Obhajoba lenosti

01. 12. 2010 | 07:40
Přečteno 7687 krát
Minulý týden jsem zcela náhodou narazil v dětské rubrice iDnes Alík na jeden text, který mě zaujal už titulkem: Český jazyk v nebezpečí. Autorkou je údajně „čarodějka11“, dívka ve věku 11 let, nicméně styl a zejména obsah textu odpovídá spíš zapšklé redaktorce, která píše článek přesně ve stylu „aby se to paní učitelce líbilo“.

V dějepise jsme se učili o tom, že náš mateřský jazyk kdysi málem zanikl. Ale já se bojím, že to není jen otázka dávné historie, ale že nebezpečí na naši mateřštinu číhá všude kolem nás. Jen se zkuste projít po ulici a počítejte, kolik cizích slov na vás ze všech stran volá.

No, uznejte, kterého teenagera by něco takového napadlo? Pokud toto psala skutečně žačka základní školy, je s našimi osnovami českého jazyka něco velmi v nepořádku. Češtině nic nehrozí, cizí slova jsou především zdrojem obohacování naší mateřštiny, nikoli hrozbou (viz text V. Kodýtka). Pokud to psala redaktorka (což se mi jeví jako ta pravděpodobnější varianta), proč proboha bije na poplach před nebezpečím, které vůbec nehrozí? Někdy mám pocit, že se stáváme mistry světa v nadávání na úroveň vlastní komunikace, což naprosto paralyzuje naši schopnost přemýšlet o jazyce nezaujatě: Ale ta [=angličtina] není jedinou věcí, která ničí češtinu. I zkracování slov ji ničí. V mojí třídě tomu tak alespoň je. Místo pozdravu "ahoj" nebo "čau" mě spolužáci zdraví "cs", "zdrc" a podobně. Místo toho, aby řekli "nevím", řeknou "nwm". Když si chtějí zaklít, neřeknou "ježiši", ale "jzs". Nevím, kdo takovou ptákovinu vymyslel. Snad nejsme tak líní říct jen o pár písmen delší slovo? Možná, že slova jako „cs“ nebo „zdrc“ čarodějčini spolužáci píšou do SMS, ale že by to skutečně dokázali vyslovit? Pochybuju.

Na zkracování ale hlavně není nic špatného. Shodou okolností jsem v minulém týdnu také vedl zde pod minulým zápiskem diskusi s Tribunem a jamsem o vývoji jazyka a jazykové ekonomii. Pokusím se to tedy dnes vysvětlit podrobněji.

Jazyková ekonomie

Proč se jazyky vyvíjejí určitým způsobem a ne jinak, je otázka, na kterou přesnou odpověď nezná nikdo. Nejjednodušší vysvětlení je to, že ve vývoji působí dvě protichůdné síly: jazyková ekonomie a snaha o distinktivnost (odlišení). Ekonomie se projevuje např. v délce slov. Čím slova používáme častěji, tím větší máme tendenci je zkracovat. Graf ukazuje, že průměrná délka slova (v počtu písmen) klesá, postupujeme-li od nejmíň častých slov k těm frekventovanějším (zdroj: korpus mluveného jazyka Oral2008).

Graf
Graf


Důvodem zkracování je naše lenost a snaha neztrácet s komunikací a výslovností příliš mnoho času a energie. Pokud by jazyková ekonomie neměla ve vývoji protiváhu, měly by dnešní jazyky po více než 10 tisících letech vývoje jen jednoslabičná slova s jednoduchou výslovností (např. bez složitých souhláskových skupin). Ekonomie se ovšem neprojevuje pouze v délce slov – ekonomické je také mít jazyk pravidelný (bez výjimek), který se snadno učí a užívá. Proto máme takové problémy s tvary abych a abychom, které jsou na rozdíl od aby (j)sem a aby (j)sme nepravidelné, proto se snažíme cizí slova s nečeským skloňováním napasovat na některý z domácích vzorů: glóbus, bez glóbusu (nikoli glóbu) apod. Dalším důsledkem je pak fakt, že z dlouhodobého hlediska neexistují v jazyce úplná synonyma, slova s naprosto stejným významem: buď jeden výraz zanikne, nebo se nějak významově či stylově odliší (jedinou výjimkou je odborná terminologie, kde český a mezinárodní termín jsou často stoprocentními synonymy).

Snaha po pravidelnosti (jakkoli je ekonomická) jde ovšem přesně proti (také ekonomické) tendenci zkracovat a zjednodušovat: čím kratší jednotky, tím složitější musejí být pravidla pro jejich spojování, abychom stále mohli sdělovat komplikované obsahy. Nemusí zde jít přitom jen o odbornou literaturu. Ačkoli se to možná nezdá, naprosto běžné věty z každodenního dialogu v sobě často skrývají velmi složité významové struktury, např. ve větě No dyť ale pak přeci Karel odešel! prvních pět slov (70 % celé věty) vyjadřuje postoj mluvčího ke sdělované realitě, což je velmi specifický a často i nesmírně složitý typ významu.

Vedle jazykové ekonomie ovšem existuje i snaha odlišit se a potřeba pojmenovávat nové, která tendence ke zkracování vyvažuje. Proto v jazyce existují slova módní, jejichž frekvenční vzestup a pád se omezí třeba jenom na jednu sezónu (kdo si dnes vzpomene, co v roce 1997 označovalo slovo tamagoči?). Jako mluvčí jsme přirozeně tvořiví, a proto se snažíme stále hledat neotřelé způsoby vyjadřování, které ozvláštňují náš projev. Malé procento takových aktualizací se uchytí, drtivá většina skončí zapomenuta. Rozhodně ovšem jazyková móda není nějak nebezpečná pro jazykový vývoj. Stejně jako v oblékání, móda se může líbit nebo může provokovat, to životaschopné z ní se uchytí a zbytek je nahrazen módou novou.

Celá situace s jazykovým vývojem je ale ještě mnohem složitější. V odborné literatuře se také mluví o principu homeostáze, který vývojový pohyb jazyka dává do vztahu se snahou o vyváženost jazykového systému. V každém okamžiku vývoje jazyka je některá část jeho systému v nerovnováze a jazykové změny probíhající mají za cíl tuto nerovnováhu napravit. Změna v jedné části jazykového systému (např. v hláskosloví) má tak za následek napětí a následné přebudování části úplně jiné (např. v tvarosloví). A tak např. historická změna hlásky a > e způsobila odlišení vzorů žena a duše. Když se ve 14. století přestalo ve výslovnosti rozlišovat i a y, byl nedostatek distinktivnosti vynahrazen změnou ý > ej (být se začalo vyslovovat bejt ale bít zůstalo stejné).

