Nejvíc nás zakroužkovalo Luďka Niedermeyera z koalice TOP-STAN. Tak jsem i já vyhrál volby do EP jako čtvrtý volič v pátek odpoledne v jedné z pražských nemocnic. Jsem na to hrdý a jsem rád. Mám zřejmě podobné politické názory jako řada mých uvědomělých proevropských spoluobčanů, kteří nedali na stupidní kampaň o ochraně Česka (proti EU?) a volili koalici, jejímž cílem je aktivní členství v Evropské unii.

EU jako nikdy dřív potřebuje stmelení a co nejhlubší integraci coby globální ekonomická a politická velmoc, která musí čelit nejen dravé expanzi totalitní supervelmoci Číny, rozkladným praktikám chátrajícího geografického obra z našeho východního sousedství, ale bohužel i (snad jen dočasně) poněkud omezenému rozhledu a kupeckému myšlení současného nájemníka Bílého domu. Aktivní členství v EU je naším nejvlastnějším národním zájmem. Rozhodně to není podlézání totalitní Číně nebo Putinovi tvářící se jako diverzifikace našich obchodních vztahů, které vzhledem k naší velikosti a geografické poloze něco podobného ani nepotřebují.

Evropský parlament je celoevropským voleným orgánem. Rozhodující slovo však má Evropská rada složená z představitelů členských států, ideálně (u nás ne vždy a hlavně ne teď) přímo volených občany té které členské země. Evropská rada která úkoluje Evropskou komisi jako výkonný orgán, deleguje na ni pravomoci nebo posuzuje a přijímá její návrhy. Rozhoduje jednomyslně nebo kvalifikovanou většinou. Bez souhlasu Evropské rady nelze v „Bruselu“ nic rozhodnout. V tom je hluboce demokratická podstata EU. Na představitelích členských států pak záleží, jak jsou schopni artikulovat zájmy svých zemí v souladu se zájmy celé unie. A rozhodně nezáleží na velikosti jejich země, jen a jen na jejich schopnostech a jazykové vybavenosti. A také schopnosti přijímat kompromisy. (Což není případ zastydle komunistické „Visegrádské čtyřky“.)

Tady Babiš sází na rozšířený nezájem a neznalost EU a vlamuje se do otevřených dveří řečmi o „posílení“ postavení Evropské rady. Tím hodlá „ochránit“ Česko proti „Bruselu“, nebo svým holedbáním, komu všemu v EU posílá esemesky a co všechno on sám v Bruselu vyjednal? Je to směšná kampaň cílená na jeho voličské jádro rekrutující se většinou z výše zmíněných občanů.

Pyrrhovo vítězství s pouhými 21% se Babiše zjevně dotklo. Proto tak halasně zdůrazňoval, že jeho firma má o dva europoslance víc a tvrdil, že k eurovolbám nepřišlo jeho cílenou protievropskou masáží zpracované nebo netečné voličské jádro. Jenže jemu jako bezzásadovému populistovi jde přece o to pochytat co nejvíc duší. Chtěl by přece být vedoucí silou, jakou už jsme tady za totáče měli, a které se dnes cudně říká módně po anglicku catch-all party. Na necelou třetinu hlasů a nutnost ohlížet se na parlament už přece žehral hned po všeobecných volbách. Na to, že by chtěl vládnout nejraději s 99,99% hlasů jako bolševici a s nikým se o moc dělit, výsledek eurovoleb pro něj zrovna vítězstvím není. Nesvědčí totiž o tom, že mu voličů přibývá, spíš že se jeho podpora drolí.

Od jeho porážky v Praze v komunálních volbách je to to pro něj další ťafka.

Jistě k tomu přispěly i mnohatisícové demonstrace proti mocenskému tandemu Babiš-Zeman podporovanému komunisty v řadě českých měst. Pražská kavárna už má mnoho regionálních poboček. Příště už třeba nedostane na frak jen od pražské, ale třeba i od brněnské, plzeňské, liberecké, budějovické a co já vím které kavárny. Však v žádném z těchto namátkou vybraných měst jeho firma nevládne. (Poznámka: zmíněným kavárnám už jsou malá i velká náměstí. Prý v tom má prsty Soros. Že by inspirace Orbánem?)