12. 06.

Není terorista jako terorista aneb Erdoğanovo dilema

Tomáš Laně Přečteno 1705 krát Přidat komentář

Záleží na úhlu pohledu. Pro někoho je atentátník terorista, pro jiného hrdina. Tahle otřepaná pravda platí už dávno, jen název terorista je relativně nový. V Evropě jsme v druhé polovině 20. století měli teror Rudých brigád v Itálii, skupiny Baader-Meinhof v Německu, vzájemný teror unionistů a katolíků v Sev. Irsku, teroristy baskické i korsické. Palestina zná teror židovský i arabský. Palestinské arabské organizace přenesly teror do Evropy.

Od konce století s rozpadem státu v Somálsku přibyl teror islamistický. Ten se stal pojmem po 11. září 2001 a do dnešní doby mu přídomek islamistický zůstal. Teď se do potírání geografické podoby terorismu zvané Islámský stát pustil Donald Trump (pro spravedlnost zde dlužno ovšem přiznat verbální prvenství Miloši Zemanovi). Začal v Saúdské Arábii. Jako správný obchodník spojil příjemné s užitečným, prodal Saúdům zbraně za miliardy dolarů a aby to nevypadalo, vyzval v Rijádu shromážděné potentáty muslimských zemí kromě Íránu k boji proti Islámskému státu a proti Íránu.

A hle, většinu zemí Arabského poloostrova, Egypt a tobrucký režim z Libye to povzbudilo k absolutní blokádě jedné z „bratrských“ zemí, maličkého, superbohatého Kataru. Dlužno podotknout, že Trump se v odvěkém vnitroislámském bratrovražedném boji mezi sunnity a ší´ity přidal na stranu sunnitské většiny. Ostatně Rusko podporuje Írán, Asadův režim v části Sýrie a tím de facto ší´ity. Že by repríza studené války v muslimských barvách?

Jenže módní boj proti islamistickému terorismu nám teď rozdělil samotné sunnity, z jejichž větve islámu ostatně téměř absolutní většina islamistických teroristů pochází. Metodou zloděj křičí chyťte zloděje se část arabských muslimských zemí v čele se Saudií, hlavním sponzorem radikálního islámu a nepřímo tedy islámistického terorismu spojila proti Kataru, že podporuje terorismus. Katar sice hraje na obě strany, je v něm velká americká letecká základna, odtud vysílá i relativně liberální televizní stanice Al-Džazíra, podporuje však palestinský Hamás a muslimské bratrstvo, které nedávno vypudil egyptský diktátor Sísí z Egypta a které přes Turecko přeneslo svůj hlavní stan do Kataru. Hamás, vládnoucí v palestinské Gazze, je zase největším satanem pro Izrael a také v USA a EU je na seznamu teroristických organizací. Muslimské bratrstvo, nejstarší organizaci politického islámu, také za svého největšího nepřítele považuje radikální wahhábistický režim Saúdské Arábie. Jen v prozápadním Jordánsku působí muslimské bratrstvo legálně ovšem pod absolutní kontrolou královské tajné policie.

Tady nám na scénu vstupuje turecký Erdoğan. Erdoğan se kamarádí s Katarem, Hamásem i muslimským bratrstvem. Zároveň se však pasuje do role nezvaného vůdce ,islámského světa. Vždyť jím byl i osmanský sultán, proč tedy ne Erdoğan! Jenže časy se mění a pro Erdoğana se ukazuje, že není muslim jako muslim (to ostatně věděl, když se pustil do Asadovy vládnoucí šíítské odnože zvané aláwité), ale ani sunnita jako sunnita.

Co má chudák dělat, když i Trump mu k podpoře jeho arcinepřátel a z jeho pohledu arciteoristů syrských Kurdů, kteří jediní nasazují krk v boji proti Islámskému státu, zaujal teď i prosaúdskou pozici a ve svém tvítovacím stylu se začal zmateně vyjadřovat o Kataru.

Erdoğan se tak se svojí sektářskou zahraniční politikou už podruhé ocitá na scestí. Jeho snahám o paktování se Saúdskou Arábii teď učinil přítrž Donald Trump. Ten se stal nejen sunnitou, ale arabským sunnitou. Už ani Erdoğanova služebná islamistická média, která měla vždy jasno, kdo je na světě hlavní šejtán a kdo kromě Erdoğana třímá prapor jediné pravé víry, teď nevědí kudy kam.