Zpátky ovšem k textu z úvodu: všechny tyto vývojové procesy mají jedno společné – nikdo je neplánuje a rozhoduje o nich většinový úzus všech mluvčích daného jazyka. Žádná změna se neprosadí, pokud ztěžuje komunikaci (a nepřináší přitom nějaký vedlejší benefit). Zároveň nikdy nedojde k takovém zjednodušení (např. ve výslovnosti), že by systematicky docházelo k nedorozumění. Hlavním účelem komunikace je sdělovat významy, pokud tento cíl není naplněn, dojde spontánně ke korekci. Vývoj jazyků jsou tedy dějiny lenosti jejich uživatelů. A je to tak dobře: každá inovace musí prokázat právo na vlastní existenci testem, v kterém se na jedné straně měří úsilí nutné k vyjádření a na straně druhé přidaná hodnota ze zapojení nového prvku do jazykového systému. Kdyby lenosti v jazykovém vývoji nebylo, pravděpodobně bychom se dnes topili v záplavě výrazů, které dávno pozbyly svoji funkčnost a které nejsou schopné obohatit způsoby našeho vyjadřování, zatímco zabírají v paměti místo výrazům užitečnějším.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

dennis napsal(a):

Nekolikrat opakovany odkaz na "lenost" mi ozivil vzpominku na moje studentska leta. Vazne jsme se museli zabyvat tematem "Podil prace na polidsteni cloveka". Studenti, kteri nemaji v ucte nic, predevsim je provokuje kazda oficiozni doktrina, zacali s posmechem sirit teorii o "Podilu lenosti na polidsteni opice". Vysvetleni spociva v tom, ze ne snaha pracovat (jak ohavne pomysleni pro vyrostky - tenkrat se neuzival bezne termin tynejdz'r) ALE lenost vedla opici k tomu aby premyslela. Opice, ktera nasla zpusob, jak se praci vyhnout, jak to udelat, aby za ni praci vykonavaly ostatni opice, se stala Clovekem.

Myslim, ze dnes jsme svedky vitezstvi tehle teorie vsude kolem nas. Samozrejme i v jazyce jsme svedky snahy zkracovat slova v psane podobe. Meze jsou ve srozumitelnosti pro respondenty. Cili potreby mladych nuti rozlisovat, jak sva sdeleni formulovat vrstevnikum a jak tem starsim (pokud ovsem jim opravdu zalezi na tom, aby dostali svou odpoved).

S modnimi slovy a celymi vetickami je to totez. Prichazeji, odchazeji. Napriklad, jak casto dnes slysime: "Tohle neresim!" ? Nemusime tuhle veticku casto rikat, ale muzeme se ji casteji ridit.
01. 12. 2010 | 08:20

rejpal napsal(a):

Proč se jazyky vyvíjejí určitým způsobem:
v dnešní době bych řekl, že vlivem médií, zejména reklam. Děti (ale nejen děti) mají úžasnou schopnost vstřebávat slogany, pamatují si je a řada umělých slov přejde do běžného jazyka. Typickým případem je výraz "vow". Před pár lety ho tady nikdo neužíval. Začal se objevovat v reklamách, přešel do scénářů seriálů - a stal se častým i v hovorové řeči.
01. 12. 2010 | 08:25

sid napsal(a):

No, tak se mi zdá, že analogie s modou neni az tak na miste. Obleceni je v nasich podminkach nutnosti, vzhledem ke klimatu. A to je zaklad tzv. mody. Ta se toci stale v kruhu, protoze tam mnoho vymyslet nejde a pokud obleceni neni funkcni, tak je to pouze otazka jedne modni prehlidky. Jazyk je ovsem neco jineho. V zasade jsme nyni opet ve stavu, kdy nas matersky jazyk je v postaveni cestiny na konci 18. stoleti. Neni zde vsak jiz buditelu a tak se rec poskozuje stale vice. To, ze nyni jiz nemame novinare, schopne napsat spravne -i nebo -y, ze politici neumi vlastni rec, natoz cizi (a blaboli pekne nesmysly, jako napr. ..."probihala negociacni vyjednavani..") a mnoho jineho, svedci o tom, ze postaveni naseho jazyka jako zakladniho komunikacniho nastroje v mistni kotline, se stale zhorsuje. Vznikajici slangy, kterym cast populace nemuze rozumet, ktere jsou zalozeny na Vami uvedenem zkracovani, prebirani cizich slov a jejich pouzivani v nespravnem vyznamu atd., to vse nici prave ty vlastnosti, ktere by jazyk mel mit. Protoze schazi ucitele a vzory, ktere by hovorily alespon trochu spravne, tak kultura upada. Zkuste si precist knihy vydane koncem 19. stoleti nap. Prof. V.Tomka. To je krasny jazyk, ktery byl kvetnaty. Precteme si Capka atd. A pak si precteme treba Kunderu aj. Hruza - sprostota, dej jednoduchy, asi jako z lacineho kabaretu.
Asi se mnou vetsina lidi nabude souhlasit, ale moderni ikony literatury se opajeji hlavne hulvatstvim a sprostotou. Cim horsi jazyk, tim lepe...
01. 12. 2010 | 08:26

rejpal napsal(a):

dennis
S tou leností máte IMHO pravdu. Zejména muži (obecně línější část lidstva) mají neobyčejnou schopnost strávit celý den přemýšlením, jak vymyslet něco, čím by si ušetřili pět minut nudné práce. A někdy z toho i něco vzejde.
01. 12. 2010 | 08:27

Samuel Titěra napsal(a):

Díky, tenhle článek se povedl.
01. 12. 2010 | 08:42

dennis napsal(a):

Pane Rejpale,
kdo myslite, ze vymysleli mycku nadobi? Muzi nebo zeny?

A ted bez inspirace jsem si vzpomnel na roztomily TV serial F. L. Vek. Prave minulou nedeli se objevila (symbolicka) postavicka velikeho vlastence - ocistovace ceskeho jazyka (v podani Jiriho Sovaka). Nevim kolik dnesnich "puristu" by se za nazory teto postavicky postavilo. Mi se pojeti autoru jevilo jako laskave a usmevne. Nebyl v tom posmech. Nekdy mi pripada, ze pan Cvrcek se stava tercem "spravedlive zloby a nepochopeni", tak jako v nasem pribehu F. L. Vek.
01. 12. 2010 | 08:49

rejpal napsal(a):

dennis
Nevím, kdo vymyslel myčku. Ale fakt je, že kdykoli se někde v médiích objeví zmínka o nějakých patentech a vynálezech (velmi často obskurních), většinou za ním stojí muži. Jsou častěji hračičkové a mají větší sklony zabývat se iracionálními věcmi.
01. 12. 2010 | 08:58

franťýk napsal(a):

Již minulý blog o cizích slovech a nyní i tento mne dovedl k poznatku, že čeština se samozřejmě pomocí cizích jazyků vyvíjí, ale přesto zůstává sama sebou. Uvedu malý příklad:
V dávných dobách, kdy jsem se začínal seznamovat s ručním elektrickým nářadím, se pro určité druhy nářadí používalo pojmenování podle výrobců. Celkem logicky, protože se těch mašinek dováželo celkem omezeně a od ještě omezenějšího počtu výrobců. Proto každý řemeslník znal:"mafla nebo maflíka" - ruční okružním pila firmy Maffel
"pionýra" - benzinové bourací kladivo firmy Pionjär
"bošku" - obecněji označení pro elektrickou vrtačku
"dusa nebo dusíka" - elektrické bourací kladivo firmy Duss.
Čas popoběhl, rozšířili se výrobci, rozšířil se dovoz a čeština se vrátila domů. "Pionýr" nebo "dusík" se vrátily k názvu sbíječka, "boška" zůstala vrtačkou, je ten maflík zůstal maflíkem, protože líný čech nebude říkat "elektrická okružní pila".
Takže bych o tu češtinyu zase takový strach neměl
01. 12. 2010 | 09:01

pajA napsal(a):

"S tou leností máte IMHO pravdu."

To mě pobavilo. A pak že lenost v jazyce nefunguje.
01. 12. 2010 | 09:13

yara napsal(a):

Velký výr proletěl nízko nad hladinou vody rybníka až se udělal
na hladině vír. Za chvíli oba výíry zmizely. Sakra ta čeština je záludná. Kdo má přednost, živý nebo neživý vejr nebo jak je to správně?
01. 12. 2010 | 09:18

modrý edvard napsal(a):

pane Cvrček, děkuji.
franťýku, děkuji. Už dlouho jsem přemýšlel, kde se slovo "mafl" vzalo. (Myslel jsem, že to je původně nějaké německé sloveso s významem "kroutiti dokola")

nejsem stroj, antispam přehání nečitelnost.
01. 12. 2010 | 09:21

dennis napsal(a):

Pane Frant'yku,
kdyz jsem byl kluk, meli jsme v komore lux a ja jsem kazdou sobotu odpoledne (to jeste nebyly vikendy) musel luxovat. Dnes mame v komore vysavac a ja kazdy patek : -( musim vysavat.

Nepochybne jste mladsi nez ja, i tak Vas priklad je velmi ilustrativni. : -)
01. 12. 2010 | 09:32

Občan napsal(a):

Pane Cvrčku, Vaše pocity a domněnky nesdílím.
Samozřejmě, že se každý jazyk vyvíjí a mění, ale deformace, jež můžeme pozorovat v češtině rozhodně NEJSOU pozitivním vývojem.
Když si vezmu paskvily jako je amerikanismus typu "Mějte hezký večer" nebo nepochopitelný obrat "Při nehodě SE zranili...", neymslím si, na rozdíl od Vás, že čeština není v ohrožení. Je. A hodně velkém.
Něco jiného je totiž DOPLNIT jazyk cizím výrazem tam, kde domácí chybí a něco jiného je NAHRAZOVAT domácí výrazy stejného významu anglismy a amerikanismy. Frankismů a germanismů, pokud mám možnost to sledovat, nepřibývá. Totéž platí o zkratkách.

Velice nerady bych se dožil statitstiky, která by vykazovala, že jen 30% "Čechů" UMÍ česky (jako je tomu v případě Irů například), nebo že 20% rodilých "Čechů" komunikuje pouze anglicky (jako je tomu v případě Švédů). Čeština je starodávný, živý jazyk, který přežil opravdu hodně těžká období. Pokud by mu měla být smrtící ranou lenost některých lidí vč. jazykovědců, bylo by to velmi smutné.
01. 12. 2010 | 09:36

Občan napsal(a):

yara napsal(a):
"Velký výr proletěl nízko nad hladinou vody rybníka až se udělal
na hladině vír. Za chvíli oba výíry zmizely. Sakra ta čeština je záludná. Kdo má přednost, živý nebo neživý vejr nebo jak je to správně?
01.12.2010 09:18:34"

No, ta poslední věta je úplně špatně :o))) Výr je životný a nelze jej proto nijak sloučit s vodním vírem a větu není možné napsat tak, jak jste to uvedl Vy.

Zato tohle je jazykový oříšek:
Na zahradě stálo bidlo. Na něm si ptáček postavil hnízdo, v němž nalezl dobré bydlo. Jenže zafoukal vítr a obě by/idla spadla na zem :o)))
01. 12. 2010 | 09:43

Mikuláš Peksa napsal(a):

Sid: V 18. století byla němčina druhým oficiálním jazykem českého království, v administrativě a vzdělávání naprosto dominovala a německy mluvící oblasti českého království byly územně velmi rozsáhlé.

Oficiálním jazykem současné ČR je výhradně čeština, vysokoškolský titul lze obdržet i s velmi chabou znalostí angličtiny a prakticky se u nás téměř nevyskytují úředníci, kteří by se nemuseli angličtinu učit jako cizí jazyk. A pokud vím, není u nás žádná převážně anglicky mluvící obec.
01. 12. 2010 | 10:01

Míval napsal(a):

Občan: není "dobré bydlo" spíš abstraktní pojem, který spadnout nemůže?
01. 12. 2010 | 10:02

vaclavcvrcek napsal(a):

Občan: Používáte výrazy jako "paskvil", "deformace", ale na základě čeho tak soudíte? Připouštíte si, že jevy, které se Vám osobně nelíbí, můžou být pro někoho přijatelné nebo dokonce někým oblíbené? Čeština by byla skutečně v ohrožení, pokud by u významného procenta nově narozených českých dětí přestávala být mateřským jazykem. To se zjevně neděje, takže jsem klidný.
01. 12. 2010 | 10:05

Mikuláš Peksa napsal(a):

Občan: problém je v definici toho, co je čeština. Pokud v roce 2050 nastane situace, kdy 30 % populace mluví jazykem, který v roce 2010 označujeme jako češtinu, a zároveň 70 % populace mluví jiným jazykem, který ze současné češtiny vznikl, pak bych jako češtinu roku 2050 označoval jazyk většiny čechů v tomto roce a chápal bych to tak, že čeština prošla vývojem - a to i navzdory tomu, že by ten vývoj zahrnoval přijmutí velkého množství anglismů, japanismů nebo výrazů jakéhokoli jiného původu.

Jsem laik, ale myslím, že mi tento přístup k definici jazyka připadá rozumnější.

Chtěl jsem Vás poprosit o nějaký link na situaci ve Švédsku, rozhodně mě to zaujalo.
01. 12. 2010 | 10:23

Tužka napsal(a):

Tužka napíše, pane autore, děkuji, zjišťuji, že nikdy toho nevím dost, třeba zrovna o jazyce, kterým píšu a mluvím. Tak zas příště,.. něco zajímavého, něco poučného. Tužka, a už vím, jak je to s tím "bejt", co používám.
01. 12. 2010 | 11:02

Čvančara napsal(a):

Milý pane Václave Cvrčku, ony výrazy vymysleli blboušové, líbí se blboušům a těch je v poslední době v národě nějak příliš, takže s tím nic neuděláte.
01. 12. 2010 | 11:04

xxx napsal(a):

To autor: doporučuji autorovi
sem tam číst blogy a zjistí, že čeština opravdu v ohrožení je.
Neorganické spojování cizích výrazů s českými a počet hrubek
ve větách překročil mnhonásobně
únosnou míru.
Pro cizince, učícího se spisovné češtině
musí být četba některých blogů
pocitem, že se učil nějak úplně jiný jazyk.
01. 12. 2010 | 11:09

vilemkodytek napsal(a):

Typickým dokladem účelnosti jazykové ekonomie jsou zkratky: USA, EU, BBC. Někdy se už jako zkratky ani nečtou: UNESCO, ČEZ.
01. 12. 2010 | 11:12

Občan napsal(a):

To Mikuláš Peksa:

To ne. Každý jazyk je definován (určen) VLASTNÍ a PŮVODNÍ slovní zásobou, vlastní gramatikou, literaturou v něm psanou a ještě dalšími znaky. To, co popisujete NEBUDE čeština, ale slátanina, pseudojazyk. Ony už takové existují dnes - jidiš, ladino, "cirkusáčtina", "námořničtina"; a nejedná se o slangy, ale skutečné pseudojazyky, kterými se i píše, v případě jidiš a ladina dokonce i knihy. Přesto to NEJSOU jazyky - nemají tu vlastní původní slovní zásobu.

To je právě ten rozdíl - to, co jste popsal, to je opět jen pseudojazyk, vzniklý z přejatých slov, nebude se jednat o vlastní a původní slovní zásobu.

Link nemám, to mám od švédského učitele a historika, který u nás byl minulý týden na návštěvě a jemuž rozhodně nemám důvod nevěřit. Jedná se o následek 70. let 20. století, kdy se Švédi nadchli pro angličtinu, protože Abba zpívala výhradně anglicky. No, a pak zjistili, že angličtina má daleko jednodušší mluvnici, že je pohodlná i co do výslovnosti a neštěstí bylo hotovo.
Když se jim narodily děti, tak s nimi mluvili anglicky odmalinka; ty děti opět rychle zjistily, jak je angličtina pohodlná a na švédštinu se vybodly. To je celé, takhle sandno a rychle vznikly dvě generace Švédů, kteří už neumí švédsky.

V Irsku to je ještě smutnější, tam už umí irsky jen cca 30% populace (myslím tím Irskou republiku, v Severním Irsku je situace ještě horší!). Všichni ostatní mluví anglicky a v poslední době ještě polsky (ve dvouapůlmilionovém Irsku žije totiž cca 80 000 Poláků).

Takže já bych to vůbec nepodceňoval. Umírání jazyka může být velmi rychlé. Podívejte se, jak dopadla lužická srbština, hlavně poté, co Německo a ČR přestaly dotovat její uchovávání při životě.
01. 12. 2010 | 11:12

vilemkodytek napsal(a):

Občan:
"Každý jazyk je definován (určen) VLASTNÍ a PŮVODNÍ slovní zásobou, vlastní gramatikou, literaturou v něm psanou a ještě dalšími znaky."

To je Vaše definice. Nikde jinde se s ní nesetkáte. Je to jako byste říkal, že český voříšek není pes.

Za plnohodnotné jazyky se považují i kreolské jazyky, které vznikly křížením dvou různých jazyků.
01. 12. 2010 | 11:33

vaclavcvrcek napsal(a):

Občan: Prosím Vás, můžete uvést příklad jednoho "vlastního a původního" českého slova? Kromě Čapkova "robota" mě nic nenapadá - všechno jsou to přejímky ze starého slovanského základu, z indoevropštiny nebo z jiných jazyků. Prohlédněte si libovolný etymologický slovník a zjistíte, že to, co říkáte, je s prominutím blbost. Podobně tomu je i v gramatice - proč si myslíte, že si jsou indoevropské jazyky v tolika strukturních aspektech podobné? Protože přejímaly (od sebe navzájem nebo z jiného zdroje) gramatické konstrukce.
01. 12. 2010 | 12:36

Mikuláš Peksa napsal(a):

Občan: Určitě máte pravdu, že takhle jazyk definovat můžete. Bohužel nejsem lingvista, takže nejsem schopen dohlédnout důsledky, ale intuitivně bych očekával, že s takovou definicí se dostanete ke sporu. Například jazyk, kterým se na našem území mluvilo v 9. nebo ve 12. století mi přijde gramaticky a slovní zásobou odlišný od dnešního jazyka natolik, že bych je oba nemohl označit za češtinu (nebo bych například musel slovenštinu taktéž označit za dialekt češtiny, protože mi přijde podobnější).
01. 12. 2010 | 12:40

Občan napsal(a):

Jasně, Václave Cvrčku, a ty praslovanské indoevropské základy se postupně vyvinuly v samostatný jazyk - jehož většinovou podstatou ovšem je stále ta praPŮVODNÍ VLASTNÍ slovní zásoba. Mám za sebou první rok studia staročeštiny a zkoušku z tohoto předmětu v rámci studia oboru historie-archivnictví, takže VÍM, čím je jazyk definován; a Vy se vztekejte jak chcete.

Já sice mohu chápat, že Vy budete za každou cenu obhajovat své mmmhmmm... řeči o užitečnosti "moderní" slátaniny, plné přejatých cizích slov a zkratek, jíž se čeština postupně stává, ale to nic nemění na tom, že to nebude čeština, ale pseudojazyk. Zpotvořenina, zmetek, invalida; nic víc.

Mimochodem, jak Vy byste tedy definoval český jazyk?
01. 12. 2010 | 13:00

Čochtan napsal(a):

"...Místo pozdravu "ahoj" nebo "čau" mě spolužáci zdraví "cs", "zdrc" .."

Na to je jen jedna odpověď: pmp!
01. 12. 2010 | 13:08

Čochtan napsal(a):

"vlastního a původního" ?
Tak si srovnejme třeba kuchyň a Küche. Podobnost čistě náhodná ?
01. 12. 2010 | 13:12

Občan napsal(a):

Mikuláš Peksa napsal(a):
"Občan: Určitě máte pravdu, že takhle jazyk definovat můžete. Bohužel nejsem lingvista, takže nejsem schopen dohlédnout důsledky, ale intuitivně bych očekával, že s takovou definicí se dostanete ke sporu. Například jazyk, kterým se na našem území mluvilo v 9. nebo ve 12. století mi přijde gramaticky a slovní zásobou odlišný od dnešního jazyka natolik, že bych je oba nemohl označit za češtinu (nebo bych například musel slovenštinu taktéž označit za dialekt češtiny, protože mi přijde podobnější).
01.12.2010 12:40:37"

Bane, divil byste se, kolik toho má dnešní čeština společného se staročeštinou a dokonce i se staroslověnštinou. Ale i se staroruštinou třeba. Samozřejmě jen v určité části slovní zásoby, která popisuje věci a ejvy, jež se za ta staletí v podstatě - přírodu, zemědělské práce, některé řemeslné práce, některé obřady a zvyky, některé způsoby chování a jednání. Pochopitelně staré formy jazyka nejsou schopny vyjádřit moderní technické jevy a objekty - třeba automobil by bylo nutno popsat jako samohyb (tedy vůz se samočinnou hnací jednotkou) :o) ne, že bychom si nezvykli - Němci mají svůj Fernseher (televizor) - česky to je vlastně "dálkohled", což ovšem úplně nevystihuje vlastnosti televizoru a navíc tu už máme starší dalekohled, takže u nás se české označení televizoru neujalo. Třeba germánské a ugrofinské jazyky obecně používají velmi málo přejatých slov a vyvíjejí se přitom docela utěšeně i dnes...

No, a s tou slovenštinou. Je-li zde nějaký Slovák, asi mne bude nenávidět, ale moderní slovenština je v podstatě umělým jazykem, jehož základy položili čeští bratří v 17. století (pomocí češtiny Bible kralické), ale dotvářili a kodifikovali jej až obrozenci koncem 18. a 19. století. Jako základ moderního jazyka použili, pokud se nepletu, liptovské nářečí.
01. 12. 2010 | 13:31

Pavel13 napsal(a):

:Občan
Já bych tedy český jazyk nijak nedefinoval, páč každý ví, co to je. To bychom mohli definovat každý pojem a každé slovo a dopadli stejně jako naše sbírka zákonů (plná definicí známých pojmů).
01. 12. 2010 | 13:42

Míval napsal(a):

vilemkodytek: ano, zkratky jsou jistě účelné - pro nějaký účel. Ale při vzpomínce na Mládkovu "zkratkovou" písničku, nechtěl bych žít ve společnosti, která v rámci oprávněné jazykové lenosti či spořivosti tak bude mluvit.
01. 12. 2010 | 13:51

vaclavcvrcek napsal(a):

Občan: Jestli Vách chápu dobře, tak to ryze české je to, co se vyvinulo z praslovanštiny. Netrápí Vás, že to ta praslovanština musela odněkud vzít? Ale hlavně, co je tak dobrého na těch od původu slovanských jevech? Mají nějakou zvláštní kvalitu vyplývající z jejich "čistoty rasy", kterou přejímky nemají?
01. 12. 2010 | 14:15

pH 77 napsal(a):

O těch úsporách a zjednodušování bych si dovolil zapochybovat. Počítejte slabiky se mnou: mluvit - komunikovat; říct - zkomunikovat; domluvit - vykomunikovat; mezivládní - intergovernmentální (to je úplný extrabuřt!); učit - edukovat ... Ale možná jde jen o ten případ módy, která přejde.
01. 12. 2010 | 14:23

pH 77 napsal(a):

Co se týká nepravidelností, tak úplně miluju španělštinu, jejích nepravidelnosti jsou v podstatě velmi dobře předvídatelné a ... tak nějak pravidelné. Kromě toho má nanejvýš jednoduchý, fonetický pravopis. Báječný jazyk na učení!
01. 12. 2010 | 14:27

vilemkodytek napsal(a):

Občan & vaclavcvrcek:
Občan to říká - z indoevropštiny.
Čeština a angličtina jsou indeovropské jazyky, takže vlastně přebíráme ze svého. Vezměte si třeba přejímku kliknout, klikat z click, co je na tom cizího?

Občan:
K těm Švédům: To, že většina z nich mluví nejen švédsky, ale i anglicky je přece skvělé!

K definici jazyka:
Jazyk můžete vymezit ze dvou hledisek - obecně pojem jazyk a konkrétní jazyk se svými mluvčími.

V tom prvním se lingvisti shodnou na tom, že má systémovou povahu, kterou přejímky slov, kalků, frází nemohou jen tak změnit.

To druhé není věc lingvistů, ale občanská a/nebo politická, mocenská. Jazykovědec nemůže rozhodnout o tom, zda srbština a chorvatština jsou jeden, nebo dva jazyky.
01. 12. 2010 | 14:35

pH 77 napsal(a):

Pane Cvrčku, někde jsem četl, že podoba soudobé spisovné češtiny je vlastně výsledkem rozhodnutí několika lidí v době národního obrození. Že jde o vlastně o svévolně vybraný soubor jazykových jevů, které se vyskytovaly na různých místech země. Proto není spisovná čeština jako celek přirozená vlastně pro nikoho ani v Čechách ani na Moravě. Nechtěl byste napsat na tohle téma, jestli je to pravda, článek? Aby lidi věděli, že spisovná čeština je vlastně něco jako lámání prstů na dívčích nohách v Číně (v zájmu ideálu krásné drobné nožky).
01. 12. 2010 | 14:38

vaclavcvrcek napsal(a):

pH77: Děkuju za námět, promyslím to. Každopádně máte částečně pravdu, spisovná čeština skutečně vznikla uměle a nemá návaznost na předcházející jazykový vývoj. Není to ovšem bez souvislosti s probíhající diskusí: celá aktivita obrozenců byla ve jménu ideálu čistoty jazyka.
01. 12. 2010 | 14:50

vilemkodytek napsal(a):

Míval:
Mslt jk, ž bchm psl jn zkrtk? :-)
To by asi bylo těžké, ale tak nějak to je v hebrejštině, tuším.
01. 12. 2010 | 14:51

pH 77 napsal(a):

Vilemkodytek: Současná hebrejština je také v zásadě nový a umělý jazyk stvořený jazykovědci na přelomu 19. a 20. stol.
01. 12. 2010 | 14:59

mb napsal(a):

s láskou chci vstávat , s láskou chci spát ...
http://www.youtube.com/watc...
01. 12. 2010 | 14:59

vilemkodytek napsal(a):

pH77:
No jo, ale JHV asi nestvořili ve 20. stol. :-)

K umělosti spisovných jazyků: Všechny jsou v jistém smyslu "umělé", proto se vyučují ve školách. Kdesi jsem četl, že do anglické RP výslovnosti se rodí snad jedno procento Angličanů. ("umělé" dávám do uvozovek, protože umělé jazyky jsou něco ještě jiného)
01. 12. 2010 | 15:31

Mikuláš Peksa napsal(a):

Občan: no, z hlediska gramatického - aorist a imperfektum nebo duál zanikly v "češtině" až cca v 15. století (jestli se nepletu). Předpokládal bych, že definice jazyka dle Vašeho požadavku bude zahrnovat a výčet jím rozlišovaných slovesných tvarů, takže nebute moci označit češtinu z 13. století a češtinu z 20. století za jeden jazyk.
01. 12. 2010 | 15:31

Míval napsal(a):

vilemkodytek: To jsem ani tak nemyslel, jako spíš vytváření skutečných zkratek a jejich praktické užívání v řeči - jak se například děje v obchodní angličtině (CEO had to leave ASAP so we left out AOB.)
Vámi uvedené vynechávání samohlásek je při velmi nedbalé řeči celkem časté, i když zatím ne tak přehnaně, jak jste uvedl Vy.
01. 12. 2010 | 16:18

vilemkodytek napsal(a):

Míval & pH77:
FYI: mělo být JHVH, tak spěchám asap to opravit.
Mějte hezký den!
01. 12. 2010 | 17:26

Da.Rock napsal(a):

Tak když je řeč o té češtině, tak já se svěřím s jedním fenoménem, který mě enormně žere. Je to pražakismus a jako většina pražakismů (výrazů zrozených a používaných především v Praze a jejím blízkém okolí) je odporný a nelogický.
Je to zaměňování slovesa "dá" slovesem "nechá".
Znáte to - do receptu potřebujete např. olivový olej, který momentálně doma nemáte, ale není to problém, jelikož se celkem běžně DÁ koupit v každém obchůdku.
Ale pražák je přesvědčen, že se ten olej NECHÁ koupit v každém obchůdku.
Jistě, ten olej tam sedí v regálu a říká si: Co dneska? Nechám se koupit, nebo nenechám? No - včera jsem se nenechal (a bránil jsem se), dneska se tedy nechám.
Z formálního mluvnického hlediska to není o nic větší blbost, než se se DÁ koupit, ale DÁ je zažito po desítky, možná stovky let. Zato odporný novotvar NECHÁ se teprve zabydluje a rozšiřuje. NECHÁME ho?
01. 12. 2010 | 20:31

Aleš Vyhnal napsal(a):

To vaclavcvrcek:

Je možné, že slovo "bumbat" je stejného původu jako anglické "imbibe"?
01. 12. 2010 | 21:31

Tribun napsal(a):

Za klíčové považuji tyto dvě věty: "Snaha po pravidelnosti (jakkoli je ekonomická) jde ovšem přesně proti (také ekonomické) tendenci zkracovat a zjednodušovat: čím kratší jednotky, tím složitější musejí být pravidla pro jejich spojování, abychom stále mohli sdělovat komplikované obsahy.

Hlavním účelem komunikace je sdělovat významy, pokud tento cíl není naplněn, dojde spontánně ke korekci."

Mám totiž vážné obavy, že potřeba sdělovat komplikované významy dramaticky klesá. Na líbí/nelíbí nic složitého není, a víc pro "komunikaci" na Facebooku snad ani není potřeba, to ostatní zajistí obrázek.

Momentkový exhibicionismus SMS, FB apod. je ve své podstatě monolog s autistickými prvky a jakákoliv složitost je z jeho pohledu rušivá a znepokojující. Pod tímto tlakem se jazyk sice mění, ale není to ani vývoj, natožpak rozvoj, je to degenerace. Složitost světa stoupá, a jak na to reaguje jazyk? Zjednodušováním.

Na sociálních sítích jsou sice lidé zdánlivě stále spolu, ale ve skutečnosti jsou izolovaní a osamocení. Připočteme-li k tomu reklamu, tedy rychlé, úderné a jednoduché "sdělení" (ono jde spíše o implantaci, než komunikaci) a vůbec celou kulturu klipů (neplést s kulturou kriplů), myslím, že to mají lidské jazyky spočítané, protože jejich funkci již většina (sic!) nepotřebuje.

Přizpůsobování se většinovému vkusu a upřednostňování masové přístupnosti před udržením vysokých standardů spolehlivě zvyšuje prodejnost, ale snižuje kvalitu.

S těmi zkraje citovanými výroky souhlasím, jenom si myslím, že právě proto, že to takto funguje, je čeština (ale týká se to podle mne i dalších jazyků) ohrožena je, minimálně zjednodušením a zhrubnutím, protože jazyk ztrácí nejenom funkce estetické, ale i komunikační.
01. 12. 2010 | 22:46

vaclavcvrcek napsal(a):

Ale Vyhnal: Nejspíš není, podle Rejzkova etymologického slovníku vzniklo bumbat nejspíš nápodobu zvuku při pití, příp. to pochází z dětské řeči.
01. 12. 2010 | 23:28

vaclavcvrcek napsal(a):

Tribun: Nebudu polemizovat s Vaším světonázorem. Máte-li pocit, že spějeme do záhuby, stejně bych Vás nepřesvědčil. Tak snad jenom poznámka: ve všech dobách si lidé mysleli, že žijou v úpadku a jsme stále tady, komunikujeme, dokonce se nám čas od času podaří i nějaké velké dílo (třeba literární). Nebyl bych proto tak rychlý v tom odsuzování - spíš mám pocit, že naše doba se nijak zvlášť od těch předchozích neliší.
01. 12. 2010 | 23:35

habrav napsal(a):

pro mě je uši a oči rvoucí - "Mějte hezký den"
01. 12. 2010 | 23:53

Aleš Vyhnal napsal(a):

To vaclavcvrcek:

Díky. Myslíte, že je reálné, aby tento slovník byl on-line k dispozici?

To Tribun:

Myslím, že smsky mohou člověka učit jisté jazykové dovednosti, a sice, jak se vyjádřit přesně co nejúsporněji. Na Facebooku je prostor neomezený, čili si tam člověk může rozvíjet své vlastní jazykové schopnosti písemného vyjadřování ad libitum. Ovšem hypocerebrikové jsou v lidské populaci ubikvitární a nyní mají oproti minulosti možnost tesat dříve výlučně verbální projevy svého hypocerebrismu do internetového webu, to je pravda.
02. 12. 2010 | 00:01

modrý edvard napsal(a):

Pane Cvrček, mám dotaz: "bych" je prý pozůstatek onoho času zvaného aorist. A tento aorist se - prý - vyskytoval v proto-indoevropském jazyce. A to znamená, že tito naši předkové měli velmi rozvinutou gramatiku. Víc než my - my toho aorista skoro nemáme. Kruci, a k čemu jim to bylo? Jak se to slučuje s jazykovou ekonomií? Nebo se někde pletu? Děkuji.
pro Da Rocka: konečně chápu, proč často nemůžu v hypermarketu najít rejži, cukr, mák, kakao ap - oni se nenechají koupit.
02. 12. 2010 | 00:07

Karla napsal(a):

Je to opravdu varovné. Intenzivní, oficiálně nejprve opěvované a vyzdvihované poangličťování v severských zemích dopadalo tak, že mladá generace nedokázala číst a pochopit ze souvislostí vlastní národní klasiky natož dřívější odborné či historické spisy a listiny - a snad by se pro ni musela národní literatura překládat do angličtiny. Zároveň číst a dokonale porozumět trochu náročnějšímu, uměleckému, odbornému či běžnému textu, užívanému v lidské komunikaci, v autentické,"RODILĚ", psané nebo mluvené angličtině, to také nedokázali.

Mistrovství porozumění v cizím jazyce dosahuje málokterý překladatel, který léta jazyk i prostředí jeho vývoje dopodrobna studuje, natož průměrný uživatel, ustrnuvší v komunikaci nakonec na povrchu a nedešifrujíc smysl textu ani v mateřštině, ani v přejatém jazyce.
V takovém případě pak smysluplná komunikace kohokoli s kýmkoli vázne a objevuje se v ní mnoho šumů z nepochopení.

Rozvrat a zánik národní pospolitosti je tím předznamenán a bez resuscitačních akcí 'a la obrození je téměř zaručen. Některé debaty zde dokumentují, jak rozdílně si čtenáři vykládají smysl slov i celkový smysl textů v češtině.
Obávám se, že se švédský model u nás právě ujímá - my si v prošlapávání dávno známých slepých cest, zvlášť ve školství, nyní přímo libujeme.
***

"Činíme něco velice historického, pokud mluvíme česky.." řekl nějak podobně Čapek.
Co vše je uloženo v mateřském jazyce, to dokážou docenit a obsáhnout jen skuteční jazykovědní géniové. I v jazykovědě je už úzká specializace. Polygloty a polyhistory nemůže tato doba zaplatit, zvlášť pokud ve společnosti hrají prim úzce specializovaní, všeobecně nevzdělaní technokraté. Koneckonců, od homo economicus se chce jen to, aby byl pouhým konzumentem ideologií a moc kriticky a logicky neopřemýšlel.
PS: Spisovná slovenština vznikla přece tak, že se Štůr zdržel "pod viechou" a pak musel dokončit překlad z češtiny do ruštiny.

/ doufám, že zde aktivní Slováci mají smysl pro humor./
02. 12. 2010 | 02:35

Karla napsal(a):

Oprava: nedešifrující, a škrtněte si ..pak.
a možné další chyby - píšu rychle a usínám u toho. Přeju hezké ladovské ráno všem. Mně by se líbilo i půl metru sněhu -ale k tomu alespoň 10° nad nulou!
02. 12. 2010 | 02:47

Karla napsal(a):

Neusnu. Tak mi napadly verše J. Seiferta:
Krásná jako kvítka na modranském džbánku
je ta země, která vlastí je ti ...
...sladká jako kůrka dalamánku, do nějž nůž jsi vnořil k rukojeti..
- nikoli z vlasteneckého sentimentu, ale pro někdejší debatu s francouzským překladatelem, jemuž činilo potíže vyhledat ve své řeči slovo pro cokoli s kvalitou našeho žitného chleba.. aby dalamánek nebyl žemlí.

Je nás Čechů a Moravanů 10 mil. Francouzi, kterých je 65 mil., mají zákon na ochranu národního jazyka. Slováci též - mnohým to připadá zpátečnické. Třeba Švédům a Dánům v sedmdesátých letech to tak připadalo určitě. Dnes je Švédů přes 9 mil a už alespoň vyhlášku o národním jazyce mají také.

Dvě století stačila na to, aby se působením latinského kostela, latinské nebo německé školy či úřadu, přílivem cizí aristokracie, nebo zásluhou dobově pofrancouzštělé a poněmčelé šlechty i měšťanstva košatá humanistická čeština téměř vytratila z atlasu živých jazyků.

Naši trendy lingvisté mají pocit, že čeština si poradí sama. Do spisovné jazykové normy dnes už fušuje min. vnitra i feministické inženýrky, zato povinnost používat ve škole i veřejné písemné a mluvené komunikaci všem sroyumitelný spisovný jazyk kodifikovánu nemáme. Zákony této republiky, stejně jako rozhodnutí soudů a úřadů jsou vydávány v právnicko - byrokraticko - ekonomickém slangu, formovaném navíc byrokraty EU, kterému veřejnost rozumí jen přibližně, hovorový projev některých pedagogů i moderátorů pořadů pro mládež atd již připomíná argot. A jemu se též podobá jayzk IT a SMS.

Soudobá krásná literatura tento styl doby více či méně dovedně zachycuje, ale též zmnožuje. K tomu přibyde brzy generační problém s čtením ručně psaných projevů, neboť pokud se prosadí podnikatelský zájem brát z každého slabikáře honorář a tantiémy za autorská práva k abecedě, děti budou mít potíže s čtením korespondence od rodičů i prarodičů, asi jako my dnes s čtením kurentu.

Nač potřebujeme dvojí písmo nespojité, pokud už nyní tiskové písmo se ručně "obkresluje" samostatně a každý se tomu naučil až dosud individuálně, bez působení školy, to nikdo nezdůbvodňuje.

Zato dovednost psát plynulé písmo spojité ztratíme. A s tím spoustu tréninku pro mozek z nácviku jemné mechaniky ruky, kterou využíváme, i když nepíšeme.
Svobodná soutěž podnikavců je posvátná kráva - možná zažijeme, že "konkurence" bude předlohy pro české ruční písmo přinášet tak často, jak často najdou autoři spolupodílníky výtěžku na min. školství. Zprivatizovat si slabikáře, to je husarský kousek.

Komunikační tříšť, kterou se dnes dorozumívají děti mezi sebou, i to, čemu jsou vystaveny v mediálním a společenském diskursu, absence četby a y toho plynoucí povrchnost a nedostatečnost slovní zásoby v mateřském jazyce, - to vše,zdá se mi, vytváří v myšlení nejmladší generace již velmi hluboké kaverny. Mozky se tímto typem komunikace "přeprogramovávají", ale zřejmě nevyváženě, chaoticky. Zdalipak se za sto let najdou noví obrozenci, kteří by ten systém českého jayzka a výstižnou slovní yásobu dali opět dohromady? Zdalipak tu jako Češi ještě vůbec budeme?

Co nás vede ke kálení do vlastního hnízda a k pomlouvání nebo snižování výynamu národního obrození, to opravdu nevím. Muselo to být podobné, jako pokoušet se z louže se střepy, jichž se množství už poztrácelo,slepovat džbán a vrátit dovnitř i původní víno. Ani obroyenecké jayzkovědě a generacím následujícím se se nepodařilo posbírat a doplnit dovnitř všechny atomy obsahu, některý střípek snad byl vlepen jinam - ale byla to grandiozní práce!
Při četbě diskuse vybavila se mi ještě postava z Faldbakkenova románu Bídné roky, vyjadřující se pantomimou a tancem.. Obrázky, grimasy, histrionská gestika, skřeky - to vše už nyní nahrazuje jazyk. Neschopnost myslet následuje. Zpátky na stromy!
02. 12. 2010 | 05:13

Karla napsal(a):

Aleši Vyhnalovi -
Latinsky Bibo, bibi, bibitum - pít, ale i napájet se, sát,vpíjet se,dokonce žíznit i chlastat - takže zřejmě rozšířeno až po Hadriánův val a přilehlé okolí - to víte, vojsko.. a zvukomalebně se to také podobá např. slovu gl´gať - jak se na pití podílejí rty nebo jindy hrdlo...

Vypečená hra nebo zvyk bibo ad numeram, alias Bibere more Graeco(pít na řecký způsob) znamenal vypít tolik číší, kolik písmen mělo oslavencovo jméno, nebo učinit mu tolik vydatných přípitků dokola. Udržela se v pozměněné podobě takového hromadného opíjení do dneška - za zpěvu "Kdo jsi se v léééednu náááródil..i u nás. Jistě znáte. Není nic nového pod sluncem 8-).
02. 12. 2010 | 06:08

rejpal napsal(a):

Da.Rock
Máte pravdu v tom, že výraz nechá se koupit je hnusný - ale jako Pražák se s ním setkávám velmi málo a vždycky jsem si myslel, že pochází ze stejných končin jako máme doma králíci.
Osobně nevidím problém v přejímání slov - vždycky to tak bylo, některá slova zase zmizí, jiná se stanou součástí odborné terminologie, část přejde do obecného jazyka. Horší je to se stavbou vět. Vždycky mě zvedne, když slyším v médiích "Zeptám se vás na otázku". A v novinách i knihách enormní výskyt vložených vět, neukončených čárkou.
02. 12. 2010 | 07:12

žena napsal(a):

Zajímalo by mě, proč se na školách nevyučuje o Bohuslavu Balbínovi.
Zkusím se zeptat pana Broma.
02. 12. 2010 | 07:40

Tribun napsal(a):

@vaclavcvrcek
Uvědomuji si, že po desáté večerní mívám sklony k patetismu a moralizování, tak ještě jednou a pokusím se vypreparovat do důležité: se změnami ve způsobu sociální interakce klesá potřeba vyjadřovat složité obsahy, což se podle mne nutně vyústí - zcela v souladu s vaším míněním o ekonomice jazyka - ve zjednodušování jazyka, omezování aktivní slovní zásoby a celkové ztrátě pestrosti a vyjadřovacích možností, protože je mluvčí přestanou využívat. Ve sděleních začínají převažovat jednoduché emoce nad složitými prožitky. Nebo je to alespoň nápadnější.

Že takový vývoj nepovažuji za pozitivní nezastírám, ale to je věc zcela jiná.

@Aleš Vyhnal:
Na učení se stručnosti a výstižnosti určitě není nic špatného, sám jsem si kvůli tomu pořídil účet na twitteru, aby mne to donutilo, ale pokud zkratkovité a heslovité vyjadřování začne převažovat, máme problém. Mezilidské vztahy se na rád/nerad zredukovat nedají, těch odstínů, a to nikoliv jen estetických, ale přímo existenciálních, je v nich příliš mnoho.
02. 12. 2010 | 09:55

Mikuláš Peksa napsal(a):

Tribun, Karla: Pak se nabízí otázka, jestli zjednodušování jazyka a úrovně komunikace považujete za příčinu, za důsledek nebo za vzájemně provázané jevy. V tomto se nejspíš ztotožňuji s autorem, protože si myslím, že jazyk se přizpůsobuje úrovni komunikace a nikoli naopak, nebo je to alespoň naprosto dominantní směr působení (otipoval jsem Vás správně, pane Cvrčku?). Z předchozího tvrzení vyplývá, že bychom měli zlepšovat intelektuální úroveň uživatelů jazyka a tím jazyk chránit, protože opačný postup je neúčinný. Asi se lze přít o to, jestli čeština upadá nebo neupadá, ale jsem toho názoru, že o kultivaci intelektuální úrovně českého národa bychom se měli snažit nezávisle na tom.
02. 12. 2010 | 11:09

Pavel13 napsal(a):

:modrý edvard
Doufám, že "rejži" v hypermarketu nikdy neuvidím.
Z potravin mne ještě přivádí v úžas nesklonné "sejra".
02. 12. 2010 | 13:22

vilemkodytek napsal(a):

Mikuláš Peksa:
To je přesné.

Pavel13:
"sejra" není nesklonné slovo, skloňuje se podle vzoru "chleba".:-)
02. 12. 2010 | 15:20

gingerbread napsal(a):

Já bych docela věřila, že výrazy jako čs, zdrc apod. vysloví dnešní mladí docela snadno. Oni totiž často vysloví takovou "zdrcnutinu", že jim vůbec není rozumět. Vyskytuje se to hlavně u mužské populace, i středního věku, ženy masí asi víc prořízlé pusy. Poslechněte si někdy na ulici mladé kluky, nebo fotbalisty, hokejisty. Nepřišla jsem na to, jak to dokážou, neuměla bych takové zvuky vyslovit a působí to od těch chlapů hrozně nemužně, ať vypadají třeba jako superman. Dál mě štve, že zmizelo slovo najít, najdete. Všude jen naleznete, nalezněte chybu. Nevím, proč se mi to slovo tak hnusí, asi že je ho všude plno. A v reklamách se mi protiví slova "hustější, čistější". Jsem zvyklá na "hustší, čistší". Jsem prostě ze starší generace, tím to asi bude.
02. 12. 2010 | 16:14

Dll Errors napsal(a):

A software was uninstalled that removed <a rel='dofollow' href="http://dllerrorsfix.com/thi..." title="d3d9.dll error">d3d9.dll error</a> required by another program or Windows.A program was installed that overwrote the .dll file with either an older version or a version that is incompatible with other programs. A bad installation of a program corrupted one or more files causing dll errors.Another user or program maliciously or mistakenly deleted dll file or an associated file.A hardware issue exists with the computer, such as a bad hard disk drive, causing the data on the drive to become corrupt.Repair DLL Problems, dllerrorsfix.com is meant to be a solution for users who are encountering missing .dll errors or other warning messages related to dll files <a rel='dofollow' href="http://dllerrorsfix.com/msv..." title="msvcr90.dll">msvcr90.dll</a>. Here you can download dlls for free and fix system errors on your PC yourself.
03. 12. 2010 | 04:52

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy