolem sebe zdrave jadro ODS, ktere mu vzdy bylo verne a Evrope nikdy neprislo na jmeno, a prijme hnedokosilace, co ziji a chteji umrit pro blaho naroda..."

Tak toho bych se, pane dennisi, skutečně nebál. Lépe řečeno, to by se mohlo stát, jenom kdyby si to velcí evropští a globální hráči skutečně hodně přáli. Tak jako se s Čechy a v Čechách téměř vždy dálo jen to, co si přáli nečeští hráči. Ani ti hnědokošiláči a umírání pro blaho národa nejsou přeci naše vynálezy...
16. 06. 2012 | 16:14

dennis napsal(a):

Pane Ago,
ja bych si taky pral, aby se v Evrope nerozmahaly ultrapravice a fasizujici sily. Bohuzel jsme svedky jejich posilovani. Od nesmelych krucku rakouskeho Heidegera pres silici nacionalisticke tendence v pobaltskych republikach, v Madarsku, v Belgii, ve Finsku, o Balkanu ani nemluve. Popularitu LePenovych sirotku a Musoliniho syna neni treba pripominat. Fakt je, ze doposud (ani v Madarsku) se vlady neujalo ultrapravicove nacionalisticke kridlo. Bohuzel ani ekonomicky, ani spolecensky vyvoj evropskych zemi nedava velkou nadeji na brzkou pronikavou zmenu k lepsimu. Nespokojenost mas, chte-li davu, se da velice rychle zneuzit samozvanymi vudci.

Nakonec jsem rad, ze pan Miksicek napsal tento blog, a jsem rad, ze i diskuse se nese v duchu umirnenych uvah a nikoli ve vleku vasni. Svedci to o tom, ze Cesi se nedaji snadno "svest", ze jen nesnadno se z nich stava tupy divoky dav.
16. 06. 2012 | 18:23

Ládik!!! napsal(a):

Mám stejný názor, jako Gerd. Zejména na výši výdajů a odkonzervování starých struktur. Po skončení funkčního období bych jim neposkytl odstupné (zlaté padáky, jak mají ve zvyku), protože by dělali na dobu určitou. A jednou měsíčně by měli povinnou exkurzi po kriminálech, aby byli v obraze.
16. 06. 2012 | 18:52

aga napsal(a):

dennís

Já nepopírám, pane dennisi, že se v Evropě rozmáhají fašizující síly, to jsme si neporozuměli. Naopak, už dávno varuji před tím, že nesmyslně uplatňovaná politika přistěhovalectví a následně multi-kulti, PC a pozitivní diskriminace ani k ničemu jinému vést nemůže, a připojuji své obavy, že se nejedná o nečekané vedlejší projevy, ale o promyšlený záměr. Jen jsem podotkl, že tyto tendence nemají svůj původ na českém Hradu (byť by tam eventuelně nacházely podle mínění některých ohlas) ani v českém naturelu, ale že se jedná o import, a vzhledem k výše řečenému tyto tendence necitelná až násilná "federalizace" a globalizace, vedená shora, jenom zhorší.
16. 06. 2012 | 19:35

Medikolog napsal(a):

Proč je kritisován bruselocentrismus a není kritisován pragocentrismus.. proč ne rovnou mamacentrismus nebo fotrocentrismus?

Srovnávat bruselocentrismus a pragocentrismus bude kosher až poté, co se v Bruselu s každým bruselanem domluvím stejně samozřejmě česky jako v Praze s pražanem.

Protože národnostní stát je životaschopný a dává tedy smysl, zatímco multikultovní multikulturní multijazykárna funguje jenom pod přísnou a výkonnou totalitní mocí která, když povolí, následuje zákonité rozštěpení biblického rozsahu podle rozdílných národních zájmů a priorit... pokud se tedy nepodaří sjednotit jazyk a nepodaří se měřit všem ovčanům stejným metrem stejně, aby se z nich tím postupně stali uvědomělí občané se společným jazykem, se společnou kulturou a se společným systémem hodnot.. se společnou historií nebo alespoň mythologií..