Dřív bylo všechno jasné: zlotřilý Západ hází Erdoğanovi klacky pod nohy, aby zamezil nezadržitelnému vzestupu Erdoğanova Turecka mezi světové velmoci. Ale teď, když i Trumpovými zbraněmi tlukoucí srdce islámu stojí na druhé straně barikády? Věru těžká volba, jestliže na druhé straně stojí ší´itský Írán s Putinem v zádech. Asi se ta světová islámská revoluce pod vedením Recepa Tayyipa Erdoğana odkládá. On totiž není terorista jako terorista.

27. 04.

Česko, Zeman a arménská genocida

Tomáš Laně Přečteno 7244 krát Přidat komentář

Český parlament se přidal k parlamentům mnoha dalších zemí, naposledy k německému Bundestagu, a odsoudil arménskou genocidu. Dle očekávání to vyvolalo okamžitý protest Turecka. Ministr zahraničí Zaorálek podal Turkům vysvětlení obvyklé z jiných zemí, že parlament nevyjadřuje stanovisko vlády. V jiných zemích to obyčejně takhle skončilo.

Více »

04. 04.

Má terorismus národnost nebo náboženství?

Tomáš Laně Přečteno 4944 krát Přidat komentář

V ruském Petrohradu došlo k výbuchu v metru. Výbuch byl připsán sebevražedného atentátníkovi z Kyrgyzstánu. Dvaadvacetiletý mladík s ruským občanstvím se prý indoktrinoval při návštěvě ve své rodné zemi.
Ruský ministr zahraničí Lavrov ostře odsoudil terorismus, nedal mu však u nás i na nejvyšších místech oblíbený přívlastek islámský. Terorismus bez přívlastku zcela pochopitelně odsuzuje také islamistický prezident Turecka Erdoğan. Ale ani v západoevropských zemích nedostává výraz terorismus přívlastek islámský.

Více »

22. 02.

Erdoğan, Putin, Trump a Sýrie

Tomáš Laně Přečteno 3204 krát Přidat komentář

Turecký vládce Erdoğan se do syrského konfliktu zamíchal hned na začátku. Podporoval či toleroval sunnitské opoziční frakce, a to i ty extrémistické včetně tzv. islámského státu, pro jednoduchost ho zkracujme po evropsku ISIL. Ti všichni mu mohli být nástrojem jeho mocenské politiky, když už dávno opustil zásadu Atatürkovy sekulární republiky mír doma, mír ve světě. Porušil tuto zásadu v Turecku i v „blízkém“ zahraničí. Koho mezi syrskou opozicí netoleroval, byli Kurdové. hlavní pozemní síla odporu proti ISILu.

Více »

04. 02.

Rusko a Turecko

Tomáš Laně Přečteno 3478 krát Přidat komentář

V poslední době dochází ke sbližování Ruska a Turecka, resp. Putina a Erdoğana. Mají k tomu své pragmatické ekonomické a politické důvody. Historicky byly obě země nesmiřitelnými nepřáteli, jedna pravoslavná křesťanská, druhá sunnitsko muslimská. V dobách, kdy byla Osmanská říše, předchůdkyně současné Turecké republiky, považována za nemocného muže na Bosporu a postupně ztrácela jednu državu za druhou, bylo Rusko jednou z velmocí, které se o skomírajícího obra přetahovaly. Své expanzionistické úmysly halilo do ochrany ortodoxních křesťanů v Osmanské říši. Po rozpadu Sovětského Svazu se naopak Turecko snažilo aktivně ovlivňovat muslimské republiky bývalého SSSR s etnicky tureckým obyvatelstvem.
Zdálo by se tedy, že nemohou být dvě odlišnější země než Rusko, kde se pravoslaví opět stalo součástí státní ideologie, a Turecko, kde dnes vládne sunnitský islám. Turecký diktátor Erdoğan se dokonce pasuje do role samozvaného ochránce muslimů.

Více »

06. 12.

Jak je to vlastně s pozicí Erdoğanova Turecka?

Tomáš Laně Přečteno 5895 krát Přidat komentář

Na první pohled to vypadá, že si Erdoğan dělá co chce. Vlastní zemi, kterou vyděsil údajný puč, válcuje k obrazu svému, Evropskou Unii straší obnovením proudu uprchlíků, každou chvíli si telefonuje s Putinem, za jásotu kremelských stratégů koketuje s tzv. šanghajskou pětkou, čili Organizací šanghajské spolupráce, sdružující Rusko, Čínu, středoasijské postsovětské republiky, ale například i Pákistán nebo Indii. Z povrchního pohledu na mapu tvoří toto uskupení rádoby protiváhu Evropské Unie, která Erdoğanovi pomalu zavírá dveře.Vypadá to hrozivě. Ukuchtí Erdoğan strategické partnerství s Putinem, vymění Evropskou Unii za onu euroasijskou organizaci?

Více »

29. 11.

Demokraticky zvolený prezident?

Tomáš Laně Přečteno 4948 krát Přidat komentář

O tom, zda byl Miloš Zeman zvolen demokraticky, panují pochybnosti od samého počátku. Zarážející údaje o ruském ovlivňování této volby i chmurné prognózy pro volbu příští přináší článek na serveru ura.ru, který citoval i Čro Plus.
http://ura.ru/articles/1036269626

22. 11.

Co přijde po americkém století?

Tomáš Laně Přečteno 6710 krát Přidat komentář

USA se obrátily k Evropě vstupem do 1. světové války v roce 1917. Zdá se, že v roce 2017 z Evropy vycouvají. Evropa od té doby sice zažila nejhorší válku ve své historii, která se rozšířila do celého světa, pak ovšem nejdelší období klidu a blahobytu ve svých dějinách. Také demokracii, jejíž příklad spatřovala v Americe. Na politické transformaci Německa má Amerika hlavní zásluhu. My jsme si z toho století užili všeho všudy necelou polovinu, mezi léty 1918-1938 a od roku 1990. Ale i těch posledních šestadvacet let nám stačilo, abychom pod americkým deštníkem a členstvím v Evropské unii dosáhli nejvyšší prosperity v naší historii.

Více »

25. 10.

Zatloukat, zatloukat, zatloukat …

Tomáš Laně Přečteno 11817 krát Přidat komentář

Zemanovi hradní lokajové byli případem politického kšeftování s řádem pro Jiřího Bradyho zaskočeni. Proti jasnému vyjádření manželky pana Bradyho i sdělení ministra Hermana postavili jen mlžení. Nemohli si dovolit obvinit pana Bradyho a jeho manželku, kteří nemají nic společného s naší vnitropolitickou situací, ze lži, sami se ale báli přiznat pravdu. (Forejt nejspíš pod hrozbou nevyslání jako ambasador do Vatikánu). Při tiskové konferenci, kterou oba lokajové svolali, protože skandál už začal eskalovat, Jiří Forejt, šéf hradního protokolu na všechny přímé otázky, zda s Bradyovými telefonoval, jak oni po příletu sdělili médiím, opakoval, že nebude nic sdělovat.. Jak jména oceněných, tak procedura předcházející udělování státních vyznamenání jsou prý tajné, i když na to žádný předpis ani sankce nejsou. Přitom i muzikálový zpěvák Hůlka už do médii řekl, že udělení státní ceny mu bylo sděleno telefonem. Forejtovo mlžení i Ovčáčkova pověstná arogance rozhodně věrohodnost jejich vystoupení neposílily.

Více »

01. 10.

Meze námluv dvou diktátorů

Tomáš Laně Přečteno 3933 krát Přidat komentář

Turecký diktátor Erdoğan splnil podmínky mnohem silnějšího diktátora Putina, aby se ten k němu milostivě sklonil. Omluvil se za sestřelení letadla a potrestal piloty stíhačky, která ruské letadlo sestřelila. Dopis s omluvou putoval dramaticky, aby došel v Putinem požadovaném termínu do Taškentu na summit zemí Šanghajské pětky. Za pošťáky posloužili Erdoğanovi diktátorští kamarádi Aliyev a Nazarbayev.
Piloti byli zase v rámci kolosálních čistek v armádě po nezdařeném puči označeni za stoupence Erdoğanova dřívějšího spojence, nyní arcišejtána Gülena a zatčeni. Dopis snad neobsahoval jen onu veřejnou, pro domácí konzumaci určenou posměšnou frázi, kterou Erdoğan rád používá při svých četných výpadech proti komukoliv, kdo mu zrovna nejde pod nos: „Ať se na mě nezlobí“. Za touto frází obvykle následuje …ale… Lid to tak alespoň lépe skousl. Však i my tu frázi známe.

Více »

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy