aneb jak se Topolánkovi přesto podařil Havlovský projev

V mystických příbězích J.R.R. Tolkiena žije bájný národ hobitů. Mají rádi svá vybraná rustikální jídla, nedají dopustit na své všudypřítomné pivo, pečují o své chaloupky a ve volných chvílích se nejraději hrabají ve svém záhonku a večery tráví vyprávěním příběhu nad již zmíněným mokem, který dovedli k dokonalosti.
Klíčovým principem hobitů je „do not meddle in the affairs of the wizards“ tedy nemontovat se do věcí, kterými se zabývají velcí mágové. Hobiti byli vůbec nejspokojenější, když měli „svou pohodu,“ nikdo je nerušil, do ničeho nezatahoval a nechal je „být.“ Nebezpečí vzrůstající v Mordoru bylo vzdálené a mnozí velice šťastně žijící hobiti o žádném Mordoru často ani nevěděli, protože … co se jich to vůbec týká? Přitom jejich země byla bez jejich vědomí střežena jak mágy, tak tajemnými chodci.

Raději se hobitů na nic moc neptejte
Když nám jako Čechům byla poprvé položena otázka, zda na svém území chceme americký radar, naše reakce byla hobití. Proč nás vtahují do záležitosti velkých? Co se nás to týká? Ještě více nás zarazila reakce Ruska. Teď již bude jakékoli rozhodnutí špatně. Buď se přikloníme pod sféru vlivu Ameriky tím, že radary postavíme, nebo se nepostavením podřídíme ruskému mocenskému vyhrožování. Jakoby zazněl povzdech: „kéž by nám tuto otázku raději nikdo ani nepoložil.“ S těžkými otázkami, které se nás týkají, si prostě nevíme rady. Ať to za nás vyřeší někdo jiný, nějaký jiný mág, třeba NATO. Hlavně ať o svém osudu nerozhodujeme sami.
Jako češi si jen těžko zvykáme na to, že se nás někdo na něco skutečně ptá. Na rozdíl od Ruska se nás totiž Američané skutečně ptají a nevyhrožují – chcete, nechcete, nevadí postavíme jinde. Ale nás ta otázka samotná uvádí do rozpaků - není divu, pokud si promítneme svou novodobou historii. Většinu času jsme byli pod nedobrovolnou “správou“ někoho jiného, někoho velkého, kdo rozhodoval za nás.
Chybí nám odvaha vzít věci do vlastních rukou a vydat se na cestu. „It's a dangerous business going out your front door,” říkávali starší hobiti těm mladším. Tedy česky: Pustit se za práh své opatrovávané chaloupky, může znamenat velké nebezpečí. Odvaha nebo šťáva chybí i našim “reformám,“ kterých se koneckonců nezastává ani samotná vláda.

Topolánkův projev Havlova formátu - blýskání na vykročení do světa?
Důvod proč však tento článek byl napsán právě teď je, že se včera cosi změnilo. Projev předsedy vlády Topolánka, který přednesl předevčírem (31.5.2007) o radarové základně byl ne-hobití. Od dob Václava Havla jsme od politiků již dávno odvykli projevům takovéhoto formátu. Člověku se téměř nechtělo věřit vlastním uším – projev byl odvážný, zajímavý a hlavně zcela nový. Ani jednou v něm nepadla argumentace, jak se takový radar (ne)bude vyjímat na pozadí našich zahrádek a chaloupek a další titěrnosti nám vlastní. Naopak, pan premiér pochopil, jaká je výzva doby a podařilo se mu to dobře říci. Že nežijeme v bezpečném světě, kde vládne jen a jen „pohoda, pivo a dlouhý dým,“ že dost dobře nemůžeme sedět nerozhodnuti (a nezeptáni) na plotě a klátit nohama. Jsou věci, kde je na místě zaujmout jasné stanovisko, kdy je potřeba postavit se po bok velkým globálním hráčům a ujasnit si, kde vlastně stojíme.
Nejraději bychom tuto otázku pochopitelně neřešili, ale pokud si musíme vybrat, raději než ve sféře vlivu Ruska, bude lépe stát po boku Američanů. Také poprvé po dlouhé době se vysoký český politik oprostil od “národních zájmů“ a přestože mluvil k českým posluchačům, zapřemýšlel si ve velkém, světovém kontextu. A vyšlo mu to, ten projev byl skutečně světový a zazněly v něm nové myšlenky, které byly podany uvěřitelným způsobem.
Koneckonců, i vystrašený, nebojovný národ hobitů měl svého Bilba a svého Froda, kteří nakonec donuceni okolnostmi sehráli velkou roli v dějinách Středozemě. Kéž by se taková odvaha, padni komu padni, projevila i v otázce fiskální konsolidace, reformy důchodů a třeba termínu přijetí eura.


Vážení diskutující,
diskuse je široká a zajímavá, vesměs pozitivní a já za ni všem děkuji. Tedy jen několik připomínek, které mě ještě napadly uveřejňuji v dalším blog-článku.

Všem hobitům, elfům a lidem přeji krásný den :)