Moshe k tomu potřeboval čtyřicetiletou pouť pouští... aby získal nové generace (alespoň dvě..) měněné ryze národním izraelským duchovním prostředím nerušeným žádným multikulti balastem (proto ta poušť). Změnil tak myšlení svých lidí a vytvořil základ Židovstva jako národa.. Bismarck potřeboval přes čtyřicet let k vytvoření Německého národa z mozaiky německojazyčného galimytyjáše. Dokud Amerika (USA) držela angličtinu a národnost yenkee, vystupovala jako národ, rostla a sílila. Za posledních cca 60 let dochází zřejmě k nevratné CÍLENÉ dekadenci.

Rozklad Evropy zahájený bratrovražednými válkami uvnitř bílé rasy ve dvacátém století vedl k mocenské i k morální devastaci Evropy a k odhalení pravé podstaty křesťanství, jehož flanďáci pilně žehnali mužům i zbraním všech vzájemně se vyvražďujících stran, prodávajíce přikázání Boží (nejenom to NEZABIJEŠ) za postavení, za prebendy a za podvodně získaný majetek a vliv.. PRO JEJICH ZLOČINECKÉ ORGANISACE - PROFESIONÁLNÍ CÍRKEVNÍ ÚTVARY. Rudý komisař byl pouhým odrazem felkuráta...

Takže: Dokud Evropa nenalezne společný evropský jazyk = jazyk společný všem Evropanům a současně je i VYMEZUJÍCÍ od neevropanů, nesjednotí evropskou legislativu, nesrovná platy a pense za stejnou práci, nevytvoří jednotnou armádu pod jednotným velením vyzbrojenou jadernými zbraněmi i dalšími zbraněmi hromadného ničení ... tedy nevytvoří EVROPSKÝ NÁROD A JEDNOTNÝ EVROPSKÝ STÁT plnící všechny státní funkce dovnitř i navenek,.. do té doby tlachá EP o ničem a EU je pouze drahou ATRAPOU USA. Prostou atrapou bez pevného základu, organisací věčného interregna.
16. 06. 2012 | 21:38

xx napsal(a):

"Od té doby, co se stát vzdává dalších a dalších aktivit na poli ekonomiky a i správy sebe sama, se stává závislým na prosperitě takovýchto kolosů."

Pokud přijmeme HDP jako údaj ekonomické aktivity ve státě, lze i určit, jaký je asi podíl státu na ekonomické aktivitě země. V některých zemích je to více, v jiných méně. V ČR v roce 2010 tvořily veřejné výdaje 43% HDP - veřejný sektor přerozdělil 43% ekonomiky. Jinými slovy, o 43% peněz které vyděláme rozhoduje někdo jiný, za co je utratí, přičemž máme o tomto jen velmi špatnou kontrolu.

Ale podstatný je asi ten trend, alespoň o trendu píše autor. Stát se prý vzdává dalších a dalších aktivit na poli ekonomiky. Ale spotřebuje na to čím dál více HDP.

Veřejné rozpočty versus HDP:
2008 - 39,5% HDP
2009 - 43,6% HDP
2010 - 43% HDP

To nevypadá, že by se stát vzdával podílu na ekonomice, spíše naopak !!!

O to smutnější je to v tom, že toto se děje v období vlády pravice.

Zdroj: MF CR a CZSO - více údajů jsem v rychlosti nenašel. Kdo dohledá více ?
16. 06. 2012 | 23:08

Ondra Mikš. napsal(a):

XX: Tak dějiny aai nezačínají Velkou Finanční Krizí. Z blogu je myslím patrné, že současného státu se nezastávám. Ty úvahy vedly k tomu, zda a jak se bránit stále silnějším korporacím, jestli je to cesta centralizace (pražská nebo bruselská) či zda by nestálo za to diskutovat nějaký model decentralismu - tedy jak stát přebudovat, jak tam dostat odpovědnost, participaci a umožnit politikům dělat i něco jiného, než si diktuje trh. O demokratičnosti trhu si totiž nedělám iluze. A nebo se to prostě rozpadne, soudit budou korporace, správu věcí veřejných převezmou nevolené korporace, a to by bylo, aby ve jménu zisku pro anonymní akcionáře to pořádně nerozjely. Korporativismus může fungovat, problém je, že není volený !
17. 06. 2012 | 00:08

Ondra Mikš. napsal(a):

Etnicky čisté území - ano, šlo o vytváření národa československého, pokud vím, tak po vzniku ČSR bylo více Němců než Slováků, českoněmeckoslovensko se to jmenovat nemohlo. Po vzniku národa československého byli němci hladce přečísleni a řeklo se, že to a to území patří jen čechoslovákům a nikomu jinému. Všichni ostatní tudíž tady defacto nemají co dělat. Alespoň podle logiky vzniku národního státu. Očekávám bouři :)
17. 06. 2012 | 00:19

dennis napsal(a):

Pane Ago, v te veci, ze tunelovani, privatizce statnich sluzeb, mafianska demokratura a vlada lobistu a korupcni prostredi neni cesky vynalez, se naprosto zhodujeme. A kdyz uz doba prinesla zivnou pudu pro vsechny tyto a dalsi jevy globalizace, neni ceska privatizace, i kdyz je velmi specificky ceska, vynalezem jedineho genia nebo nejake ucelene skupiny ceskych "podnikatelu". Je evidentni, ze spolecensky a zvlaste pak ekonomicky vyvoj v nasi zemi se neubira podle nejakych "ryze ceskych" scenaru, lec postupuje ve vleku nadnarodnich sil (a podle snahy velmoci urvat na slabymi conejvetsi moc) se odehrava podle promenlive scenare rovnovahy a nerovnovahy mezi svetovymi velmocemi.

To ze mame genialniho demagoga a stratega, (o jehoz schopnostech si muze Zeman nechat jenom zdat, i kdyz je zrejme druhym nejmazanejsim a nejproradnejsi politikem v Cesku) je uz ryze ceske specifikum. Staci, kdyz sledujete kadrovou politiku v jeho kamarile a jeho populistickou politiku zalozenou na stridavem boji proti mensinam narodnostnim, socialnim, profesnim, generacnim. A jeho politiku hajeni zajmu lidu, naroda, cirkvi. Jedine zdravotni selhani nebo nejaka tragicka udalost by mohla zabranit tomu, aby jeho hvezda znovu nevysla a mohutne nezazarila.

Nastup ultrapravicovych sil do politiky v Evrope neni jeho napad. On proste dokaze plavat v proudu udalosti a mobilizovat sve mimoradne osobni kvality.

Pri tom vsem skarohlidstvi jsem optimista. Bude lip! Do te doby se Evropa nevyhne neradostne vyvojove etape. Ale tak to chodi v zive i nezive prirode i v historii lidstva. Po potope se probudi spolecnost k novemu zivotu, aby si opet prodelala etapu zrodu neceho "noveho", a pokracovala etapou rozkvetu a zrani. Dnes mi pripada nase euroatlanticka kultura ve fazi dozravani a opadavani.
17. 06. 2012 | 00:28

dennis napsal(a):

Pane O. Miks'i,
zcela s vami souhlasim. Ceskoslovensky narod byl pro vudce viteznych velmoci prijatelny argument pri rozbijeni Rakouska-uherska pro vznik Ceskoslovenska. Dnes, kdy po odsunu (vyhnani) Nemcu z Ceska a pak i po rozdeleni Ceskoslovenska, vznikly dva staty s vice mene idealni prevahou jedne narodnosti, se v jistem smyslu splnil sen otcu vlasti. Myslim, ze ani Masaryk by nebyl proti, aby meli Cesi ciste narodni stat a Slovaci taky. On asi nemohl tusit ani v nejdivocejsim snu, ze jeho dilo zavrsi Benes tak elegantne.
17. 06. 2012 | 00:39

Jan Vaculík napsal(a):

Samozřeumě, že má cenu zachraňovat stát.
Už proto, že stát jsou nejen "ti nahoře", ale stát je tu taky proto, aby si ti nahoře nedělali, co se jim zlíbí.
Takže otázka stojí tak, JAKÝ stát má cenu zachraňovat, případně KTERÝ.

Ad KTERÝ: Má cenu zachraňovat EU? Unie jako superstát ještě nevznikla, takže je to bezpředmětná otázka. Otázkou je, jaký stupeň evropské integrace je užitečný a účelný; jenže to asi není téma, které by měl autor na mysli.
Takže stát tu máme náš český; pokud bychom měli být součástí nějakého jiného státního celku, tak asi německého: takový stát by fungoval dobře, ale máme k tomu geneticky zděděnou averzi. Pěkný by byl stát česko-polský, jenže spojení, které si mohly před bezmála tisícovkou let dovolit panovnické rody, by dneska asi těžko přijal lid, bez jehož vůle se ani krabice od vína bankovkama nenaplní.

Takže je otázka, JAKÝ stát má smysl: no přece ten, který bude splňovat své základní funkce, dané Ústavou. Některé splňuje líp, některé hůř; mnozí z nás si myslí, že si toho stát na svá bedra bere zbytečně mnoho, a výsledky se nakonec míjejí účinkem, anebo vůbec stojí za VP.
Například péči o jadernou bezpečnost náš stát (prostřednictvím SÚJDB a paní Drábkové) splňuje celkem dobře: možná je to díky tomu, že jen málokdo se v tom vyzná. Například školství je na tom podstatně hůř: a to je typický příklad oboru, kterému rozumí úplně každý.

Stát je vývoj, upřesňování, diskuse. Ani kabát se nedá bez obnovy a bez úprav nosit desítky let.
17. 06. 2012 | 03:31

PK napsal(a):

To se to p. Barrosovi buduje byrokratická EU když nemusí jezdit po náměstích přesvědčovat lidi ,shánět peníze na volební kampaň-tady něco smrdí a vůbec se mi to nelíbí.
17. 06. 2012 | 10:53

český maloměšťák napsal(a):

"....Například péči o jadernou bezpečnost náš stát (prostřednictvím SÚJDB a paní Drábkové) splňuje celkem dobře: možná je to díky tomu, že jen málokdo se v tom vyzná. ..."

Teď neívm - jde zde o humor nechtěný....nebo záměrný ?

:))))

Ukládám do své sbírky absurdních výroků.
17. 06. 2012 | 12:35

aga napsal(a):

dennis

V zásadě souhlasím, vč. charakteristiky Klause. Při jeho proplouvání úskalími ale - zejména v otázkách zahraniční politiky - zakotví častěji než jiní v přístavech mému srdci blízkých. Nepřičítám to jeho kladným charakterovým vlastostem, ale tak tomu bylo v dějinách vždy a všude - VŠECHNY osobnosti, které doba vynesla do čela v dobách dějinných zvratů, byli psychopaté, egomaniaci, šílenci atd., a přesto někdy pohnuly dějinami směrem, se kterým souzníme. Jinak to zřejmě ani fungovat nemůže - morální a charakterní mudrc prostě politickým vůdcem nemůže být z podstaty věci.

Až budeme začínat znovu a lépe, pane dennisi, vemte na to jed, že prvním krokem bude návrat k malým klanovým a "národním" společenstvím - na tento druh fungování je lidská psychika prozatím vystavěna a hned tak se to nezmění, i kdybychom stokrát chtěli. Na internacionální kontinentální nebo globální selanku si ještě počkáme, hodně, hodně dlouho ...
17. 06. 2012 | 14:15

Ondra Mikš. napsal(a):

Na okraj bych asi poznamenal, že ty úvahy o etnicky čistém území bývají u jiných národů přijímány podstatně kontroverzněji a má to i nějaké konotace s naší historií. Hm, zajímavé. Tak jen jestli je tento základ to nejlepší, na čem můžeme stavět. Aga: klanové společenství nemusí být národní. Nemůže být "klan" (decentralizovaná jednotka) být definována výčtem obyvatel žijícím na daném území ? A například s právy si určovat, kolik imigrantů jsou ochotni přijmout ?
17. 06. 2012 | 21:01

xx napsal(a):

Ondra Mikš.: tak to je dobře, že si neděláte iluze o demokratičnosti trhu. Trh totiž není demokratický.

Ale nic si z toho nedělejte, nejste sám kdo si plete politiku s ekonomikou. Některým lidem to splývá úplně a nejraději by rozhodovali ve všelidovém hlasování i o tom, kolik má mít jejich šéf vejplatu a kolik má stát Plzeňské pivo Na růžku nebo třeba nové auto. To by byla teprve ta demokracie.
17. 06. 2012 | 21:46

aga napsal(a):

Ondra Mikš.

Nejlepší nebo nejhorší - už jsem tu jednou dovozoval, že vybrat si více méně stejně nemůžeme (neřídí se to totiž racionální úvahou, ale většinou nereflektovanými emocemi), i kdybychom se nepravděpodobně shodli na definicích nejlepšího a nejhoršího.

"Klan" by mohl být definován čímkoli, na čem by se většina jeho členů shodla a zároveň dokázala nějak eliminovat ty, co by se neshodli. Praxe ale ukazuje, že až dosud nejlépe funguje shoda na národním principu, a to přesto, že neumíme logicky vysvětlit, co to vlastně znamená.

Nelogické vysvětlení je to, že národ má svého ducha (Geist, egregor), a ten to (zřejmě i v nějaké souvislosti s krví) tmelí. Alespoň tím směrem ukazují zkušenosti těch klanů, které historicky vydržely nejdéle a jsou stmelené nejlépe.
17. 06. 2012 | 21:51

Ondra Mikš. napsal(a):

XX: Snažíte se mě celkem klišoidně narvat do socialisty, kdy stát diktuje trhu. Já se naopak vymezuji proti kecání trhů do demkracie. Pokud je stát (nebo jakákoli organizační jednotka ovládána + - svobodnými volbami) ovládána nedemokratickým trhem, tak je to prostě špatně.
17. 06. 2012 | 21:58

Ondra Mikš. napsal(a):

aga: Ten národní princip musel být obrovský tmel za R-U, takový spiklenecký underground. Určitě to muselo mít velkou šťávu. A je to dobře, jen si myslím, že takovouto spikleneckou síť je možno postavit na více tématech. Tehdá to byla hloupost R-U v jejich řízení státu, že dávali spiklencům jednu munici za druhou. Není to vyprchávání toho národního drivu způsobeno právě tím, že je všude okolo jako defaultní realita ? To, že jste člen národa neznamená, že nemůžete žít jako občan třeba v Tramtárii a mít svůj podíl v "národním podniku" a inkasovat dividendy ČEZu :) Sorry, to že se někdo narodí jako Čech má stejnou relevanci jako pokud se narodí s krví AB RH+. A kvůli krvi se tedy zatím nikdo nestěhuje do ABRHaistánu, do provincie +.
17. 06. 2012 | 22:16

xx napsal(a):

Ondra Mikš.: A co tím myslíte ? Sedí snad trh v parlamentu ? Nebo ve Strakově akademii ?

Myslím, že právě toto co říkáte je jedno z klišé.

A pokud tím narážíte na bezradnost vlád, když jim "trhy" nechtějí půjčovat peníze za méně než 7% a tím je snad ovládají, tak to je jen záměna příčiny a důsledku. Byly to demokraticky zvolené vlády, které si odhlasovali přijeté tvrdé měny bez ohledu na "tvrdost" ekonomiky. Udělali stejnou chybu jako Argentina a stejně taky dopadli. Kdo by se tomu divil ?

Dluhy sice pohání HDP směrem nahoru ale přílišné pohánění HDP nemusí ještě znamenat vysoký výkon ekonomiky. To ovšem jaksi demokratické vlády také nezvládli.

A najednou si máme stěžovat na trhy, že ovládají stát tím, že mu nechtějí půjčovat ? Tu chudinku stát co za nic nemůže ?

Tak to jsou klišé, která tu čtu od stále stejných obránců státu a bojovníků proti trhům, Klausovi a soukromému vlastnictví. Souhrně od levičáků všemožných barev, od zelené přes oranžovou až po rudé.

Nedivte se že když používáte podobná klišé, podvědomě si vás škatulkuju, i když třeba nespravedlivě ;) Škatulkování už bývá takové :(
17. 06. 2012 | 22:16

Ondra Mikš. napsal(a):

XX: Ano, stát podle mě nemá být garantem životní úrovně obyvatelstva jak je tomu leckde dnes. Je to dědictví, např. politické určování úrokové míry (pro politiky nesmírně výhodná instituce), byla (je) to např. energetika a je to dáno (myslím) právě tou národnostní hromadou, tou radostí nad společným státem - vymodleným dítkem, které se o své ovečky musí postarat. Současně si ale myslím, že obyvatelstvo (na daném území) má mít právo si např. v referendu odhlasovat, že např. nechtějí MHD, že všechno zvládnou autama. A do těchto rozhodnutí žádná MHD korporace nemá právo manipulacemi a uplácením radních vstupovat - třeba tak, že se prostě to referendum nevypíše.
17. 06. 2012 | 22:37

aga napsal(a):

Ondra Mikš.

..Sorry, to že se někdo narodí jako Čech má stejnou relevanci jako pokud se narodí s krví AB RH+. A kvůli krvi se tedy zatím nikdo nestěhuje do ABRHaistánu, do provincie +..

Hmm, tak to jděte vyprávět třeba Židům.... A napsal jsem, že duch národa má souvislst "i" s krví - případná společná řeč, víra, sdílené rituály, kultura, historie atd. taky dělá své. Ta krev je spíš něco jako médium pro toho "ducha". Češi jsou ovšem koktejl mnoha vlivů, a ani jejich sdílená víra a kultura je nepředurčuje k nějak fundamentálnímu národovectví - na to jsou jiní kofři.
17. 06. 2012 | 22:39

Ondra Mikš. napsal(a):

Aga - O tom národoveckém něcismu moc nevím co si myslet. Sdílená zkušenost, dědictví postojů k realitě předávané generacemi ? Možná jazyk, strukturování reality jazykem. Ale není to o vrozenosti, o krvi; podle mě.
17. 06. 2012 | 22:56

Jan Vaculík napsal(a):

Přehlasování chytré menšiny většinou blbějších?
To je vážné nebezpečí. Demokracie je pomůcka, kterýá sama o sobě nezaručuje žádnou kvalitu. Je třeba přijmout model, který odpovídá naším podmínkám a který se osvědčil. Aby demokracie dlouhodobě fungovala, tak je třeba sledovat, jak se situace vyvíjí pro ty, kteří byli přehlasování, a jak aktivně se vracejí do hry.
17. 06. 2012 | 22:59

aga napsal(a):

Ondra Mikš.

Já když nevím, co si mám o nějaké teorii myslet, tak se především poohlédnu po tom, jak funguje v praxi. A v praxi vidím, že ty klany, které vydržely nejdéle, dbaly na "čistotu" krve (už od sourozeneckých sňatků ve starém Egyptě, přes šlechtické rody atd.) a věřily ve vazbu mezi krví a specifickým "klanovým duchem". Naopak ty skupiny, které tím opovrhly jako pavědeckým balastem, nyní marně hledají něco, co by je spojilo, a zatím nic tak funkčního nenašly. Já netvrdím, že to je "dobře", jen konstatuji, že to tak funguje, že je to v lidské psychice jak v koze, a žádné racionální argumenty to z ní až dosud nedostaly.
17. 06. 2012 | 23:05

Ondra Mikš. napsal(a):

Jan Vaculík - jenže já mám právě pocit, že ty osvědčené modely tak nějak přestávají fungovat. Ono v těch referendech závisí na schopnosti přesvědčovat názorové oponenty a pokud to "chytrá menšina" vypustí, tak zapláče. Ne já nevím, jestli referenda jsou to nejlepší. Bylo to zvoleno jako opak k tomu, kdy o společných věcech lidí na daném území rozhodují nevolení ekonomičtí technokraté odkudsi z Pekingu, jejichž cílem je zisk. S poslední větou samozřejmě souhlasím.
17. 06. 2012 | 23:20

Jan Vaculík napsal(a):

Přesvědčovat názorové oponenty - to zní hezky, jenže praxe je spíš taková, že "uchazeč o moc" místo toho korumpuje vlastní voliče příslibem různých výhod, které mají jen málo společného s nezbytnýma funkcema státu či obce.
Jediná země, která má ve větší míře zkušenostzi s rozhodováním pomocí referenda, je Švýcarsko, a říká se, že ten systém rozhodování má silně konzervativní účinek: většinová vůle lidu se nikdy nerozhoupe k nějakým novotám.
Naše společnost (evropská, či euro-americká) stojí před zásadníma inovacema: jednak se dosavadní zdroje růstu vyčerpaly, a kromě toho finanční sektor si přisvojil příliš velkou moc (což má negativní dopady zvláště v tom kontextu, že za podmínek stagnace není schopen nabídnout žádná použitelná řešení). Čeká se tedy na nové spásné myšlenky - ale ty se těžko mohou zrodit z referenda.
Jefim Fištejn současnou atmosféru připodobnil k dusnu před 1.sv.válkou: lidstvo netrápí žádné fatální problémy, jenom politikové nevědí, jak dál.
18. 06. 2012 | 00:27

dennis napsal(a):

Pane Vaculiku,
opravdu si pan Fistejn mysli, ze "lidstvo netrapi zadne fatalni problemy"? A "jenom politikove nevedi, jak dal"? To je pak opravdu lidstvo na zivotni krizovatce. Lidstvo bez fatalnich problemu si zije jako ve vaticce, nema duvod se strachovat o svou budoucnost, jen politikove nahle zhloupli, onemeli a ztratili cil. Cist pana Fistejna a vase nazory je opravdu posilujici a pomaha to cloveku se orientovat.

Clovek bez cetby takovych nazoru by si mohl myslet, ze lidstvo a ne-li ono, pak politikove urcite (tedy ti co maji globalni rozhled a vedou svetove velmoci) si uvedomuji, ze fatalnich problemu je nekolik. Ten opravdu zivotne dulezity pro lidstvo je nezvladnutelna krivka demografickeho vyvoje. K nemu se radi ekologicke a energeticke prognozy, ktere jiz v horizontu padesati sto let hrozi prerust v otazky zivota a smrti pro lidstvo. A ze by politikove zaspali dobu? Otazka inovace valecne technologie, investice do valecneho prumyslu mohou napovidat, ze at uz uvedomele nebo neuvedomele se na reseni fatalnich otazek zacina pracovat. V pravou chvili budou politici vedet presne, co je treba delat, a lidstvo, jeste driv nez to pochopi pan Fistejn, si uvedomi, zda ma fatalni problemy.

Takze se prece jen vsichni shodneme: Atmosfera dnesni doby neni nepodobna te, ktera predchazela 1. svetovou. Rozdil bude asi v tom, ze tenkrat velmoci pri sve rozpinavosti se chystaly si prerozdelit zdroje pro svuj dalsi rust. Dnes, pri tom, jak se blizi vycerpani zdroju, to vypada na boj nikoli o dalsi prudky rust, ale o preziti. Podari-li se vyresit problemy lidstva bez fatalnich dusledku, zmizi i fatalni problemy.
18. 06. 2012 | 07:20

Oslýk státovědec napsal(a):

Především - zajímavé téma. Pár poznámek:

1) Eroze "suverénního státu" nastala ve skutečnosti dřív, než Jean Bodin tuhle teorii vymyslel. V té době měl navrch stavovský stát, což byl jakýsi jednoduchý prototyp dělby moci mezi krále, šlechtu, měšťany a někdy i církev. Teorie suverenity státu, čili vlastně krále, byla pokus o krok zpátky, omezení všech těch protivných konkurentů Krále - Slunce. Teorie byla tedy vždycky dost pochybná a shlíželi se v ní postupně jak všichni absolutní panovníci, tak i diktátoři 20. století. Že se líbí údajnému liberálovi Klausovi je nadmíru zvláštní.

2) Definitivní politická tečka za absolutismem a suverenitou státu v Evropě byla napsána v Norimberku. Byl odsouzen stát jako takový a jeho zákony prohlášeny za nezákonné; to teorie suverenity státu zcela vylučuje. Problém nás Čechů a Slováků je v tom, že nám to komunista odmítl prozradit. A zpoždění z minulých ročníků ve výuce trvá.

3) Dějiny EU jsou dějiny této postupné dekostrukce suverenity; na Norimberk navázal postupně právní systém nezávislých lidských práv a k tomu příslušných institucí; stejně tak suverénní stát dávno neřídí ekonomiku, protože ta se z podstatné části řídí sama (a zda je to dobře nebo špatně, to je další otázka).

4) Dilema "Pragocentrismu versus místní samospráva" vedlo k nadšenému budování krajů. Při bližším pohledu se z krajů v mnoha případech staly miniaturní samoděržavné státečky, vytunelované daleko brutálněji, než stát na centrální úrovni. Založení Karlovarského kraje se vpodstatě nepovedlo; nikdo to ale nechce přiznat.

5) Závěr je stále stejný, už od toho stavovského státu - KAŽDÁ SUVERENITA JE ŠPATNÁ, na každé úrovni. Ať dáte suverénního vládce do Bruselu, do Pekingu, do Prahy nebo do Přestavlk nad Drahou, nikdy to nebude fungovat, protože moc se musí dělit, jinak je nebezpečná.

6) Vedlejší poznámka - odepisovat EU jako takovou je předčasné. Myšlenka EU nepadá s Eurem a tím méně s účastí Řecka. Jde o velikánský a složitý proces, který miniaturní místní monarchové tak snadno nezastaví.
19. 06. 2012 | 10:09

Ondra Mikš. napsal(a):

Díky za reakci. Ano, problém je v tom Slunci, absolutním monarchovi, který jednou přišel a řekl, že odteď bude vládnout a maximálně je schopen tu a tam přidělit (delegovat) nějaká práva dolů. Tudíž je zřejmě i problematické budování krajů odshora. On by se ten proces dal samozřejmě otočit a vybudovat to celé odspodu - bohužel to předpokládá Velký reset (krize jakýchkoli centrálních autorit). Suveréní vesnice (defaultně se všemi právy) si zařizují kraj pro správu krajských záležitostí a ten si taky platí a tudíž kontrolují. Nikoli tedy způsobem delegování pravomocí dolů, ale delegováním pravomocí nahoru. Vše vychází ze suveréního, svobodného a za své činy odpovědného občana, který se některých svých pravomocí vzdává ve prospěch celku - třeba tím, že volí své zástupce, čímž se vzdávají části svobody ale i zodpovědnosti za tuto svobodu. V osobách zastupitelů se tak koncentruje svoboda a zodpovědnost za rozhodování. Jinak k těm současným krajům - je to blíž občanům, je to praktický kurz zodpovědnosti občanů za své okolí. Je to daleko více participace. Tedy - mohlo by.
19. 06. 2012 | 11:26

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy